Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Leonard Cohen
Nominace skončila výsledkem: Byl přijat mezi Nejlepší články. --OJJ, Diskuse 21. 9. 2016, 07:14 (CEST)[odpovědět]
Leonard Cohen[editovat | editovat zdroj]
Článek jsem přepracoval u příležitosti Cohenových osmdesátých narozenin a následně v lednu 2015 dotáhl na úroveň DČ. Nyní bych rád NČ. --Marek Koudelka (diskuse) 17. 8. 2016, 13:04 (CEST)[odpovědět]
- Hlasování do 21. 9. 2016, 06:42 (CEST). --Marek Koudelka (diskuse) 7. 9. 2016, 06:42 (CEST)[odpovědět]
Hlasování[editovat | editovat zdroj]
Pro zařazení[editovat | editovat zdroj]
- Pro Pro Výborná práce! OJJ, Diskuse 7. 9. 2016, 06:50 (CEST)[odpovědět]
- Pro Pro Naprosto jednoznačně. Gumideck (diskuse) 8. 9. 2016, 08:22 (CEST)[odpovědět]
- Pro Pro Jako jeden z účastníků diskuse se tedy také připojuji. Borzywoy (diskuse) 12. 9. 2016, 14:53 (CEST)[odpovědět]
- Pro Pro Naprosto! --David Kennedy (diskuse) 12. 9. 2016, 23:29 (CEST)[odpovědět]
- Petr Karel (diskuse) 15. 9. 2016, 11:14 (CEST)[odpovědět]
- Pro Pro --Jan KovářBK (diskuse) 16. 9. 2016, 01:10 (CEST)[odpovědět]
- Pro Pro Pěkné. --Vachovec1 (diskuse) 19. 9. 2016, 21:52 (CEST)[odpovědět]
- Pro Pro --Jan Polák (diskuse) 20. 9. 2016, 01:04 (CEST)[odpovědět]
- Pro Pro Hnetubud (diskuse) 20. 9. 2016, 19:06 (CEST)[odpovědět]
- Velmi pěkný článek.--Kacir 21. 9. 2016, 01:41 (CEST)[odpovědět]
Proti zařazení[editovat | editovat zdroj]
Diskuse během hlasování[editovat | editovat zdroj]
Bude někdo hlasovat? --OJJ, Diskuse 12. 9. 2016, 14:37 (CEST)[odpovědět]
No, se jmenovala Masha a pocházela z Litvy, odkud emigrovala po nástupu Stalina do čela Sovětského svazu 1. he, jakou to má souvislost? jsme česká wiki, tak když je potřeba ohlížet se po mimolitevském dění, by bylo logičtější "po nástupu Masaryka do čela ČSR". 2. Nástup Stalina do čela sovětského státu se udál v květnu 1941. 3. Aha, po letmém googlení: emigrovala 1927, takže se nabízí souvislost s en:1926 Lithuanian coup d'état. Bylo by možno se nad tím zamyslet? --Jann (diskuse) 13. 9. 2016, 21:01 (CEST)[odpovědět]
- Dobrý den, nejsem si jist, zda Vás zcela chápu, ale Stalin nestál v čele SSSR až od roku 1941, jukněte kdyžtak do příslušného hesla. A vážně si myslíte, že TGM rozčílil Cohenovu matku natolik, že kvůli němu odešla z Litvy? To přece nějak nedává smysl :-) Emigrovala v reakci na Stalinovo posilování moci a ne na třetí volbu TGM prezidentem. Gumideck (diskuse) 13. 9. 2016, 21:24 (CEST)[odpovědět]
- 1. Stát (oficiálně) v čele státu není totéž co vést (neformálně) politickou stranu. 2. K Masarykovi - ne nemyslím si že rozčilil Mashiny rodiče, ale myslím si že když už v článku mají být zmínky o absolutně nesouvisejících událostech ve vzdálených zemích, tak by se aspoň mohly týkat děni blízkého českojazyčnému čtenáři. (Totiž, z Litvy je do Moskvy stejně daleko jako do Prahy a Litva měla se Sověty stejně dlouhou hranici jako s Československem, totiž žádnou.) 3. K emigraci - v Litvě v prosinci 1926 proběhl puč konzervativní nacionalistické pravice, následovalo zatýkání, rozehnání parlamentu, diktatura, politika pod heslem Litva Litevcům,... a židi z Litvy odcházeli kvůli politickému hašteření ve vzdálené zemi kdesi za devatero horami? Několik let poté, co bylo toto hašteření rozhodnuto? Nebo se jako polekali smlouvy o neútočení mezi Litvou a Sověty (podzim 26)? To přece vůbec nedává smysl :-) --Jann (diskuse) 14. 9. 2016, 15:45 (CEST)[odpovědět]
