Přeskočit na obsah

Wikipedista:KristStank/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Seznam osobností Hradce Králové[editovat | editovat zdroj]

Městské muzeum Jaroměř[editovat | editovat zdroj]

Městské muzeum v Jaroměři je jednou z nejstarších institucí svého druhu v Královéhradeckém kraji.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vzniku muzea předcházela výstava starožitností v roce 1879. Vystaveno bylo několik set předmětů, které pocházely především z Jaroměřska. Městské muzeum bylo založeno společným nákladem spořitelny, obce a občanské záložny. Návrh na schůzi spořitelního výboru podal v roce 1883 podnikatel František Polický. Nato byli občané Jaroměře pobídnuti ke sbírání a záchraně památek. První muzejní expozice byla k vidění v roce 1886 v nové chlapecké škole v Ostrově.[1]

Na počátku své existence muzeum spravovalo také městský archiv a veřejnou městskou knihovnu. Jelikož muzeum vzniklo dříve, účastnilo se jako svébytná jednotka Jubilejní zemské výstavy v Praze v roce 1891 a Národopisné výstavy českoslovanské v Praze v roce 1895. Na Národopisné výstavě byla vystavena tzv. Jaroměřská chalupa. Stejně tak je jeho účast zaznamenána na národopisných výstavách v Hradci Králové, Pardubicích a Hořicích.[1]

Již v průběhu 30. let usilovali představitelé muzea o získání nové budovy pro muzeum. Veškeré snahy ale přerušila druhá světová válka.  

V roce 1947 se městské muzeum přestěhovalo o budovy bývalého obchodního domu A. Wenke a syn, kterou navrhl Josef Gočár. První výstavy v novém objektu se zhostili významní jaroměřští rodáci a sochaři Otakar Španiel a Josef Wagner.

Na přelomu 50. a 60. let 20. století bylo otevřeno hned několik expozic. V roce 1959 byla otevřena expozice Pravěk Jaroměřska. Dva roky na to byla navázána spolupráce s Národní galerií v Praze na expozici věnovanou plastikám a medailím Otakara Španiela. Světlo světa spatřila také nová expozice Historický vývoj Jaroměřska za feudalismu do roku 1848. V roce 1962 bylo v muzeu instalováno dílo Josefa Wagnera.

Mezi léty 1978–2011 muzeum zajišťovalo i chod prohlídkového okruhu podzemí j Josefově, kasematy v Bastionu I a lapidárium socha Matyáše Bernarda Brauna. Mezi léty 2004–2007 pak dohlíželo i na expozici Prvního vojenskohistorického muzea M. Frosta.

Budova muzea[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1947 Městské muzeum sídlí v budově Wenkeova domu. Obchodní dům Wenke a syn byl postaven mezi roky 1910 - 1911. Navrhl ho architekt Josef Gočár a stavitelem se stal Josef Máša. Budova byla v roce 1958 vyhlášena kulturní památkou a v roce 2017 národní kulturní památkou.[2]

Hlavní budova Městského muzea v Jaroměři se nachází v řadové zástavbě na ulici Husova. Interiér je skvěle prosvětlen díky výkadním skříním v přízemí a pásovému oknu v první patře. Hlavní prostor v přízemí je ideálně řešený obchodní sál s malovanou výzdobou stropu v přední části, s bohatým moderním lustrem a výtahem.[2]

Sbírka[editovat | editovat zdroj]

Sbírka Městského muzea v Jaroměři čítá přibližně deset tisíc sbírkových předmětů. Mezi hlavní fondy se řadí: archeologický, etnografický, uměleckoprůmyslový, výtvarný, fotografický a fond militarií. K dalším částem sbírky patří také muzejní knihovna a muzejní archiv.

V archeologickém fondu se nachází největší sbírkový předmět muzea monoxylon – dřevěná loď vydlabaná z jednoho kmene.

Ve válečných letech byla část sbírky muzea uložena v kryptě kostela sv. Mikuláše. V roce 1949 Městské muzeum v Jaroměři převzalo sbírku zrušeného muzea v Josefově.

Městské muzeum Dvůr Králové nad Labem[editovat | editovat zdroj]

Městské muzeum Dvůr Králové nad Labem je městská muzejní instituce, která sídlí ve Dvoře Králové nad Labem.

Zřizovatelem muzea je město Dvůr Králové nad Labem.

Sbírka je od roku 2002 evidována v Centrální evidenci sbírek (CES) Miniusterstva kultury ČR.

Městské muzeum sídlí ve Sladkovského ulici v prostorách tzv. Kohoutova dvora.

Kohoutův dvůr[editovat | editovat zdroj]

Prostor Kohoutova dvora, kde v současné době městské muzeum sídlí, byl vystavěn v roce 1738 jako uzavřený zemanský dvůr. Usedlost nechal postavit Anasthasius Berger, úředník hraběte Františka Antonína Šporka pro potřeby panství. Původně obytnou budovu a špýchar spojuje pískovcový barokní portál s třemi sochami. Tyto sochy pocházejí z dílny Matyáše Bernarda Brauna a symbolizují Pannu Marii, sv. Jana Křtitele a Jana Evangelistu.[3]

Z půdodního zemanského dvora se dodnes zachovala hlavní budova, špýchar a konírna. V hlavní budově jsou umístěné expozice o historii města a výrobě ozdob. Ve špýcharu se nachází umělecká expozice a přednáškový sál.

Své jméno dvůr dostal podle majitele Aloise Kohouta, který jej vlastnil od 40. let 19. století.

Kohoutův dům slouží muzejním účelům od roku 1978.

Historie muzea[editovat | editovat zdroj]

Historie muzea sahá od roku 1891.

Sbírka[editovat | editovat zdroj]

Sbírka Městského muzea ve Dvoře Králové nad Labem je rozdělena na čtyři podsbírky. Je to historická podsbírka, v níž jsou zastoupeny předměty dokumentující převážně 19. a 20. století jako například lidový nábytek, řemeslné nástoje, výtvarné umění, militaria a technika. Dále je to numizmatická podsbírka, spravující mince a papírová platidla z českých zemí, ale také medaile, vyznamenání a odznaky. Fotografická podsbírka dokumentuje především 20. století v regionu a čítá fotografie, diapozitivy, negativy, filmy, videokazety, obrazové a zvukové záznamy. Čtvrtou a poslední je podsbírka písemností a tisků, která zahrnuje mnoho významných předmětů. Jedná se například o tisky ze Šporkovy knižnice v Kuksu, Kancionál z roku 1577 nebo latinský žaltář Dvora Králové z roku 1592.[4]

Ke konci roku 2022 bylo ve sbírkách Městského muzea ve Dvoře Králové nad Labem evidováno celkem 45 750 sbírkových předmětů.[4]

Stálé expozice[5][editovat | editovat zdroj]

Městské muzeum ve Dvoře Králové nad Labem nabízí návštěvníkovi tři stálé expozice: Tradice výroby vánočních ozdob, Historie města Dvora Králové a textilní průmysl na Královédvorsku a Křížová cesta.[5]

Tradice výroby vánočních ozdob

Expozice je rozdělena na dvě části. První část se věnuje výrobnímu procesu perličkových i foukaných ozdob. Druhá část nabízí vzorkovnu ozdob přímo z Královédvorska, a to od prvorepublikových ozdob po ty současné.

Historie města Dvora Králové a textilní průmysl

Jedná se o největší expozici v královédvorském muzeu.?? Věnuje se milníkům v dějinách města a zvlášť také 20. století ve Dvoře Králové nad Labem. Představuje také dějiny textilní výroby na Královédvorsku. Součástí expozice je rytecká dílna, následuje prohlídka technologickými postupy textilního tisku a vše končí u historie textilních továren.

Křížová cesta

Umělecká expozice ve špýcharu představuje cyklus barokních olejomaleb královédvorského rodáka J. V. Bergla. který jej zhotovil pro kostel sv. Jana Křtitele. V 90. letech 20. století byly obrazy zrestaurovány a trvale umístěny v prostorách muzea.

Knihovna[editovat | editovat zdroj]

Městské muzeum ve Dvoře Králové nad Labem spravuje knihovnu. Knihovna muzea plní také funkce regionální knihovny. [4]

Věra Jičínská[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Věra Jičínská se narodila 3. července 1898 v Petřkovicích, které jsou od roku 1976 součástí Ostravy. Její otec Jaroslav Jičínský byl vrchním báňským radou a matka Gisela rozená Spothová měla velký vliv na budoucí uměleckou kariéru své dcery.[6] Měla o dva roky starší sestru Jarmilu a o šest let mladšího bratra Jaroslava. Věra Jičínská pocházela z významných rodin s hornickou tradicí, ve kterých ale nechyběly umělecké sklony. Její dědeček z otcovy strany Vilém Jičínský byl důlním inženýrem, ale zajímal se také o umění. Absolvoval dva semestry architektury na Akademii výtvarných umění v Praze, než se definitivně rozhodl pokračovat v rodinné tradici práce v důlním průmyslu.[7][8]

Dětství a dospívání Věry Jičínské bylo spojeno s okolím Brna. Jaroslav Jičínský se v roce 1901 stal ředitelem Rosické báňské společnosti a rodina se přestěhovala do obce Boží požehnání (dnešní Zastávky u Brna). V roce 1909 nastoupila na dívčí lyceum Vesna, kde v roce 1916 složila maturitní zkoušku.[6] Studium na Vesně ji dalo na tehdejší dobu pro ženu velmi dobré vzdělání. Studovala také kreslení nebo dějiny umění, pro další studia ji byly užitečné také jazyky, němčiny a francouzštiny.[8] Při studiu docházela na soukromé hodiny kresby k akademickému malíři Vojtěchu Doležilovi. Z jejich korespondence lze vyčíst, že Jičínskou a jejího manžela pojilo s Doležilem pevné přátelství.

V roce 1913 získal Jaroslav Jičínský místo ředitele dolů v Pécsi (Pětikostelí) v Uhrách. Věra Jičínská během svých studií svou rodinu v Pécsi často navštěvovala.[9]

Studium výtvarého umění v zahraničí[editovat | editovat zdroj]

V průběhu první světové války v roce 1916 nastoupila Věra Jičínská na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Nejprve absolvovala všeobecný základ a nato nastoupila do grafické speciálky Františka Kysely. Ve stejném čase navštěvovala kurzy krajináře Ferdinanda Engelmüllera.[6] Poté v letech 1922–1923 studovala v Mnichově na Kunstgewerbeschule u profesora Fritze Helmutha Ehmckeho. Již tehdy začala snít o Paříži, a tam v roce 1923 odcestovala. V Paříži pobývala až do roku 1931. Studovala na soukromé Académie moderne u Othona Friesze, kde přišla do styku s kubismem. V následujících letech prošla studiem Fernarda Légera a Andre Lhoteho.[10] Škola, kterou prošla u Andre Lhoteho a ve které byla nejdéle, byla náročná. Přestože její učitel nestrpěl odchylky z vlasního pojetí obrazu, vyžadoval od svých žáků svůj řád malby, Věra Jičínská neustrnula ve vlastním uměleckém rozvoji. Přesto jsou na jejím díle patrné známky jeho vlivu.[11]

Během roku 1925 se Jičínská podílela na přípravě československého pavilonu pro Mezinárodní výstavu dekorativního a průmyslového moderního umění v Paříži.[9]

Při svých zahraničních cestách navázala mnohá přátelství s dalšími malíři, ale i jinými umělci. V Mnichově se seznámila s malířkou Hanou Bernkopfovou (Hladíkovou), v Paříži s celou skupina českých umělců - Martou Jiráskovou, Františkem Muzikou, Mary Duras, Janem Zrzavým, Bohuslavem Martinů atd.[12]

Věra Jičínská se 15. listopadu 1930 v Paříži vdala za akademického malíře Prokopa Laichtera (1898–1975), syna nakladatele Jana Laichtera. Prokop Laichter byla jejím spolužákem z Uměleckoprůmyslové školy. Byla jeho druhou manželkou a měli společně jedinou dceru Danu Görnerovou-Laichterovou, která se narodila 4. května 1937.[12] V roce 1931 Věra Jičínská opustila Paříž a vrátila se zpět do Československa.

