Wikipedista:KristStank/Pískoviště

Městské muzeum Jaroměř

Městské muzeum v Jaroměři je jednou z nejstarších institucí svého druhu v Královéhradeckém kraji.

Historie

Vzniku muzea předcházela výstava starožitností v roce 1879. Vystaveno bylo několik set předmětů, které pocházely především z Jaroměřska. Městské muzeum bylo založeno společným nákladem spořitelny, obce a občanské záložny. Návrh na schůzi spořitelního výboru podal v roce 1883 podnikatel František Polický. Nato byli občané Jaroměře pobídnuti ke sbírání a záchraně památek. První muzejní expozice byla k vidění v roce 1886 v nové chlapecké škole v Ostrově.

Na počátku své existence muzeum spravovalo také městský archiv a veřejnou městskou knihovnu. Jelikož muzeum vzniklo dříve, účastnilo se jako svébytná jednotka Jubilejní zemské výstavy v Praze v roce 1891 a Národopisné výstavy českoslovanské v Praze v roce 1895. Na Národopisné výstavě byla vystavena tzv. Jaroměřská chalupa. Stejně tak je jeho účast zaznamenána na národopisných výstavách v Hradci Králové, Pardubicích a Hořicích.

Již v průběhu 30. let usilovali představitelé muzea o získání nové budovy pro muzeum. Veškeré snahy ale přerušila druhá světová válka.  

V roce 1947 se městské muzeum přestěhovalo o budovy bývalého obchodního domu A. Wenke a syn, kterou navrhl Josef Gočár. První výstavy v novém objektu se zhostili významní jaroměřští rodáci a sochaři Otakar Španiel a Josef Wagner.

Na přelomu 50. a 60. let 20. století bylo otevřeno hned několik expozic. V roce 1959 byla otevřena expozice Pravěk Jaroměřska. Dva roky na to byla navázána spolupráce s Národní galerií v Praze na expozici věnovanou plastikám a medailím Otakara Španiela. Světlo světa spatřila také nová expozice Historický vývoj Jaroměřska za feudalismu do roku 1848. V roce 1962 bylo v muzeu instalováno dílo Josefa Wagnera.

Mezi léty 1978–2011 muzeum zajišťovalo i chod prohlídkového okruhu podzemí j Josefově, kasematy v Bastionu I a lapidárium socha Matyáše Bernarda Brauna. Mezi léty 2004–2007 pak dohlíželo i na expozici Prvního vojenskohistorického muzea M. Frosta.

Budova muzea

Od roku 1947 Městské muzeum sídlí v budově Wenkeova domu. Obchodní dům Wenke a syn byl postaven mezi roky 1910 - 1911. Navrhl ho architekt Josef Gočár a stavitelem se stal Josef Máša. Budova byla v roce 1958 vyhlášena kulturní památkou a v roce 2017 národní kulturní památkou.

Hlavní budova Městského muzea v Jaroměři se nachází v řadové zástavbě na ulici Husova. Interiér je skvěle prosvětlen díky výkadním skříním v přízemí a pásovému oknu v první patře. Hlavní prostor v přízemí je ideálně řešený obchodní sál s malovanou výzdobou stropu v přední části, s bohatým moderním lustrem a výtahem.

Sbírka

Sbírka Městského muzea v Jaroměři čítá přibližně deset tisíc sbírkových předmětů. Mezi hlavní fondy se řadí: archeologický, etnografický, uměleckoprůmyslový, výtvarný, fotografický a fond militarií. K dalším částem sbírky patří také muzejní knihovna a muzejní archiv.

V archeologickém fondu se nachází největší sbírkový předmět muzea monoxylon – dřevěná loď vydlabaná z jednoho kmene.

Ve válečných letech byla část sbírky muzea uložena v kryptě kostela sv. Mikuláše. V roce 1949 Městské muzeum v Jaroměři převzalo sbírku zrušeného muzea v Josefově.

Městské muzeum Dvůr Králové nad Labem

Městské muzeum Dvůr Králové nad Labem je městská muzejní instituce, která sídlí ve Dvoře Králové nad Labem.

Zřizovatelem muzea je město Dvůr Králové nad Labem.

Sbírka je od roku 2002 evidována v Centrální evidenci sbírek (CES) Miniusterstva kultury ČR.

Městské muzeum sídlí ve Sladkovského ulici v prostorách tzv. Kohoutova dvora.

Kohoutův dvůr

Prostor Kohoutova dvora, kde v současné době městské muzeum sídlí, byl vystavěn v roce 1738 jako uzavřený zemanský dvůr. Usedlost nechal postavit Anasthasius Berger, úředník hraběte Františka Antonína Šporka pro potřeby panství. Původně obytnou budovu a špýchar spojuje pískovcový barokní portál s třemi sochami. Tyto sochy pocházejí z dílny Matyáše Bernarda Brauna a symbolizují Pannu Marii, sv. Jana Křtitele a Jana Evangelistu.

Z půdodního zemanského dvora se dodnes zachovala hlavní budova, špýchar a konírna. V hlavní budově jsou umístěné expozice o historii města a výrobě ozdob. Ve špýcharu se nachází umělecká expozice a přednáškový sál.

Své jméno dvůr dostal podle majitele Aloise Kohouta, který jej vlastnil od 40. let 19. století.

Kohoutův dům slouží muzejním účelům od roku 1978.

Historie muzea

Historie muzea sahá od roku 1891.

Sbírka

Sbírka Městského muzea ve Dvoře Králové nad Labem je rozdělena na čtyři podsbírky. Je to historická podsbírka, v níž jsou zastoupeny předměty dokumentující převážně 19. a 20. století jako například lidový nábytek, řemeslné nástoje, výtvarné umění, militaria a technika. Dále je to numizmatická podsbírka, spravující mince a papírová platidla z českých zemí, ale také medaile, vyznamenání a odznaky. Fotografická podsbírka dokumentuje především 20. století v regionu a čítá fotografie, diapozitivy, negativy, filmy, videokazety, obrazové a zvukové záznamy. Čtvrtou a poslední je podsbírka písemností a tisků, která zahrnuje mnoho významných předmětů. Jedná se například o tisky ze Šporkovy knižnice v Kuksu, Kancionál z roku 1577 nebo latinský žaltář Dvora Králové z roku 1592.

Ke konci roku 2022 bylo ve sbírkách Městského muzea ve Dvoře Králové nad Labem evidováno celkem 45 750 sbírkových předmětů.

Stálé expozice

Městské muzeum ve Dvoře Králové nad Labem nabízí návštěvníkovi tři stálé expozice: Tradice výroby vánočních ozdob, Historie města Dvora Králové a textilní průmysl na Královédvorsku a Křížová cesta.

Tradice výroby vánočních ozdob

Expozice je rozdělena na dvě části. První část se věnuje výrobnímu procesu perličkových i foukaných ozdob. Druhá část nabízí vzorkovnu ozdob přímo z Královédvorska, a to od prvorepublikových ozdob po ty současné.

Historie města Dvora Králové a textilní průmysl

Jedná se o největší expozici v královédvorském muzeu.?? Věnuje se milníkům v dějinách města a zvlášť také 20. století ve Dvoře Králové nad Labem. Představuje také dějiny textilní výroby na Královédvorsku. Součástí expozice je rytecká dílna, následuje prohlídka technologickými postupy textilního tisku a vše končí u historie textilních továren.

Křížová cesta

Umělecká expozice ve špýcharu představuje cyklus barokních olejomaleb královédvorského rodáka J. V. Bergla. který jej zhotovil pro kostel sv. Jana Křtitele. V 90. letech 20. století byly obrazy zrestaurovány a trvale umístěny v prostorách muzea.

Knihovna

Městské muzeum ve Dvoře Králové nad Labem spravuje knihovnu. Knihovna muzea plní také funkce regionální knihovny.

• https://muzeumdk.cz/wp-content/uploads/2023/12/Zrizovaci-listina-MM-DKNL.pdf
• https://muzeumdk.cz/wp-content/uploads/2023/12/Vyrocni-zprava-2022.pdf
• https://muzeumdk.cz/stale-expozice/
• https://regiony.rozhlas.cz/prurez-historii-kohoutuv-dvur-ve-dvore-kralove-nad-labem-slouzi-jako-muzeum-a-7428143
• https://www.pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/kohoutuv-dvur-147616
• HALÍK, Tomáš: Dějiny Dvora Králové n. L., Dvůr Králové n. L. 1926, s. 68.

Věra Jičínská

Mládí

Věra Jičínská se narodila 3. července 1898 v Petřkovicích, které jsou od roku 1976 součástí Ostravy. Její otec Jaroslav Jičínský byl vrchním báňským radou a matka Gisela rozená Spothová měla velký vliv na budoucí uměleckou kariéru své dcery. Měla o dva roky starší sestru Jarmilu a o šest let mladšího bratra Jaroslava. Věra Jičínská pocházela z významných rodin s hornickou tradicí, ve kterých ale nechyběly umělecké sklony. Její dědeček z otcovy strany Vilém Jičínský byl důlním inženýrem, ale zajímal se také o umění. Absolvoval dva semestry architektury na Akademii výtvarných umění v Praze, než se definitivně rozhodl pokračovat v rodinné tradici práce v důlním průmyslu.

Dětství a dospívání Věry Jičínské bylo spojeno s okolím Brna. Jaroslav Jičínský se v roce 1901 stal ředitelem Rosické báňské společnosti a rodina se přestěhovala do obce Boží požehnání (dnešní Zastávky u Brna). V roce 1909 nastoupila na dívčí lyceum Vesna, kde v roce 1916 složila maturitní zkoušku. Studium na Vesně ji dalo na tehdejší dobu pro ženu velmi dobré vzdělání. Studovala také kreslení nebo dějiny umění, pro další studia ji byly užitečné také jazyky, němčiny a francouzštiny. Při studiu docházela na soukromé hodiny kresby k akademickému malíři Vojtěchu Doležilovi. Z jejich korespondence lze vyčíst, že Jičínskou a jejího manžela pojilo s Doležilem pevné přátelství.

V roce 1913 získal Jaroslav Jičínský místo ředitele dolů v Pécsi (Pětikostelí) v Uhrách. Věra Jičínská během svých studií svou rodinu v Pécsi často navštěvovala.