- Tak se nám to zvrtlo ve VUML :-) 1. Nezapomínejte, že po Leninově smrti držel otěže sovětského svazu v rukou Stalin, funkce šéfa strany a státu se prolínaly. 2. Meziválečné Československo sousedilo se SSSR a Litva rovněž, naše hranice byla o kus kratší. Vzdálenosti Vilnius-Moskva a Praha-Moskva totožné nejsou. 3. Souvislost emigrace a nástupu Stalina hned za rohem, ne někde daleko za běloruskými močály, je řádně ozdrojovaná Cohenovým životopisem. Mně to smysl takhle dává a vypadá to, že i samotnému LC. Gumideck (diskuse) 14. 9. 2016, 16:46 (CEST)[odpovědět]
- Ve zmiňovaném životopisu je to poněkud zmatečné. O Cohenově matce se tam uvádí, že „(…) pocházela z Litvy, která byla tehdy součástí Ruska, odkud uprchla před stalinským režimem (…)“. Osobně bych celou větu začínající slovy „odkud emigrovala“ odstranil. Pokud jde o rok 1927, nebyl bych si jím úplně jistý, co jsem zběžně koukal na internetu, tak v tom roce přijela do Montréalu, což nutně nemusí znamenat, že v tom roce odešla z Litvy. Ale nijak podrobně jsem to nezkoumal. --Marek Koudelka (diskuse) 15. 9. 2016, 17:19 (CEST)[odpovědět]
- Tak se nám to zvrtlo ve VUML :-) 1. Nezapomínejte, že po Leninově smrti držel otěže sovětského svazu v rukou Stalin, funkce šéfa strany a státu se prolínaly. 2. Meziválečné Československo sousedilo se SSSR a Litva rovněž, naše hranice byla o kus kratší. Vzdálenosti Vilnius-Moskva a Praha-Moskva totožné nejsou. 3. Souvislost emigrace a nástupu Stalina hned za rohem, ne někde daleko za běloruskými močály, je řádně ozdrojovaná Cohenovým životopisem. Mně to smysl takhle dává a vypadá to, že i samotnému LC. Gumideck (diskuse) 14. 9. 2016, 16:46 (CEST)[odpovědět]
- 1. Stát (oficiálně) v čele státu není totéž co vést (neformálně) politickou stranu. 2. K Masarykovi - ne nemyslím si že rozčilil Mashiny rodiče, ale myslím si že když už v článku mají být zmínky o absolutně nesouvisejících událostech ve vzdálených zemích, tak by se aspoň mohly týkat děni blízkého českojazyčnému čtenáři. (Totiž, z Litvy je do Moskvy stejně daleko jako do Prahy a Litva měla se Sověty stejně dlouhou hranici jako s Československem, totiž žádnou.) 3. K emigraci - v Litvě v prosinci 1926 proběhl puč konzervativní nacionalistické pravice, následovalo zatýkání, rozehnání parlamentu, diktatura, politika pod heslem Litva Litevcům,... a židi z Litvy odcházeli kvůli politickému hašteření ve vzdálené zemi kdesi za devatero horami? Několik let poté, co bylo toto hašteření rozhodnuto? Nebo se jako polekali smlouvy o neútočení mezi Litvou a Sověty (podzim 26)? To přece vůbec nedává smysl :-) --Jann (diskuse) 14. 9. 2016, 15:45 (CEST)[odpovědět]