Zpátky v Československu[editovat | editovat zdroj]

Přestože se Věra Jičínská po roce 1931 usadila natrvalo v Praze, letní měsíce trávila v Orlických horách a často cestovala. Cestováním ostatně trávila čas již za studií v Paříži, kdy s přáteli podnikala cesty po Francii, Anglii, Skotsku, Španělsku nebo Belgii.[12] Po přesunu do Prahy procestovali s manželem velkou část Slovenska, kde se Jičínská věnovala také focení. V roce 1936 navštívila také Polsko a Rusko.[9]

Spolu se svým manželem měla zařízený byt s ateliérem v Laichterově domě, který si nechal postavit její tchán na pražských Vinohradech podle návrhu Jana Kotěry.[10]

V roce 1952 se s ní při restaurátorských pracích zřítilo lešení a těžce se zranila. Následky úrazu postupně snižovaly její umělecké a pracovní možnosti.[12]

Věra Jičínská zemřela 27. března 1961 v Praze.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

První dochovaná kresba Věry Jičínské pochází z roku 1915. Jedná se o velikonoční pozdrav zaslaný z Rakouska, kde pobývala na rekonvalescenci po zápalu plic.[8]

První dochované obrazy svědčí o vlivu purismu a kubismu. Nejvíce její pařížskou tvorbu poznamenal André Lhote. Pod jeho vlivem se po roce 1925 postupně odpoutala od kubizujících tvarů a začala malovat v duchu neoklasicismu. Námětově v její tehdejší tvorbě převládaly především ženské akty. Kolem roku 1930 se na jejích obrazech zintenzívnila barevnost a uvolnily tvary, což bylo předzvěstí radikální proměny její tvorby, která nastala po roce 1931, kdy se vrátila do Čech. Některé obrazy z roku 1935 se pohybují na pomezí abstrakce.

Po návratu do Československa se u ní znovu začala objevovat barva jako hlavní prvek obrazové představy a skladby.[13]

Prostředí Čech se také stalo častým motivem jejích obrazů. Zobrazovala Český ráj, Dobrušsko, Trutnovsko, Písecko a nezřídka také Prahu.[13]

Největší sbírku děl Věry Jičínské vlastní v současné době Vlastivědné muzeum v Dobrušce, kam se díla dostala díky daru od Prokopa Laichtera na konci 60. let 20. století. Jsou zastoupeny všechny techniky, kterými Jičínská v průběhu let tvořila (grafika, kresby, akvarely, či oleje) a také je znatelný vliv východních Čech v jejím díle. Některá díla jsou inspirována krajinou Orlických hor i Dobruškou. Další větší soubor je spravován Nadačním fondem Věry Jičínské.[12][9][14]

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Zde je uveden chronologický přehled významných výstav Věry Jičínské:[15]

  • 1926 - salon Des Indépendants, Paříž
  • 1926 - Souborná výstava Věry Jičínské - Nemzeti Szalon, Budapešť
  • 1927 - Věra Jičínská: Souborná výstava - Alšova síň Umělecké besedy, Praha
  • 1936 - Souborná výstava Věry Jičínské - Galerie SVU v hotelu Passage, Brno
  • 1941 - Věra Jičínská - Topičův salon, Praha
  • 1942 - Věra Jičínská - Pavilon Aleš, Brno
  • 1943 - Věra Jičínská - Dům umění, Ostrava
  • 1943 - Věra Jičínská - Městské muzeum, dnes Muzeum východních Čech, Hradec Králové[11]
  • 1988 - Český neoklasicismus dvacátých let II: Mezi klasickým řádem a selankou - Galerie hlavního města Prahy, Praha

Nadační fond Věry Jičínské[editovat | editovat zdroj]

Nadační fond Věry Jičínské byla založen 15. září 2015 v Rychnově nad Kněžnou z popudu její dcery Dany Görnerové-Laichterové a jejího manžela Jiřího Görnera. Nadační fond podporuje a realizuje akce s cílem rozvíjet odkaz a popularizovat dílo Věry Jičínské, a to v Čechách i v zahraničí, především ve Francii, Německu, Maďarsku a na Slovensku.[16]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Miloš Morávek[editovat | editovat zdroj]

Miloš Morávek (*12. června 1932, Svobodné Dvory)

Miloš Morávek se narodil 12. června 1932 na statku ve Svobodných Dvorech do rodiny Jiřího Morávka (22. 6. 1898 – 13. 11. 1941) z Poděbrad a jeho ženy Marie Morávkové, rozené Křížové (25. 10. 1907 – ? ).[17]

Pro svůj původ se nedostal na vysokou školu a po maturitě nastoupil do konstrukční kanceláře mostárny v ZVU.

V roce 1963 zpracoval kompletní projekt zastřešení východní a západní tribuny Všesportovního stadionu v Malšovicích.

https://www.pribehynasichsousedu.cz/media/ivotopis-ing-milos-moravek.pdf

https://www.pametnaroda.cz/cs/moravek-milos-20230110-0

Vojtěch Kulhánek[editovat | editovat zdroj]

Živnost založil v roce 1856 Vojtěch Kulhánek, umělecký kovář a strojní zámečník.

Jan Nepomuk Steinský[editovat | editovat zdroj]

Jan Nepomuk Antonín Steinský (15. června 1848 Smiřice[18] – 31. července 1922 Praha) byl zakadatel Komitétu pro udržování pomníků na bojišti Králové-hradeckém.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jan Nepomuk Steinský se narodil ve Smiřicích do rodiny hostinského Františka Steinského (15. srpna 1809 – ?) a jeho manželky Rozálie roz. Rottové (25. srpna 1811 – 30. ledna 1850). Steinský měl pět starších vlastních sourozenců. Jeho matka zemřela, když mu byli pouhé dva roky a otec se znovu oženil. Z druhého otcova manželství přibyli do rodiny další čtyři sourozenci.

Školní docházku Steinský absolvoval ve Smiřicích a v Jaroměři. Poté ještě před válkou v roce 1866 pravděpodobně studoval na obchodní škole ve Vídni. Steinský pod atmosférou prusko-rakouského soupeření ve střední Evropě vstoupil v březnu roku 1866 jako osmnáctiletý mladík do armády. Jako svobodník se účastnil dílčích střetů na konci června, především pak ale rozhodující bitvy u Hradce Králové 3. července 1866.

Prusko-rakouská válka v roce 1866 se stala Steinského osudovou událostí, zbytek života zasvětil péči o vojenské památky a stal se zakladatelem Komitétu pro udržování pomníků na bojišti Králové-hradeckém.

V roce 1888 se Steinský účastnil honu v lese Svíb, v místě nekrvavějšího boje bitvy u Hradce Králové.

citace narození: https://aron.vychodoceskearchivy.cz/apu/c6e3fb47-cc4b-400a-8cde-eb2d189728c6/dao/c6e3fb47-cc4b-400a-8cde-eb2d189728c6/file/db7d372e-07b9-496f-8211-08ea3509cb1b

František Ulrich[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách podpořili Ulricha především zástupci svobodných povolání, úředníci a liberální podnikatelé. [19]

Znovuzvolení 1899, 1902, 1906, 1911, 1914

Hospodářská, průmyslová a národopisná výstava pro východní Čechy v Hradci Králové 1894[editovat | editovat zdroj]

Hospodářská, průmyslová a národopisná výstava pro východní Čechy byla hospodářská a etnografická výstava, která se konala od 12. do 26. srpna 1894 v Hradci Králové.

Myšlenka na uspořádání průmyslové a hospodářské výstavy vzešla z potřeb rozrůstajících se průmyslových živností ve městě. Hradec Králové v této době procházel přeměnou z pevnosti na moderní město, kterou měla reprezentovat právě tato výstava. Přípravy započaly na první schůzi organizátorů výstavy dne 10. května 1893. Sešli se představitelé městské rady, obchodního gremia, hospodářského spolku, živnostenských společenstev a redakce Ratiboru. S předsednictvím hradeckého továrníka Josefa Pilnáčka byl zvolen přípravný výstavní výbor.[20] Termín se ladil podle plánované Národopisné výstavy v Praze. Na dalších schůzích byla ustanoveno, že výstava bude mít skupiny, které budou v přípravách řízeny samostatnými výbory. Mezi tyto skupiny patřily zemědělství, průmysl, živnosti a řemesla, národopis, školství a ženské práce.[21]

Výstava byla slavnostně otevřena v neděli 12. srpna 1894 za přítomnosti hraběte Jana Nepomuka z Harrachu. Týž den se konala královská střelba ku ptáku pořádaná Jednotou českých střelců v Hradci Králové a vzlet balónu Ressel, který zajistila Česká vzduchoplavecká společnost v Praze. Další lety se konaly o v následujících dnech.[22]

Mimo jiné se v rámci programu výstavy se konala divadelní představení, koncerty, sjezdy spolků, výstavy koní a dobytka, výstava zahradnická, ovocnářská a zelinářská nebo výstava psů.

Počet vystavovatelů přesáhl tisíc. Výstava se konala v bezmála třiceti pavilonech.

Ke katalogu byl připojen jízdní řád pro příjezdy a odjezdy vlaků z Hradce Králové.

Financování výstavy[editovat | editovat zdroj]

Mezi královéhradecké firmy, které se se svou reklamou dostaly do katalogu, byly:

  • V. F. Červený a synové, c. a k. dvorní továrna na hudební nástroje v Hradci Králové

Literatura[editovat | editovat zdroj]

KORITENSKÁ, Pavla. Hospodářská, průmyslová a národopisná výstava v Hradci Králové v roce 1894. Hradec Králové: Muzeum východních Čech, 1994. Https://kramerius.svkhk.cz/view/uuid:d17f6709-4d4d-4cbd-bf0d-7f6245d2f205?page=uuid:ec97f0bb-3a3d-11ed-8147-00155d01210b. 

Kategorie: Události roku 1894, Česko v roce 1894, Výstavy v Česku, Výstavy v Hradci Králové

Kameny zmizelých[editovat | editovat zdroj]

Dobruška[editovat | editovat zdroj]

Obrázek Nápis Bydliště Odhalení Jméno, život
ZDE ŽILA

MARTA ADLEROVÁ

NAR. 12. 6. 1914

DEPORTOVÁNA 18. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI

Novoměstská čp. 186

50°17′34″ s. š., 16°9′33″ v. d.

květen 2021 Marta Adlerová
ZDE ŽIL

KAREL ADLER

NAR. 25. 1. 1909

DEPORTOVÁN 18. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Novoměstská čp. 186

50°17′34″ s. š., 16°9′33″ v. d.

květen 2021 Karel Adler
ZDE ŽILA

HANA ADLEROVÁ

NAR. 21. 3. 1938

DEPORTOVÁNA 18. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI

Novoměstská čp. 186

50°17′34″ s. š., 16°9′33″ v. d.

květen 2021 Hana Adlerová
ZDE ŽIL

Ing. ARNOŠT TAUSIK TOMSKÝ

NAR. 8. 12. 1887

DEPORTOVÁN 20. 6. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1942

V MALÉM TROSTINCI

Novoměstská čp. 186

50°17′34″ s. š., 16°9′33″ v. d.

květen 2021 Ing. Arnošt Tausik Tomský byl textilní inženýr. Žil s rodinou ve stejném domě jako rodina Adlerova. Jeho manželka vyrostla v sirotčinci a židovský původ neměla v dokladech. Kvůli vypjaté situaci se manželé rozvedli, což zachránilo ji i jejich syna Jana. Arnošt Tausik vystoupil z židovské obce a změnil si příjmení na Tomský, ani tato opatření ho však před transportem do koncentračního tábora nezachránila.[23]
ZDE ŽIL

JOSEF FLEISCHER

NAR. 17. 10. 1853

DEPORTOVÁN 18. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1943

V TEREZÍNĚ

Šubertovo nám. čp. 46

50°17′32″ s. š., 16°9′44″ v. d.

13. června 2022 Josef Fleischer
ZDE ŽILA

JENNY FLEISCHEROVÁ

NAR. 8. 6. 1874

DEPORTOVÁNA 18. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZEMŘELA 1945

NA NÁSLEDKY ÚTRAP

Šubertovo nám. čp. 46

50°17′32″ s. š., 16°9′44″ v. d.

13. června 2022 Jenny Fleischerová
ZDE ŽILA

OTIILIE KOHNOVÁ

NAR. 11. 10. 1871

DEPORTOVÁNA 18. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1943

V TEREZÍNĚ

Šubertovo nám. čp. 46

50°17′32″ s. š., 16°9′44″ v. d.

13. června 2022 Otiilie Kohnová
Obrázek Nápis Bydliště Odhalení Jméno, život
ZDE ŽIL

RUDOLF KORNFELD

NAR. 15. 3. 1880

VĚZNĚN OD 1941

V HRADCI KRÁLOVÉ

ZAVRAŽDĚN ?. 10. 1942

V OSVĚTIMI

nám. F. L. Věka čp. 19

50°17′32″ s. š., 16°9′33″ v. d.

