Marsha P. Johnsonová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marsha P. Johnsonová
NarozeníDesetiletí od 1940
New York
Úmrtí6. července 1992
New York
NárodnostAfroameričané
Alma materThomas A. Edison Academy for Career and Technical Education
Povoláníumělkyně, LGBT aktivistka, HIV/AIDS aktivistka a drag queen
OceněníVH1 Trailblazer Honors (2016)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marsha P. Johnsonová (nepřechýleně Johnson; 24. srpna 1945 Elizabeth, New Jersey – 6. července 1992, New York) byla americká LGBTQ aktivistka a jedna z ústředních osobností stonewallských nepokojů z roku 1969.

Sama se identifikovala jako drag queen, přestože podle Susan Stryker, profesorky genderových studií na Arizonské univerzitě, ji nejlépe vystihuje označení genderově nekonformní. Nikdy se přímo neidentifikovala s označením transgender[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se 24. srpna 1945 jako Malcolm Michaels Jr. v americkém městě Elizabeth do rodiny šesti dalších sourozenců. Již od pěti let potají nosila šaty, ale krátkodobě přestala kvůli šikaně od ostatních kluků. V 17 letech se s 15 dolary v kapse a kufrem s oblečením přestěhovala do New Yorku, kde se usídlila v Greenwich Village, čtvrti tradičně oblíbené mezi LGBTQ komunitou.[2][1]

V roce 1969 se stala významnou osobností stonewallských nepokojů, které vypukly po policejní razii v gay klubu Stonewall Inn. Tyto událostí jsou obecně považovány za počátek novodobého LGBTQ hnutí, neboť to bylo poprvé v moderní historii, kdy se tak velké množství queer lidí začalo proti policejní šikaně bránit a organizovat.[3][4] Tyto z počátku spontánní pouliční nepokoje během několika následujících nocí přerostly v pravidelné protesty, které trvaly ještě několik týdnů po zmiňovaném policejním zátahu.[5][6] Podle záznamů to byla právě Marsha P. Johnsonová, která vzedmula dav, aby se tehdejší policejní šikaně postavil. David Carter ve své knize Stonewall: The Riots That Sparked the Gay Revolution (Stonewall: nepokoje, které zažehly gay revoluci) uvádí, že „hozenou skleničkou vysklila zrcadlo a zařvala, že přece má svoje práva“. Současně však uvádí, že podle jiných zdrojů ve skutečnosti hodila cihlu na policejní hlídku.[7] Tato skutečnosti zůstává předmětem debat.[8][9][10]

V návaznosti na stonewallské nepokoje stála u zrodu organizace Gay Liberation Front a účastnila se historicky prvního průvodů hrdosti v roce 1970. Krátce nato spolu se svou kamarádkou Sylvií Riverou založila organizaci Street Transvestite Action Revolutionaries (STAR), které se zaměřovala na pomoc marginalizovaným členům komunity: transgender lidem, drag queens, sexuálním pracovníkům a pracovnicím a LGBT lidem bez domova.[11][12] V roce 1972 založily STAR House, ubytovnu pro gay a trans mládež bez domova, kterou Johnsonová a Rivera platily ze svých příjmů jako sexuální pracovnice, čímž se musely obě kvůli své trans identitě živit.[13] Pomoc pro lidi bez domova pro ně byla příznačná, protože obě se v průběhu svého života s bezdomovectvím samy potýkaly.[1]

Jakožto prominentní a známá osobnost v newyorské gay komunitě se často stávala modelkou pro fotografa Andyho Warhola, který ji zaznamenal ve svých mnoha polaroidech.[1]

V 80. letech byla Marsha P. Johnsonová stále aktivní v boji za queer liberalizaci, přestože jí bylo na určitý čas zakázáno účastnit se dalších průvodů hrdosti, protože jím údajně jakožto drag queen dělala „špatné jméno“.[14] Své aktivity soustředila zejména na boj s pandemií HIV/AIDS v rámci newyorské organizace ACT UP.[14]

V roce 1992 bylo nalezeno její mrtvé tělo, plující po řece Hudson.[1] Policie případ ihned uzavřela s tím, že se jednalo o sebevraždu. Podle jejích kamarádů a členů komunity se však jednalo o vraždu, přestože pachatel však nebyl nikdy nalezen.[15] V roce 2002 byla příčina její smrt překlasifikována ze „sebevraždy“ na „neurčeno“.[16]

Odkaz[editovat | editovat zdroj]

Kresba známé fotografie, která zachycuje Marshu P. Johnsonovou a Silvii Riveru během newyorského průvodu hrdosti v roce 1973