Studium výtvarého umění v zahraničí

V průběhu první světové války v roce 1916 nastoupila Věra Jičínská na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Nejprve absolvovala všeobecný základ a nato nastoupila do grafické speciálky Františka Kysely. Ve stejném čase navštěvovala kurzy krajináře Ferdinanda Engelmüllera. Poté v letech 1922–1923 studovala v Mnichově na Kunstgewerbeschule u profesora Fritze Helmutha Ehmckeho. Již tehdy začala snít o Paříži, a tam v roce 1923 odcestovala. V Paříži pobývala až do roku 1931. Studovala na soukromé Académie moderne u Othona Friesze, kde přišla do styku s kubismem. V následujících letech prošla studiem Fernarda Légera a Andre Lhoteho. Škola, kterou prošla u Andre Lhoteho a ve které byla nejdéle, byla náročná. Přestože její učitel nestrpěl odchylky z vlasního pojetí obrazu, vyžadoval od svých žáků svůj řád malby, Věra Jičínská neustrnula ve vlastním uměleckém rozvoji. Přesto jsou na jejím díle patrné známky jeho vlivu.

Během roku 1925 se Jičínská podílela na přípravě československého pavilonu pro Mezinárodní výstavu dekorativního a průmyslového moderního umění v Paříži.

Při svých zahraničních cestách navázala mnohá přátelství s dalšími malíři, ale i jinými umělci. V Mnichově se seznámila s malířkou Hanou Bernkopfovou (Hladíkovou), v Paříži s celou skupina českých umělců - Martou Jiráskovou, Františkem Muzikou, Mary Duras, Janem Zrzavým, Bohuslavem Martinů atd.

Věra Jičínská se 15. listopadu 1930 v Paříži vdala za akademického malíře Prokopa Laichtera (1898–1975), syna nakladatele Jana Laichtera. Prokop Laichter byla jejím spolužákem z Uměleckoprůmyslové školy. Byla jeho druhou manželkou a měli společně jedinou dceru Danu Görnerovou-Laichterovou, která se narodila 4. května 1937. V roce 1931 Věra Jičínská opustila Paříž a vrátila se zpět do Československa.

Zpátky v Československu

Přestože se Věra Jičínská po roce 1931 usadila natrvalo v Praze, letní měsíce trávila v Orlických horách a často cestovala. Cestováním ostatně trávila čas již za studií v Paříži, kdy s přáteli podnikala cesty po Francii, Anglii, Skotsku, Španělsku nebo Belgii. Po přesunu do Prahy procestovali s manželem velkou část Slovenska, kde se Jičínská věnovala také focení. V roce 1936 navštívila také Polsko a Rusko.

Spolu se svým manželem měla zařízený byt s ateliérem v Laichterově domě, který si nechal postavit její tchán na pražských Vinohradech podle návrhu Jana Kotěry.

V roce 1952 se s ní při restaurátorských pracích zřítilo lešení a těžce se zranila. Následky úrazu postupně snižovaly její umělecké a pracovní možnosti.

Věra Jičínská zemřela 27. března 1961 v Praze.

Dílo

První dochovaná kresba Věry Jičínské pochází z roku 1915. Jedná se o velikonoční pozdrav zaslaný z Rakouska, kde pobývala na rekonvalescenci po zápalu plic.

První dochované obrazy svědčí o vlivu purismu a kubismu. Nejvíce její pařížskou tvorbu poznamenal André Lhote. Pod jeho vlivem se po roce 1925 postupně odpoutala od kubizujících tvarů a začala malovat v duchu neoklasicismu. Námětově v její tehdejší tvorbě převládaly především ženské akty. Kolem roku 1930 se na jejích obrazech zintenzívnila barevnost a uvolnily tvary, což bylo předzvěstí radikální proměny její tvorby, která nastala po roce 1931, kdy se vrátila do Čech. Některé obrazy z roku 1935 se pohybují na pomezí abstrakce.

Po návratu do Československa se u ní znovu začala objevovat barva jako hlavní prvek obrazové představy a skladby.

Prostředí Čech se také stalo častým motivem jejích obrazů. Zobrazovala Český ráj, Dobrušsko, Trutnovsko, Písecko a nezřídka také Prahu.

Největší sbírku děl Věry Jičínské vlastní v současné době Vlastivědné muzeum v Dobrušce, kam se díla dostala díky daru od Prokopa Laichtera na konci 60. let 20. století. Jsou zastoupeny všechny techniky, kterými Jičínská v průběhu let tvořila (grafika, kresby, akvarely, či oleje) a také je znatelný vliv východních Čech v jejím díle. Některá díla jsou inspirována krajinou Orlických hor i Dobruškou. Další větší soubor je spravován Nadačním fondem Věry Jičínské.

Výstavy

Zde je uveden chronologický přehled významných výstav Věry Jičínské:

• 1926 - salon Des Indépendants, Paříž
• 1926 - Souborná výstava Věry Jičínské - Nemzeti Szalon, Budapešť
• 1927 - Věra Jičínská: Souborná výstava - Alšova síň Umělecké besedy, Praha
• 1936 - Souborná výstava Věry Jičínské - Galerie SVU v hotelu Passage, Brno
• 1941 - Věra Jičínská - Topičův salon, Praha
• 1942 - Věra Jičínská - Pavilon Aleš, Brno
• 1943 - Věra Jičínská - Dům umění, Ostrava
• 1943 - Věra Jičínská - Městské muzeum, dnes Muzeum východních Čech, Hradec Králové
• 1988 - Český neoklasicismus dvacátých let II: Mezi klasickým řádem a selankou - Galerie hlavního města Prahy, Praha

Nadační fond Věry Jičínské

Nadační fond Věry Jičínské byla založen 15. září 2015 v Rychnově nad Kněžnou z popudu její dcery Dany Görnerové-Laichterové a jejího manžela Jiřího Görnera. Nadační fond podporuje a realizuje akce s cílem rozvíjet odkaz a popularizovat dílo Věry Jičínské, a to v Čechách i v zahraničí, především ve Francii, Německu, Maďarsku a na Slovensku.

Miloš Morávek

Miloš Morávek (*12. června 1932, Svobodné Dvory)

Miloš Morávek se narodil 12. června 1932 na statku ve Svobodných Dvorech do rodiny Jiřího Morávka (22. 6. 1898 – 13. 11. 1941) z Poděbrad a jeho ženy Marie Morávkové, rozené Křížové (25. 10. 1907 – ? ).

Pro svůj původ se nedostal na vysokou školu a po maturitě nastoupil do konstrukční kanceláře mostárny v ZVU.

V roce 1963 zpracoval kompletní projekt zastřešení východní a západní tribuny Všesportovního stadionu v Malšovicích.

https://www.pribehynasichsousedu.cz/media/ivotopis-ing-milos-moravek.pdf

https://www.pametnaroda.cz/cs/moravek-milos-20230110-0

Vojtěch Kulhánek

Živnost založil v roce 1856 Vojtěch Kulhánek, umělecký kovář a strojní zámečník.

Jan Nepomuk Steinský

Jan Nepomuk Antonín Steinský (15. června 1848 Smiřice – 31. července 1922 Praha) byl zakadatel Komitétu pro udržování pomníků na bojišti Králové-hradeckém.

Život

Jan Nepomuk Steinský se narodil ve Smiřicích do rodiny hostinského Františka Steinského (15. srpna 1809 – ?) a jeho manželky Rozálie roz. Rottové (25. srpna 1811 – 30. ledna 1850). Steinský měl pět starších vlastních sourozenců. Jeho matka zemřela, když mu byli pouhé dva roky a otec se znovu oženil. Z druhého otcova manželství přibyli do rodiny další čtyři sourozenci.

Školní docházku Steinský absolvoval ve Smiřicích a v Jaroměři. Poté ještě před válkou v roce 1866 pravděpodobně studoval na obchodní škole ve Vídni. Steinský pod atmosférou prusko-rakouského soupeření ve střední Evropě vstoupil v březnu roku 1866 jako osmnáctiletý mladík do armády. Jako svobodník se účastnil dílčích střetů na konci června, především pak ale rozhodující bitvy u Hradce Králové 3. července 1866.

Prusko-rakouská válka v roce 1866 se stala Steinského osudovou událostí, zbytek života zasvětil péči o vojenské památky a stal se zakladatelem Komitétu pro udržování pomníků na bojišti Králové-hradeckém.

V roce 1888 se Steinský účastnil honu v lese Svíb, v místě nekrvavějšího boje bitvy u Hradce Králové.

citace narození: https://aron.vychodoceskearchivy.cz/apu/c6e3fb47-cc4b-400a-8cde-eb2d189728c6/dao/c6e3fb47-cc4b-400a-8cde-eb2d189728c6/file/db7d372e-07b9-496f-8211-08ea3509cb1b

František Ulrich

Ve volbách podpořili Ulricha především zástupci svobodných povolání, úředníci a liberální podnikatelé.

Znovuzvolení 1899, 1902, 1906, 1911, 1914

Hospodářská, průmyslová a národopisná výstava pro východní Čechy v Hradci Králové 1894

Hospodářská, průmyslová a národopisná výstava pro východní Čechy byla hospodářská a etnografická výstava, která se konala od 12. do 26. srpna 1894 v Hradci Králové.

Myšlenka na uspořádání průmyslové a hospodářské výstavy vzešla z potřeb rozrůstajících se průmyslových živností ve městě. Hradec Králové v této době procházel přeměnou z pevnosti na moderní město, kterou měla reprezentovat právě tato výstava. Přípravy započaly na první schůzi organizátorů výstavy dne 10. května 1893. Sešli se představitelé městské rady, obchodního gremia, hospodářského spolku, živnostenských společenstev a redakce Ratiboru. S předsednictvím hradeckého továrníka Josefa Pilnáčka byl zvolen přípravný výstavní výbor. Termín se ladil podle plánované Národopisné výstavy v Praze. Na dalších schůzích byla ustanoveno, že výstava bude mít skupiny, které budou v přípravách řízeny samostatnými výbory. Mezi tyto skupiny patřily zemědělství, průmysl, živnosti a řemesla, národopis, školství a ženské práce.

Výstava byla slavnostně otevřena v neděli 12. srpna 1894 za přítomnosti hraběte Jana Nepomuka z Harrachu. Týž den se konala královská střelba ku ptáku pořádaná Jednotou českých střelců v Hradci Králové a vzlet balónu Ressel, který zajistila Česká vzduchoplavecká společnost v Praze. Další lety se konaly o v následujících dnech.

Mimo jiné se v rámci programu výstavy se konala divadelní představení, koncerty, sjezdy spolků, výstavy koní a dobytka, výstava zahradnická, ovocnářská a zelinářská nebo výstava psů.

Počet vystavovatelů přesáhl tisíc. Výstava se konala v bezmála třiceti pavilonech.

Ke katalogu byl připojen jízdní řád pro příjezdy a odjezdy vlaků z Hradce Králové.