18. května 2023[24] Rudolf Kornfeld se narodil 15. března 1880. Byl velkoobchodníkem s koloniálním zbožím. Jeho manželka byla Hermína rozená Löwyová. Měli spolu syny Karla a Zdeňka. V roce 1924 se přistěhovali ze Skalky do Dobrušky. Během války byla celá rodina vystěhována do Lhoty u Dobrušky. Byl zatčen v roce 1941 a vězněn v Opočně, Hradci Králové a Terezíně. Z celé rodiny válku přežil pouze syn Zdeněk Kornfeld, který po znárodnění rodinného majetku emigroval do Brazílie.[24][25]
ZDE ŽILA

HERMÍNA KORNFELDOVÁ

ROZ. LÖWYOVÁ

NAR. 22. 6. 1886

PŘED DEPORTOVÁNÍM

UKONČILA SAMA ŽIVOT

16. 12. 1942

VE LHOTĚ U DOBRUŠKY

nám. F. L. Věka čp. 19

50°17′32″ s. š., 16°9′33″ v. d.

18. května 2023[24] Hermína Kornfeldová
ZDE ŽIL

KAREL KORNFELD

NAR. 26. 5. 1912

DEPORTOVÁN 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN

V OSVĚTIMI

nám. F. L. Věka čp. 19

50°17′32″ s. š., 16°9′33″ v. d.

18. května 2023[24] Karel Kornfeld se narodil 26. května 1912 do rodiny Rudolfa a Hermíny Kornfeldových.[25]
ZDE ŽIL

BEDŘICH KORNFELD

NAR. 26. 4. 1882

DEPORTOVÁN 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN

V OSVĚTIMI

Kostelní čp. 8

50°17′34″ s. š., 16°9′39″ v. d.

18. května 2023[24] Bedřich Kornfeld se narodil 26. dubna 1882. Byl velkoobchodníkem a bratrem Rudolfa Kornfelda. Jeho manželka byla Anna Kornfeldová a společně měli dceru Hanu.[25]
ZDE ŽILA

ANNA KORNFELDOVÁ

NAR.

DEPORTOVÁNA 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA

V OSVĚTIMI

Kostelní čp. 8

50°17′34″ s. š., 16°9′39″ v. d.

18. května 2023[24] Anna Kornfeldová
ZDE ŽILA

HANA KORNFELDOVÁ

NAR.

DEPORTOVÁNA 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA

V OSVĚTIMI

Kostelní čp. 8

50°17′34″ s. š., 16°9′39″ v. d.

18. května 2023[24] Hana Kornfeldová

Náchod[editovat | editovat zdroj]

Lotte Krausová roz. Goldschmidová se narodila v roce 1898 v Náchodě jako jedna z pěti dcer náchodského obchodníka Maxe Michaela Goldschmida a jeho ženy Matildy, rozené Neumannové. V roce 1928 se provdala za lékaře Karla Krause. Měli společně jediného syna Michala, který se narodil 28. června 1930 v Trutnově. Židovské obyvatelstvo z Náchoda putovalo do Hradce Králové, kde byli zařazeni do transportu do Terezína. Krausovi byli v roce 1943 transportováni do Osvětimi. Lotte Krausová byla v červenci roku 1944 poslána do koncentračního tábora Stutthof u Gdaňska, kde byla zavražděna. Její syn Michal válku přežil a byl osvobozen v Gunskirchenu.[26]

Rychnov nad Kněžnou[editovat | editovat zdroj]

Obrázek Nápis Bydliště Odhalení Jméno, život
ZDE ŽIL

KAREL POLÁČEK NAR. 22. 3. 1892

DEPORTOVÁN 5. 7. 1943

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN

NA POCHODU SMRTI

1945

Palackého ulice čp. 47

50°9′47″ s. š., 16°16′30″ v. d.

27. dubna 2022[27] Karel Poláček
ZDE ŽIL

MILAN POLÁČEK

NAR. 18. 10. 1907

DEPORTOVÁN 17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 47

50°9′47″ s. š., 16°16′30″ v. d.

27. dubna 2022[27] Milan Poláček
ZDE ŽIL

KAMIL ŠŤASTNÝ

NAR. 8. 4. 1894

DEPORTOVÁN 17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 47

50°9′47″ s. š., 16°16′30″ v. d.

27. dubna 2022[27] Kamil Šťastný
ZDE ŽILA

BERTA ŠŤASTNÁ

ROZ. POLÁČKOVÁ

NAR. 13. 9. 1901

DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 47

50°9′47″ s. š., 16°16′30″ v. d.

27. dubna 2022[27] Berta Šťastná
ZDE ŽIL

JAN THORSCH

NAR. 25. 2. 1902

DEPORTOVÁN

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN

Palackého ulice čp. 696

50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.

27. dubna 2022[27] Jan Thorsch - obchodník s bavlněnou přízí
ZDE ŽILA

ANNA THORSCHOVÁ

NAR. 2. 2. 1911

DEPORTOVÁNA

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 696

50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.

27. dubna 2022[27] Anna Thorschová
ZDE ŽILA

HELENA THORSCHOVÁ

NAR. 14. 3. 1937

DEPORTOVÁNA

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 696

50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.

27. dubna 2022[27] Helena Thorschová
ZDE ŽIL

THEODOR DEUTSCHMANN

NAR. 17. 4. 1865

DEPORTOVÁN

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN

Poláčkovo náměstí 86/87

50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.

27. dubna 2022[27] Theodor Deutschmann - továrník, výrobce kapesníků a bílého zboží
ZDE ŽIL

OTTO DEUTSCHMANN

NAR. 3. 2. 1899

DEPORTOVÁN

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI

Poláčkovo náměstí 86/87

50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.

27. dubna 2022[27] Otto Deutschmann
ZDE ŽILA

ELLA DEUTSCHMANNOVÁ

NAR. 20. 6. 1908

DEPORTOVÁNA

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA

Poláčkovo náměstí 86/87

50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.

27. dubna 2022[27] Ella Deutschmannová
ZDE ŽIL

FRANTIŠEK DEUTSCHMANN

NAR. 17. 9. 1931

DEPORTOVÁN

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI

Poláčkovo náměstí 86/87

50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.

27. dubna 2022[27] František Deutschmann
ZDE ŽIL

JAN DEUTSCHMANN

NAR. 18. 7. 1935

DEPORTOVÁN

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI

Poláčkovo náměstí 86/87

50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.

27. dubna 2022[27] Jan Deutschmann
ZDE ŽILA

FRANTIŠKA DEUTSCHMANNOVÁ

NAR. 25. 2. 1907

DEPORTOVÁNA

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI

Poláčkovo náměstí 86/87

50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.

27. dubna 2022[27] Františka Deutschmannová
ZDE ŽIL

JOSEF DEUTSCHMANN

NAR. 25. 6. 1931

DEPORTOVÁN

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI

Poláčkovo náměstí 86/87

50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.

27. dubna 2022[27] Josef Deutschmann
ZDE ŽIL

PAVEL DEUTSCHMANN

NAR. 11. 5. 1934

DEPORTOVÁN

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI

Poláčkovo náměstí 86/87

50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.

27. dubna 2022[27] Pavel Deutschmann
ZDE ŽIL

LEO FISCHER

NAR. 29. 8. 1906

DEPORTOVÁN

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 696

50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.

17. dubna 2023 Leo Fischer
ZDE ŽILA

LILY FISCHEROVÁ

NAR. 29. 8. 1914

DEPORTOVÁNA

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 696

50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.

17. dubna 2023 Lily Fischerová
ZDE ŽILA

JOSEF FISCHER

NAR. 16. 3. 1936

DEPORTOVÁN

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 696

50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.

17. dubna 2023 Josef Fischer
ZDE ŽIL

MAX LÖWY

NAR. 15. 3. 1865

DEPORTOVÁN

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN

Palackého ulice čp. 109

50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.

17. dubna 2023 Max Löwy - obchodník s dřívím a uhlím znám z díla Karla Poláčka, hudebník, zpěvák
ZDE ŽILA

BOŽENA LÖWYOVÁ

NAR. 7. 9. 1872

DEPORTOVÁNA

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 109

50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.

17. dubna 2023 Božena Löwyová
ZDE ŽIL

OSKAR WEINER

NAR.

DEPORTOVÁN

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 109

50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.

17. dubna 2023 Oskar Weiner
ZDE ŽILA

FRANTIŠKA WEINEROVÁ

NAR.

DEPORTOVÁNA

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 109

50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.

17. dubna 2023 Františka Weinerová
ZDE ŽILA

VĚRA WEINEROVÁ

NAR.

DEPORTOVÁNA

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 109

50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.

17. dubna 2023 Věra Weinerová
ZDE ŽIL

JOSEF WEINER

NAR.

DEPORTOVÁN

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 109

50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.

17. dubna 2023 Josef Weiner
ZDE ŽIL

ARNOLD BOEHM

NAR. 24. 11. 1892

DEPORTOVÁN

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 694

50°9′45″ s. š., 16°16′33″ v. d.

17. dubna 2023 Arnold Boehm (Böhm)
ZDE ŽILA

MARTA BOEHMOVÁ

NAR. 6. 9. 1903

DEPORTOVÁNA

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 694

50°9′45″ s. š., 16°16′33″ v. d.

17. dubna 2023 Marta Boehmová (Böhmová)
ZDE ŽIL

JIŘÍ BOEHM

NAR. 17. 11. 1924

DEPORTOVÁN

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 694

50°9′45″ s. š., 16°16′33″ v. d.

17. dubna 2023 Jiří Boehm (Böhm)
ZDE ŽIL

KAREL BOEHM

NAR. 14. 12. 1926

DEPORTOVÁN

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 694

50°9′45″ s. š., 16°16′33″ v. d.

17. dubna 2023 Karel Boehm (Böhm)
ZDE ŽIL

RUDOLF MARGOLIUS

NAR. 13. 11. 1905

DEPORTOVÁN

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 694

50°9′45″ s. š., 16°16′33″ v. d.

17. dubna 2023 Rudolf Margolius - praktický lékař
ZDE ŽILA

ADÉLA POLÁČKOVÁ

ROZ. HERMANNOVÁ

NAR. 13. 9. 1895

DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI

Staré náměstí čp. 69

50°9′49″ s. š., 16°16′28″ v. d.

6. května 2024 Adéla Poláčková byla v letech 1920–1938 manželkou Karla Poláčka. V době druhé světové války pracovala u Karla Lederera jako hospodyně.[28]
ZDE ŽIL

KAREL LEDERER

NAR. 26. 6. 1869

DEPORTOVÁN 17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Staré náměstí čp. 69

50°9′49″ s. š., 16°16′28″ v. d.

6. května 2024 Karel Lederer byl obchodník s galanterním zbožím.

Chlumec nad Cidlinou[editovat | editovat zdroj]

Obrázek Nápis Bydliště Odhalení Jméno, život
ZDE ŽILA

RŮŽENA FLEISCHNEROVÁ

ROZ. VOHRYZKOVÁ

NAR. 1873

DEPORTOVÁNA 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 17. 10. 1942

Kozelkova čp. 257

50°9′31″ s. š., 15°27′34″ v. d.

21. září 2022 Růžena Fleischnerová rozená Vohryzková se narodila 6. února 1873 v Chrudimi.[29][30]
ZDE ŽIL

EMIL SLADKUS

NAR. 1878

DEPORTOVÁN 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN

Palackého čp. 71

50°9′11″ s. š., 15°27′28″ v. d.

21. září 2022 Emil Sladkus byl majitelem železářství.[29]
ZDE ŽILA

IRENA SLADKUSOVÁ

ROZ. SUŠICKÁ

NAR. 1884

DEPORTOVÁNA 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA

Palackého čp. 71

50°9′11″ s. š., 15°27′28″ v. d.

21. září 2022 Irena Sladkusová rozená Sušická.[29]
ZDE ŽIL

KAREL SLADKUS

NAR. 1913

DEPORTOVÁN 1942

DO TEREZÍNA

DO MAJDANKU

ZAVRAŽDĚN 1. 9. 1942

Palackého čp. 71

50°9′11″ s. š., 15°27′28″ v. d.

21. září 2022 Karel Sladkus[29]
ZDE ŽIL

OTTO ŠVELB

NAR. 1895

DEPORTOVÁN 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1942

V TREBLINCE

Palackého čp. 79 5. září 2023 Otto Švelb[31]
ZDE ŽIL

KAREL FIŠER

NAR. 1901

DEPORTOVÁN 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 2. 9. 1942

V MAJDANKU

Čelakovského čp. 43 5. září 2023 Karel Fišer[31]
ZDE ŽILA

IRMA FIŠEROVÁ

ROZ. STÁRKOVÁ

NAR. 1904

DEPORTOVÁNA 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1942

V POLSKU

Čelakovského čp. 43 5. září 2023 Irma Fišerová[31]
ZDE ŽIL

ZDENĚK FIŠER

NAR.