Životní příběh byl zpracován v mnoha filmech a dokumentech, mezi nimi například Pay It No Mind – The Life and Times of Marsha P. Johnson (2012), který obsahuje útržky jejího rozhovoru z roku 1992, Stonewall (2015), Happy Birthday, Marsha! (2016) nebo Smrt a život Marshy P. Johnsonové (2017). Drag queen a televizní osobnost RuPaul v jednom z dílů své show RuPaul's Drag Race z roku 2012 označila Marshu za „skutečnou drag mother“ a prohlásila, že to byla právě ona, která „nám všem [drag queens a queer lidem] vyšlapala cestičku“.[17]

V roce 2019 bylo oznámeno, že Marshe P. Johnsonové a Silvii Riveře bude v Greenwich Village vystavěn pomník. Ten by se tak stal historicky prvním veřejným monumentem vystavěným na počest trans aktivistek. Jeho dokončení je plánováno na rok 2021.[18]

V červnu téhož roku pak byla Marsha P. Johnsonová zařazena mezi 50 průkopníků a hrdinů v rámci LGBTQ síně slávy nacházející se u klubu Stonewall Inn, který se mezitím stal národním památníkem. V rámci Spojených států prvním, který je věnován LGBTQ historii.[19][20]

Počátkem února 2020 oznámil guvernér státu New York Andrew Cuomo, že na počest Marshy P. Johnsonové po ní bude pojmenován East River Park v Brooklynu.[21] V červnu téhož roku zveřejnil Google v rámci Pride Monthu doodle, který Marshu P. Johnsonovou oslavoval.[22]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e CHAN, Sewell. Marsha P. Johnson, a Transgender Pioneer and Activist. The New York Times. 2018-03-08. Dostupné online [cit. 2020-07-01]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  2. ↑ Stonewall 1979: The Drag of Politics. The Village Voice [online]. [cit. 2020-06-30]. Dostupné online. 
  3. ↑ PILKINGTON, Ed. The riot that changed America's gay rights movement forever. The Guardian [online]. 2019-01-19. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ LAFRANK, Kathleen. National Historic Landmark Nomination: Stonewall. USA: National Park Service, 1999. 35 s. Dostupné online. S. 4. (anglicky)  [Dále jen LaFrank]
  5. ↑ LaFrank, S. 15–16.
  6. ↑ Stonewall Riots [online]. History, 2017-05-31. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ CARTER, David. Stonewall: The Riots that Sparked the Gay Revolution. New York: St. Martin's, 2004. Dostupné online. ISBN 0-312-20025-0. 
  8. ↑ O’NEILL, Shane. Who Threw the First Brick at Stonewall? Let’s Argue About It. The New York Times. 2019-05-31. Dostupné online [cit. 2020-07-01]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  9. ↑ ALI, David Oliver and Rasha. Why we owe Pride to black transgender women who threw bricks at cops. USA TODAY [online]. [cit. 2020-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ PAGE, Morgan M. It Doesn’t Matter Who Threw the First Brick at Stonewall. The Nation. 2019-06-30. Dostupné online [cit. 2020-07-01]. ISSN 0027-8378. (anglicky) 
  11. ↑ Street Transvestite Action Revolutionaries [online]. The Lesbian, Gay, Bisexual & Transgender Community Center. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ JACKMAN, Josh; SMITH, Lydia. What were the Stonewall riots? The story of the historic demonstrations. PinkNews [online]. 2018-06-28. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Marsha P. Johnson (1944 - 1992) activist, drag mother [online]. A Gender Variance Who's Who, 2009-05-02 [cit. 2020-07-01]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b KASINO, Michael. Pay It No Mind – The Life and Times of Marsha P. Johnson [online]. Fromaline Films, 2012. Dostupné online. 
  15. ↑ BROWN, Dalvin. Marsha P. Johnson: Transgender hero of Stonewall riots finally gets her due. USA TODAY [online]. [cit. 2020-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ EXCLUSIVE:  DA reopens unsolved 1992 case involving the 'saint of gay life'. New York Daily News [online]. 2019-07-01 [cit. 2020-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-01. 
  17. ↑ TUNGOL, J. R. LGBT History Month Icon Of The Day: Marsha P. Johnson. HuffPost [online]. 2012-10-15 [cit. 2020-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ America is getting its 'first official transgender statue’. The Independent [online]. 2019-06-12 [cit. 2020-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Groups seek names for Stonewall 50 honor wall. The Bay Area Reporter / B.A.R. Inc. [online]. [cit. 2020-07-01]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  20. ↑ SDGLN, Timothy Rawles-Community Editor for. National LGBTQ Wall of Honor to be unveiled at historic Stonewall Inn. San Diego Gay and Lesbian News [online]. 2019-06-19 [cit. 2020-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-26. (anglicky) 
  21. ↑ New York state park to be renamed after trans pioneer Marsha P Johnson [online]. PinkNews, 2020-02-02 [cit. 2020-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Celebrating Marsha P. Johnson [online]. Google, 2020. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Marsha_P._Johnsonová&oldid=23496298“