Diskuse:Hluchavkovité

Článek týdne

Tento článek byl v 5. týdnu 2020 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

je třeba doplnit české rodové názvy tam kde jsou známy.--Vojtech.dostal 10. 11. 2008, 16:03 (UTC)

WP:Q

Vachovec 1

Pár připomínek ode mě v rámci WP:Q.

Obecně

• VyřešenoPostrádám informace o délce života. Stromy jako teka jsou samozřejmě dlouhověké, ale jak je to u bylin? Letničky i trvalky? -- vždyť to tam je, hned v první větě popisu

Popis

• Vyřešeno K tomuto by se hodila nějaká názorná botanická ilustrace, něco jako Soubor:Lamium album Sturm39.jpg s popisem co je co. V této kategorii je velký výběr podobných ilustrací. --- použito, pěkná ilustrace, díky za tip

Ekologické interakce

• KomentářObrázek: co je to za opylovače/motýla? -- to po pravdě nevím, není to ani v popisu na Commons. Je to tak důležité? Je to prostě ilustrační obrázek.
• Vyřešeno …důležitými opylovači ve středomořských křovinách jsou čalounice. – Buď zamodřit odkaz nebo upřesnit, že jde o včely.

Rozšíření

• Vyřešeno Rod šalvěj je nejvíce zastoupen v Mexiku (asi 280 druhů). – Je nějaký důvod vyzdvihovat zrovna šalvěj? -- asi není

Taxonomie a sytematika

• KomentářŠlo by přidat kladogram znázorňující postavení hluchavkovitých mezi příbuznými čeleděmi, tj. v rámci řádu hluchavkotvaré?
• Vyřešeno 12 podčeledí: zdroj je co? O kus výše se hovoří o molekulárních studiích z let 2016 a 2017, jediný zdroj u toho soupisu podčeledí je ale ročenka Missouri Botanical Garden z roku 2010. Zdroj k tomu seznamu podčeledí by měl být uveden na význačném místě, hned v úvodu (pod)sekce se seznamem. -- lepší takto?
• Komentář A opět: kladogram k podčeledím?

K těm kladogramůmː moc se mi do toho nechce, zkusil jsem některé věci okomentovat přímo v textu. Důvodů je několikː 1- Lamiales jsou hodně veliký řád s více než dvaceti čeleděmi, kladogram by byl dost nepřehledný a z textu asi dost trčel, navíc 2- přesné vztahy mezi čeleděmi dosud nejsou jasně vyřešeny. Kladogram řádu je ve zdroji, který jsem přidal. A za 3- seznam podčeledí uvádím v pořadí, jak se odvětvují z fylogenetického stromu, nevím, zda by kladogram k tomu přinesl nějakou zásadní informaci navíc. --Borzywoy (diskuse) 18. 11. 2019, 11:16 (CET)

Význam

• Vyřešeno Hlízy některých druhů čistce jsou jedlé a vhodné i pro diabetiky. Pro hlízy jsou v tropech pěstovány i některé asijské a africké druhy rodu Coleus, např. Coleus edulis, C. rotundifolius a C. esculentus. – Jedlé jak? Syrové? Po nějaké tepelné úpravě?
• Vyřešeno Rychle rostoucí asijský strom Gmelina arborea je pěstován pro palivové dříví, na nábytek, dýhy a výrobu celulózy… – Dýhy se taky používají na výrobu nábytku.
• Vyřešeno …z indické rostliny Pogostemon cablin, známé jako pačouli… – Pogostemon cablin je přesměrování na článek pačule obecná. Nějak to tady pořešit.
• Vyřešeno prodávaných pod triviálními komerčními názvy jako rýmovník, chřipkovník, migrénovník a podobně. – Tak triviální asi ne, prostě komerční.
• Vyřešeno Významnou roli v rituálním a náboženském životě hrají různé druhy bazalek, například bazalka posvátná (Tulsi) v hinduismu nebo Ocimum gratissimum v afrických regionech. – Tohle by chtělo rozvést. Co znamená "významná role"?

Závěrečné sekce

• Vyřešeno Žádné EO kromě Commons a Wikidruhů, žádná literatura? Nutno alespoň něco dodat.

--Vachovec1 (diskuse) 17. 11. 2019, 22:11 (CET)

Díky za připomínky, první vlna vyřešena, na další se postupně podívám. --Borzywoy (diskuse) 18. 11. 2019, 08:22 (CET) @Vachovec1: Hotovo. --Borzywoy (diskuse) 18. 11. 2019, 18:43 (CET)

Ještě něco:

• Vyřešeno Sekce "Potravinářství": Pro hlízy jsou v tropech pěstovány i některé asijské a africké druhy rodu Coleus, např. Coleus edulis, C. rotundifolius a C. esculentus. Nať Coleus amboinicus nebo perily křovité je v jihovýchodní Asii používána jako zelenina… – Coleus je přesměrování na molice (rostlina), jinak Plecthranthus. Ostatně i na "Coleus amboinicus" odkazujete jako na Plectranthus amboinicus. Jestliže podle aktuální botanické nomenklatury rod Coleus již neexistuje, bylo by záhodno to respektovat. --Vachovec1 (diskuse) 21. 11. 2019, 00:38 (CET) ---- relikt z předchozích verzí, zkontrolováno a vyřešeno. --Borzywoy (diskuse) 21. 11. 2019, 07:59 (CET)

Pelát

Dobrý den, v kapitole '"Česká květena'" je nelad v počtech druhů a ohrožení. Někdy jsou zmíněné jen druhy původní a zplanělé, jindy jen původní, navíc archeofyty nejsou původní, viz původní druh.

KomentářV popisu čeledi, který je rozsáhlý a na jeden zátah těžce vstřebatelný, doporučuji pro zjednodušení uvést jen rody a celkový počet druhů vyskytujících se v ČR, bližší specifikace nechť je v popisu rodů a ohrožení bych v tomto odstavci vynechal.

VyřešenoOhrožené druhy navrhuji dát do dalšího odstavce jako prostý výčet a uvést, co je předlohou seznamu, zda "Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb." nebo novějšího Grulichova "Red List of vascular plants of the Czech Republic". Osobně se mi líbí, jak obé je přehledně a jednoduše zpracováno v brukvovitých.

Jinak bez připomínek, obsahově přesahuje "Dobrý článek". Něco zamodřím. Přejí pružné nervy a nicotností nevnímejte. S pozdravem Pelát (diskuse) 22. 11. 2019, 13:58 (CET)

Díky za poznámky, trochu jsem to přepracoval a rozčlenil, snad je to takto lepší. Otázka je, podle čeho uvést počty druhů pro jednotlivé rodyː zda pouze původní, včetně archeofytů, nebo i s neofyty... zatím jsem to pro ty největší rody úplně vyhodil. Zdravím, --Borzywoy (diskuse) 24. 11. 2019, 13:17 (CET)

Uzavření?

Tož, je to týden od zpracování poslední recenzní připomínky, za mě je text hotov; chce se někdo ještě vyjádřit (@Vachovec1:, @Pelát:, @Vojtěch Zavadil:), nebo lze recenzní řízení uzavřít? Pěkný zbytek neděle všem, --Borzywoy (diskuse) 1. 12. 2019, 19:18 (CET)