DEPORTOVÁN 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1942

V POLSKU

Čelakovského čp. 43 5. září 2023 Zdeněk Fišer[31]
ZDE ŽILA

VILEMÍNA WEISSOVÁ

ROZ.

NAR.

DEPORTOVÁNA 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1942

V TREBLINCE

Klicperovo náměstí čp. 12 5. září 2023 Vilemína Weissová[31]

Holice[editovat | editovat zdroj]

Obrázek Nápis Bydliště Odhalení Jméno, život
ZDE ŽIL

RUDOLF SEINER

NAR. 1886

DEPORTOVÁN 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN

V OSVĚTIMI

Zborovská čp. 590

50°4′16″ s. š., 15°58′45″ v. d.

8. září 2023 Rudolf Seiner se narodil 28. 5. 1886 jako druhorozený syn z osmi dětí Bedřicha a Augusty Seinerových. Odstěhoval se do Blšan v Ústeckém kraji a měl obchod se střižním zbožím. V důsledku okupace pohraničí se s manželkou Olgou a dětmi Karlem a Helenou přestěhovali zpět do Holic.[32]
ZDE ŽILA

OLGA SEINEROVÁ

NAR. 1893

DEPORTOVÁNA 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA

V OSVĚTIMI

Zborovská čp. 590

50°4′16″ s. š., 15°58′45″ v. d.

8. září 2023 Olga Seinerová se narodila 5. 3 1893.[33]
ZDE ŽIL

KAREL SEINER

NAR. 1922

DEPORTOVÁN 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN

V OSVĚTIMI

Zborovská čp. 590

50°4′16″ s. š., 15°58′45″ v. d.

8. září 2023 Karel Seiner se narodil 4. 7. 1922 v Blšanech.[34]
ZDE ŽILA

HELENA SEINEROVÁ

NAR. 1924

DEPORTOVÁNA 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA

V OSVĚTIMI

Zborovská čp. 590

50°4′16″ s. š., 15°58′45″ v. d.

8. září 2023 Helena Seinerová se narodila 9. 4. 1924 v Blšanech.[35]
ZDE ŽIL

LUDVÍK WEINSTEIN

NAR. 1877

DEPORTOVÁN 1943

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN

V OSVĚTIMI

nám. T. G. Masaryka 27

50°4′1″ s. š., 15°59′15″ v. d.

8. září 2023 Ludvík Weinstein se narodil 18. 8. 1877. V Holicích měl továrnu na krabice a papírové zboží. S první manželkou Ellou, rozenou Aronovou měl syna Zdeňka a dceru Lily. Ella v roce 1916 zemřela a Ludvík se oženil s vdovou Idou Popperovou, rozenou Blochovou. S druhou manželkou byli kvůli účasti syna Zdeňka v zahraničním odboji internováni ve Svatobořicích, kde Ida zemřela.[32]
ZDE ŽILA

IDA WEINSTEINOVÁ

NAR. 1880

DEPORTOVÁNA

ZAVRAŽDĚNA

nám. T. G. Masaryka 27

50°4′1″ s. š., 15°59′15″ v. d.

8. září 2023 Ida Weinsteinová se narodila 4. 1. 1880 v Kynšperku nad Ohří. Zahynula 26. 10 1942 ve Svatobořicích u Kyjova.[32][36]
ZDE ŽILA

FRANTIŠKA GLASEROVÁ

NAR. 1884

DEPORTOVÁNA 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA

V OSVĚTIMI

Palackého čp. 232

50°4′6″ s. š., 15°59′20″ v. d.

8. září 2023 Františka Glaserová se narodila 26. listopadu 1884. Její manžel Vítězslav Glaser zemřel v roce 1938. Syn Jan zahynul spolu s ní v Osvětimi, dcera Anna se dočkala osvobození v Bergen-Belsenu.[32]
ZDE ŽIL

JAN GLASER

NAR. 1910

DEPORTOVÁN 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN

V OSVĚTIMI

Palackého čp. 232

50°4′6″ s. š., 15°59′20″ v. d.

8. září 2023 Jan Glaser se narodil 15. 7. 1910.[37]
ZDE ŽILA

ANNA FIALOVÁ

NAR. 1886

DEPORTOVÁNA 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA

V OSVĚTIMI

Husova čp. 480

50°4′24″ s. š., 15°59′16″ v. d.

8. září 2023 Anna Fialová, vlastním jménem Olga rozená Friedová byla sestrou Oskara Frieda. Narodila se 19. 4. 1886.[38] V roce 1909 se před sňatkem s Václavem Fialou nechala pokřtítn a přijala jméno Anna. Společně měli syna Františka a dceru Marii. Pod tlakem protižidovských opatření se Václav s Annou rozvedl, ta již pak nebyla chráněna smíšeným manželstvím.[32]

Chrudim[editovat | editovat zdroj]

Obrázek Nápis Bydliště Odhalení Jméno, život
ZDE ŽILA

OLGA HAMMERSCHLAGOVÁ

NAR. 1873

DEPORTOVÁNA 1942

DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚNA 15. 12. 1943

U Parku čp. 330

49°57′16″ s. š., 15°47′30″ v. d.

15. srpna 2018 Olga Hammerschlagová[39]
ZDE ŽIL

VIKTOR SALUS

NAR. 1892

DEPORTOVÁN 1942

DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚN 4. 6. 1944

U Parku čp. 330

49°57′16″ s. š., 15°47′30″ v. d.

15. srpna 2018 Viktor Salus byl majitelem obchodu s pražírnou kávy.[39]
ZDE ŽILA

MARIE SALUSOVÁ

NAR. 1895

DEPORTOVÁNA 1942

DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚNA 1944

U Parku čp. 330

49°57′16″ s. š., 15°47′30″ v. d.

15. srpna 2018 Marie Salusová[39]
ZDE ŽIL

EMIL SALUS

NAR. 1920

DEPORTOVÁN 1942

DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚN 1944

U Parku čp. 330

49°57′16″ s. š., 15°47′30″ v. d.

15. srpna 2018 Emil Salus[39]
ZDE ŽIL

EMIL SALUS

NAR. 1921

DEPORTOVÁN 1942

DO OSVĚTIMI

OSVOBOZEN

V ORANIENBURGU

U Parku čp. 330

49°57′16″ s. š., 15°47′30″ v. d.

15. srpna 2018 Jan Salus[39]
ZDE ŽIL

BEDŘICH BUCHFUHRER

NAR. 1897

DEPORTOVÁN 1942

DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚN 21. 1. 1943

U Parku čp. 330

49°57′16″ s. š., 15°47′30″ v. d.

15. srpna 2018 Bedřich Buchfuhrer pracoval v rodinném obchodě a také u Salusů bydlel.[39]
ZDE ŽIL

JIŘÍ AGULÁR

NAR. 1875

DEPORTOVÁNAA 1942

DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚN 15. 12. 1943

Široká č. 118 15. srpna 2018 Adolf Agulár[40][41]
ZDE ŽILA

ANTONIE AGULÁROVÁ

NAR. 1883

DEPORTOVÁNA 1942

DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚNA 23. 10. 1944

Široká č. 118 15. srpna 2018 Antonie Agulárová se narodila 24. srpna 1883v Litomyšli.[40][41]
ZDE ŽILA

VĚRA AGULÁROVÁ

NAR. 1911

DEPORTOVÁNA 1942

DO TEREZÍNA

OSVOBOZENA

Široká č. 118 15. srpna 2018 Věra Agulárová[40][41]
ZDE ŽIL

JIŘÍ AGULÁR

NAR. 1917

DEPORTOVÁN 1942

DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚN 23. 1. 1943

Široká č. 118 15. srpna 2018 Jiří Agulár[40][41]
ZDE ŽIL

JUDR. EDVARD STRASS

NAR. 1865

DEPORTOVÁN

DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚN

parčík u okružní křižovatky na Bídě 9. září 2019 Edvard Strass se narodil 7. 1. 1865. Vystudoval reálné gymnázium v Chrudimi a práva v Praze. Vlastní akvokátní kancelář si založil v roce 1897. Byl velmi aktivní ve veřejném životě, stal se členem, jednatelem a dokonce i předsedou několika spolků. Poskytoval pomoc židovským uprchlíkům z Haliče a Bukoviny během první světové války. S manželkou Martou měli tři děti, pouze dvě se dožily dospělosti, a to dcera Milada a syn Jiří. Dcera Milada si se provdala za pařížského právníka Jeana Camille-Carré a přežila válku ve Francii. [42]
ZDE ŽILA

MARTA STRASSOVÁ

NAR. 1881

DEPORTOVÁNA

DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚNA

parčík u okružní křižovatky na Bídě 9. září 2019 Marta Strassová se narodila 9. září 1881 a byla manželkou Edvarda Strasse.
ZDE ŽIL

JIŘÍ STRASS

NAR. 1912

DEPORTOVÁN

DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚN

parčík u okružní křižovatky na Bídě 9. září 2019 Jiří Strass se narodil 8. října 1912 a stejně jako jeho otec Edvard Strass vystudoval práva v Praze. Spolu se svým bratrancem Karlem byl pracovně nasazen na stavbu vlečky v Bílku u Chotěboře.[42]
ZDE ŽIL

EMIL STRASS

NAR. 1880

DEPORTOVÁN

DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚN

parčík u okružní křižovatky na Bídě 9. září 2019 Emil Strass se narodil 29. března 1880.[43] zakoupil od svého bratra Lea obchod s galanterním zbožím.[42]
ZDE ŽILA

EUGENIE STRASSOVÁ

NAR. 1878

DEPORTOVÁNA

DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚNA

parčík u okružní křižovatky na Bídě 9. září 2019 Eugenie Strassová se narodila 20. října 1878. Byla manželkou Emila Strasse. S manželem měli dvě děti, syna Karla a dceru Annu. Osud dcery Anny není znám, ale pravděpodobně také tahynula v koncentračním táboře jako celá její rodina.[42]
ZDE ŽIL

KAREL STRASS

NAR. 1907

DEPORTOVÁN

DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚN

parčík u okružní křižovatky na Bídě 9. září 2019 Karel Strass se stal právníkem, stejně jako jeho strýc Edvard a bratranec Jiří. Za svou praxí se odstěhoval do Teplic, ale po okupaci pohraničí se vrátil do rodné Chrudimi. Spolu se svým bratrancem Jiřím byl pracovně nasazen na stavbu vlečky v Bílku u Chotěboře.[42]
ZDE ŽILA

IDA POCHOBRADSKÁ

ROZ. SALUSOVÁ

NAR. 1894

DEPORTOVÁNA 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA

V OSVĚTIMI

Hniličkova čp. 372

49°57′6″ s. š., 15°48′13″ v. d.

9. září 2019 Ida Pochobradská se narodila 29. března 1984 Emilovi a Kláře Salusovým. Byla nejmladší sestrou Viktora Saluse, který také zahynul v Osvětimi. Provdala se za Ferdinanda Pochobradského, malíře a středoškolského učitele. Společně měli dvě děti, syna Petra, který zemřel tragicky jako chlepec, a dceru Alexandru. Smíšené manželství chránilo Idu až do roku 1940, kdy Ferdinand zemřel. Poté byla s rodinou bratra deportována do Terezina a následně do Osvětimi. Dcera Alexandra nacistické perzekuci jako potomek smíšeného manželství unikla, i tak po válce zůstala z rodiny sama.[42]
ZDE ŽIL

JOSEF ORNSTEIN-ORSKÝ

NAR.

DEPORTOVÁN


ZAVRAŽDĚN

V Tejnecku č. 535

49°57′2″ s. š., 15°48′22″ v. d.

9. září 2019 Josef Ornstein-Orský se s manželkou Karolínou a dětmi Romanem a Ilonou přestěhovali do nového domu v ulici V Tejnecku v roce 1937. Manželka Karolína nebyla židovského původu a v nátlaku protižidovských opatření se s ní Josef Ornstein formálně rozvedl. Převedl na ni veškeré majetky, dál spolu v tajnosti žili a rodina si změnila jméno na Orský. Ani tak nebyl Josef Ornstein transportu ušetřen, prošel několika koncentračními tábory a poslední zmínka o jeho osudu je z roku 1945 z Kauferingu, odkud absolvoval pochod smrti, při němž zřejmě zahynul.[42]
ZDE ŽIL

KAREL HERRMANN

NAR.