Financování výstavy

Mezi královéhradecké firmy, které se se svou reklamou dostaly do katalogu, byly:

• V. F. Červený a synové, c. a k. dvorní továrna na hudební nástroje v Hradci Králové

Literatura

KORITENSKÁ, Pavla. Hospodářská, průmyslová a národopisná výstava v Hradci Králové v roce 1894. Hradec Králové: Muzeum východních Čech, 1994. Https://kramerius.svkhk.cz/view/uuid:d17f6709-4d4d-4cbd-bf0d-7f6245d2f205?page=uuid:ec97f0bb-3a3d-11ed-8147-00155d01210b. 

Kategorie: Události roku 1894, Česko v roce 1894, Výstavy v Česku, Výstavy v Hradci Králové

Kameny zmizelých

Dobruška

Obrázek	Nápis	Bydliště	Odhalení	Jméno, život
	ZDE ŽILA MARTA ADLEROVÁ NAR. 12. 6. 1914 DEPORTOVÁNA 18. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Novoměstská čp. 186 50°17′34″ s. š., 16°9′33″ v. d.	květen 2021	Marta Adlerová
	ZDE ŽIL KAREL ADLER NAR. 25. 1. 1909 DEPORTOVÁN 18. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Novoměstská čp. 186 50°17′34″ s. š., 16°9′33″ v. d.	květen 2021	Karel Adler
	ZDE ŽILA HANA ADLEROVÁ NAR. 21. 3. 1938 DEPORTOVÁNA 18. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Novoměstská čp. 186 50°17′34″ s. š., 16°9′33″ v. d.	květen 2021	Hana Adlerová
	ZDE ŽIL Ing. ARNOŠT TAUSIK TOMSKÝ NAR. 8. 12. 1887 DEPORTOVÁN 20. 6. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1942 V MALÉM TROSTINCI	Novoměstská čp. 186 50°17′34″ s. š., 16°9′33″ v. d.	květen 2021	Ing. Arnošt Tausik Tomský byl textilní inženýr. Žil s rodinou ve stejném domě jako rodina Adlerova. Jeho manželka vyrostla v sirotčinci a židovský původ neměla v dokladech. Kvůli vypjaté situaci se manželé rozvedli, což zachránilo ji i jejich syna Jana. Arnošt Tausik vystoupil z židovské obce a změnil si příjmení na Tomský, ani tato opatření ho však před transportem do koncentračního tábora nezachránila.
	ZDE ŽIL JOSEF FLEISCHER NAR. 17. 10. 1853 DEPORTOVÁN 18. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V TEREZÍNĚ	Šubertovo nám. čp. 46 50°17′32″ s. š., 16°9′44″ v. d.	13. června 2022	Josef Fleischer
	ZDE ŽILA JENNY FLEISCHEROVÁ NAR. 8. 6. 1874 DEPORTOVÁNA 18. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZEMŘELA 1945 NA NÁSLEDKY ÚTRAP	Šubertovo nám. čp. 46 50°17′32″ s. š., 16°9′44″ v. d.	13. června 2022	Jenny Fleischerová
	ZDE ŽILA OTIILIE KOHNOVÁ NAR. 11. 10. 1871 DEPORTOVÁNA 18. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V TEREZÍNĚ	Šubertovo nám. čp. 46 50°17′32″ s. š., 16°9′44″ v. d.	13. června 2022	Otiilie Kohnová

Obrázek	Nápis	Bydliště	Odhalení	Jméno, život
	ZDE ŽIL RUDOLF KORNFELD NAR. 15. 3. 1880 VĚZNĚN OD 1941 V HRADCI KRÁLOVÉ ZAVRAŽDĚN ?. 10. 1942 V OSVĚTIMI	nám. F. L. Věka čp. 19 50°17′32″ s. š., 16°9′33″ v. d.	18. května 2023	Rudolf Kornfeld se narodil 15. března 1880. Byl velkoobchodníkem s koloniálním zbožím. Jeho manželka byla Hermína rozená Löwyová. Měli spolu syny Karla a Zdeňka. V roce 1924 se přistěhovali ze Skalky do Dobrušky. Během války byla celá rodina vystěhována do Lhoty u Dobrušky. Byl zatčen v roce 1941 a vězněn v Opočně, Hradci Králové a Terezíně. Z celé rodiny válku přežil pouze syn Zdeněk Kornfeld, který po znárodnění rodinného majetku emigroval do Brazílie.
	ZDE ŽILA HERMÍNA KORNFELDOVÁ ROZ. LÖWYOVÁ NAR. 22. 6. 1886 PŘED DEPORTOVÁNÍM UKONČILA SAMA ŽIVOT 16. 12. 1942 VE LHOTĚ U DOBRUŠKY	nám. F. L. Věka čp. 19 50°17′32″ s. š., 16°9′33″ v. d.	18. května 2023	Hermína Kornfeldová
	ZDE ŽIL KAREL KORNFELD NAR. 26. 5. 1912 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	nám. F. L. Věka čp. 19 50°17′32″ s. š., 16°9′33″ v. d.	18. května 2023	Karel Kornfeld se narodil 26. května 1912 do rodiny Rudolfa a Hermíny Kornfeldových.
	ZDE ŽIL BEDŘICH KORNFELD NAR. 26. 4. 1882 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Kostelní čp. 8 50°17′34″ s. š., 16°9′39″ v. d.	18. května 2023	Bedřich Kornfeld se narodil 26. dubna 1882. Byl velkoobchodníkem a bratrem Rudolfa Kornfelda. Jeho manželka byla Anna Kornfeldová a společně měli dceru Hanu.
	ZDE ŽILA ANNA KORNFELDOVÁ NAR. DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Kostelní čp. 8 50°17′34″ s. š., 16°9′39″ v. d.	18. května 2023	Anna Kornfeldová
	ZDE ŽILA HANA KORNFELDOVÁ NAR. DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Kostelní čp. 8 50°17′34″ s. š., 16°9′39″ v. d.	18. května 2023	Hana Kornfeldová

Náchod

Lotte Krausová roz. Goldschmidová se narodila v roce 1898 v Náchodě jako jedna z pěti dcer náchodského obchodníka Maxe Michaela Goldschmida a jeho ženy Matildy, rozené Neumannové. V roce 1928 se provdala za lékaře Karla Krause. Měli společně jediného syna Michala, který se narodil 28. června 1930 v Trutnově. Židovské obyvatelstvo z Náchoda putovalo do Hradce Králové, kde byli zařazeni do transportu do Terezína. Krausovi byli v roce 1943 transportováni do Osvětimi. Lotte Krausová byla v červenci roku 1944 poslána do koncentračního tábora Stutthof u Gdaňska, kde byla zavražděna. Její syn Michal válku přežil a byl osvobozen v Gunskirchenu.

Rychnov nad Kněžnou

Obrázek	Nápis	Bydliště	Odhalení	Jméno, život
	ZDE ŽIL KAREL POLÁČEK NAR. 22. 3. 1892 DEPORTOVÁN 5. 7. 1943 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN NA POCHODU SMRTI 1945	Palackého ulice čp. 47 50°9′47″ s. š., 16°16′30″ v. d.	27. dubna 2022	Karel Poláček
	ZDE ŽIL MILAN POLÁČEK NAR. 18. 10. 1907 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 47 50°9′47″ s. š., 16°16′30″ v. d.	27. dubna 2022	Milan Poláček
	ZDE ŽIL KAMIL ŠŤASTNÝ NAR. 8. 4. 1894 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 47 50°9′47″ s. š., 16°16′30″ v. d.	27. dubna 2022	Kamil Šťastný
	ZDE ŽILA BERTA ŠŤASTNÁ ROZ. POLÁČKOVÁ NAR. 13. 9. 1901 DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 47 50°9′47″ s. š., 16°16′30″ v. d.	27. dubna 2022	Berta Šťastná
	ZDE ŽIL JAN THORSCH NAR. 25. 2. 1902 DEPORTOVÁN DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN	Palackého ulice čp. 696 50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.	27. dubna 2022	Jan Thorsch - obchodník s bavlněnou přízí
	ZDE ŽILA ANNA THORSCHOVÁ NAR. 2. 2. 1911 DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 696 50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.	27. dubna 2022	Anna Thorschová
	ZDE ŽILA HELENA THORSCHOVÁ NAR. 14. 3. 1937 DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 696 50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.	27. dubna 2022	Helena Thorschová
	ZDE ŽIL THEODOR DEUTSCHMANN NAR. 17. 4. 1865 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN	Poláčkovo náměstí 86/87 50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.	27. dubna 2022	Theodor Deutschmann - továrník, výrobce kapesníků a bílého zboží
	ZDE ŽIL OTTO DEUTSCHMANN NAR. 3. 2. 1899 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Poláčkovo náměstí 86/87 50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.	27. dubna 2022	Otto Deutschmann
	ZDE ŽILA ELLA DEUTSCHMANNOVÁ NAR. 20. 6. 1908 DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA	Poláčkovo náměstí 86/87 50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.	27. dubna 2022	Ella Deutschmannová
	ZDE ŽIL FRANTIŠEK DEUTSCHMANN NAR. 17. 9. 1931 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Poláčkovo náměstí 86/87 50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.	27. dubna 2022	František Deutschmann
	ZDE ŽIL JAN DEUTSCHMANN NAR. 18. 7. 1935 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Poláčkovo náměstí 86/87 50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.	27. dubna 2022	Jan Deutschmann
	ZDE ŽILA FRANTIŠKA DEUTSCHMANNOVÁ NAR. 25. 2. 1907 DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Poláčkovo náměstí 86/87 50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.	27. dubna 2022	Františka Deutschmannová
	ZDE ŽIL JOSEF DEUTSCHMANN NAR. 25. 6. 1931 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Poláčkovo náměstí 86/87 50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.	27. dubna 2022	Josef Deutschmann
	ZDE ŽIL PAVEL DEUTSCHMANN NAR. 11. 5. 1934 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Poláčkovo náměstí 86/87 50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.	27. dubna 2022	Pavel Deutschmann
	ZDE ŽIL LEO FISCHER NAR. 29. 8. 1906 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 696 50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.	17. dubna 2023	Leo Fischer
	ZDE ŽILA LILY FISCHEROVÁ NAR. 29. 8. 1914 DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 696 50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.	17. dubna 2023	Lily Fischerová
	ZDE ŽILA JOSEF FISCHER NAR. 16. 3. 1936 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 696 50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.	17. dubna 2023	Josef Fischer
	ZDE ŽIL MAX LÖWY NAR. 15. 3. 1865 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN	Palackého ulice čp. 109 50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.	17. dubna 2023	Max Löwy - obchodník s dřívím a uhlím znám z díla Karla Poláčka, hudebník, zpěvák
	ZDE ŽILA BOŽENA LÖWYOVÁ NAR. 7. 9. 1872 DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 109 50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.	17. dubna 2023	Božena Löwyová
	ZDE ŽIL OSKAR WEINER NAR. DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 109 50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.	17. dubna 2023	Oskar Weiner
	ZDE ŽILA FRANTIŠKA WEINEROVÁ NAR. DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 109 50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.	17. dubna 2023	Františka Weinerová
	ZDE ŽILA VĚRA WEINEROVÁ NAR. DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 109 50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.	17. dubna 2023	Věra Weinerová
	ZDE ŽIL JOSEF WEINER NAR. DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 109 50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.	17. dubna 2023	Josef Weiner
	ZDE ŽIL ARNOLD BOEHM NAR. 24. 11. 1892 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 694 50°9′45″ s. š., 16°16′33″ v. d.	17. dubna 2023	Arnold Boehm (Böhm)
	ZDE ŽILA MARTA BOEHMOVÁ NAR. 6. 9. 1903 DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 694 50°9′45″ s. š., 16°16′33″ v. d.	17. dubna 2023	Marta Boehmová (Böhmová)
	ZDE ŽIL JIŘÍ BOEHM NAR. 17. 11. 1924 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 694 50°9′45″ s. š., 16°16′33″ v. d.	17. dubna 2023	Jiří Boehm (Böhm)
	ZDE ŽIL KAREL BOEHM NAR. 14. 12. 1926 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 694 50°9′45″ s. š., 16°16′33″ v. d.	17. dubna 2023	Karel Boehm (Böhm)
	ZDE ŽIL RUDOLF MARGOLIUS NAR. 13. 11. 1905 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 694 50°9′45″ s. š., 16°16′33″ v. d.	17. dubna 2023	Rudolf Margolius - praktický lékař
	ZDE ŽILA ADÉLA POLÁČKOVÁ ROZ. HERMANNOVÁ NAR. 13. 9. 1895 DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Staré náměstí čp. 69 50°9′49″ s. š., 16°16′28″ v. d.	6. května 2024	Adéla Poláčková byla v letech 1920–1938 manželkou Karla Poláčka. V době druhé světové války pracovala u Karla Lederera jako hospodyně.
	ZDE ŽIL KAREL LEDERER NAR. 26. 6. 1869 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Staré náměstí čp. 69 50°9′49″ s. š., 16°16′28″ v. d.	6. května 2024	Karel Lederer byl obchodník s galanterním zbožím.

