Domnělý dědic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Předpokládaný dědic (ženská forma: předpokládaná dědička) je osoba oprávněná zdědit trůn, šlechtický titul nebo jiné dědičné vyznamenání, ale jejíž postavení může být nahrazeno narozením osoby s lepším nárokem na danou pozici.[1][2] To je v kontrastu se zjevným dědicem, jehož nelze tímto způsobem nároku na postavení zbavit.

Přehled[editovat | editovat zdroj]

V závislosti na pravidlech monarchie může být předpokládaným dědicem dcera panovníka, pokud v zemi platí patrilineární primogenitura a monarcha nemá žádné syny, nebo starší člen vedlejší linie, pokud je panovník bezdětný nebo pokud přímí potomci panovníka nemohou zdědit korunu, protože

  1. jsou to dcery a ženy mají úplně zakázáno dědit
  2. panovníkovy děti jsou nemanželské nebo
  3. existuje nějaká jiná právní diskvalifikace, jako např.
    1. osoba je potomkem panovníka přes morganatickou linii
    2. potomek odmítá nebo není schopen přijmout náboženství, které je panovník povinen vyznávat.

Následné narození legitimního dítěte panovníkovi, tedy zjevného dědice nebo oprávněnějšího předpokládaného dědice, může zbavit dřívějšího předpokládaného dědice pozice. Nepředpokládá se, že panovník a jeho choť nejsou schopni plodit další děti; den předtím, než královna Alžběta II. nastoupila na trůn, byl její otec Jiří VI. těžce nemocný a matce bylo 51 let, ale i tak byla Alžběta stále spíše předpokládanou než zjevnou dědičkou. Pozice předpokládaného dědice nemusí být jistá ani poté, co nastoupí na trůn, protože posmrtné dítě předchozího panovníka by mohlo mít nadřazený nárok. Po smrti Viléma IV. v roce 1837 po něm na trůn nastoupila jeho neteř královna Viktorie, jejíž proklamace o nástupu na trůn uváděla, že její nástup bude trvalý, pokud se v následujících měsících vdově Adelheid nenarodí Vilémovo dítě, i když jí bylo 44 let a naposledy byla těhotná před 17 lety.[3][4] Taková situace nastala ve Španělsku v roce 1885, kdy zemřel král Alfons XII. a zanechal po sobě vdovu Marii Kristýnu, která byla ve třetím měsíci těhotenství. Jeho pětiletá dcera a předpokládaná dědička María de las Mercedes nebyla prohlášena královnou, protože kdyby se narodil syn, byla by sesazena z trůnu, a místo toho proběhlo šestiměsíční interregnum až do narození jejího bratra Alfonse XIII., který nastoupil na trůn jako král hned po narození. Pokud by Marie Kristýna potratila nebo porodila další dceru, Mercedes by se stala královnou a byla by zpětně uznána jako taková i během interregna.[5][6]

Předpokládaný dědic, stejně jako zjevný dědic, není per se titulem ani pozicí. Jedná se spíše o obecný termín pro osobu, která má určité místo v linii následnictví. V některých monarchiích zjevný dědic nese, ipso facto, specifický titul a hodnost (např. Dánsko, Nizozemsko, Spojené království), což také někdy platí pro držitele šlechtických titulů (např. Španělsko, Spojené království), ale předpokládaný dědic tento titul nenese. V jiných monarchiích (např. Monako, Španělsko) nese podle práva první v pořadí na trůn specifický titul (tj. „dědičný kníže/kněžna monacká“, „kníže/kněžna asturská“), bez ohledu na to, zda ona nebo on je zjevný nebo předpokládaný dědic.

Předpokládání dědicové v roce 2024[editovat | editovat zdroj]

Země Portrét Jméno předpokládaného dědice Titul Datum narození (věk) Vztah k panovníkovi
JaponskoJaponsko Japonsko Fumihito Japonský korunní princ 30. listopadu 1965 (58 let) Mladší bratr. Pokud by měl císař Naruhito legitimního syna, stal by se zjevným dědicem on.
ThajskoThajsko Thajsko Dipangkorn Rasmijoti Thajský princ 29. dubna 2005 (19 let) Nejmladší syn. V souladu s palácovým zákonem o následnictví z roku 1924 má vládnoucí král absolutní moc jmenovat jakéhokoli královského muže jako zjevného dědice a po veřejném oznámení je „pozice takového dědice bezpečná a nesporná“.
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko Leonor Asturská kněžna 31. října 2005 (18 let) Nejstarší dítě. Pokud bude mít král Filip legitimního syna, stane se zjevným dědicem on.

Domnělí dědici minulosti, kteří nezdědili trůny[editovat | editovat zdroj]

Seznam je omezen na předpokládané dědice, kteří nenastoupili na trůn kvůli úmrtí, zrušení monarchií nebo změně dědického práva.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heir presumptive na anglické Wikipedii.

  1. Heir Presumptive Law and Legal Definition | USLegal, Inc.. definitions.uslegal.com [online]. [cit. 2024-06-04]. Dostupné online. 
  2. presumptive nominee definition | English definition dictionary | Reverso. dictionary.reverso.net [online]. [cit. 2024-06-04]. Dostupné online. 
  3. SUBMISSION, Guest. The primogeniture paradox: the posthumous heir [online]. 2015-10-02 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Page 1581 | Issue 19509, 20 June 1837 | London Gazette | The Gazette. www.thegazette.co.uk [online]. [cit. 2024-06-04]. Dostupné online. 
  5. ELLEDGE, Jonn. Can an unborn baby really inherit the British Crown (and what’s that got to do with Game of Thrones?) [online]. 2017-09-05 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. PACKARD, Jerrold M. Victoria's Daughters. [s.l.]: St. Martin's Publishing Group 534 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4299-6490-6. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]