DEPORTOVÁN


ZAVRAŽDĚN

Široká čp. 129 9. září 2019 Karel Herrmann
ZDE ŽILA

ŠTEPÁNKA HERRMANNOVÁ

NAR.

DEPORTOVÁNA


ZAVRAŽDĚNA

Široká čp. 129 9. září 2019 Štěpánka Herrmannová
ZDE ŽILA

HANA HERRMANNOVÁ

NAR.

DEPORTOVÁNA


ZAVRAŽDĚNA

Široká čp. 129 9. září 2019 Hana Herrmannová
ZDE ŽILA

BOŽENA PICKOVÁ

NAR. 1901

DEPORTOVÁNA 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI

Gorkého čp. 505

49°57′12″ s. š., 15°46′53″ v. d.

Božena Picková[44]
ZDE ŽILA

EMILIE PICKOVÁ

ROZ. FREUNDOVÁ

NAR. 1869

DEPORTOVÁNA 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 17. 3. 1943

Gorkého čp. 505

49°57′12″ s. š., 15°46′53″ v. d.

Emilie Picková[44]
ZDE ŽILA

ADELHEID POLLAKOVÁ

NAR. 1873

DEPORTOVÁNA 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 17. 2. 1943

Resselovo náměstí

49°57′5″ s. š., 15°47′42″ v. d.

Adelheid Pollaková[45]
ZDE ŽIL

ING. ARNOŠT POLLAK

NAR. 1890

DEPORTOVÁN

1942 DO TEREZÍNA

1944 DO OSVĚTIMI

OSVOBOZEN

GLEIWITZ

Resselovo náměstí

49°57′5″ s. š., 15°47′42″ v. d.

Ing. Arnošt Pollak[45]
ZDE ŽILA

ADELHEID POLLAKOVÁ

NAR. 1903

DEPORTOVÁNA 1942

DO TEREZÍNA

OSVOBOZENA

Resselovo náměstí

49°57′5″ s. š., 15°47′42″ v. d.

Marie Pollaková[45]
ZDE ŽIL

VILÉM POLLAK

NAR. 1927

DEPORTOVÁN

1942 DO TEREZÍNA

1944 DO OSVĚTIMI

BUCHENWALDU

ZAVRAŽDĚN

V DUBNU 1945

NA POCHODU SMRTI

U TACHOVA

Resselovo náměstí

49°57′5″ s. š., 15°47′42″ v. d.

Vilém Pollak[45]
ZDE ŽIL

EDUARD WITZ

NAR. 1876

DEPORTOVÁN 1942

DO TEREZÍNA

1943 DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚN

Havlíčkova čp. 91 (původní dům již nestojí) 14. července 2022 Eduard Witz se narodil 4. ledna 1876 do rodiny Alberta a Kláry (roz. Vohryzková) Witzových. Rodina Witzova ve svém domě v Chrudimi od roku 1868 provozovala likérku. Po smrti otce v roce 1885 zůstala Klára Witzová sama se šesti dětmi. Firmu nakonec převzal Eduard spolu se svým bratrem Oldřichem ve 20. letech 20. století. Vybudovali prosperující továrnu na likéry. V roce 1940 zemřel na tuberkulózu Oldřich Witz a továrna byla rodině kvůli rasovým zákonům zabavena. Eduard si vzal za manželku Helenu rozenou Deimlovou a měli společně dceru Blaženu (Beátu).[46][47]
ZDE ŽILA

HELENA WITZOVÁ

ROZ. DEIMLOVÁ

NAR. 1888

DEPORTOVÁNA 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA

Havlíčkova čp. 91 (původní dům již nestojí) 14. července 2022 Helena Witzová rozená Deimlová se narodila 15. června 1888.
ZDE ŽILA

BLAŽENA (BEÁTA) WIRZOVÁ

NAR. 1922

DEPORTOVÁNA 1942

DO TEREZÍNA

OSVOBOZENA

Havlíčkova čp. 91 (původní dům již nestojí) 14. července 2022 Blažena (Beáta) Witzová
ZDE ŽILA

VALERIE WIRZOVÁ

ROZ. KLEINOVÁ

NAR. 1897

DEPORTOVÁNA 1942

DO TEREZÍNA

OSVOBOZENA

Havlíčkova čp. 91 (původní dům již nestojí) 14. července 2022 Valerie Witzová rozená Kleinová se narodila 13. října 1897 v Praze. Provdala se za Oldřicha Witze, s nímž měla dva syny - dvojčata Jiřího a Vladimíra. Oldřich Witz zemřel ještě před transportem v roce 1940 na tuberkulózu. Druhou světovou válku přežil Valeriin bratr Hanuš Klein, který po osudech sestřiny rodiny pátral.[48]
ZDE ŽIL

JIŘÍ WITZ

NAR. 1925

DEPORTOVÁN 1942

DO TEREZÍNA

1943 DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚN

Havlíčkova čp. 91 (původní dům již nestojí) 14. července 2022 Jiří Witz se narodil 21. dubna 1925 v Chrudimi do rodiny Oldřicha a Valerie Witzových. Měl bratra Vladimíra. Studium na gymnáziu ukončil předčasně. S bratrem byli dvojvaječná dvojčata a snad i proto se jim podařilo vydávat se za běžné sourozence a uniknout tak Mangeleho pokusům.[48]
ZDE ŽIL

VLADIMÍR WITZ

NAR. 1925

DEPORTOVÁN 1942

DO TEREZÍNA

1943 DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚN

Havlíčkova čp. 91 (původní dům již nestojí) 14. července 2022 Vladimír Witz V roce 1940 musel z rasových důvodů opustit chrudimské gymnázium.[48]
ZDE ŽILA

BERTA MANDELÍKOVÁ

ROZ. WEISSENSTEINOVÁ

NAR. 1879

DEPORTOVÁNA 1942

DO TEREZÍNA

1943 DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚNA 28. 2. 1944

Masarykovo náměstí 60/9 14. července 2022 Berta Mandelíková
ZDE ŽIL

OTTO MANDELÍK

NAR. 1904

DEPORTOVÁN 1942

DO TEREZÍNA

1943 DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚN 11. 12. 1944

VE SCHWARZHEIDE

Masarykovo náměstí 60/9 14. července 2022 Otto Mandelík
ZDE ŽILA

ANNA MANDELÍKOVÁ

ROZ. HAMÁČKOVÁOVÁ

NAR. 1906

DEPORTOVÁNA 1942

DO TEREZÍNA

1943 DO OSVĚTIMI

1944 DO STUTTHOFU

OSVOBOZENA

Masarykovo náměstí 60/9 14. července 2022 Anna Mandelíková
ZDE ŽILA

IDA NERMUŤOVÁ

ROZ. BLUMENKRANZOVÁ

NAR. 1881

DEPORTOVÁNA 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI

Lupáčova 72 6. září 2023 Ida Nermuťová
ZDE ŽILA

HEDVIKA LEBENFELDOVÁ

ROZ. STRASSEROVÁ

NAR. 1876

DEPORTOVÁNA 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI

Opletalova čp. 15

49°57′4″ s. š., 15°47′57″ v. d.

6. září 2023 Hedvika Rebenfeldová se narodila 15. 12. 1876. Její manžel Eduard měl obchod se suknem a zemřel v roce 1937. Do deportace se živila jako učitelka jazyků. Obě její děti nacistům unikly. Syn Oskar emigroval do Velké Británie a stal se členem RAF. Alice přečkala válku v Chrudimi, zřejmě kvůli smíšenému manželství.[49]
ZDE ŽIL

JUDR. ROBERT MEISL

NAR. 1900

DEPORTOVÁN 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Rybičkova čp. 7

49°57′7″ s. š., 15°47′43″ v. d.

6. září 2023 JUDr. Robert Meisl[50]
ZDE ŽILA

ELIŠKA WEISSOVÁ

ROZ. FLASCHNEROVÁ

NAR. 1865

DEPORTOVÁNA 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1. 1. 1943

Rybičkova čp. 7

49°57′7″ s. š., 15°47′43″ v. d.

6. září 2023 Eliška Weissová[50]
Široká čp. 87 6. září 2023

Proseč[editovat | editovat zdroj]

Obrázek Nápis Bydliště Odhalení Jméno, život
ZDE ŽIL

SALOMON KOPPERL

NAR. 1866

DEPORTOVÁN 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 15. 2. 1943

31. srpna 2020[51] Salomon Kopperl se narodil 23. července 1866 a byl synem obchodníka Bernarda Kopperleho, který vlastil krámek se smíšeným zbožím. Salomon Kopperl měl s manželkou Marií rozenou Gottliebovou dceru Annu a syny Karla, Josefa, Jindřicha a Benna. Společně s manželkou rozšířili obchod a zaměstnávali dělníky v továrně na výrobu dýmek. Manželka Marie zemřela v roce 1936. Po nacistické okupaci byla rodině Kopperlově zabavena továrna i dům a museli tak bydlet v podnájmech. Salomon zemřel nedlouho po trasportu do Terezína.[52][53]
ZDE ŽIL

JINDŘICH KOPPERL

NAR. 1902

DEPORTOVÁN 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

31. srpna 2020[51] Jindřich Kopperl se narodil 10. prosince 1902 a byl synem Salomona a Marie Kopperlových. Spolu se svým bratrem Josefem se starali o chod rodinného podniku. Byl zavražděn spolu s rodinami svých bratrů v Osvětimi.[52]
ZDE ŽILA

MARIE KOPPERLOVÁ

NAR. 1914

DEPORTOVÁNA 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI

31. srpna 2020[51] Marie Kopperlová se narodila 14. května 1914 v Horažďovicích. Byla zavražděna spolu s manželem Jindřichem Kopperlem v Osvětimi.[52]
ZDE ŽIL

MUDR. BENNNO KOPPERL

NAR. 1904

DEPORTOVÁN 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

31. srpna 2020[51] MUDr. Benno Kopperl se narodil 3. března 1904 a byl synem Salomona a Marie Kopperlových. Vystudoval lékařskou fakultu Karlovy univerzity v Praze. Během války však pracoval jako nádeník u dvora v Daleticích. Byl zavražděn spolu s rodinami svých bratrů v Osvětimi.[52]
ZDE ŽIL

JOSEF KOPPERL

NAR. 1909

DEPORTOVÁN

1942 DO TEREZÍNA

1943 DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚN 1944

31. srpna 2020[51] Josef Kopperl se narodil. Spolu se svým bratrem Jindřichem se starali o chod rodinného podniku.
ZDE ŽILA

IRMA KOPPERLOVÁ

ROZ. ČERVINKOVÁ

NAR. 1912

DEPORTOVÁNA

1942 DO TEREZÍNA

1943 DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚNA 1944

31. srpna 2020[51] Irma Kopperlová rozená Červinková se narodila 12. prosince 1912. Byla dcerou obchodníka z Luže. Společně s manželem Josefem měli syna Petra. Byla zavražděna spolu s rodinou v Osvětimi.[52]
ZDE ŽIL

PETR KOPPERL

NAR. 1939

DEPORTOVÁN

1942 DO TEREZÍNA

1943 DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚN 1944

31. srpna 2020[51] Petr Kopperl se narodil 7. dubna 1939 a byl synem Josef a Irmy Kopperlových.[52]
ZDE ŽIL

BEDŘICH POLÁK

NAR. 1893

DEPORTOVÁN 1942

DO TEREZÍNA

1943 DO OSVĚTIMI

ZAVRAŽDĚN

15. července 2022[54] Bedřich Polák
ZDE ŽILA

MARKÉTA POLÁKOVÁ

ROZ. LENGSFELDOVÁ

NAR. 1894

DEPORTOVÁNA 1942

DO TEREZÍNA

1943 DO OSVĚTIMI

1944 DO STUTTHOFU

ZAVRAŽDĚNA

15. července 2022[54] Markéta Poláková
ZDE ŽILA

VĚRA POLÁKOVÁ

NAR. 1919

DEPORTOVÁNA 1941

DO TEREZÍNA

DO MÄRZDORFU

OSVOBOZENA

15. července 2022[54] Věra Poláková
ZDE ŽILA

HANA POLÁKOVÁ

NAR. 1924

DEPORTOVÁNA 1942

DO TEREZÍNA

1943 DO OSVĚTIMI

1944 DO STUTTHOFU

ZAVRAŽDĚNA

15. července 2022[54] Hana Poláková
ZDE ŽILA

HANA POLÁKOVÁ

ROZ. BERANOVÁ

NAR. 1881

DEPORTOVÁNA 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1942

V MALÉM TROSTINCI

30. dubna 2024[55] Berta Kosinerová

Emil Kosiner, narozen 01. 03. 1876 Ješín, okr. Kralupy nad Vltavou, domovská obec: Proseč, okr. Vysoké Mýto, rodiče Bernard a Julie - roz. Fleischmanová, povolání: obchodní zástupce.