@Marek Koudelka: Proč je v souvisejících článcích zrovna (a pouze) Anjani? Čekal bych tam třeba článek Adam Cohen (syn), pak ten dokumentární film Leonard Cohen: I'm Your Man a podobné věci. Jo, a v infoboxu chybí manželky/družky a dcera (případně ještě další děti). Někde je potřeba to shrnout, když pro osobní život nemáme extra sekci jako na en-wiki. --Vachovec1 (diskuse) 19. 9. 2016, 22:05 (CEST)[odpovědět]
- Díky za připomínky. Dcera doplněna (na Wikidatech, odkud pochází také synovo jméno v infoboxu). Osobně nemám rád rozdělování článků na kariéru a soukromý život, raději to dělám chronologicky vše společně. Cohen se nikdy neoženil, jednotlivé známosti myslím není nutné uvádět (klidně je časem, po uzavření této nominace, doplním, ale v nejbližší době se k tomu nedostanu; v dosažení NČ by to nemělo bránit). Související články jsem odstranil, ve WP:VAS se píše „(…) zejména pokud nejsou odkazovány ze snadno dostupných míst v článku.“ Myslím, že je to tak správně. Omlouvám se, ale na rozsáhlejší odpověď nemám čas. Každopádně ještě jednou díky za náměty. --Marek Koudelka (diskuse) 20. 9. 2016, 19:06 (CEST)[odpovědět]
Diskuse[editovat | editovat zdroj]
OJJ[editovat | editovat zdroj]
Rád zase něco vidím v NČ. Článek jsem důkladně neprocházel, nicméně bych prozatím uvítal narovnání přesměrování, zamodření The Collection (album, Leonard Cohen), které tam mezi haldou modrého působí nehezky a možná ještě nějakým těm zdrojům navíc. V současnosti je jich tam přes 20, což na NČ není mnoho, jak by jistě řekl kolega @Kacir:, já na tom ale zase tolik netrvám, hlavně že jsou ozdrojované informace. Lze něco doplnit třeba z en:Leonard Cohen#References. --OJJ, Diskuse 17. 8. 2016, 13:45 (CEST)[odpovědět]
- (po EK) Ten červený odkaz jsem odstranil, kompilace vyšla docela bez povšimnutí, takže neexistuje moc zdrojů. Poznámce se zdroji nerozumím. Kde jich je dvacet? --Marek Koudelka (diskuse) 17. 8. 2016, 13:52 (CEST)[odpovědět]
- Tak dvacet šest, když nepočítám odkazy na stránky. Mně osobně to vůbec nevadí, avšak někomu může. Na NČ to IMO má. --OJJ, Diskuse 17. 8. 2016, 13:59 (CEST)[odpovědět]
- „Zdroji“ tedy myslíš odkazy na weby? Tištěné zdroje jsou snad mnohem lepší, ne? Co třeba Sára Aaronsohnová? Nebo já nevím, rozumím tvé připomínce dobře? --Marek Koudelka (diskuse) 17. 8. 2016, 14:06 (CEST)[odpovědět]
- Bral jsem stránky v knize, jinak periodika a knihy také preferuji. Jen, že celkový počet použitých zdrojů někomu může přijít málo, mně osobně ne. Jinak článek podpořím. --OJJ, Diskuse 17. 8. 2016, 14:14 (CEST)[odpovědět]
- „Zdroji“ tedy myslíš odkazy na weby? Tištěné zdroje jsou snad mnohem lepší, ne? Co třeba Sára Aaronsohnová? Nebo já nevím, rozumím tvé připomínce dobře? --Marek Koudelka (diskuse) 17. 8. 2016, 14:06 (CEST)[odpovědět]
- Tak dvacet šest, když nepočítám odkazy na stránky. Mně osobně to vůbec nevadí, avšak někomu může. Na NČ to IMO má. --OJJ, Diskuse 17. 8. 2016, 13:59 (CEST)[odpovědět]
Něco k tomu:
- Komentář Bylo by možno zjistit, jak se jmenovala Cohenova matka za svobodna, příp. ten zahradník+chůva?
- Mé zdroje jejich jména nezmiňují. --Marek Koudelka (diskuse) 18. 8. 2016, 15:20 (CEST)[odpovědět]
- Komentář konzumaci alkoholických nápojů - To je koníček ?
