1800 – dva kandidáti Demokratické republikánské strany (předchůdkyně Demokratické strany) Thomas Jefferson a Aaron Burr získali stejný počet volitelů. Sněmovna reprezentantů zvolila až při 36. hlasování (17. 2. 1801) prezidentem Jeffersona, Burr se stal viceprezidentem. Bouřlivák Burr po celou dobu v tomto úřadu vyzýval prvního amerického ministra financí Alexandra Hamiltona na souboj, který se odehrál 11. 7. 1804 a smrtelně ho postřelil. Hamilton druhý den zemřel.
1824 – ve volbách žádný ze 4 kandidátů Demokratické republikánské strany nezískal většinu všech volitelů. Sněmovna reprezentantů zvolila Johna Quincy Adamse za prezidenta, i když získal o 45 000 hlasů voličů méně než Andrew Jackson.
1825 – se stal John Quincy Adams prvním prezidentem, jehož otec byl také prezident (John Adams). Oba dva byli v prvních padesáti letech jedinými opětovně nezvolenými prezidenty. Druhou dvojici otce a syna v úřadu představují George Herbert Walker Bush (1989–1993) a syn George Walker Bush (2001–2009).
1837 – Martin Van Buren se stal prvním prezidentem, který se narodil již jako americký občan. Všichni před ním přišli na svět v době britského koloniálního panství. Zároveň byl jediným prezidentem, jahož mateřským jazykem nebyla angličtina.
1841 – 4. dubna se prezident William Henry Harrison stal 1. prezidentem, který zemřel v úřadu. Navíc v něm strávil i nejkratší dobu (31 dní).
1841 – dlouholetý člen Demokratické strany John Tyler nastoupil do úřadu jako whig poté, co předtím přijal nominaci této strany na viceprezidenta. Několik měsíců poté se však i s Whigy rozešel a zůstal „bezpartijní“.
1865 – po zavraždění Lincolna nastoupil do úřadu viceprezident Andrew Johnson. Oba se stali jedinými unionistickými prezidenty v historii USA. Johnson byl prvním, který podstoupil proces odvolání tzv. impeachmentu. 5. března 1868 o jediný hlas nebyl odvolán. Za jeho prezidentství nebyl jmenován žádný viceprezident.
1876 – většinu hlasů ve volbách získal demokrat Samuel Tilden, ale v některých státech udávaly volební komise soupeřících stran odlišné výsledky, což vedlo k ustavení zvláštní volební komise. Ta prohlásila za vítěze rozdílem jednoho hlasu republikána Rutherforda Hayese, kterého ovšem volilo o 250 000 voličů méně.
1877 – Rutherford Hayes byl prvním prezidentem, který složil prezidentský slib v Bílém domě (v Červeném salónku), a to tajně již 3. března, protože 4. březen byla neděle. V pondělí 5. března pak přísahu opakoval veřejně v Kapitolu. Jako první prezident měl k dispozici telefon s číslem 1.
1885 – jediný člověk Grover Cleveland se stal prezidentem dvakrát, ale nikoli po sobě. Byl tedy 22. a 24. v pořadí. Proto je rozdíl mezi počtem prezidentů (n = 46) a počtem fyzických osob v tomto úřadě (n – 1 = 45). Viceprezident zemřel v roce 1885 a do roku 1889 nebyl jmenován nový.
1886 – se vůbec nejmladší první dámou v dějinách USA stala druhá žena prezidenta Grovera Clevelanda Frances Clevelandová, které tehdy bylo 21 let.
1961 – nejmladším zvoleným a do té doby jediným římskokatolickým prezidentem (r. 2021 se stal prezidentem římský katolík Joe Biden) se stal ve věku 43 let John Fitzgerald Kennedy,[1] který byl zavražděn 22. listopadu 1963 v Dallasu.
1974 – 9. srpna odstoupil prezident Richard Nixon, aby se vyhnul procesu impeachmentu.
1981 – Ronald Reagan se rozhodl porušit tradici inauguračních ceremoniálů a přenesl slavnostní uvedení z východní části Kapitolu na západní schody. Jednak chtěl uctít svůj stát Kalifornii, ale také chtěl zvýšit počet diváků na několik desítek tisíc. Do úřadu byl Reagan uveden v 69 letech a po 69 dnech v Bílém domě (31. 3. 1981) se stal terčem neúspěšného atentátu. Střelcem byl John Hinckley, fanoušek a obdivovatel herečky Jodie Fosterové, která ho zaujala ve filmu Taxikář. Nedařilo se mu vzbudit její pozornost, a tak se rozhodl k velkému činu – atentátu na prezidenta. Jedna kulka minula srdce o méně než palec a s průstřelem hrudníku byl Reagan odvezen do nemocnice.
