Jehuda Burla
| Jehuda Burla | |
|---|---|
 Jehuda Burla na fotografii z května 1936. | |
| Narození | 18. září 1886 Jeruzalém |
| Úmrtí | 7. listopadu 1969 (ve věku 83 let) Tel Aviv nebo Jaffa |
| Ocenění | Bialikova cena, Izraelská cena |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jehuda Burla (hebrejsky: יהודה בורלא, 18. září 1886 – 7. listopadu 1969) byl izraelský spisovatel a romanopisec, který se řadí mezi první moderní hebrejské spisovatele sefardského původu.[1] Ve svých dílech zachycoval život (jazyk, zvyky, myšlení) sefardských Židů v Palestině, na Blízkém východě a na Balkáně.[2]
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Jeruzalémě v tehdejší Osmanské říši, do rodiny staré jeruzalémské rodiny sefardských Židů s rabínskými kořeny pocházející z osmanského İzmiru,[3] jenž se v Jeruzalémě usadila tři století před jeho narozením.[1] Do osmnácti let studoval v náboženských školách, a to v ješivě a bejt midraši. Po absolvování učitelského semináře „Ezra“ v Jeruzalémě začal pracovat jako učitel a administrativní pracovník v různých školách spolupracujících se Sionistickou organizací. Během první světové války sloužil jako tlumočník v osmanské armádě a po válce učil na Hebrejské škole v Damašku, kde pět let žil.[3] Učení se věnoval až do roku 1944, kdy začal pracovat ve veřejném sektoru a byl jedním z úsekových vedoucích arabského oddělení Histadrutu. Měl několik dětí; spisovatele, básníka a umělce Odeda Burlu, spisovatele a překladatele Ja'ira Burlu, spisovatelku a překladatelku Ofru Adar Burlovou a Zuriu Ben Nun.
Ocenění a památka[editovat | editovat zdroj]
Celkem dvakrát mu byla udělena Bialikova cena za literaturu, a to v letech 1939 a 1954.[4] Za přínos literatuře dále roku 1961 obdržel Izraelskou cenu.[5] Ta je udílena od roku 1953 a patří mezi nejvyšší izraelská státní vyznamenání.
Na jeho počest nese jeho jméno hlavní ulice jeruzalémské čtvrti Najot.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Luna, 1926
- Kismej moledet, 1926
- Bli kochav, 1927 (francouzsky 1933)
- Išto ha-senu'a, 1928
- Naftulej adam, 1929 (arabsky 1955, anglicky 1968)
- Sipurim, 1929
- Bat Cijon, 1930
- Meranenet, 1930
- Na'ama o ba-nistar uva-nigle, 1934
- Bi-keduša o be-ahava, 1935
- Alilot Akavja, 1939 (rusky 1980)
- Lahatej kirja, 1939
- Adam, 1943
- Ba-ofek, 1943
- Im šachar, 1946
- Našim, 1949
- Tom u-Mary: Sipurej Damešek
- Be-ma'agalej ahava, 1953
- Ha-snunit ha-rišona, 1954
- Kisufim, 1955
- Ele masa'ej Jehuda Halevi, 1959
- Rav Jehuda Halevi, 1960
- Rešafim, 1961
- Ba'al be-amav, 1962
- Šnej sipurej ahava mejuchedet, 1964
- Le-kol ha-ce'ada, 1965
- Be-ge'ut uve-šefel: Sipurim jerušalmijim, 1971
- Malchut David, 1978
V roce 1962 také vyšly Burlovy „Sebrané spisy“ a v roce 1975 „Soubor povídek“
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yehuda Burla na anglické Wikipedii.
- ↑ a b EISENBERG, Ronald L. The Streets of Jerusalem: Who, What, Why. Jerusalem: Devora, 2006. 407 s. Dostupné online. ISBN 1-932687-54-8. S. 71. (anglicky)
- ↑ COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London: Routledge, 2002. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-0415260305. S. 75. (anglicky)
- ↑ a b Yehuda Burla [online]. The Institute for the Translation of Hebrew Literature [cit. 2010-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-22. (anglicky)
- ↑ List of Bialik Prize recipients 1933-2004 [PDF]. Město Tel Aviv [cit. 2010-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-17. (hebrejsky)
- ↑ Israel Prize recipients in 1961 [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael [cit. 2010-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-07. (hebrejsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jehuda Burla na Wikimedia Commons