- Nešťastná formulace, napadá tě lepší? --Marek Koudelka (diskuse) 18. 8. 2016, 15:20 (CEST)[odpovědět]
- @Marek Koudelka: S dovolením jsem to vyhodil, když tak to tam nějak doplníme. Jinak, dle WP:NNČ už můžeš posunout do hlasování, myslím, že tomu nic nebrání. --OJJ, Diskuse 30. 8. 2016, 10:46 (CEST)[odpovědět]
- Níž mám ještě jeden nevyřešený požadavek, v nejbližší době na to kouknu, hlasování otevřu až potom. --Marek Koudelka (diskuse) 30. 8. 2016, 11:03 (CEST)[odpovědět]
- @Marek Koudelka: S dovolením jsem to vyhodil, když tak to tam nějak doplníme. Jinak, dle WP:NNČ už můžeš posunout do hlasování, myslím, že tomu nic nebrání. --OJJ, Diskuse 30. 8. 2016, 10:46 (CEST)[odpovědět]
- Nešťastná formulace, napadá tě lepší? --Marek Koudelka (diskuse) 18. 8. 2016, 15:20 (CEST)[odpovědět]
- Komentář Nové tisíciletí mi nepřijde jako nejlepší formulace.
- Proč? Osobně bych v tom problém neviděl. Mimochodem totéž (tedy „milénium“) je u Johna Calea. --Marek Koudelka (diskuse) 18. 8. 2016, 15:20 (CEST)[odpovědět]
- Komentář Sekci vzory bych někam vstrčil nebo dal na konec. Takhle mi pahýlovitá sekce nepřipadá hezká.
- Také se mi nelíbí, že je sekce tak krátká, ale nenašel jsem nic, co bych do ní doplnil. Nicméně nezdá se mi jako šťatské řešení posouvat sekci „Vzory“ pod sekci „Pocty a ocenění“, takhle to dává víc smysl. --Marek Koudelka (diskuse) 18. 8. 2016, 15:20 (CEST)[odpovědět]
- Komentář Proč u některých nahrávek chybí odkazy?
- Ne všechny písně jsou významné. Tedy možná některé neodkazované významné jsou, ale v neodkazování bych neviděl problém (osobně nevidím žádnou, která odkaz nemá a zasloužila by si jej). --Marek Koudelka (diskuse) 18. 8. 2016, 15:20 (CEST)[odpovědět]
- Komentář Líbily by se mi u poznámek refy (min. 1, 9).
- K první jsem zdroj doplnil, k deváté jsem žádný nenašel, ale podle seznamu skladeb v článku o albu je to celkem zřejmé. --Marek Koudelka (diskuse) 18. 8. 2016, 15:20 (CEST)[odpovědět]
Díky za dobrou práci, rozhodně NČ. --OJJ, Diskuse 18. 8. 2016, 12:41 (CEST)[odpovědět]
- Děkuji za připomínky. --Marek Koudelka (diskuse) 18. 8. 2016, 15:20 (CEST)[odpovědět]
Borzywoy[editovat | editovat zdroj]
Super. tenhle chlapík si NČ určitě zaslouží. Takže pár víceméně hnidopišských poznámek za měː
- Komentář Obecně se mi moc nelíbí dlouhé odstavce u hudební kariéry, přece jen se to na PC dost špatně čte. Navrhoval bych trochu je rozdělit stylem jeden rok nebo jeden ucelený blok informací=jeden odstavec. Hlavně poslední odstavec kapitolky Nové tisíciletí směšuje na třech řádkách malířství, výstavu, cizí hudební dílo na motivy Cohenovy sbírky a nové Cohenovo turné, zase bych to zpřehlednil nejenom kvůli čtenářskému komfortu, ale i kvůli případnému dalšímu rozšiřování.
- Osobně mám raději delší odstavce. Dělit to na roky se mi také nezdá jako šťastné řešení, viz například Queen. --Marek Koudelka (diskuse) 18. 8. 2016, 15:20 (CEST)[odpovědět]
- Komentář Ze vzorů - opravdu by se jich našlo tak málo?
- Také se mi nelíbí, že je ta sekce tak krátká, ale nic dalšího nemám. --Marek Koudelka (diskuse) 18. 8. 2016, 15:20 (CEST)[odpovědět]
- Vyřešeno Proč odmítl některá ocenění? Čtenáře by to zajímalo a málokdo má možnost si okamžitě dohledat zdrojový text, stranu 78ː-).
- Lepší? --Marek Koudelka (diskuse) 18. 8. 2016, 15:20 (CEST)[odpovědět]
- Komentář To, že kapitola Literární kariéra končí 60. lety a jeho další literární díla jsou zmiňována v oddíle Hudba, je záměr? Nebylo by lepší napsat ucelenou kapitolu o literatuře a pak další ucelenou kapitolu o hudbě? Takhle je třeba Kniha toužení vpodstatě utopena mezi dokumentárním filmem, skupinou U2 a nahráváním nové desky, což mi přijde škoda.