2005 – George W. Bush byl prvním prezidentem v historii jehož znovuzvolení se dožili oba rodiče.
2005 – Kongresu USA byly podány dva návrhy ve formě dalšího dodatku Ústavy. Jejich obsahem je zrušení podmínky narození kandidáta ucházejícího se o mandát prezidenta či viceprezidenta USA na území Spojených států. Oba tedy připouští, aby se do těchto pozic dostali naturalizovaní Američané. První návrh počítá s minimální délkou amerického občanství 20 let, druhý s délkou 35 let. Zatím ovšem nedošlo v této věci k žádné akci Kongresu.
2021 – do úřadu byl uveden nejstarší prezident v prvním volebním období, 78letý Joe Biden, který zároveň obdržel největší počet hlasů v historii amerických voleb (81 283 098 hlasů voličů).
2021 – Donald Trump se stal prvním prezidentem USA, který podstoupil dvakrát impeachment.
Od Občanské války se v prezidentském klání utkalo 7 důležitých tzv. třetích kandidátů:
1892 – James Weaver, vyhrál ve 4 státech (22 volitelů)
1912 – Theodore Roosevelt, který oslabil republikánského kandidáta Williama Tafta a vyhrál v 6 státech (88 volitelů), Taft zvítězil jen ve 2 státech (8 volitelů) a prezidentem se stal demokrat Woodrow Wilson
1992 – Ross Perot, ačkoli nezískal ani jeden hlas volitelů, celkově nasbíral 19 % hlasů voličů
Jediní 2 prezidenti, kteří nebyli v prvních padesáti letech znovuzvoleni jsou otec (2. prezident, 1797–1801) a syn (6. prezident, 1825–1829) stejného jména John Quincy Adams. JFK o nich napsal v knize Profily odvahy jako o morálních autoritách.
31 ze 45 prezidentů sloužilo v armádě
Všichni prezidenti před rokem 2017 měli předchozí zkušenost se členstvím v Kongresu, vládě, guvernérstvím nebo jako generálové armády. Donald Trump v roce 2017 přerušil tuto 227 let trvající tradici, když se stal prvním prezidentem, který před nástupem do úřadu nezastával žádnou funkci v politice ani v armádě.[2]
Stranická příslušnost prezidentů: 1 nestraník, 1 federalista, 4 starorepublikáni (členové Demokratické republikánské strany), 4 whigové, 2 zvolení za unionisty (Abraham Lincoln byl republikán, Andrew Johnson byl demokrat), 15 demokratů, 18 republikánů.
Celková délka mandátu u republikánských a demokratických prezidentů byla při nástupu Donalda Trumpa v roce 2017 shodná – 88 let (nepočítaje prezidenty Tylera a A. Johnsona, bývalou stranickou příslušností demokraty, zvolené na kandidátkách jiných stran, kteří v době mandátu nebyli demokraty)
Od prezidentů J. Madisona a J. Monroea, jejichž výměna proběhla v roce 1817, byli oba ze dvou po sobě jdoucích prezidentů znovuzvoleni až po 184 letech W. J. Clinton a G. W. Bush, jejichž výměna se uskutečnila roku 2001.
Dosud 8 prezidentů zemřelo v úřadě, z toho 4 byli zavražděni (zemřeli: W. Harrison–1841, Z. Taylor–1850, W. Harding–1923, F.D. Roosevelt–1945) (zavražděni: Lincoln–1865, Garfield–1881, McKinley–1901, Kennedy–1963).
K dopravě prezident využívá upravenou limuzínu Cadillac DTS zvanou jako Cadillac One (první jízdou byla cesta na inauguraci 20. 1. 2001). Pro přepravu vzduchem jsou připravena dvě stejná letadla Boeing 747 známá jako Air Force One. Pokud je prezident na palubě jakéhokoli letadla, toto se stává automaticky Air Force One a má absolutní přednost. Na kratší cesty využívá helikoptéru námořní pěchoty tzv. Marine One.
↑ abNiall McCarthy. Trump Is Set To Become The Oldest President In U.S. History [online]. Forbes, 2017-01-06 [cit. 2017-01-21]. Dostupné online. (anglicky)
↑Zachary Crockett. Donald Trump will be the only US president ever with no political or military experience [online]. Vox, 2016-11-16 [cit. 2017-01-21]. Dostupné online. (anglicky)