Hanácký folklorní spolek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hanácký folklorní spolek (zkr. HANFOS, původně Hanácké folklorní sdružení[1]) je výraznou platformou folklorismu na Hané. Formálně se jedná o zapsaný spolek, který sdružuje zájemce o lidové tance, písně, zvyky a tradice Hané za účelem jejich udržení, propagace a veřejného šíření.

Spolek vznikl pod názvem Hanácké folklorní sdružení v roce 1991 z iniciativy tehdejšího vedoucího národopisného souboru Klas z Kralic na Hané Jana Kadlece[2] a některých hanáckých souborů, které v době transformace kulturních institucí (např. Okresních kulturních středisek) a změn ekonomických poměrů u tzv. zřizovatelů těchto souborů vyjádřily svoji vůli spolupracovat na platformě dobrovolné zájmové asociace. K drobné změně názvu došlo v roce 2014 kvůli nové legislativní úpravě spolků (do té doby občanských sdružení).

Hanácký folklorní spolek propaguje činnost členských souborů v tradičních médiích, na sociálních sítích nebo prostřednictvím eventových aktivit, a to na území celé ČR. Spolek dále pro své členy pořádá semináře a workshopy, umožňuje vzájemné sdílení poznatků, realizuje projekty pro zvyšování odbornosti tanečníků i muzikantů, propojuje soubory v projektech krajského i národního významu a v neposlední řadě vyjednává a administruje smlouvy s Ochranným svazem autorským. Veškerá činnost spolku plně závisí na bezplatné práci jeho členů a dobrovolníků. HANFOS nemá žádné zaměstnance ani nevyplácí funkční odměny. Takto bez nároku na honorář je na činnosti pro udržení a prezentaci tradiční lidové kultury na Hané každý rok odpracováno přes 2.000 hodin. Dlouholetou a od roku 2023 emeritní předsedkyní Hanáckého folklorního spolku je Hana Pospíšilíková, která za práci pro regionální folklorní asociaci získala cenu Křesadlo[3] i cenu veřejnosti Olomouckého kraje za kulturu.[4]

Členské folklorní soubory[editovat | editovat zdroj]

V současné době jsou členy spolku národopisné soubory, lidové muziky i jednotlivci ze všech okresů, kde se etnografický region Haná rozkládá – Prostějov, Olomouc, Přerov, Šumperk, Vyškov a Kroměříž.[5] Aktivní členskou základnu tvoří zhruba 30 dětských a dospělých folklorních souborů se zhruba 500 tanečníky, zpěváky a muzikanty. Taneční i hudební soubory zpracovávají folklór z oblasti Hané, v některých případech i Lipenského (Hostýnského) Záhoří nebo Malé Hané.

Kolektivní členové Hanáckého folklorního spolku se aktivně zapojují do Dnů evropského dědictví, pořádají hanácké bály, tradiční obchůzky a připravují bezpočet dalších lokálních akcí, které oživují život ve městech a obcích celého hanáckého regionu.

Dospělé folklorní soubory[editovat | editovat zdroj]

Dětské folklorní soubory[editovat | editovat zdroj]

Popularizace tradiční lidové kultury na Hané[editovat | editovat zdroj]

Hanácký folklorní spolek na reprezentativní úrovni představuje tradiční kroje, tance a hudbu z Hané. Pořádá veřejností oblíbené akce nadregionálního významu – folklorní festival Setkání Hanáků nebo Pouť krojovaných Hanáků). Připravuje audiovizuální pořady a původní autorská díla (DVD Hanácká svajba, CD Plke na nedělo, knižní monografie Hanácký lidový oděv, sborníky z konferencí o Hané, další naučné publikace a pořady k výročí osobností), sestavuje atraktivní zvykoslovné programy (masopust, Velikonoce, hody, pouť, dožínky, Advent) a spolupořádá tematické konference, semináře a workshopy. Spolek se dramaturgicky podílí také na významných regionálních událostech jiných pořadatelů: Olomoucké masopustní veselí, Prostějovské Hanácké slavnosti, Lidový rok ve Velké Bystřici, Olomoucké Velikonoce, Slavnost kroje ve Velké Bystřici, dětský folklorní festival Hulínské Hanáček nebo Olomoucký tvarůžkový festival.

