Diskuse:Politický režim
Přidat téma
Celkově zpochybněno[editovat zdroj]
Článek vyžaduje zásah odborníka. Vkládám šabl. {{celkově zpochybněno}} odůvodnění:
- přesnost: úvodní věta (politický režim vs politický systém, nejde o synonyma),
- encyklopedičnost a styl: článek jako celek není encyklopedický,
- POV: často se však užívá v pejorativním významu pro špatnou, nespravedlivou nebo utlačovatelskou
- tématická souvislost: druhá část odstavce, věta V mezinárodních vztazích se používá pojem mezinárodní režim, jehož zástupcem je např. Brettonwoodský režim či Kjótský protokol. --Wikipedista:BobM d|p 19. 9. 2012, 17:49 (UTC)
Diktatura není forma státu, ale forma vlády v tom státě.[editovat zdroj]
Článek je asi celkem dobrý a věrohodný. Vidím, že tu před lety byl návrh na smazání a poté se od toho upustilo, protože byl přepracován a zřejmě úspěšně.
Jen bych chtěl podotknout, že v rámečku, kde jsou vypsány formy státu a pod nimi formy vlád/režimů jsou tam vlastně uvedeny tři formy státu: republika, monarchie a diktatura. Jenže to je chyba, jsou prakticky jen dvě formy státu (můžou být vyjímky, ale to už je o něčem jiném) a to monarchie a republika (forem vlád je za to několik - velká spousta). A diktatura je stejně jako třeba demokracie forma vlády a spadá do republiky, protože v monarchiích totiž diktatury nejsou (pokud se např. jedná o negativní formu monarchie = tzn. že se panovník chová krutě a postupuje neoprávněně, utlačuje lid atd., tak se to dá označit za despotismus nebo neoficiálně za tyranii. Za diktaturu se to nikde neoznačuje - ani v odborných dílech ani nijak neoficiálně). Monarchie máme buďto konstituční nebo absolutní (zavádějící název, protože panovník nemusí mít nezbytně absolutní/neomezenou moc, i když se to tak většinou chápe. Značí to zkrátka, že má nějakou moc a hlavně, že se aktivně podílí na vládě - je jejím hlavním představitelem. Nutno ještě dodat, že neexituje něco jako "poloústavní" nebo "poloparlamentní" monarchie, jimiž se některé konstituční monarchie takto označují - hlavně u nás v Česku, ale nejen zde. Na internetu a dokonce i na mezinárodní wiki se někdy objevuje něco jako "Semi-constitutional monarchy" a podobné nesmysly. Každopáně to jsou jen výmysly a vlastní definice obyčejných lidí. V politologii nic takového nenajdete. Abych to upřesnil: v konstitučních monarchiích může mít panovník různé pravomoce (to už záleží na konkrétním státu) - někde má větší kompetence, někde nemá vůbec žádné a plní pouze symbolickou úlohu, ale v konstt. monarchiích nikdy hlava státu nevládne - může mít ohledně něčeho víc kompetencí, ale stále se jedná jen a pouze o konstituční monarchii. A hlavní nebo spíš jediné (!) rozdělení monarchií je na konstituční (kde má panovník velmi omezenou moc - hlavně v tom smyslu, že se nepodílí na vládě) a absolutní (která nezbytně neznamená, že moc panovníka není ničím omezena nebo že si může dělat, co chce. Může a nemusí mít absolutní moc, to už ale zase záleží na konkrétním státu).
Pojmy jako monarchie - včetně označení konstituční nebo absolutní - a republika - prezidentská i parlamentní. To jsou všechno neutrální pojmy. Stejně tak autokracie. To zabarvení (na pozitivní nebo negativní) doplňuje až konkrétní forma vlády a bližší specifikace. Co je chápáno jako potiviní je demokracie (to se stejně jako diktatura používá hlavně pouze pro republiky, ale někde se tím označují i monarchie. To popravdě lze použít i jako označení pro monarchie, ale záleží to hodně na tom, jak je chápáná demokracie - protože má víc definic a je to složitější pojem, který toho v sobě zahrnuje víc). Co je negativní je zase diktatura či totalita. Jen abych to doplnil: Pak je to velká spousta forem vlád, některé z nich důležitější, druhé spíš takové "doplňující" a některé jsou si dokonce podbné. Pár forem vlád příkladem: oligarchie, aristokracie, byrokracie, ochlokracie, plutokracie, teokracie, technokracie, sofokracie a plno dalších. Některé z nich běžnější jiné ani tolik ne. Některé z nich jsou negativní, některé neutrální a stát jich může mít víc současně - proto jsem říkal, že se některé ty formy vlády mohou vzájemně doplňovat (např. máme třeba parlametní republiku - demokratickou, ale zároveň byrokratickou nebo oligarchickou - což může být totéž, může tam být anarchie - ve smyslu chaosu a nikoli bezvládí, dále tam může být i ochlokracie aj. Vše v jednom státu a v jedné vládě = no ona vlasně skoro nikdy není jen jedna forma té vlády. Je třeba jedna hlavní a další doplňují, upřesňující). Těch pojmů a označení forem vlád je několik a můžeme se an ně dívat z vícero hledisek. Protože se určuje kdo (vládne), jak, jakým způsobem - a to může mít i různá doplnění/upřesnění, kde/v čem, za jakých podmínek. Něco je forma vlády/režim, forma státu (to je to základní dělení - a jsou jen dvě), celkvoé nebo vnitřní/detailnější uspořádání, systém. Všechny tyto pojmy lze označit jako forma vlády, jen každá se týká něčeho jiného (jak už jsem psal -> podle hlavy státu, moci, demokratické, nedemokratické, kdo má tu moc - který orgán/skupina,... a ony se všechny vzájemně doplňují a protínají. Těch pojmů je velké množství, ale všecny se týkají formy vlády). To už ale zabíhám do podrobností.