Chlumec nad Cidlinou

Obrázek	Nápis	Bydliště	Odhalení	Jméno, život
	ZDE ŽILA RŮŽENA FLEISCHNEROVÁ ROZ. VOHRYZKOVÁ NAR. 1873 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 17. 10. 1942	Kozelkova čp. 257 50°9′31″ s. š., 15°27′34″ v. d.	21. září 2022	Růžena Fleischnerová rozená Vohryzková se narodila 6. února 1873 v Chrudimi.
	ZDE ŽIL EMIL SLADKUS NAR. 1878 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN	Palackého čp. 71 50°9′11″ s. š., 15°27′28″ v. d.	21. září 2022	Emil Sladkus byl majitelem železářství.
	ZDE ŽILA IRENA SLADKUSOVÁ ROZ. SUŠICKÁ NAR. 1884 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA	Palackého čp. 71 50°9′11″ s. š., 15°27′28″ v. d.	21. září 2022	Irena Sladkusová rozená Sušická.
	ZDE ŽIL KAREL SLADKUS NAR. 1913 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA DO MAJDANKU ZAVRAŽDĚN 1. 9. 1942	Palackého čp. 71 50°9′11″ s. š., 15°27′28″ v. d.	21. září 2022	Karel Sladkus
	ZDE ŽIL OTTO ŠVELB NAR. 1895 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1942 V TREBLINCE	Palackého čp. 79	5. září 2023	Otto Švelb
	ZDE ŽIL KAREL FIŠER NAR. 1901 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 2. 9. 1942 V MAJDANKU	Čelakovského čp. 43	5. září 2023	Karel Fišer
	ZDE ŽILA IRMA FIŠEROVÁ ROZ. STÁRKOVÁ NAR. 1904 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1942 V POLSKU	Čelakovského čp. 43	5. září 2023	Irma Fišerová
	ZDE ŽIL ZDENĚK FIŠER NAR. DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1942 V POLSKU	Čelakovského čp. 43	5. září 2023	Zdeněk Fišer
	ZDE ŽILA VILEMÍNA WEISSOVÁ ROZ. NAR. DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1942 V TREBLINCE	Klicperovo náměstí čp. 12	5. září 2023	Vilemína Weissová

Holice

Obrázek	Nápis	Bydliště	Odhalení	Jméno, život
	ZDE ŽIL RUDOLF SEINER NAR. 1886 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Zborovská čp. 590 50°4′16″ s. š., 15°58′45″ v. d.	8. září 2023	Rudolf Seiner se narodil 28. 5. 1886 jako druhorozený syn z osmi dětí Bedřicha a Augusty Seinerových. Odstěhoval se do Blšan v Ústeckém kraji a měl obchod se střižním zbožím. V důsledku okupace pohraničí se s manželkou Olgou a dětmi Karlem a Helenou přestěhovali zpět do Holic.
	ZDE ŽILA OLGA SEINEROVÁ NAR. 1893 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Zborovská čp. 590 50°4′16″ s. š., 15°58′45″ v. d.	8. září 2023	Olga Seinerová se narodila 5. 3 1893.
	ZDE ŽIL KAREL SEINER NAR. 1922 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Zborovská čp. 590 50°4′16″ s. š., 15°58′45″ v. d.	8. září 2023	Karel Seiner se narodil 4. 7. 1922 v Blšanech.
	ZDE ŽILA HELENA SEINEROVÁ NAR. 1924 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Zborovská čp. 590 50°4′16″ s. š., 15°58′45″ v. d.	8. září 2023	Helena Seinerová se narodila 9. 4. 1924 v Blšanech.
	ZDE ŽIL LUDVÍK WEINSTEIN NAR. 1877 DEPORTOVÁN 1943 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	nám. T. G. Masaryka 27 50°4′1″ s. š., 15°59′15″ v. d.	8. září 2023	Ludvík Weinstein se narodil 18. 8. 1877. V Holicích měl továrnu na krabice a papírové zboží. S první manželkou Ellou, rozenou Aronovou měl syna Zdeňka a dceru Lily. Ella v roce 1916 zemřela a Ludvík se oženil s vdovou Idou Popperovou, rozenou Blochovou. S druhou manželkou byli kvůli účasti syna Zdeňka v zahraničním odboji internováni ve Svatobořicích, kde Ida zemřela.
	ZDE ŽILA IDA WEINSTEINOVÁ NAR. 1880 DEPORTOVÁNA ZAVRAŽDĚNA	nám. T. G. Masaryka 27 50°4′1″ s. š., 15°59′15″ v. d.	8. září 2023	Ida Weinsteinová se narodila 4. 1. 1880 v Kynšperku nad Ohří. Zahynula 26. 10 1942 ve Svatobořicích u Kyjova.
	ZDE ŽILA FRANTIŠKA GLASEROVÁ NAR. 1884 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Palackého čp. 232 50°4′6″ s. š., 15°59′20″ v. d.	8. září 2023	Františka Glaserová se narodila 26. listopadu 1884. Její manžel Vítězslav Glaser zemřel v roce 1938. Syn Jan zahynul spolu s ní v Osvětimi, dcera Anna se dočkala osvobození v Bergen-Belsenu.
	ZDE ŽIL JAN GLASER NAR. 1910 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Palackého čp. 232 50°4′6″ s. š., 15°59′20″ v. d.	8. září 2023	Jan Glaser se narodil 15. 7. 1910.
	ZDE ŽILA ANNA FIALOVÁ NAR. 1886 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Husova čp. 480 50°4′24″ s. š., 15°59′16″ v. d.	8. září 2023	Anna Fialová, vlastním jménem Olga rozená Friedová byla sestrou Oskara Frieda. Narodila se 19. 4. 1886. V roce 1909 se před sňatkem s Václavem Fialou nechala pokřtítn a přijala jméno Anna. Společně měli syna Františka a dceru Marii. Pod tlakem protižidovských opatření se Václav s Annou rozvedl, ta již pak nebyla chráněna smíšeným manželstvím.