Spolek je organizátorem a národním garantem postupových přehlídek pro oblast Hané. Jedná se především o přehlídku choreografií dětských folklorních souborů a také o postupovou přehlídku dětského zpěvu lidových písní O hanáckyho kohóta (Zpěváček).

Při příležitosti vernisáže výstavy Hanáci republice, kterou ve výstavní síni Senátu Parlamentu České republiky připravily Bronislava Millá a Jarmila Vitoslavská, se členové Hanáckého folklorního spolku vydali v říjnu 2018 netradičně do Prahy a krojovaným průvodem napříč hlavním městem symbolicky oslavili 100. výročí vzniku republiky.

Hanácká svajba[editovat | editovat zdroj]

Program vznikl jako rekonstrukce tradiční hanácké svatby právě pro Mezinárodní folklorní festival Strážnice v roce 2005, kde také získal od poroty ocenění „Laureát MFF Strážnice“. Podařilo se v něm propojit jednotlivé hanácké folklorní soubory a dodat nový impulz pro další rozvíjení vzájemné spolupráce. Pořad byl od té doby uveden na mnoha místech ČR a v roce 2014 se podařilo finančně a produkčně zajistit podmínky k tomu, aby mohl být profesionálně zaznamenán jako audiovizuální dílo. Účinkovalo v něm přes 80 účinkujících z 10 národopisných souborů a vznikl tak televizní pořad na TV Noe i samostatný film na DVD se stopáží téměř 100 minut. K filmovému záznamu byla připravena také doprovodná tištěná publikace o významu, smyslu a postavách tradičního svatebního obřadu na Hané a DVD s publikací získalo nominaci na udělení Ceny Olomouckého kraje „Výjimečný počin v oblasti tradiční lidové kultury v roce 2015“.

Ediční činnost[editovat | editovat zdroj]

Kromě každoročního vydání kalendáře akcí členských souborů spolek podporuje a zajišťuje publikační aktivitu vlastních členů. Takto se podařilo iniciovat, podpořit nebo přímo vlastním nákladem vydat publikaci Marie Pachtové Hanáckým dětem, přípravu k reedici prvního dílu sbírky Ludmily Mátlové-Uhrové Lidové tance a taneční hry z Hané, vydat ročenku aktivních folklorních souborů a muzik na Hané, audionahrávku vyprávění Jiřího Vrby v hanáckém nářečí nebo třetí díl sbírky Jana Poláčka Lidové písně z Hané. Kromě obnovy a spolupořádání odborných konferencí o tradiční lidové kultuře Hané se Hanácký folklorní spolek nově stal vydavatelem sborníků s příspěvky z těchto konferencí.

V roce 2021 došlo také na zásadního ediční počin v oblasti hanáckých krojů. Autorky Bronislava Millá a Markéta Hnilicová sestavily populárně-naučnou tištěnou publikaci Hanácký lidový oděv.[6] Fotografiemi bohatě ilustrovaná kniha představuje skutečný manuál pro zájemce o nošení tradičního oděvu z Hané a jejích podoblastí (kroj olomoucko-litovelský, přerovský, prostějovsko-tovačovský, kojetínský, kroměřížský, holešovsko-hulínský a jihozápadní Hané) s důrazem na původní kroj v poslední fázi jeho plnohodnotného vývoje a na praktické předvedení „dobrých příkladů“.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hanácké folklorní sdružení - Folklorní sdružení ČR. archiv.fos.cz [online]. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 
  2. Spolky a společnosti – Lidová kultura. www.lidovakultura.cz [online]. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 
  3. JIŘÍ, Gračka. Dobrovolnické ocenění Křesadlo za rok 2020 převzalo deset osob z Olomouckého kraje [online]. 2021-07-02 [cit. 2024-04-23]. Dostupné online. 
  4. Opera, výstava, kniha či obnova kaple. Kraj udělil ceny v oblasti kultury | Olomoucký kraj. www.olkraj.cz [online]. [cit. 2024-04-23]. Dostupné online. 
  5. Členské soubory | Hanácký folklorní spolek [online]. 2019-01-24 [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 
  6. PALEC.NET, Honza Žůrek. Bronislava Millá Bečáková, Markéta Hnilicová: Hanácký lidový oděv (kniha) | Hanácký folklorní spolek [online]. 2023-04-28 [cit. 2024-04-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]