Poslední bydliště před deportací: Praha I

Adresa/místo registrace v Protektorátu: Praha I, Kozí 15

Transport AAr, č. 320 (16. 07. 1942, Praha -> Terezín)

Transport Bc, č. 594 (25. 08. 1942, Terezín -> Malý Trostinec)

Zahynul

Berta Kosinerová, narozena 10. 06. 1881 Sv. Kateřina, okr. Litomyšl, roz. Beranová, rodiče: Bernard a Růžena - roz. Kopperlová.

Poslední bydliště před deportací: Praha I

Adresa/místo registrace v Protektorátu: Praha I, Kozí 15

Transport AAr, č. 321 (16. 07. 1942, Praha -> Terezín)

Transport Bc, č. 595 (25. 08. 1942, Terezín -> Malý Trostinec)

Zahynula

(zdroj: holokaust.cz)

Kameny byly slavnostně položeny dne 30.4.2024 před jejich někdejším domem s dílnou.[55]

ZDE ŽIL

EMIL KOSINER

NAR. 1876

DEPORTOVÁN 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1942

V MALÉM TROSTINCI

30. dubna 2024[55] Emil Kosiner

Seznam Kamenů zmizelých v Česku[editovat | editovat zdroj]

Hlavní město Praha[editovat | editovat zdroj]

místo kraj datum

první instalace

počet

kamenů

datum

poslední instalace

galerie seznam
Praha Hlavní město Praha 20081008a8. října 2008 více než 466 2024
Kategorie „Stolpersteine in Prague“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Prague“ na Wikimedia Commons
Seznamy kamenů zmizelých v Praze

Středočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

místo kraj datum

první instalace

počet

kamenů

datum

poslední instalace

galerie seznam
Benešov Středočeský kraj 7. května 2015 10 7. května 2015
Kategorie „Gedenksteine in Benešov“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Gedenksteine in Benešov“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Čáslav Středočeský kraj 6. září 2020 30 25. října 2023
Kategorie „Gedenksteine in Benešov“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Gedenksteine in Benešov“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Chotutice Středočeský kraj 3. června 2024 5 3. června 2024[56]
Kategorie „Gedenksteine in Benešov“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Gedenksteine in Benešov“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Kladno Středočeský kraj 20211109a9. listopadu 2021 10 22. února 2024
Kategorie „Gedenksteine in Benešov“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Gedenksteine in Benešov“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Kolín Středočeský kraj 20081010a10. října 2008 30 17. září 2021[57]
Kategorie „Stolpersteine in Kolín“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Kolín“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Kutná Hora Středočeský kraj 20160802a2. srpna 2016 60[58] 20180815a15. srpna 2018
Kategorie „Stolpersteine in Kutná Hora“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Kutná Hora“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Lidice Středočeský kraj 2. června 2022 1 2. června 2022[59]
Kategorie „Stolpersteine in Kutná Hora“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Kutná Hora“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Mělník Středočeský kraj 14. července 2022[60] 13 14. července 2022
Kategorie „Stolpersteine in Kutná Hora“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Kutná Hora“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Milovice Středočeský kraj 20140913a13. září 2014 5 20140913a13. září 2014
Kategorie „Stolpersteine in Milovice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Milovice“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Mladá Boleslav Středočeský kraj 20140913a13. září 2014 9 20140913a13. září 2014
Kategorie „Stolpersteine in Mladá Boleslav“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Mladá Boleslav“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Mnichovice u Říčan Středočeský kraj 2021 12 2022 Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Neratovice Středočeský kraj 2010 17 2010[61][62]
Kategorie „Stolpersteine in Neratovice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Neratovice“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Nymburk Středočeský kraj 20211001a1. října 2021 13 11. září 2022
Kategorie „Stolpersteine in Neratovice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Neratovice“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Pečky Středočeský kraj 9. července 2021 16[63] 9. června 2022
Kategorie „Stolpersteine in Neratovice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Neratovice“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Poděbrady Středočeský kraj 11. října 2022 5 11. října 2022
Kategorie „Stolpersteine in Neratovice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Neratovice“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Ratenice Středočeský kraj 20121029a29. října 2012 3 20121029a29. října 2012
Kategorie „Stolpersteine in Ratenice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Ratenice“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Říčany Středočeský kraj 20170919a19. září 2017 15[64] 20240521a21. května 2024[65]
Kategorie „Gedenksteine in Říčany“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Gedenksteine in Říčany“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Roztoky Středočeský kraj 20180816a16. srpna 2018 17[66] 20180816a16. srpna 2018
Kategorie „Stolpersteine in Central Bohemian Region“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Central Bohemian Region“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Sázava Středočeský kraj 20170920a20. září 2017 3 20170920a20. září 2017
Kategorie „Stolpersteine in Sazava“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Sazava“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Štěchovice Středočeský kraj 4[67]
Kategorie „Stolpersteine in Sazava“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Sazava“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji
Úvaly Středočeský kraj 20180616a16. června 2018[68] 11 20240308a8. března 2024[69]
Kategorie „Gedenksteine in Úvaly“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Gedenksteine in Úvaly“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji

Královéhradecký kraj[editovat | editovat zdroj]

místo kraj datum

první instalace

počet

kamenů

datum

poslední instalace

galerie seznam
Bohdašín Královéhradecký kraj 7. července 2019 2[70] 7. července 2019
Kategorie „Stolpersteine in Kostelec nad Orlici“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Kostelec nad Orlici“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Královéhradeckém kraji|-
Dobruška Královéhradecký kraj 2021 16 18. května 2023
Kategorie „Stolpersteine in Kostelec nad Orlici“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Kostelec nad Orlici“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Královéhradeckém kraji
Doubravice Královéhradecký kraj 8. října 2019[71][72] 1 8. října 2019
Kategorie „Stolpersteine in Kostelec nad Orlici“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Kostelec nad Orlici“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Královéhradeckém kraji
Chlumec nad Cidlinou Královéhradecký kraj 21. září 2022 5. září 2023
Kategorie „Stolpersteine in Kostelec nad Orlici“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Kostelec nad Orlici“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Královéhradeckém kraji
Kostelec nad Orlicí Královéhradecký kraj 29. října 2012 1 29. října 2012
Kategorie „Stolpersteine in Kostelec nad Orlici“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Kostelec nad Orlici“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Královéhradeckém kraji
Kostelecké Končiny Královéhradecký kraj 7. července 2019[73] 6
Kategorie „Stolpersteine in Kostelec nad Orlici“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Kostelec nad Orlici“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Královéhradeckém kraji
Náchod Královéhradecký kraj 20160802a2. srpna 2016 5 20160802a2. srpna 2016
Kategorie „Stolpersteine in Náchod“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Náchod“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Královéhradeckém kraji
Rychnov nad Kněžnou Královéhradecký kraj 27. dubna 2022[74] 31 6. května 2024
Kategorie „Stolpersteine in Kostelec nad Orlici“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Kostelec nad Orlici“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Královéhradeckém kraji
Trutnov Královéhradecký kraj 15. listopadu 2021 12 12. listopadu 2023
Kategorie „Stolpersteine in Kostelec nad Orlici“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Kostelec nad Orlici“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Královéhradeckém kraji

Pardubický kraj[editovat | editovat zdroj]

místo kraj datum

první instalace

počet

kamenů

datum

poslední instalace

galerie seznam
Borová Pardubický kraj 7. října 2018 7 7. října 2018
Kategorie „Stolpersteine in Luže“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Luže“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji
Holice Pardubický kraj 16. července 2021 22 8. září 2023
Kategorie „Stolpersteine in Luže“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Luže“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji
Chrudim Pardubický kraj 20. září 2017 45 6. září 2023
Kategorie „Stolpersteine in Luže“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Luže“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji
Luže Pardubický kraj 20200831a31. srpna 2020 40
Kategorie „Stolpersteine in Luže“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Luže“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji
Pardubice Pardubický kraj 20200901a1. září 2020 40 20230905a5. září 2023
Kategorie „Stolpersteine in Pardubice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Pardubice“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji
Polička Pardubický kraj 8. března 2022 24 7. března 2024
Kategorie „Stolpersteine in Pardubice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Pardubice“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji
Proseč Pardubický kraj 31. srpna 2020 30. dubna 2024
Kategorie „Stolpersteine in Pardubice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Pardubice“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji
Slatiňany Pardubický kraj 20180815a15. srpna 2018 6 20180815a15. srpna 2018
Kategorie „Stolpersteine in Slatiňany“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Slatiňany“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji
Svitavy Pardubický kraj 20130423a23. dubna 2013 8 20171102a2. listopadu 2017
Kategorie „Stolpersteine in Svitavy“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Svitavy“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji
Vysoké Mýto Pardubický kraj 6. září 2019 23 7. září 2023
Kategorie „Stolpersteine in Svitavy“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Svitavy“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji

Liberecký kraj[editovat | editovat zdroj]

místo kraj datum

první instalace

počet

kamenů

datum

poslední instalace

galerie seznam
Česká Lípa Liberecký kraj 4. května 2018 14 2021
Kategorie „Stolpersteine in Česká Lípa“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Česká Lípa“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Libereckém kraji
Hejnice Liberecký kraj 20191105a5. listopadu 2019 4 20191105a5. listopadu 2019
Kategorie „Stolpersteine in Hejnice-Haindorf“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Hejnice-Haindorf“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Libereckém kraji
Liberec Liberecký kraj 20160817a17. srpna 2016 71[75] 2023
Kategorie „Stolpersteine in Liberec“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Liberec“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Libereckém kraji
Turnov Liberecký kraj 20210901azáří 2021 32 20221001aříjna 2022
Kategorie „Stolpersteine in Liberec“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Liberec“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Libereckém kraji

Ústecký kraj[editovat | editovat zdroj]

místo kraj datum

první instalace

počet

kamenů

datum

poslední instalace

galerie seznam
Děčín Ústecký kraj 12. září 2014 1 12. září 2014
Kategorie „Stolpersteine in Děčín“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Děčín“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Ústeckém kraji
Chomutov Ústecký kraj 2021 7 2021
Kategorie „Stolpersteine in Děčín“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Děčín“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Ústeckém kraji
Kadaň Ústecký kraj 30. září 2021 17 20. listopadu 2023
Kategorie „Stolpersteine in Děčín“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Děčín“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Ústeckém kraji
Peruc Ústecký kraj 20150607a7. června 2015 3 20150607a7. června 2015
Kategorie „Stolpersteine in Peruc“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Peruc“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Ústeckém kraji
Roudnice nad Labem Ústecký kraj srpen 2016 2 srpen 2016
Kategorie „Stolpersteine in Roudnice nad Labem“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Roudnice nad Labem“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Ústeckém kraji
Teplice Ústecký kraj 20110617a17. června 2011 min. 9 20130717a17. července 2013
Kategorie „Stolpersteine in Teplice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Teplice“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Ústeckém kraji
Žatec Ústecký kraj 20140912a12. září 2014 3 20140912a12. září 2014
Kategorie „Stolpersteine in Žatec“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Žatec“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Ústeckém kraji

Karlovarský kraj[editovat | editovat zdroj]

místo kraj datum

první instalace

počet

kamenů

datum

poslední instalace

galerie seznam
Chodov Karlovarský kraj 20150802a2. srpna 2015 12[76] 20170917a17. září 2017
Kategorie „Stolpersteine in Chodov (Sokolov District)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Chodov (Sokolov District)“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Karlovarském kraji
Karlovy Vary Karlovarský kraj 20160801a1. srpna 2016 12 duben 2023[77][78][79]
Kategorie „Stolpersteine in Karlovy Vary Region“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Karlovy Vary Region“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Karlovarském kraji
Ostrov Karlovarský kraj září 2020[80]
Kategorie „Stolpersteine in Karlovy Vary Region“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Karlovy Vary Region“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Karlovarském kraji
Sokolov Karlovarský kraj 10. listopadu 2020[81] 23[82] 9. listopadu 2023[83]
Kategorie „Stolpersteine in Karlovy Vary Region“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Karlovy Vary Region“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Karlovarském kraji