Chrudim

Obrázek	Nápis	Bydliště	Odhalení	Jméno, život
	ZDE ŽILA OLGA HAMMERSCHLAGOVÁ NAR. 1873 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 15. 12. 1943	U Parku čp. 330 49°57′16″ s. š., 15°47′30″ v. d.	15. srpna 2018	Olga Hammerschlagová
	ZDE ŽIL VIKTOR SALUS NAR. 1892 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 4. 6. 1944	U Parku čp. 330 49°57′16″ s. š., 15°47′30″ v. d.	15. srpna 2018	Viktor Salus byl majitelem obchodu s pražírnou kávy.
	ZDE ŽILA MARIE SALUSOVÁ NAR. 1895 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 1944	U Parku čp. 330 49°57′16″ s. š., 15°47′30″ v. d.	15. srpna 2018	Marie Salusová
	ZDE ŽIL EMIL SALUS NAR. 1920 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 1944	U Parku čp. 330 49°57′16″ s. š., 15°47′30″ v. d.	15. srpna 2018	Emil Salus
	ZDE ŽIL EMIL SALUS NAR. 1921 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI OSVOBOZEN V ORANIENBURGU	U Parku čp. 330 49°57′16″ s. š., 15°47′30″ v. d.	15. srpna 2018	Jan Salus
	ZDE ŽIL BEDŘICH BUCHFUHRER NAR. 1897 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 21. 1. 1943	U Parku čp. 330 49°57′16″ s. š., 15°47′30″ v. d.	15. srpna 2018	Bedřich Buchfuhrer pracoval v rodinném obchodě a také u Salusů bydlel.
	ZDE ŽIL JIŘÍ AGULÁR NAR. 1875 DEPORTOVÁNAA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 15. 12. 1943	Široká č. 118	15. srpna 2018	Adolf Agulár
	ZDE ŽILA ANTONIE AGULÁROVÁ NAR. 1883 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 23. 10. 1944	Široká č. 118	15. srpna 2018	Antonie Agulárová se narodila 24. srpna 1883v Litomyšli.
	ZDE ŽILA VĚRA AGULÁROVÁ NAR. 1911 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA OSVOBOZENA	Široká č. 118	15. srpna 2018	Věra Agulárová
	ZDE ŽIL JIŘÍ AGULÁR NAR. 1917 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 23. 1. 1943	Široká č. 118	15. srpna 2018	Jiří Agulár
	ZDE ŽIL JUDR. EDVARD STRASS NAR. 1865 DEPORTOVÁN DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	parčík u okružní křižovatky na Bídě	9. září 2019	Edvard Strass se narodil 7. 1. 1865. Vystudoval reálné gymnázium v Chrudimi a práva v Praze. Vlastní akvokátní kancelář si založil v roce 1897. Byl velmi aktivní ve veřejném životě, stal se členem, jednatelem a dokonce i předsedou několika spolků. Poskytoval pomoc židovským uprchlíkům z Haliče a Bukoviny během první světové války. S manželkou Martou měli tři děti, pouze dvě se dožily dospělosti, a to dcera Milada a syn Jiří. Dcera Milada si se provdala za pařížského právníka Jeana Camille-Carré a přežila válku ve Francii.
	ZDE ŽILA MARTA STRASSOVÁ NAR. 1881 DEPORTOVÁNA DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA	parčík u okružní křižovatky na Bídě	9. září 2019	Marta Strassová se narodila 9. září 1881 a byla manželkou Edvarda Strasse.
	ZDE ŽIL JIŘÍ STRASS NAR. 1912 DEPORTOVÁN DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	parčík u okružní křižovatky na Bídě	9. září 2019	Jiří Strass se narodil 8. října 1912 a stejně jako jeho otec Edvard Strass vystudoval práva v Praze. Spolu se svým bratrancem Karlem byl pracovně nasazen na stavbu vlečky v Bílku u Chotěboře.
	ZDE ŽIL EMIL STRASS NAR. 1880 DEPORTOVÁN DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	parčík u okružní křižovatky na Bídě	9. září 2019	Emil Strass se narodil 29. března 1880. zakoupil od svého bratra Lea obchod s galanterním zbožím.
	ZDE ŽILA EUGENIE STRASSOVÁ NAR. 1878 DEPORTOVÁNA DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA	parčík u okružní křižovatky na Bídě	9. září 2019	Eugenie Strassová se narodila 20. října 1878. Byla manželkou Emila Strasse. S manželem měli dvě děti, syna Karla a dceru Annu. Osud dcery Anny není znám, ale pravděpodobně také tahynula v koncentračním táboře jako celá její rodina.
	ZDE ŽIL KAREL STRASS NAR. 1907 DEPORTOVÁN DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	parčík u okružní křižovatky na Bídě	9. září 2019	Karel Strass se stal právníkem, stejně jako jeho strýc Edvard a bratranec Jiří. Za svou praxí se odstěhoval do Teplic, ale po okupaci pohraničí se vrátil do rodné Chrudimi. Spolu se svým bratrancem Jiřím byl pracovně nasazen na stavbu vlečky v Bílku u Chotěboře.
	ZDE ŽILA IDA POCHOBRADSKÁ ROZ. SALUSOVÁ NAR. 1894 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Hniličkova čp. 372 49°57′6″ s. š., 15°48′13″ v. d.	9. září 2019	Ida Pochobradská se narodila 29. března 1984 Emilovi a Kláře Salusovým. Byla nejmladší sestrou Viktora Saluse, který také zahynul v Osvětimi. Provdala se za Ferdinanda Pochobradského, malíře a středoškolského učitele. Společně měli dvě děti, syna Petra, který zemřel tragicky jako chlepec, a dceru Alexandru. Smíšené manželství chránilo Idu až do roku 1940, kdy Ferdinand zemřel. Poté byla s rodinou bratra deportována do Terezina a následně do Osvětimi. Dcera Alexandra nacistické perzekuci jako potomek smíšeného manželství unikla, i tak po válce zůstala z rodiny sama.
	ZDE ŽIL JOSEF ORNSTEIN-ORSKÝ NAR. DEPORTOVÁN ZAVRAŽDĚN	V Tejnecku č. 535 49°57′2″ s. š., 15°48′22″ v. d.	9. září 2019	Josef Ornstein-Orský se s manželkou Karolínou a dětmi Romanem a Ilonou přestěhovali do nového domu v ulici V Tejnecku v roce 1937. Manželka Karolína nebyla židovského původu a v nátlaku protižidovských opatření se s ní Josef Ornstein formálně rozvedl. Převedl na ni veškeré majetky, dál spolu v tajnosti žili a rodina si změnila jméno na Orský. Ani tak nebyl Josef Ornstein transportu ušetřen, prošel několika koncentračními tábory a poslední zmínka o jeho osudu je z roku 1945 z Kauferingu, odkud absolvoval pochod smrti, při němž zřejmě zahynul.
	ZDE ŽIL KAREL HERRMANN NAR. DEPORTOVÁN ZAVRAŽDĚN	Široká čp. 129	9. září 2019	Karel Herrmann
	ZDE ŽILA ŠTEPÁNKA HERRMANNOVÁ NAR. DEPORTOVÁNA ZAVRAŽDĚNA	Široká čp. 129	9. září 2019	Štěpánka Herrmannová
	ZDE ŽILA HANA HERRMANNOVÁ NAR. DEPORTOVÁNA ZAVRAŽDĚNA	Široká čp. 129	9. září 2019	Hana Herrmannová
	ZDE ŽILA BOŽENA PICKOVÁ NAR. 1901 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Gorkého čp. 505 49°57′12″ s. š., 15°46′53″ v. d.		Božena Picková
	ZDE ŽILA EMILIE PICKOVÁ ROZ. FREUNDOVÁ NAR. 1869 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 17. 3. 1943	Gorkého čp. 505 49°57′12″ s. š., 15°46′53″ v. d.		Emilie Picková
	ZDE ŽILA ADELHEID POLLAKOVÁ NAR. 1873 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 17. 2. 1943	Resselovo náměstí 49°57′5″ s. š., 15°47′42″ v. d.		Adelheid Pollaková
	ZDE ŽIL ING. ARNOŠT POLLAK NAR. 1890 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1944 DO OSVĚTIMI OSVOBOZEN GLEIWITZ	Resselovo náměstí 49°57′5″ s. š., 15°47′42″ v. d.		Ing. Arnošt Pollak
	ZDE ŽILA ADELHEID POLLAKOVÁ NAR. 1903 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA OSVOBOZENA	Resselovo náměstí 49°57′5″ s. š., 15°47′42″ v. d.		Marie Pollaková
	ZDE ŽIL VILÉM POLLAK NAR. 1927 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1944 DO OSVĚTIMI BUCHENWALDU ZAVRAŽDĚN V DUBNU 1945 NA POCHODU SMRTI U TACHOVA	Resselovo náměstí 49°57′5″ s. š., 15°47′42″ v. d.		Vilém Pollak
	ZDE ŽIL EDUARD WITZ NAR. 1876 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	Havlíčkova čp. 91 (původní dům již nestojí)	14. července 2022	Eduard Witz se narodil 4. ledna 1876 do rodiny Alberta a Kláry (roz. Vohryzková) Witzových. Rodina Witzova ve svém domě v Chrudimi od roku 1868 provozovala likérku. Po smrti otce v roce 1885 zůstala Klára Witzová sama se šesti dětmi. Firmu nakonec převzal Eduard spolu se svým bratrem Oldřichem ve 20. letech 20. století. Vybudovali prosperující továrnu na likéry. V roce 1940 zemřel na tuberkulózu Oldřich Witz a továrna byla rodině kvůli rasovým zákonům zabavena. Eduard si vzal za manželku Helenu rozenou Deimlovou a měli společně dceru Blaženu (Beátu).
	ZDE ŽILA HELENA WITZOVÁ ROZ. DEIMLOVÁ NAR. 1888 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA	Havlíčkova čp. 91 (původní dům již nestojí)	14. července 2022	Helena Witzová rozená Deimlová se narodila 15. června 1888.
	ZDE ŽILA BLAŽENA (BEÁTA) WIRZOVÁ NAR. 1922 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA OSVOBOZENA	Havlíčkova čp. 91 (původní dům již nestojí)	14. července 2022	Blažena (Beáta) Witzová
	ZDE ŽILA VALERIE WIRZOVÁ ROZ. KLEINOVÁ NAR. 1897 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA OSVOBOZENA	Havlíčkova čp. 91 (původní dům již nestojí)	14. července 2022	Valerie Witzová rozená Kleinová se narodila 13. října 1897 v Praze. Provdala se za Oldřicha Witze, s nímž měla dva syny - dvojčata Jiřího a Vladimíra. Oldřich Witz zemřel ještě před transportem v roce 1940 na tuberkulózu. Druhou světovou válku přežil Valeriin bratr Hanuš Klein, který po osudech sestřiny rodiny pátral.
	ZDE ŽIL JIŘÍ WITZ NAR. 1925 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	Havlíčkova čp. 91 (původní dům již nestojí)	14. července 2022	Jiří Witz se narodil 21. dubna 1925 v Chrudimi do rodiny Oldřicha a Valerie Witzových. Měl bratra Vladimíra. Studium na gymnáziu ukončil předčasně. S bratrem byli dvojvaječná dvojčata a snad i proto se jim podařilo vydávat se za běžné sourozence a uniknout tak Mangeleho pokusům.
	ZDE ŽIL VLADIMÍR WITZ NAR. 1925 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	Havlíčkova čp. 91 (původní dům již nestojí)	14. července 2022	Vladimír Witz V roce 1940 musel z rasových důvodů opustit chrudimské gymnázium.
	ZDE ŽILA BERTA MANDELÍKOVÁ ROZ. WEISSENSTEINOVÁ NAR. 1879 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 28. 2. 1944	Masarykovo náměstí 60/9	14. července 2022	Berta Mandelíková
	ZDE ŽIL OTTO MANDELÍK NAR. 1904 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 11. 12. 1944 VE SCHWARZHEIDE	Masarykovo náměstí 60/9	14. července 2022	Otto Mandelík
	ZDE ŽILA ANNA MANDELÍKOVÁ ROZ. HAMÁČKOVÁOVÁ NAR. 1906 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI 1944 DO STUTTHOFU OSVOBOZENA	Masarykovo náměstí 60/9	14. července 2022	Anna Mandelíková
	ZDE ŽILA IDA NERMUŤOVÁ ROZ. BLUMENKRANZOVÁ NAR. 1881 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Lupáčova 72	6. září 2023	Ida Nermuťová
	ZDE ŽILA HEDVIKA LEBENFELDOVÁ ROZ. STRASSEROVÁ NAR. 1876 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Opletalova čp. 15 49°57′4″ s. š., 15°47′57″ v. d.	6. září 2023	Hedvika Rebenfeldová se narodila 15. 12. 1876. Její manžel Eduard měl obchod se suknem a zemřel v roce 1937. Do deportace se živila jako učitelka jazyků. Obě její děti nacistům unikly. Syn Oskar emigroval do Velké Británie a stal se členem RAF. Alice přečkala válku v Chrudimi, zřejmě kvůli smíšenému manželství.
	ZDE ŽIL JUDR. ROBERT MEISL NAR. 1900 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Rybičkova čp. 7 49°57′7″ s. š., 15°47′43″ v. d.	6. září 2023	JUDr. Robert Meisl
	ZDE ŽILA ELIŠKA WEISSOVÁ ROZ. FLASCHNEROVÁ NAR. 1865 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1. 1. 1943	Rybičkova čp. 7 49°57′7″ s. š., 15°47′43″ v. d.	6. září 2023	Eliška Weissová
		Široká čp. 87	6. září 2023

