Berta Havlíčková-Liebscherová

Berta Havlíčková-Liebscherová
	Berta Havlíčková-Liebscherová
Rodné jméno	Berta Havlíčková
Narození	7. července 1864 nebo 4. července 1864; Lovčice ; Rakouské císařství
Úmrtí	5. října 1954 (ve věku 90 let), 10. května 1954 (ve věku 89 let) nebo 11. května 1954 (ve věku 89 let); Praha ; Československo
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	ilustrátorka, učitelka a malířka
Manžel(ka)	František Liebscher
Příbuzní	Josef Liebscher tchán; Karel Liebscher švagr; Adolf Liebscher švagr; Božena Hlinková-Liebscherová neteř; Zdeňka Čechová-Liebscherová neteř; Adolf Liebscher ml. synovec;
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Berta Havlíčková-Liebscherová, křtěná Berta Františka Marie, rozená Havlíčková (7. července 1864 Lovčice^[2] – 5. října 1954 Praha), byla česká malířka, ilustrátorka a profesorka kreslení.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se na Šumavě v malebné obci Lovčice v rodině fořta Antonína Havlíčka a jeho ženy Marie Krchsové. Dětství i mládí prožila uprostřed přírody, které zásadně ovlivnila její tvorbu, neboť jedním z hlavním motivů její tvorby byly motivy květin. Po absolvování základního vzdělání odešla v roce 1877 do Prahy na Vyšší dívčí školu, kde byli jejími učiteli V. Gabler, malíř S. H. Pinkas a teoretik umění O. Hostínský. Během dvouletého studia na této škole se setkala mimo jiné i s Eliškou Krásnohorskou a Otylií Sklenářovou-Malou. Účastnila se pravidelně akcí pořádaných Americkým klubem dam V. Náprstka a přednášek a koncertů pořádaných Uměleckou či Měšťanskou besedou. Po ukončení školy se vrátila na několik let do Lovčice a po smrti své matky v roce 1887 odjela opět do Prahy, kde se přihlásila k řádnému studiu na Uměleckoprůmyslové škole. Zde studovala v letech 1887–1891 na dámském oddělení pro kreslení u prof. J. Schikanedra, F. Ženíška, J. V. Myslbeka či Adolfa a Karla Liebschera. Později se stala žákyní Hermíny Laukotové, kde se věnovala figurální malbě, a rovněž navštěvovala krajinářskou školu Karla Liebschera. V roce 1891 na pražské Jubilejní výstavě byly její práce zastoupeny v expozici žákyň Uměleckoprůmyslové školy.

Po absolutoriu na UMPRUM se stala asistentkou a později i zástupkyní profesora S. H. Pinkase na Vyšší dívčí škole v Praze. V roce 1895 se podílela na přípravě expozice lidového vyšívání pro Národopisnou výstavu českoslovanskou. Do této doby spadá i její přátelství s rodinou sochaře B. Schnircha, osobně poznala architekta J. Fantu a bratry Liebscherovy a také se poprvé setkala se svým pozdějším manželem Františkem Liebscherem. V 90. letech se podílela na ilustracích pro knihu "Dějiny kroje v zemích českých" autorů Z. Wintra a Č. Zíbrta a také ilustrovala učebnici Dr. J.Reinsberga "O soudní medicíně".

V roce 1897 získala po mnoha peripetiích definitivu a stala se tak první středoškolskou profesorkou v tehdejším Rakousko-Uhersku. V následujícím roce se provdala^[3] za Františka Liebschera a odešla s ním do Chrudimi, kde pracovala v charitativní činnosti, aktivně se účastnila kulturního života a věnovala se i vlastní malířské tvorbě. V roce 1906 se vrátila s manželem do Prahy, kde nadále vyvíjela uměleckou činnost a podporovala svého manžela, který byl též umělecky činný. V roce 1935 ovdověla. Na sklonku života se věnovala krom jiného psaní autobiografie. Zemřela v Praze roku 1954 a pohřbena je na Olšanských hřbitovech^[1].

V roce 1946 se uskutečnila její první samostatná výstava, kterou uspořádala Krásná jizba. Výstava dokumentuje její tvorbu, věnovanou především malbám krajin a květinových zátiší.

Výstavy (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Autorské[editovat | editovat zdroj]

1946 - Berta Liebscherová, výběr z díla, Krásná jizba Družstevní práce, Praha

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Květy bramboříku (olej na kartonu)
Růže (olej na plátně)
Moře (olej na plátně)
Chalupa ve stráni (olej na plátně fixovaném na kartonu)
Pivoňky (olej na kartonu)
Muchomůrky (olej na kartonu)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

1993 - Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž)
1993 - Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K)
2005 - Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné minulosti do roku 1950 (A - L)

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b Find a Grave, hrob Berty Havlíčkové-Liebscherové na Olšanských hřbitovech v Praze
↑ Matriční záznam o narození a křtu Berty Havlíčkové farnost Nicov
↑ Matriční záznam o sňatku Františka Liebschera s Bertou Havlíčkovou farnost Mukařov

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Berta Havlíčková-Liebscherová na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Berta Havlíčková-Liebscherová
Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Liebscher, František (*1852) s rodinou
Sdružení Liebscher, Berta Havlíčková-Liebscherová
Sdružení Liebscher, Berta Havlíčková-Liebscherová - obrazárna
Ženy ve vědě do roku 1945, Berta Liebscherová-Havlíčková
eAntik.cz Výtvarné umělkyně, Liebscherová-Havlíčková Berta
Berta Havlíčková-Liebscherová v informačním systému abART

[hrob-1] Find a Grave, hrob Berty Havlíčkové-Liebscherové na Olšanských hřbitovech v Praze

[matrika-2] Matriční záznam o narození a křtu Berty Havlíčkové farnost Nicov

[matrikaO-3] Matriční záznam o sňatku Františka Liebschera s Bertou Havlíčkovou farnost Mukařov

[1]

[2]

[3]