Přeskočit na obsah

Bochov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bochov
Pohled od zříceniny hradu Hartenštejn
Pohled od zříceniny hradu Hartenštejn
Znak města BochovVlajka města Bochov
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecKarlovy Vary
Obec s rozšířenou působnostíKarlovy Vary
(správní obvod)
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 897 (2024)[1]
Rozloha95,69 km²[2]
Nadmořská výška668 m n. m.
PSČ364 71
Počet domů513 (2021)[3]
Počet částí obce17
Počet k. ú.19
Počet ZSJ20
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí Míru 1
364 71 Bochov
podatelna@mesto-bochov.cz
StarostaMiroslav Egert
Oficiální web: www.mesto-bochov.cz
Bochov na mapě
Bochov
Bochov
Další údaje
Kód obce555029
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bochov (německy Buchau) je městookrese Karlovy VaryKarlovarském kraji, přibližně 15 kilometrů jihovýchodně od Karlových Varů. Žije zde přibližně 1 900[1] obyvatel. Historický střed města tvoří čtvercové náměstí s kašnou a parkem. Západně od centra se na kopci nachází pozůstatky hradu Hungerberg.

Kašna na náměstí

První písemná zmínka o Bochovu pochází z roku 1349,[4][5] ale jako město byl uveden až v roce 1366. V polovině čtrnáctého století Bochov patřil pánům z Rýzmburka, kteří mu roku 1375 udělili stejná práva, jak mělo město Cheb. Rýzmburkové město roku 1406 prodali a od roku 1412 jsou jako jeho majitelé doloženi Plavenští z Plavna.[5]

Podle sevřeného oválného půdorysu městského jádra na mapě stabilního katastru je pravděpodobné, že byl Bochov opevněn, ale případné ohrazení by mohl doložit jen archeologický výzkum. Stopy opevnění se nedochovaly a jediným pramenem, který uvádí existenci hradeb je dílo Jaroslava Schallera.[5]

Podobně jako v dalších městech a obcích na Karlovarsku se také v Bochově vyráběl porcelán. V roce 1902 zde založil továrnu J. Pollack, jenž se soustředil na výrobu malých panenek či hlaviček pro panenky jiných výrobců. Roku 1908 podnik koupil J. Plass a přivedl si společníka Rössnera, kteří továrnu přestavěli a zaměřili se na výrobu čajových a kávových servisů, malovaných hrnků a malých holeb. Druhá světová válka přinesla konec továrny v roce 1944.[6]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Okolí města je intenzivně zemědělsky využíváno a malý podíl katastru tvoří lesy. Do východní části katastrálního území Bochov zasahuje část přírodní památky Toto-Karo a západně od města leží přírodní památka Louky u Dlouhé Lomnice.

Městem protéká Bochovský potok, na kterém leží dva rybníky: Křížový a Panský. Další rybníky, které neleží na potoku, se nazývají: Horní bochovský, Nový Bochov, Silniční a Tábor.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1824 obyvatel (z toho 842 mužů), z nichž bylo 29 Čechoslováků, 1768 Němců, tři lidé jiné národnosti, jeden Žid a 23 cizinců. V náboženské struktuře výrazně převažovali římští katolíci, ale 38 lidí se hlásilo k evangelickým církvím, pět bylo členy církve československé, 37 židů a tři lidé bez vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 1782 obyvatel: 84 Čechoslováků, 1693 Němců a pět cizinců. Stále výrazně převládali katolíci, ale kromě nich zde žilo 39 evangelíků, osmnáct příslušníků církve československé, 36 židů a devět lidí bez vyznání.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021[9][10][11]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 1 803 1 910 1 881 1 986 1 961 1 824 1 782 896 949 1 266 1 208 1 127 1 258 1 226 1 177
Domy 279 298 284 283 287 289 302 252 172 164 170 189 200 219 225

Městská správa

[editovat | editovat zdroj]

Německá komunální správa ve městě ukončila činnost na přelomu května a června 1945, kdy správu převzala místní správní komise. Ta obec řídila až do 8. července 1946, kdy se konala ustavující schůze místního národního výboru vytvořeného na základě voleb do Ústavodárného národního shromáždění dne 26. května 1946.[12]

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status města.[13]

Části města

[editovat | editovat zdroj]

Ve správním území města se nacházely další zaniklá sídla:

Městské symboly

[editovat | editovat zdroj]

Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. května 2008.[14]

Město leží při hlavní silnici I/6 spojující krajské městoPrahou. Začínají zde silnice II/208 na Bečov nad Teplou a II/198 na Toužim. Ve městě se nachází nádraží Bochov, kde končí železniční trať Protivec–Bochov, na které není od roku 1996 provozována pravidelná osobní doprava.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Kostel Archanděla Michaela
Studna na náměstí
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bochově.

Narodil se tu Karl Zimmer (1817–1891), český a rakouský lékař a politik německé národnosti, během revolučního roku 1848 radikálně demokratický poslanec rakouského Říšského sněmu a celoněmeckého Frankfurtského parlamentu.[15][16][17] Dalším rodákem byl právník a politik Anton Waldert (1823–1892).

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Bochov, s. 119–120. 
  5. a b c RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst. 1. vyd. Díl 2. svazek 1. – katalog Čechy B–O. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, 2020. 575 s. ISBN 978-80-88339-07-6. Kapitola Bochov, s. 68. 
  6. Bochov, Plass & Rösner [online]. Antikpraha.cz [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 235. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 404. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  10. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  11. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  12. CAIS, Petr. Archiv města Bochov ([1300]) 1592–1945 (1946) [PDF online]. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2014 [cit. 2023-12-29]. Dostupné online. 
  13. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 10. října 2006 [PDF online]. Parlament České republiky, 2006-10-10 [cit. 2023-12-29]. Dostupné online. 
  14. Udělené symboly – Bochov [online]. 2008-05-27 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  15. Zimmer, Karl, 1817- [online]. katalog.mkostrov.cz [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  16. Bochov [online]. encyklopediecr.eu [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. 
  17. Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 60. Wien: [s.n.], 1891. Dostupné online. Kapitola Zimmer, Karl, s. 108. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]