Proseč

Obrázek	Nápis	Bydliště	Odhalení	Jméno, život
	ZDE ŽIL SALOMON KOPPERL NAR. 1866 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 15. 2. 1943		31. srpna 2020	Salomon Kopperl se narodil 23. července 1866 a byl synem obchodníka Bernarda Kopperleho, který vlastil krámek se smíšeným zbožím. Salomon Kopperl měl s manželkou Marií rozenou Gottliebovou dceru Annu a syny Karla, Josefa, Jindřicha a Benna. Společně s manželkou rozšířili obchod a zaměstnávali dělníky v továrně na výrobu dýmek. Manželka Marie zemřela v roce 1936. Po nacistické okupaci byla rodině Kopperlově zabavena továrna i dům a museli tak bydlet v podnájmech. Salomon zemřel nedlouho po trasportu do Terezína.
	ZDE ŽIL JINDŘICH KOPPERL NAR. 1902 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI		31. srpna 2020	Jindřich Kopperl se narodil 10. prosince 1902 a byl synem Salomona a Marie Kopperlových. Spolu se svým bratrem Josefem se starali o chod rodinného podniku. Byl zavražděn spolu s rodinami svých bratrů v Osvětimi.
	ZDE ŽILA MARIE KOPPERLOVÁ NAR. 1914 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI		31. srpna 2020	Marie Kopperlová se narodila 14. května 1914 v Horažďovicích. Byla zavražděna spolu s manželem Jindřichem Kopperlem v Osvětimi.
	ZDE ŽIL MUDR. BENNNO KOPPERL NAR. 1904 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI		31. srpna 2020	MUDr. Benno Kopperl se narodil 3. března 1904 a byl synem Salomona a Marie Kopperlových. Vystudoval lékařskou fakultu Karlovy univerzity v Praze. Během války však pracoval jako nádeník u dvora v Daleticích. Byl zavražděn spolu s rodinami svých bratrů v Osvětimi.
	ZDE ŽIL JOSEF KOPPERL NAR. 1909 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 1944		31. srpna 2020	Josef Kopperl se narodil. Spolu se svým bratrem Jindřichem se starali o chod rodinného podniku.
	ZDE ŽILA IRMA KOPPERLOVÁ ROZ. ČERVINKOVÁ NAR. 1912 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 1944		31. srpna 2020	Irma Kopperlová rozená Červinková se narodila 12. prosince 1912. Byla dcerou obchodníka z Luže. Společně s manželem Josefem měli syna Petra. Byla zavražděna spolu s rodinou v Osvětimi.
	ZDE ŽIL PETR KOPPERL NAR. 1939 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 1944		31. srpna 2020	Petr Kopperl se narodil 7. dubna 1939 a byl synem Josef a Irmy Kopperlových.
	ZDE ŽIL BEDŘICH POLÁK NAR. 1893 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN		15. července 2022	Bedřich Polák
	ZDE ŽILA MARKÉTA POLÁKOVÁ ROZ. LENGSFELDOVÁ NAR. 1894 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI 1944 DO STUTTHOFU ZAVRAŽDĚNA		15. července 2022	Markéta Poláková
	ZDE ŽILA VĚRA POLÁKOVÁ NAR. 1919 DEPORTOVÁNA 1941 DO TEREZÍNA DO MÄRZDORFU OSVOBOZENA		15. července 2022	Věra Poláková
	ZDE ŽILA HANA POLÁKOVÁ NAR. 1924 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI 1944 DO STUTTHOFU ZAVRAŽDĚNA		15. července 2022	Hana Poláková
	ZDE ŽILA HANA POLÁKOVÁ ROZ. BERANOVÁ NAR. 1881 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1942 V MALÉM TROSTINCI		30. dubna 2024	Berta Kosinerová Emil Kosiner, narozen 01. 03. 1876 Ješín, okr. Kralupy nad Vltavou, domovská obec: Proseč, okr. Vysoké Mýto, rodiče Bernard a Julie - roz. Fleischmanová, povolání: obchodní zástupce. Poslední bydliště před deportací: Praha I Adresa/místo registrace v Protektorátu: Praha I, Kozí 15 Transport AAr, č. 320 (16. 07. 1942, Praha -> Terezín) Transport Bc, č. 594 (25. 08. 1942, Terezín -> Malý Trostinec) Zahynul Berta Kosinerová, narozena 10. 06. 1881 Sv. Kateřina, okr. Litomyšl, roz. Beranová, rodiče: Bernard a Růžena - roz. Kopperlová. Poslední bydliště před deportací: Praha I Adresa/místo registrace v Protektorátu: Praha I, Kozí 15 Transport AAr, č. 321 (16. 07. 1942, Praha -> Terezín) Transport Bc, č. 595 (25. 08. 1942, Terezín -> Malý Trostinec) Zahynula (zdroj: holokaust.cz) Kameny byly slavnostně položeny dne 30.4.2024 před jejich někdejším domem s dílnou.
	ZDE ŽIL EMIL KOSINER NAR. 1876 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1942 V MALÉM TROSTINCI		30. dubna 2024	Emil Kosiner

Seznam Kamenů zmizelých v Česku

Hlavní město Praha

místo	kraj	datum první instalace	počet kamenů	datum poslední instalace	galerie	seznam
Praha	Hlavní město Praha	20081008a8. října 2008	více než 466	2024	Kategorie „Stolpersteine in Prague“ na Wikimedia Commons	Seznamy kamenů zmizelých v Praze

Středočeský kraj

místo	kraj	datum první instalace	počet kamenů	datum poslední instalace	galerie	seznam
Benešov	Středočeský kraj	7. května 2015	10	7. května 2015	Kategorie „Gedenksteine in Benešov“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Čáslav	Středočeský kraj	6. září 2020	30	25. října 2023	Kategorie „Gedenksteine in Benešov“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Chotutice	Středočeský kraj	3. června 2024	5	3. června 2024	Kategorie „Gedenksteine in Benešov“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Kladno	Středočeský kraj	20211109a9. listopadu 2021	10	22. února 2024	Kategorie „Gedenksteine in Benešov“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Kolín	Středočeský kraj	20081010a10. října 2008	30	17. září 2021	Kategorie „Stolpersteine in Kolín“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Kutná Hora	Středočeský kraj	20160802a2. srpna 2016	60	20180815a15. srpna 2018	Kategorie „Stolpersteine in Kutná Hora“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Lidice	Středočeský kraj	2. června 2022	1	2. června 2022	Kategorie „Stolpersteine in Kutná Hora“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Mělník	Středočeský kraj	14. července 2022	13	14. července 2022	Kategorie „Stolpersteine in Kutná Hora“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Milovice	Středočeský kraj	20140913a13. září 2014	5	20140913a13. září 2014	Kategorie „Stolpersteine in Milovice“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Mladá Boleslav	Středočeský kraj	20140913a13. září 2014	9	20140913a13. září 2014	Kategorie „Stolpersteine in Mladá Boleslav“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Mnichovice u Říčan	Středočeský kraj	2021	12	2022		Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Neratovice	Středočeský kraj	2010	17	2010	Kategorie „Stolpersteine in Neratovice“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Nymburk	Středočeský kraj	20211001a1. října 2021	13	11. září 2022	Kategorie „Stolpersteine in Neratovice“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Pečky	Středočeský kraj	9. července 2021	16	9. června 2022	Kategorie „Stolpersteine in Neratovice“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Poděbrady	Středočeský kraj	11. října 2022	5	11. října 2022	Kategorie „Stolpersteine in Neratovice“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Ratenice	Středočeský kraj	20121029a29. října 2012	3	20121029a29. října 2012	Kategorie „Stolpersteine in Ratenice“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Říčany	Středočeský kraj	20170919a19. září 2017	15	20240521a21. května 2024	Kategorie „Gedenksteine in Říčany“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Roztoky	Středočeský kraj	20180816a16. srpna 2018	17	20180816a16. srpna 2018	Kategorie „Stolpersteine in Central Bohemian Region“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Sázava	Středočeský kraj	20170920a20. září 2017	3	20170920a20. září 2017	Kategorie „Stolpersteine in Sazava“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Štěchovice	Středočeský kraj		4		Kategorie „Stolpersteine in Sazava“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Úvaly	Středočeský kraj	20180616a16. června 2018	11	20240308a8. března 2024	Kategorie „Gedenksteine in Úvaly“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji

Královéhradecký kraj

místo	kraj	datum první instalace	počet kamenů	datum poslední instalace	galerie	seznam
Bohdašín	Královéhradecký kraj	7. července 2019	2	7. července 2019	Kategorie „Stolpersteine in Kostelec nad Orlici“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Královéhradeckém kraji|-
Dobruška	Královéhradecký kraj	2021	16	18. května 2023	Kategorie „Stolpersteine in Kostelec nad Orlici“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Královéhradeckém kraji
Doubravice	Královéhradecký kraj	8. října 2019	1	8. října 2019	Kategorie „Stolpersteine in Kostelec nad Orlici“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Královéhradeckém kraji
Chlumec nad Cidlinou	Královéhradecký kraj	21. září 2022		5. září 2023	Kategorie „Stolpersteine in Kostelec nad Orlici“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Královéhradeckém kraji
Kostelec nad Orlicí	Královéhradecký kraj	29. října 2012	1	29. října 2012	Kategorie „Stolpersteine in Kostelec nad Orlici“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Královéhradeckém kraji
Kostelecké Končiny	Královéhradecký kraj	7. července 2019	6		Kategorie „Stolpersteine in Kostelec nad Orlici“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Královéhradeckém kraji
Náchod	Královéhradecký kraj	20160802a2. srpna 2016	5	20160802a2. srpna 2016	Kategorie „Stolpersteine in Náchod“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Královéhradeckém kraji
Rychnov nad Kněžnou	Královéhradecký kraj	27. dubna 2022	31	6. května 2024	Kategorie „Stolpersteine in Kostelec nad Orlici“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Královéhradeckém kraji
Trutnov	Královéhradecký kraj	15. listopadu 2021	12	12. listopadu 2023	Kategorie „Stolpersteine in Kostelec nad Orlici“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Královéhradeckém kraji

