Gottfried Benn
| Gottfried Benn | |
|---|---|
 | |
| Narození | 2. května 1886 Putlitz |
| Úmrtí | 7. července 1956 (ve věku 70 let) nebo 7. června 1956 (ve věku 70 let) Západní Berlín |
| Příčina úmrtí | rakovina |
| Místo pohřbení | Dahlemský lesní hřbitov |
| Povolání | básník, lékař-spisovatel, esejista, romanopisec, lékař a autor |
| Alma mater | Královské Fridrichovo gymnázium ve Frankfurtu nad Odrou Univerzita Jena Univerzita v Bonnu Marburská univerzita |
| Významná díla | Morgue und andere Gedichte Static poems |
| Ocenění | Cena Georga Büchnera (1951) Záslužný kříž 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo |
| Manžel(ka) | Ilse Benn (do 1956) |
| Partner(ka) | Else Lasker-Schülerová |
| Děti | Nele Poul Sørensen |
| Podpis |  |
 oficiální stránka | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
_Gottfried_Benn.jpg)
Gottfried Benn (2. května 1886, Mansfeld, dnes součást Putlitz – 7. června 1956, Berlín) byl německý lékař a básník, představitel expresionismu.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v rodině luteránského kněze, měl také studovat teologii, ale později přešel na medicínu a po vystudování začal pracovat jako patolog. Z těchto zkušeností čerpá jeho první a patrně nejvýznamnější básnická sbírka, kontroverzní cyklus Morgue (Márnice, 1912)[1], rozvíjející nihilisticky pojímané motivy marnosti a odpornosti lidského těla na pozadí jakýchsi básnických pitevních protokolů. Tuto tematiku později opustil, motivy marnosti a nihilismu ale prostupují celým jeho dílem. V roce 1914 strávil krátký čas jako vojenský lékař na frontě, později se stal lékařem ve vojenském nevěstinci. Zkušeností zde nabytých využil při své pozdější praxi, pracoval v Berlíně jako odborník na kožní a pohlavní choroby, ve dvacátých letech téměř nepublikoval.
Krátkou dobu sympatizoval s nacismem, jeho sympatie ale neměly politický charakter, spíše doufal, že se expresionismus stane oficiální uměleckou ideologií v Německu. V roce 1932 byl dokonce zvolen do poetické sekce Pruské akademie. Po noci dlouhých nožů se ale od nacismu odvrátil. Bylo mu zakázáno pokračovat v literární tvorbě, byl označován za degeneráta, dekadenta, Žida, homosexuála a nekrofila. V té době pracoval jako vojenský lékař, psal stále bez naděje na publikaci básně a eseje.
Po druhé světové válce žil v Západním Berlíně, byl velmi uznáván a měl velkou úlohu v tehdejším literárním světě, přestože se lidem spíše vyhýbal. V roce 1951 získal prestižní cenu Georga Büchnera. V roce 1956 zemřel na kostní nádor.
Význam[editovat | editovat zdroj]
Jeho básně, psané většinou volným veršem, se vyznačují morbidními náměty a cynickým pojetím, dovádějí do mnohdy stěží únosných extrémů expresionistickou poetiku. Na lidstvo Benn pohlíží jako lékař, který si je vědom jeho marnosti a odpornosti, na pozadí těchto zkušeností si klade závažné existenciální otázky. Pro něj typické motivy nejrůznějších chorob s oblibou konfrontuje s erotickou tematikou, ale i s romantickým hledáním podstaty umění a života. V pozdějších básních převládají jazykové i významové experimenty, jeho dřívější poetika mnohdy ustupuje do pozadí. Do češtiny většinu jeho díla přeložil Ludvík Kundera ve výboru Básně (ERM, 1995), několik básní je také uvedeno v různých antologiích.
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Gottfried Benn při práci -
Karikatura Gottfrieda Benna od Tobiase Falberga -
Benn, G. Statische Gedichte. (1948) -
Hrob G. Benna v Berlíně (Der Waldfriedhof Dahlem) -
Pamětní deska v Berlíně (Mehringdamm 38, Berlin-Kreuzberg)
_Gottfried_Benn.JPG)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Arzt und Artist: Gottfried Benn für Einsteiger [online]. http://www.welt.de/ [cit. 2016-01-17]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gottfried Benn na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gottfried Benn
- Gottfried-Benn-Gesellschaft e.V.
- DYCK, Joachim. Berliner Affären: Gottfried Benn und die Frauen. In: Tagesspiegel.de, 2010-08-22.
- KURLEMANN, Jan. Edith Cavell und Gottfried Benn, der als Stabsarzt bei ihrer Hinrichtung im Oktober 1915 zugegen war. In: Belgieninfo.net, 2015-10-11.