Už jsem ale celkem dost odbočil s těmi monarchiemi, vládami a charakterizací, jen jsem to chtěl ve zkratce trochu specifikovat a ukázat to rozdělení v politologii a státovědě. Teď ale to zcela hlavní: Republiku máme hlavně 1. parlamentní nebo prezidentskou (obojí neutrální pojmy). A za 2. demokratickou (vnímána pozitivně) nebo nedemokraticou (což je právě ta negativní = diktatura/totalita ——> většinou neoprávněná vláda jedince nebo skupiny/politické strany udržovaná za pomoci hrubé síly, násilí a často i strachu; ponechávající si veškerou neomezeonou moc. K té moci se většinou dostal/i neoprávněně - za pomoci spiknutí a zrady, i když to není nezbytné, protože se může dostat k moci i třeba díky demokratickým volbám, každopádně pak již postupuje neoprávněně, moc udržuje nezákoně a už ji nepouští. Nemluvě o utlačování lidu atd). No, abych to shrnul a zkrátil. Diktatura je forma vlády (a v případě totality dokonce celý systém vlády založený na diktatuře, ale je specifičtější a musí splňovat konkrétní podmínky - jednou z nich je hlavně třeba autokratická ideologie), spadající pod republiku.
Vím, že je to takové obsáhlejší a možná i vyčerpávající. Jen doufám, že je to trochu srozumitelné (i když to moje "závorkování" tomu moc nepomáhá - ale když se snažím několik podstatných informací spojit a zkrátit, tak to bez těch závorek/vsuvek moc nejde. Za to se omlouvám). Je jsem to chtěl trochu přiblížit. Ukázat/vysvětlit, že jsou jen 2 formy státu, ale zato mnoho forem vlád. A hlavně, že diktatura je forma vlády, která spadá do nedemokratických republik. Negativní monarchie je despocie (či tyranie - ale to se nepoužívá oficiálně) a negativní republika je diktatura/totalita.
Jen poslední upřesnění: forma státu je samozřejmě taky zároveň i forma vlády, ukazuje, co je to za stát (jakou má tu formu/systém/složení, což má vliv i na tu vládu) - je to takové hlavní rozdělení. Jenže forma státu je taková nadkategorie a něco jako třeba diktatura je podkategorie. Tzn. že formou státu je republika, ale hlavní formou vlády je diktatura (a tato forma vlády je, jak už jsem zmiňoval, pouze v republikách, stejně jako totalita - což je vlastně totéž jako diktatura jen je to specifičtější, takové komplexnější a víc určité). -- Nikétés Ambrosios 28. 7. 2020, 13:49 (CEST)
- A jinak jsem si všiml, že pod tou republikou je v rom rámečku zahrnuto "republika s vládou jedné strany, nebo dominantní strany," což je "překvapivě" diktatura, ale není to u toho napsáno. Navíc na té mapě jsou tam, pokud se nemýlím, jako diktatury vyobrazené jen Čínská lidová republika, KLDR, Vietnam a Kuba . Bělorusko, Sýrie a jiné tam mají označení jako prezidentské nebo poloprezidentské republiky. Ale všechno jsou to republiky a zároveň diktatury (Akorát Bělorusko, Sýrie aj. nemají diktaturu/totalitu strany, ale diktaturu jedince). Všechny mají prezidenta, který je diktátorem (kromě Severní Koreji, protože Kim zastává jiný oficiální úřad, ale to je nepodstatné) nebo přímým představitelem diktátorské strany - v těchto případech komunismu (Čína, KLDR, Kuba a Vitnam). Rozdíl je v tom asi takový, že třeba to Bělorusko a Sýrie jsou diktatury a třeba KLDR nebo Čína jsou totality (ideologické diktatury - kde vládne jedna strana, kterou může a nemusí přímo zastupovat diktátor, který má nějaký titul jako prezident, generál, Vůdce, předseda, tajemník nebo vrchní tajemník a další). -- Nikétés Ambrosios 28. 7. 2020, 16:01 (CEST)