Plzeňský kraj[editovat | editovat zdroj]

místo kraj datum

první instalace

počet

kamenů

datum

poslední instalace

galerie seznam
Horažďovice Plzeňský kraj 20140914a14. září 2014 24 20150803a3. srpna 2015
Kategorie „Stolpersteine in Horažďovice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Horažďovice“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Plzeňském kraji
Plzeň Plzeňský kraj 20121028a28. října 2012 136[84] říjen 2023
Kategorie „Stolpersteine in Pilsen“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Pilsen“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Plzeňském kraji
Rokycany Plzeňský kraj 14. listopadu 2023 6 26. ledna 2024[85]
Kategorie „Stolpersteine in Pilsen“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Pilsen“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Plzeňském kraji
Spálené Poříčí Plzeňský kraj 20230712a12. července 2023 7 20230712a12. července 2023
Kategorie „Stolpersteine in Spálené Poříčí“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Spálené Poříčí“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Plzeňském kraji
Sušice Plzeňský kraj 20150802a2. srpna 2015 7 20150802a2. srpna 2015
Kategorie „Stolpersteine in Sušice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Sušice“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Plzeňském kraji

Jihočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

místo kraj datum

první instalace

počet

kamenů

datum

poslední instalace

galerie seznam
České Budějovice Jihočeský kraj 20140914a14. září 2014 12[86] 20190904a4. září 2019[87]
Kategorie „Stolpersteine in České Budějovice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in České Budějovice“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Jihočeském kraji
Dačice Jihočeský kraj 17. září 2021 4 17. září 2021
Kategorie „Stolpersteine in České Budějovice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in České Budějovice“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Jihočeském kraji
Chlum u Třeboně Jihočeský kraj 20130717a17. července 2013 2 20130717a17. července 2013
Kategorie „Stolpersteine in Chlum u Třeboně“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Chlum u Třeboně“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Jihočeském kraji
Milevsko Jihočeský kraj 20231102a2. listopadu 2023 20 20231102a2. listopadu 2023
Kategorie „Stolpersteine in Milevsko“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Milevsko“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Jihočeském kraji
Třeboň Jihočeský kraj 20100606a6. června 2010 3 20100606a6. června 2010
Kategorie „Stolpersteine in Třeboň“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Třeboň“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Jihočeském kraji

Kraj Vysočina[editovat | editovat zdroj]

místo kraj datum

první instalace

počet

kamenů

datum

poslední instalace

galerie seznam
Havlíčkův Brod Kraj Vysočina 15. září 2014 2 15. září 2014
Kategorie „Stolpersteine in Havlíčkův brod“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Havlíčkův brod“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina
Humpolec Kraj Vysočina 20220609a9. června 2022 4 20220609a9. června 2022
Kategorie „Stolpersteine in Humpolec“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Humpolec“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina
Chotěboř Kraj Vysočina 20160803a3. srpna 2016 3 20160803a3. srpna 2016
Kategorie „Stolpersteine in Chotěboř“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Chotěboř“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina
Jihlava Kraj Vysočina 20180814a14. srpna 2018 3 20180814a14. srpna 2018
Kategorie „Stolpersteine in Jihlava“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Jihlava“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina
Pacov Kraj Vysočina 20140914a14. září 2014 4 20140914a14. září 2014
Kategorie „Stolpersteine in Pacov“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Pacov“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina
Pohled Kraj Vysočina 20180814a14. srpna 2018 4 20180814a14. srpna 2018
Kategorie „Stolpersteine in Pohled“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Pohled“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina
Senožaty Kraj Vysočina 20150803a3. srpna 2015[88] 4 20150803a3. srpna 2015
Kategorie „Stolpersteine in Senožaty“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Senožaty“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina
Třebíč Kraj Vysočina 20130718a18. července 2013 32 20220522a22. května 2022[89]
Kategorie „Stolpersteine in Třebíč“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Třebíč“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina
Velká Bíteš Kraj Vysočina 8. května 2023[90] 4 8. května 2023
Kategorie „Stolpersteine in Třebíč“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Třebíč“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina
Velké Meziříčí Kraj Vysočina 18. května 2022 13 18. května 2022
Kategorie „Stolpersteine in Třebíč“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Třebíč“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina

Jihomoravský kraj[editovat | editovat zdroj]

místo kraj datum

první instalace

počet

kamenů

datum

poslední instalace

galerie seznam
Boskovice Jihomoravský kraj září 2018 80[91] 2023
Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Brno Jihomoravský kraj 9. června 2010 258[92] 2022
Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Břeclav Jihomoravský kraj 16. června 2015[93] 3 16. června 2015
Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Bučovice Jihomoravský kraj listopad 2015[94] 6
Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Heroltice Jihomoravský kraj 21. května 2016 6[95] 21. května 2016
Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Kyjov Jihomoravský kraj
Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Lomnice Jihomoravský kraj 20110706a6. července 2011 9 20130914a14. září 2013
Kategorie „Stolpersteine in Lomnice u Tišnova“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Lomnice u Tišnova“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Mikulov Jihomoravský kraj 20121030a30. října 2012 3 20121030a30. října 2012
Kategorie „Stolpersteine in Mikulov“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Mikulov“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Miroslav Jihomoravský kraj 20240309a9. března 2024 3 20240309a9. března 2024
Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Nedvědice Jihomoravský kraj 10. října 2013[96][97] 1 10. října 2013
Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Slavkov u Brna Jihomoravský kraj 20140915a15. září 2014 1 20140915a15. září 2014
Kategorie „Stolperstein in Slavkov u Brna“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolperstein in Slavkov u Brna“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Šlapanice Jihomoravský kraj
Kategorie „Stolperstein in Slavkov u Brna“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolperstein in Slavkov u Brna“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Těšany Jihomoravský kraj 15. října 2015[98] 3 15. října 2015
Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Brno“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Tišnov Jihomoravský kraj 20140915a15. září 2014 15 5. prosince 2019
Kategorie „Stolpersteine in Tišnov“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Tišnov“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Vracov Jihomoravský kraj 20190925a25. září 2019 5 20190925a25. září 2019
Kategorie „Stolpersteine ​​in Vracov“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine ​​in Vracov“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji
Znojmo Jihomoravský kraj 20160804a4. srpna 2016 2×2 [p. 1] 20160804a4. srpna 2016
Kategorie „Stolpersteine in Znojmo“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Znojmo“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji

Zlínský kraj[editovat | editovat zdroj]

místo kraj datum

první instalace

počet

kamenů

datum

poslední instalace

galerie seznam
Boršice Zlínský kraj 20130718a18. července 2013 3 20130718a18. července 2013
Kategorie „Stolpersteine in Boršice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Boršice“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých ve Zlínském kraji
Kroměříž Zlínský kraj 20140916a16. září 2014 15 20201201a1. prosince 2020[99]
Kategorie „Stolpersteine in Kroměříž“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Kroměříž“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých ve Zlínském kraji
Valašské Meziříčí Zlínský kraj 20210810a10. srpna 2021 16 20210810a10. srpna 2021
Kategorie „Stolpersteine in Boršice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Boršice“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých ve Zlínském kraji

Olomoucký kraj[editovat | editovat zdroj]

místo kraj datum

první instalace

počet

kamenů

datum

poslední instalace

galerie seznam
Hranice Olomoucký kraj 20150805a5. srpna 2015 3 20150805a5. srpna 2015
Kategorie „Stolpersteine in Hranice na Moravě“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Hranice na Moravě“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Hranicích
Loštice Olomoucký kraj 20170921a21. září 2017[100] 8 20170921a21. září 2017
Kategorie „Stolpersteine in Loštice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Loštice“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Lošticích
Olomouc Olomoucký kraj 20110616a16. června 2011 270[p. 2][101][102] 20190423a23. dubna 2019
Kategorie „Stolpersteine in Olomouc“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Olomouc“ na Wikimedia Commons
Šumperk Olomoucký kraj 4 2. června 2023
Kategorie „Stolpersteine in Olomouc“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Olomouc“ na Wikimedia Commons

Moravskoslezský kraj[editovat | editovat zdroj]

místo kraj datum

první instalace

počet

kamenů

datum

poslední instalace

galerie seznam
Český Těšín Moravskoslezský kraj 20121030a30. října 2012 1 20121030a30. října 2012
Kategorie „Stolpersteine in Český Těšín“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Český Těšín“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Moravskoslezském kraji
Krnov Moravskoslezský kraj 20130719a19. července 2013 16 20140919a19. září 2014
Kategorie „Stolpersteine in Krnov“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Krnov“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Moravskoslezském kraji
Ostrava Moravskoslezský kraj 20100610a10. června 2010 38 20170921a21. září 2017
Kategorie „Stolpersteine in Ostrava“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Ostrava“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Moravskoslezském kraji
Příbor Moravskoslezský kraj 20130719a19. července 2013 1 20130719a19. července 2013
Kategorie „Stolpersteine in Příbor“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stolpersteine in Příbor“ na Wikimedia Commons
Seznam kamenů zmizelých v Moravskoslezském kraji

Rychnov nad Kněžnou[editovat | editovat zdroj]

Obrázek Nápis Bydliště Jméno, život
ZDE ŽIL

KAREL POLÁČEK NAR. 22. 3. 1892

DEPORTOVÁN 5. 7. 1943

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN

NA POCHODU SMRTI

1945

Palackého ulice čp. 47

50°9′47″ s. š., 16°16′30″ v. d.

Karel Poláček
ZDE ŽIL

MILAN POLÁČEK

NAR. 18. 10. 1907

DEPORTOVÁN 17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 47

50°9′47″ s. š., 16°16′30″ v. d.

Milan Poláček
ZDE ŽIL

KAMIL ŠŤASTNÝ

NAR. 8. 4. 1894

DEPORTOVÁN 17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 47

50°9′47″ s. š., 16°16′30″ v. d.

Kamil Šťastný
ZDE ŽILA

BERTA ŠŤASTNÁ

ROZ. POLÁČKOVÁ

NAR. 13. 9. 1901

DEPORTOVÁNA 17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 47

50°9′47″ s. š., 16°16′30″ v. d.

Berta Šťastná
ZDE ŽIL

JAN THORSCH

NAR. 25. 2. 1902

DEPORTOVÁN

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN

Palackého ulice čp. 696

50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.

Jan Thorsch - obchodník s bavlněnou přízí
ZDE ŽILA

ANNA THORSCHOVÁ

NAR. 2. 2. 1911

DEPORTOVÁNA

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 696

50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.

Anna Thorschová
ZDE ŽILA

HELENA THORSCHOVÁ

NAR. 14. 3. 1937

DEPORTOVÁNA

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 696

50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.

Helena Thorschová
ZDE ŽIL

LEO FISCHER

NAR. 29. 8. 1906

DEPORTOVÁN

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 696

50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.

Leo Fischer
ZDE ŽILA

LILY FISCHEROVÁ

NAR. 29. 8. 1914

DEPORTOVÁNA

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 696

50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.

Lily Fischerová
ZDE ŽILA

JOSEF FISCHER

NAR. 16. 3. 1936

DEPORTOVÁN

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 696

50°9′45″ s. š., 16°16′31″ v. d.

Josef Fischer
ZDE ŽIL

THEODOR DEUTSCHMANN

NAR. 17. 4. 1865

DEPORTOVÁN

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN

Poláčkovo náměstí 86/87

50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.

Theodor Deutschmann - továrník, výrobce kapesníků a bílého zboží
ZDE ŽIL

OTTO DEUTSCHMANN

NAR. 3. 2. 1899

DEPORTOVÁN

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI

Poláčkovo náměstí 86/87

50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.

Otto Deutschmann
ZDE ŽILA

ELLA DEUTSCHMANNOVÁ

NAR. 20. 6. 1908

DEPORTOVÁNA

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA

Poláčkovo náměstí 86/87

50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.

Ella Deutschmannová
ZDE ŽIL

FRANTIŠEK DEUTSCHMANN

NAR. 17. 9. 1931

DEPORTOVÁN

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI

Poláčkovo náměstí 86/87

50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.

František Deutschmann
ZDE ŽIL

JAN DEUTSCHMANN

NAR. 18. 7. 1935

DEPORTOVÁN

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI

Poláčkovo náměstí 86/87

50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.

Jan Deutschmann
ZDE ŽILA

FRANTIŠKA DEUTSCHMANNOVÁ

NAR. 25. 2. 1907

DEPORTOVÁNA

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI

Poláčkovo náměstí 86/87

50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.

Františka Deutschmannová
ZDE ŽIL

JOSEF DEUTSCHMANN

NAR. 25. 6. 1931

DEPORTOVÁN

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI

Poláčkovo náměstí 86/87

50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.

Josef Deutschmann
ZDE ŽIL

PAVEL DEUTSCHMANN

NAR. 11. 5. 1934

DEPORTOVÁN

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI

Poláčkovo náměstí 86/87

50°9′54″ s. š., 16°16′32″ v. d.