- Jde o to, že do roku 1966 se věnoval výhradně literatuře a následně hlavně hudbě a literatura byla spíš vedlejší. Možná by bylo lepší změnit názvy sekcí než přesouvat text. Zdá se mi lepší, že je to chronologicky, než aby v současné sekci „Literární kariéra“ byla sbírka z roku 2006 a v následující sekci se zase psalo o šedesátých letech. --Marek Koudelka (diskuse) 17. 8. 2016, 14:38 (CEST)[odpovědět]
Díky za zvážení připomínek a ať se práce daří, Borzywoy (diskuse) 17. 8. 2016, 14:30 (CEST)[odpovědět]
- Děkuji za připomínky, v nejbližší době se na to podívám. --Marek Koudelka (diskuse) 17. 8. 2016, 14:38 (CEST)[odpovědět]
Gumideck[editovat | editovat zdroj]
Dobrý den, na tomto článku je vidět velký kus velmi dobře odvedené práce. Moc za něj děkuji. Napadlo mě několik myšlenek, které jsou spíše jen okrajové.
- Komentář Spolupráce Cohena se Spectorem dopadla špatně, oba se rozešli ve zlém a Cohen nesměl být ani přítomen u dokončování alba. Nevím, jestli je k tomu dostupný internetový zdroj. Četl jsem to před lety, když jsem seděl v čekárně u zubaře. Byl to rozhovor s LC v nějakém časopise, asi to byla Přítomnost a článek byl vlevo dole :-)
- Pokusím se něco doplnit z knih. --Marek Koudelka (diskuse) 20. 8. 2016, 11:33 (CEST)[odpovědět]
- Komentář Možná mi to uniklo, ale stálo by za zmínku, že LC třikrát koncertoval i u nás.
- V článku zmiňuji jen nějak významná vystoupení, což ty v Česku nejsou. Chápu, že jsme na české Wikipedii, ale beru jí spíš tak, že je v českém jazyce a není nutné zde zmiňovat souvislosti dané osoby s touto zemí, pokud nejsou nějakým způsobem významné. Seznam koncertů v ČR jsem kdysi dělal u Johna Calea, který zde vystupoval mnohem víckrát, ale nakonec jsem jej odstranil. --Marek Koudelka (diskuse) 20. 8. 2016, 11:33 (CEST)[odpovědět]
- Komentář Napadají mě i další české coververze, např. Pavel Bobek, Vídeňský waltz (Take This Waltz); Petr Spálený, Bylo fajn (Tonight Will Be Fine); Jitka Zelenková s textem Pavla Vrby, Zní nové haleluja (Hallelujah); Nezmaři, rovněž Hallelujah.
- V případě Cohena existují stovky (tisíce?) coververzí. Není reálné uvádět všechny, záměrně jsem uvedl jen tři česká jména. Nebráním se uvést to podrobněji v článcích o samotných písních. --Marek Koudelka (diskuse) 20. 8. 2016, 11:33 (CEST)[odpovědět]
- Komentář K těm vzorům: Judy je jedním ze vzorů pro LC, ale asi to je i naopak. Docela nedávno nazpívala album jeho písní, v minulosti spolu i vystupovali.
- To je uvedeno dříve v článku, tedy že nahrála nějaké jeho písně, z čehož je myslím zřejmé, že jej nějakým způsobem obdivovala. --Marek Koudelka (diskuse) 20. 8. 2016, 11:33 (CEST)[odpovědět]
Celkově vzato jsou ty čtyři body prkotiny a článek si zaslouží zařadit mezi nejlepší i bez nich. Gumideck (diskuse) 20. 8. 2016, 10:57 (CEST)[odpovědět]
- Děkuji. --Marek Koudelka (diskuse) 20. 8. 2016, 11:33 (CEST)[odpovědět]
- Jak jsem psal výše, byly to čtyři prkotiny, které mě tak napadly. Za tím článkem je vidět veliký kus kvalitní práce a kdyby LC uměl česky, určitě by se mu taky líbil :-) Pěkný večer. Gumideck (diskuse) 20. 8. 2016, 20:57 (CEST)[odpovědět]