Wikipedie:Článek týdne

Zkratka:
	WP:ČT;

Článek týdne je takový článek, jehož výňatek byl zveřejněn na Hlavní straně. Samotné články týdne jsou k nalezení v kategorii Wikipedie:Články týdne.

Rubriku od roku 2015 zkouší spravovat Bazi. Najdete-li v právě uveřejněném výňatku na Hlavní straně chybu a nevíte, jak ji opravit, napište sem do diskuse.

Článek 20. týdne roku 2024

Ploutvonožci jsou značně rozšířená skupina masožravých savců uzpůsobených k životu ve vodě. Moderní taxonomie je považuje za nezařazený klad v řádu šelem a podřádu psotvární. Patří k nim tři čeledi: tuleňovití, mrožovití a lachtanovití. Počet druhů přesahuje tři desítky. Ploutvonožci mají hydrodynamická těla s končetinami přeměněnými v ploutve. Velikost a váha ploutvonožců se pohybuje od cca 1,1 m a 55 kg až po cca 6 m a 4 tuny. Rypouš sloní je nejen největší ploutvonožec, ale i největší zástupce řádu šelem na světě. Všichni ploutvonožci se umí potápět, některé druhy i na dobu přesahující hodinu a do hloubek přes jeden kilometr. Vrstva podkožního tuku jim slouží jako termoizolace. Mroži jako jediní z ploutvonožců mají kly dlouhé až 1 m.

Většina druhů ploutvonožců žije v chladných vodách jižní a severní polokoule. Většinu času tráví ve vodě a na souš vystupují pouze kvůli páření, vrhům a výchově mláďat, během línání či na útěku před predátory. Loví převážně bezobratlé živočichy, ryby, hlavonožce, některé agresivnější druhy i tučňáky či jiné ploutvonožce. Mroži se specializují na sběr mlžů z mořského dna. Většina ploutvonožců je polygynní, míra polygynie však závisí na druhu. Ploutvonožci byli loveni lidmi již od doby kamenné, zvláště arktické národy je dodnes loví pro jejich maso, tuk i srst. V 18. a 19. století byla řada druhů komerčně lovena na pokraj vyhynutí, ve 20. století byla zahájena jejich ochrana.

Další články týdne

Navržené – články, z nichž se bude vybírat
Připravené – články, které se na Hlavní straně v blízké budoucnosti objeví
Archivované – články, které se na Hlavní straně již v minulosti objevily

Související rubriky