Pardubický kraj

místo	kraj	datum první instalace	počet kamenů	datum poslední instalace	galerie	seznam
Borová	Pardubický kraj	7. října 2018	7	7. října 2018	Kategorie „Stolpersteine in Luže“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji
Holice	Pardubický kraj	16. července 2021	22	8. září 2023	Kategorie „Stolpersteine in Luže“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji
Chrudim	Pardubický kraj	20. září 2017	45	6. září 2023	Kategorie „Stolpersteine in Luže“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji
Luže	Pardubický kraj	20200831a31. srpna 2020	40		Kategorie „Stolpersteine in Luže“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji
Pardubice	Pardubický kraj	20200901a1. září 2020	40	20230905a5. září 2023	Kategorie „Stolpersteine in Pardubice“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji
Polička	Pardubický kraj	8. března 2022	24	7. března 2024	Kategorie „Stolpersteine in Pardubice“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji
Proseč	Pardubický kraj	31. srpna 2020		30. dubna 2024	Kategorie „Stolpersteine in Pardubice“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji
Slatiňany	Pardubický kraj	20180815a15. srpna 2018	6	20180815a15. srpna 2018	Kategorie „Stolpersteine in Slatiňany“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji
Svitavy	Pardubický kraj	20130423a23. dubna 2013	8	20171102a2. listopadu 2017	Kategorie „Stolpersteine in Svitavy“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji
Vysoké Mýto	Pardubický kraj	6. září 2019	23	7. září 2023	Kategorie „Stolpersteine in Svitavy“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji

Liberecký kraj

místo	kraj	datum první instalace	počet kamenů	datum poslední instalace	galerie	seznam
Česká Lípa	Liberecký kraj	4. května 2018	14	2021	Kategorie „Stolpersteine in Česká Lípa“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Libereckém kraji
Hejnice	Liberecký kraj	20191105a5. listopadu 2019	4	20191105a5. listopadu 2019	Kategorie „Stolpersteine in Hejnice-Haindorf“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Libereckém kraji
Liberec	Liberecký kraj	20160817a17. srpna 2016	71	2023	Kategorie „Stolpersteine in Liberec“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Libereckém kraji
Turnov	Liberecký kraj	20210901azáří 2021	32	20221001aříjna 2022	Kategorie „Stolpersteine in Liberec“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Libereckém kraji

Ústecký kraj

místo	kraj	datum první instalace	počet kamenů	datum poslední instalace	galerie	seznam
Děčín	Ústecký kraj	12. září 2014	1	12. září 2014	Kategorie „Stolpersteine in Děčín“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Ústeckém kraji
Chomutov	Ústecký kraj	2021	7	2021	Kategorie „Stolpersteine in Děčín“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Ústeckém kraji
Kadaň	Ústecký kraj	30. září 2021	17	20. listopadu 2023	Kategorie „Stolpersteine in Děčín“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Ústeckém kraji
Peruc	Ústecký kraj	20150607a7. června 2015	3	20150607a7. června 2015	Kategorie „Stolpersteine in Peruc“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Ústeckém kraji
Roudnice nad Labem	Ústecký kraj	srpen 2016	2	srpen 2016	Kategorie „Stolpersteine in Roudnice nad Labem“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Ústeckém kraji
Teplice	Ústecký kraj	20110617a17. června 2011	min. 9	20130717a17. července 2013	Kategorie „Stolpersteine in Teplice“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Ústeckém kraji
Žatec	Ústecký kraj	20140912a12. září 2014	3	20140912a12. září 2014	Kategorie „Stolpersteine in Žatec“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Ústeckém kraji

Karlovarský kraj

místo	kraj	datum první instalace	počet kamenů	datum poslední instalace	galerie	seznam
Chodov	Karlovarský kraj	20150802a2. srpna 2015	12	20170917a17. září 2017	Kategorie „Stolpersteine in Chodov (Sokolov District)“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Karlovarském kraji
Karlovy Vary	Karlovarský kraj	20160801a1. srpna 2016	12	duben 2023	Kategorie „Stolpersteine in Karlovy Vary Region“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Karlovarském kraji
Ostrov	Karlovarský kraj	září 2020			Kategorie „Stolpersteine in Karlovy Vary Region“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Karlovarském kraji
Sokolov	Karlovarský kraj	10. listopadu 2020	23	9. listopadu 2023	Kategorie „Stolpersteine in Karlovy Vary Region“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Karlovarském kraji

Plzeňský kraj

místo	kraj	datum první instalace	počet kamenů	datum poslední instalace	galerie	seznam
Horažďovice	Plzeňský kraj	20140914a14. září 2014	24	20150803a3. srpna 2015	Kategorie „Stolpersteine in Horažďovice“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Plzeňském kraji
Plzeň	Plzeňský kraj	20121028a28. října 2012	136	říjen 2023	Kategorie „Stolpersteine in Pilsen“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Plzeňském kraji
Rokycany	Plzeňský kraj	14. listopadu 2023	6	26. ledna 2024	Kategorie „Stolpersteine in Pilsen“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Plzeňském kraji
Spálené Poříčí	Plzeňský kraj	20230712a12. července 2023	7	20230712a12. července 2023	Kategorie „Stolpersteine in Spálené Poříčí“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Plzeňském kraji
Sušice	Plzeňský kraj	20150802a2. srpna 2015	7	20150802a2. srpna 2015	Kategorie „Stolpersteine in Sušice“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Plzeňském kraji

Jihočeský kraj

místo	kraj	datum první instalace	počet kamenů	datum poslední instalace	galerie	seznam
České Budějovice	Jihočeský kraj	20140914a14. září 2014	12	20190904a4. září 2019	Kategorie „Stolpersteine in České Budějovice“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihočeském kraji
Dačice	Jihočeský kraj	17. září 2021	4	17. září 2021	Kategorie „Stolpersteine in České Budějovice“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihočeském kraji
Chlum u Třeboně	Jihočeský kraj	20130717a17. července 2013	2	20130717a17. července 2013	Kategorie „Stolpersteine in Chlum u Třeboně“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihočeském kraji
Milevsko	Jihočeský kraj	20231102a2. listopadu 2023	20	20231102a2. listopadu 2023	Kategorie „Stolpersteine in Milevsko“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihočeském kraji
Třeboň	Jihočeský kraj	20100606a6. června 2010	3	20100606a6. června 2010	Kategorie „Stolpersteine in Třeboň“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihočeském kraji

Kraj Vysočina

místo	kraj	datum první instalace	počet kamenů	datum poslední instalace	galerie	seznam
Havlíčkův Brod	Kraj Vysočina	15. září 2014	2	15. září 2014	Kategorie „Stolpersteine in Havlíčkův brod“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina
Humpolec	Kraj Vysočina	20220609a9. června 2022	4	20220609a9. června 2022	Kategorie „Stolpersteine in Humpolec“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina
Chotěboř	Kraj Vysočina	20160803a3. srpna 2016	3	20160803a3. srpna 2016	Kategorie „Stolpersteine in Chotěboř“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina
Jihlava	Kraj Vysočina	20180814a14. srpna 2018	3	20180814a14. srpna 2018	Kategorie „Stolpersteine in Jihlava“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina
Pacov	Kraj Vysočina	20140914a14. září 2014	4	20140914a14. září 2014	Kategorie „Stolpersteine in Pacov“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina
Pohled	Kraj Vysočina	20180814a14. srpna 2018	4	20180814a14. srpna 2018	Kategorie „Stolpersteine in Pohled“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina
Senožaty	Kraj Vysočina	20150803a3. srpna 2015	4	20150803a3. srpna 2015	Kategorie „Stolpersteine in Senožaty“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina
Třebíč	Kraj Vysočina	20130718a18. července 2013	32	20220522a22. května 2022	Kategorie „Stolpersteine in Třebíč“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina
Velká Bíteš	Kraj Vysočina	8. května 2023	4	8. května 2023	Kategorie „Stolpersteine in Třebíč“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina
Velké Meziříčí	Kraj Vysočina	18. května 2022	13	18. května 2022	Kategorie „Stolpersteine in Třebíč“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina

Jihomoravský kraj

místo	kraj	datum první instalace	počet kamenů	datum poslední instalace	galerie	seznam
Boskovice	Jihomoravský kraj	září 2018	80	2023	Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Brno	Jihomoravský kraj	9. června 2010	258	2022	Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Břeclav	Jihomoravský kraj	16. června 2015	3	16. června 2015	Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Bučovice	Jihomoravský kraj	listopad 2015	6		Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Heroltice	Jihomoravský kraj	21. května 2016	6	21. května 2016	Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Kyjov	Jihomoravský kraj				Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Lomnice	Jihomoravský kraj	20110706a6. července 2011	9	20130914a14. září 2013	Kategorie „Stolpersteine in Lomnice u Tišnova“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Mikulov	Jihomoravský kraj	20121030a30. října 2012	3	20121030a30. října 2012	Kategorie „Stolpersteine in Mikulov“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Miroslav	Jihomoravský kraj	20240309a9. března 2024	3	20240309a9. března 2024	Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Nedvědice	Jihomoravský kraj	10. října 2013	1	10. října 2013	Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Slavkov u Brna	Jihomoravský kraj	20140915a15. září 2014	1	20140915a15. září 2014	Kategorie „Stolperstein in Slavkov u Brna“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Šlapanice	Jihomoravský kraj				Kategorie „Stolperstein in Slavkov u Brna“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Těšany	Jihomoravský kraj	15. října 2015	3	15. října 2015	Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Tišnov	Jihomoravský kraj	20140915a15. září 2014	15	5. prosince 2019	Kategorie „Stolpersteine in Tišnov“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Vracov	Jihomoravský kraj	20190925a25. září 2019	5	20190925a25. září 2019	Kategorie „Stolpersteine ​​in Vracov“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Znojmo	Jihomoravský kraj	20160804a4. srpna 2016	2×2	20160804a4. srpna 2016	Kategorie „Stolpersteine in Znojmo“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji

Zlínský kraj

místo	kraj	datum první instalace	počet kamenů	datum poslední instalace	galerie	seznam
Boršice	Zlínský kraj	20130718a18. července 2013	3	20130718a18. července 2013	Kategorie „Stolpersteine in Boršice“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Zlínském kraji
Kroměříž	Zlínský kraj	20140916a16. září 2014	15	20201201a1. prosince 2020	Kategorie „Stolpersteine in Kroměříž“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Zlínském kraji
Valašské Meziříčí	Zlínský kraj	20210810a10. srpna 2021	16	20210810a10. srpna 2021	Kategorie „Stolpersteine in Boršice“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých ve Zlínském kraji

Olomoucký kraj

místo	kraj	datum první instalace	počet kamenů	datum poslední instalace	galerie	seznam
Hranice	Olomoucký kraj	20150805a5. srpna 2015	3	20150805a5. srpna 2015	Kategorie „Stolpersteine in Hranice na Moravě“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Hranicích
Loštice	Olomoucký kraj	20170921a21. září 2017	8	20170921a21. září 2017	Kategorie „Stolpersteine in Loštice“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Lošticích
Olomouc	Olomoucký kraj	20110616a16. června 2011	270	20190423a23. dubna 2019	Kategorie „Stolpersteine in Olomouc“ na Wikimedia Commons
Šumperk	Olomoucký kraj		4	2. června 2023	Kategorie „Stolpersteine in Olomouc“ na Wikimedia Commons

Moravskoslezský kraj

místo	kraj	datum první instalace	počet kamenů	datum poslední instalace	galerie	seznam
Český Těšín	Moravskoslezský kraj	20121030a30. října 2012	1	20121030a30. října 2012	Kategorie „Stolpersteine in Český Těšín“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Moravskoslezském kraji
Krnov	Moravskoslezský kraj	20130719a19. července 2013	16	20140919a19. září 2014	Kategorie „Stolpersteine in Krnov“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Moravskoslezském kraji
Ostrava	Moravskoslezský kraj	20100610a10. června 2010	38	20170921a21. září 2017	Kategorie „Stolpersteine in Ostrava“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Moravskoslezském kraji
Příbor	Moravskoslezský kraj	20130719a19. července 2013	1	20130719a19. července 2013	Kategorie „Stolpersteine in Příbor“ na Wikimedia Commons	Seznam kamenů zmizelých v Moravskoslezském kraji

Rychnov nad Kněžnou

Obrázek	Nápis	Bydliště	Jméno, život
	ZDE ŽIL KAREL POLÁČEK NAR. 22. 3. 1892 DEPORTOVÁN 5. 7. 1943 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN NA POCHODU SMRTI 1945	Palackého ulice čp. 47 50°9′47″ s. š., 16°16′30″ v. d.	Karel Poláček
	ZDE ŽIL MILAN POLÁČEK NAR. 18. 10. 1907 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 47 50°9′47″ s. š., 16°16′30″ v. d.	Milan Poláček
	ZDE ŽIL KAMIL ŠŤASTNÝ NAR. 8. 4. 1894 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 47 50°9′47″ s. š., 16°16′30″ v. d.	Kamil Šťastný
	ZDE ŽILA BERTA ŠŤASTNÁ ROZ. POLÁČKOVÁ NAR. 13. 9. 1901 DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 47 50°9′47″ s. š., 16°16′30″ v. d.	Berta Šťastná
	ZDE ŽIL JAN THORSCH NAR. 25. 2. 1902 DEPORTOVÁN DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN	Palackého ulice čp. 696 50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.	Jan Thorsch - obchodník s bavlněnou přízí
	ZDE ŽILA ANNA THORSCHOVÁ NAR. 2. 2. 1911 DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 696 50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.	Anna Thorschová
	ZDE ŽILA HELENA THORSCHOVÁ NAR. 14. 3. 1937 DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 696 50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.	Helena Thorschová
	ZDE ŽIL LEO FISCHER NAR. 29. 8. 1906 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 696 50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.	Leo Fischer
	ZDE ŽILA LILY FISCHEROVÁ NAR. 29. 8. 1914 DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 696 50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.	Lily Fischerová
	ZDE ŽILA JOSEF FISCHER NAR. 16. 3. 1936 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 696 50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.	Josef Fischer
	ZDE ŽIL THEODOR DEUTSCHMANN NAR. 17. 4. 1865 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN	Poláčkovo náměstí 86/87 50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.	Theodor Deutschmann - továrník, výrobce kapesníků a bílého zboží
	ZDE ŽIL OTTO DEUTSCHMANN NAR. 3. 2. 1899 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Poláčkovo náměstí 86/87 50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.	Otto Deutschmann
	ZDE ŽILA ELLA DEUTSCHMANNOVÁ NAR. 20. 6. 1908 DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA	Poláčkovo náměstí 86/87 50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.	Ella Deutschmannová
	ZDE ŽIL FRANTIŠEK DEUTSCHMANN NAR. 17. 9. 1931 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Poláčkovo náměstí 86/87 50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.	František Deutschmann
	ZDE ŽIL JAN DEUTSCHMANN NAR. 18. 7. 1935 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Poláčkovo náměstí 86/87 50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.	Jan Deutschmann
	ZDE ŽILA FRANTIŠKA DEUTSCHMANNOVÁ NAR. 25. 2. 1907 DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Poláčkovo náměstí 86/87 50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.	Františka Deutschmannová
	ZDE ŽIL JOSEF DEUTSCHMANN NAR. 25. 6. 1931 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Poláčkovo náměstí 86/87 50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.	Josef Deutschmann
	ZDE ŽIL PAVEL DEUTSCHMANN NAR. 11. 5. 1934 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Poláčkovo náměstí 86/87 50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.	Pavel Deutschmann
	ZDE ŽIL MAX LÖWY NAR. 15. 3. 1865 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN	Palackého ulice čp. 109 50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.	Max Löwy - obchodník s dřívím a uhlím znám z díla Karla Poláčka, hudebník, zpěvák
	ZDE ŽILA BOŽENA LÖWYOVÁ NAR. 7. 9. 1872 DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 109 50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.	Božena Löwyová
	ZDE ŽIL OSKAR WEINER NAR. DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 109 50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.	Oskar Weiner
	ZDE ŽILA FRANTIŠKA WEINEROVÁ NAR. DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 109 50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.	Františka Weinerová
	ZDE ŽILA VĚRA WEINEROVÁ NAR. DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 109 50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.	Věra Weinerová
	ZDE ŽIL JOSEF WEINER NAR. DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 109 50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.	Josef Weiner
	ZDE ŽIL ARNOLD BOEHM NAR. 24. 11. 1892 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 694 50°9′45″ s. š., 16°16′33″ v. d.	Arnold Boehm (Böhm)
	ZDE ŽILA MARTA BOEHMOVÁ NAR. 6. 9. 1903 DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 694 50°9′45″ s. š., 16°16′33″ v. d.	Marta Boehmová (Böhmová)
	ZDE ŽIL JIŘÍ BOEHM NAR. 17. 11. 1924 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 694 50°9′45″ s. š., 16°16′33″ v. d.	Jiří Boehm (Böhm)
	ZDE ŽIL KAREL BOEHM NAR. 14. 12. 1926 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 694 50°9′45″ s. š., 16°16′33″ v. d.	Karel Boehm (Böhm)
	ZDE ŽIL RUDOLF MARGOLIUS NAR. 13. 11. 1905 DEPORTOVÁN 17. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI	Palackého ulice čp. 694 50°9′45″ s. š., 16°16′33″ v. d.	Rudolf Margolius - praktický lékař

Dobruška

	ZDE ŽIL KAREL ADLER NAR. 25. 1. 1909 DEPORTOVÁN 18. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Novoměstská čp. 186 50°17′34″ s. š., 16°9′33″ v. d.	2021	Karel Adler
	ZDE ŽILA MARTA ADLEROVÁ NAR. 12. 6. 1914 DEPORTOVÁNA 18. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Novoměstská čp. 186 50°17′34″ s. š., 16°9′33″ v. d.	2021	Marta Adlerová
	ZDE ŽILA HANA ADLEROVÁ NAR. 21. 3. 1938 DEPORTOVÁNA 18. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Novoměstská čp. 186 50°17′34″ s. š., 16°9′33″ v. d.	2021	Hana Adlerová
	ZDE ŽIL Ing. ARNOŠT TAUSIK TOMSKÝ NAR. 8. 12. 1887 DEPORTOVÁN 20. 6. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1942 V MALÉM TROSTINCI	Novoměstská čp. 186 50°17′34″ s. š., 16°9′33″ v. d.	2021	Arnošt Tausik
	ZDE ŽIL JOSEF FLEISCHER NAR. 17. 10. 1853 DEPORTOVÁN 18. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V TEREZÍNĚ	Šubertovo nám. čp. 46 50°17′32″ s. š., 16°9′44″ v. d.	13. května 2022	Josef Fleischer
	ZDE ŽILA JENNY FLEISCHEROVÁ NAR. 8. 6. 1874 DEPORTOVÁNA 18. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZEMŘELA 1945 NA NÁSLEDKY ÚTRAP	Šubertovo nám. čp. 46 50°17′32″ s. š., 16°9′44″ v. d.	13. května 2022	Jenny Fleischerová
	ZDE ŽILA OTIILIE KOHNOVÁ NAR. 11. 10. 1871 DEPORTOVÁNA 18. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V TEREZÍNĚ	Šubertovo nám. čp. 46 50°17′32″ s. š., 16°9′44″ v. d.	13. května 2022	Otiilie Kohnová
	ZDE ŽIL RUDOLF KORNFELD NAR. 15. 3. 1880 VĚZNĚN OD 1941 V HRADCI KRÁLOVÉ ZAVRAŽDĚN 10. 1942 V OSVĚTIMI	nám. F. L. Věka čp. 19 50°17′32″ s. š., 16°9′33″ v. d.	18. května 2023	Rudolf Kornfeld
	ZDE ŽILA HERMÍNA KORNFELDOVÁ ROZ. LÖWYOVÁ NAR. 22. 6. 1886 DEPORTOVÁNA DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA	nám. F. L. Věka čp. 19 50°17′32″ s. š., 16°9′33″ v. d.	18. května 2023	Hermína Kornfeldová
	ZDE ŽIL KAREL KORNFELD NAR. DEPORTOVÁN DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN	nám. F. L. Věka čp. 19 50°17′32″ s. š., 16°9′33″ v. d.	18. května 2023	Karel Kornfeld
	ZDE ŽIL BEDŘICH KORNFELD NAR. 26. 4. 1882 DEPORTOVÁN DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN	Kostelní ulice čp. 8 50°17′34″ s. š., 16°9′39″ v. d.	18. května 2023	Bedřich Kornfeld
	ZDE ŽILA ANNA KORNFELDOVÁ NAR. 24. 11. 1897 DEPORTOVÁNA DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA	Kostelní ulice čp. 8 50°17′34″ s. š., 16°9′39″ v. d.	18. května 2023	Anna Kornfeldová
	ZDE ŽILA HANA KORNFELDOVÁ NAR. 29. 12. 1927 DEPORTOVÁNA DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA	Kostelní ulice čp. 8 50°17′34″ s. š., 16°9′39″ v. d.	18. května 2023	Hana Kornfeldová