Pavel Deutschmann
ZDE ŽIL

MAX LÖWY

NAR. 15. 3. 1865

DEPORTOVÁN

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN

Palackého ulice čp. 109

50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.

Max Löwy - obchodník s dřívím a uhlím znám z díla Karla Poláčka, hudebník, zpěvák
ZDE ŽILA

BOŽENA LÖWYOVÁ

NAR. 7. 9. 1872

DEPORTOVÁNA

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 109

50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.

Božena Löwyová
ZDE ŽIL

OSKAR WEINER

NAR.

DEPORTOVÁN

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 109

50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.

Oskar Weiner
ZDE ŽILA

FRANTIŠKA WEINEROVÁ

NAR.

DEPORTOVÁNA

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 109

50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.

Františka Weinerová
ZDE ŽILA

VĚRA WEINEROVÁ

NAR.

DEPORTOVÁNA

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 109

50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.

Věra Weinerová
ZDE ŽIL

JOSEF WEINER

NAR.

DEPORTOVÁN

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 109

50°9′44″ s. š., 16°16′32″ v. d.

Josef Weiner
ZDE ŽIL

ARNOLD BOEHM

NAR. 24. 11. 1892

DEPORTOVÁN

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 694

50°9′45″ s. š., 16°16′33″ v. d.

Arnold Boehm (Böhm)
ZDE ŽILA

MARTA BOEHMOVÁ

NAR. 6. 9. 1903

DEPORTOVÁNA

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 694

50°9′45″ s. š., 16°16′33″ v. d.

Marta Boehmová (Böhmová)
ZDE ŽIL

JIŘÍ BOEHM

NAR. 17. 11. 1924

DEPORTOVÁN

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 694

50°9′45″ s. š., 16°16′33″ v. d.

Jiří Boehm (Böhm)
ZDE ŽIL

KAREL BOEHM

NAR. 14. 12. 1926

DEPORTOVÁN

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 694

50°9′45″ s. š., 16°16′33″ v. d.

Karel Boehm (Böhm)
ZDE ŽIL

RUDOLF MARGOLIUS

NAR. 13. 11. 1905

DEPORTOVÁN

17. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI

Palackého ulice čp. 694

50°9′45″ s. š., 16°16′33″ v. d.

Rudolf Margolius - praktický lékař

Dobruška[editovat | editovat zdroj]

ZDE ŽIL

KAREL ADLER

NAR. 25. 1. 1909

DEPORTOVÁN 18. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Novoměstská čp. 186

50°17′34″ s. š., 16°9′33″ v. d.

2021 Karel Adler
ZDE ŽILA

MARTA ADLEROVÁ

NAR. 12. 6. 1914

DEPORTOVÁNA 18. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI

Novoměstská čp. 186

50°17′34″ s. š., 16°9′33″ v. d.

2021 Marta Adlerová
ZDE ŽILA

HANA ADLEROVÁ

NAR. 21. 3. 1938

DEPORTOVÁNA 18. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI

Novoměstská čp. 186

50°17′34″ s. š., 16°9′33″ v. d.

2021 Hana Adlerová
ZDE ŽIL

Ing. ARNOŠT TAUSIK TOMSKÝ

NAR. 8. 12. 1887

DEPORTOVÁN 20. 6. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1942

V MALÉM TROSTINCI

Novoměstská čp. 186

50°17′34″ s. š., 16°9′33″ v. d.

2021 Arnošt Tausik
ZDE ŽIL

JOSEF FLEISCHER

NAR. 17. 10. 1853

DEPORTOVÁN 18. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1943

V TEREZÍNĚ

Šubertovo nám. čp. 46

50°17′32″ s. š., 16°9′44″ v. d.

13. května 2022[103] Josef Fleischer
ZDE ŽILA

JENNY FLEISCHEROVÁ

NAR. 8. 6. 1874

DEPORTOVÁNA 18. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZEMŘELA 1945

NA NÁSLEDKY ÚTRAP

Šubertovo nám. čp. 46

50°17′32″ s. š., 16°9′44″ v. d.

13. května 2022[103] Jenny Fleischerová
ZDE ŽILA

OTIILIE KOHNOVÁ

NAR. 11. 10. 1871

DEPORTOVÁNA 18. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1943

V TEREZÍNĚ

Šubertovo nám. čp. 46

50°17′32″ s. š., 16°9′44″ v. d.

13. května 2022[103] Otiilie Kohnová
ZDE ŽIL

RUDOLF KORNFELD

NAR. 15. 3. 1880

VĚZNĚN OD 1941

V HRADCI KRÁLOVÉ

ZAVRAŽDĚN 10. 1942

V OSVĚTIMI

nám. F. L. Věka čp. 19

50°17′32″ s. š., 16°9′33″ v. d.

18. května 2023[104] Rudolf Kornfeld[105]
ZDE ŽILA

HERMÍNA KORNFELDOVÁ

ROZ. LÖWYOVÁ

NAR. 22. 6. 1886

DEPORTOVÁNA

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA

nám. F. L. Věka čp. 19

50°17′32″ s. š., 16°9′33″ v. d.

18. května 2023[104] Hermína Kornfeldová[105]
ZDE ŽIL

KAREL KORNFELD

NAR.

DEPORTOVÁN

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN

nám. F. L. Věka čp. 19

50°17′32″ s. š., 16°9′33″ v. d.

18. května 2023[104] Karel Kornfeld[105]
ZDE ŽIL

BEDŘICH KORNFELD

NAR. 26. 4. 1882

DEPORTOVÁN

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN

Kostelní ulice čp. 8

50°17′34″ s. š., 16°9′39″ v. d.

18. května 2023[104] Bedřich Kornfeld[105]
ZDE ŽILA

ANNA KORNFELDOVÁ

NAR. 24. 11. 1897

DEPORTOVÁNA

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA

Kostelní ulice čp. 8

50°17′34″ s. š., 16°9′39″ v. d.

18. května 2023[104] Anna Kornfeldová[105]
ZDE ŽILA

HANA KORNFELDOVÁ

NAR. 29. 12. 1927

DEPORTOVÁNA

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA

Kostelní ulice čp. 8

50°17′34″ s. š., 16°9′39″ v. d.

18. května 2023[104] Hana Kornfeldová[105]
  1. a b Historie Městského muzea v Jaroměři | Městské muzeum v Jaroměři. muzeumjaromer.cz [online]. [cit. 2023-07-27]. Dostupné online. 
  2. a b Městské muzeum - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-03-12]. Dostupné online. 
  3. Průřez historií. Kohoutův dvůr ve Dvoře Králové nad Labem slouží jako muzeum a galerie. Regiony [online]. 2017-03-07 [cit. 2024-01-22]. Dostupné online. 
  4. a b c Výroční zpráva Městského muzea ve Dvoře Králové nad Labem za rok 2022 [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. 
  5. a b S.R.O, IPCC. Stálé expozice - Městské muzeum Dvůr Králové nad Labem. Městské muzeum Dvůr Králové nad Labem [online]. [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. 
  6. a b c PACHMANOVÁ, Martina. Věra Jičínská. Hradec Králové: Galerie moderního umění v Hradci Králové, 2023. ISBN 978-80-87605-84-4. 
  7. MYŠKA, Milan. Vilém Jičínský: Životní příběh českého montanisty v ostravsko-karvinském revíru. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity ve spolupráci s Maticí slezskou v Opavě, 2006. ISBN 80-7368-204-4. 
  8. a b c ZLÁMALOVÁ, Barbora: Meziválečná tvorba malířky Věry Jiřínské. Diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Brno 2002. Dostupné na: https://www.verajicinska.com/Foto/Archiv/7/10/0/26/6/v1/jicinska.pdf
  9. a b c d Život l Foundation Věra Jičínská. www.verajicinska.com [online]. [cit. 2024-05-16]. Dostupné online. 
  10. a b Po stopách Věry Jičínské s Petrem Voldánem aneb Z Petřkovic až do Paříže za slavnou malířkou. Hradec Králové [online]. 2023-06-19 [cit. 2024-05-13]. Dostupné online. 
  11. a b Věra Jičínská: 250. výstava : 7.-28.II.1943 výstavní sál městského musea. Hradec Králové: Městské muzeum, 1943. 
  12. a b c d e Pařížské roky Věry Jičínské 1923–1931. Rychnov nad Kněžnou: Nadační fond Věry Jičínské ; Arbor vitae, 2018. ISBN 978-80-270-3758-2. 
  13. a b TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců: I. A–K. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947. 
  14. Obrazy - Oficiální stránky Kulturní a sportovní zařízení města Dobrušky. www.kulturadobruska.cz [online]. [cit. 2024-05-16]. Dostupné online. 
  15. PACHMANOVÁ, Martina, (ed.). Z Prahy až do Buenos Aires: "Ženské umění" a mezinárodní reprezentace meziválečného Československa. Praha: Vysoká uměleckoprůmyslová škola v Praze, 2014. 
  16. Nadační fond l Foundation Věra Jičínská. www.verajicinska.com [online]. [cit. 2024-05-16]. Dostupné online. 
  17. Příběhy našich sousedů. Ing. Miloš Morávek. Dostupné z: https://www.pribehynasichsousedu.cz/media/ivotopis-ing-milos-moravek.pdf
  18. aron.vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2024-01-24]. Dostupné online. 
  19. BLÁHA, Radek; GRULICH, Petr; HORKÝ, Roman. Hradec Králové. Vydání první. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 919 s. (Dějiny českých moravských a slezských měst). ISBN 978-80-7422-504-8. 
  20. KORITENSKÁ, Pavla. Hospodářská, průmyslová a národopisná výstava v Hradci Králové v roce 1894. Hradec Králové: Muzeum východních Čech, 1994. Https://kramerius.svkhk.cz/view/uuid:d17f6709-4d4d-4cbd-bf0d-7f6245d2f205?page=uuid:ec97f0bb-3a3d-11ed-8147-00155d01210b. 
  21. Výstava v Hradci Králové r. 1894 bude.. Ratibor [online]. Hradec Králové, Jaroměř: Antonín Peřina, 1893-06-10 [cit. 2024-05-10]. Dostupné online. 
  22. BAUER, František. Hospodářská průmyslová a národopisná výstava pro východní Čechy v Hradci Králové pořádaná ve dnech 12. až 26. srpna 1894: Katalog [online]. Praha: Výkonný výbor výstavní, 1894 [cit. 2024-05-10]. Dostupné online. 
  23. ŽDÁRKOVÁ, Pavla. První "Kameny zmizelých" pro Dobrušku už jsou ve výrobě. Dobrušský zpravodaj. 2021, čís. 5, s. 7-8. 
  24. a b c d e f g EHLOVÁ, Dana. Dalších šest kamenů zmizelých připomíná oběti holocaustu z Dobrušky. Rychnovský deník. 2023-05-20. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. 
  25. a b c Protifašistický odboj 1939 - 1945 - Oficiální stránky Kulturní a sportovní zařízení města Dobrušky. www.kulturadobruska.cz [online]. [cit. 2024-06-04]. Dostupné online. 
  26. Michal Kraus. www.kampocesku.cz [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  27. a b c d e f g h i j k l m n o KOTALOVÁ, Jana. První kameny zmizelých bude mít i Rychnov nad Kněžnou. Rychnovský deník. 2022-04-27. Dostupné online [cit. 2024-05-07]. 
  28. KOTALOVÁ, Jana. Tragické osudy Adély Poláčkové a Karla Lederera připomínají kameny zmizelých. Rychnovský deník. 2024-05-10. Dostupné online [cit. 2024-05-10]. 
  29. a b c d ŽIVNÁ, Hana. První kameny zmizelých v Chlumci. Chlumecké listy. 2022-10-27, roč. 52, čís. 10, s. 12-13. 
  30. Fleischnerová Růžena: Oznámení o úmrtí, ghetto Terezín | Databáze dokumentů | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2024-06-04]. Dostupné online. 
  31. a b c d e Jedno jméno, jeden osud: v Chlumci nad Cidlinou přibyde pět Kamenů zmizelých. Hradec Králové [online]. 2023-09-05 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. 
  32. a b c d e Holické listy. září 2023. Dostupné na: https://www.holice.eu/media/cbmpbbdb/holicke_listy_09-2023-web.pdf
  33. Památník Terezín. www.pamatnik-terezin.cz [online]. [cit. 2024-03-18]. Dostupné online. 
  34. Památník Terezín. www.pamatnik-terezin.cz [online]. [cit. 2024-03-18]. Dostupné online. 
  35. Památník Terezín. www.pamatnik-terezin.cz [online]. [cit. 2024-03-18]. Dostupné online. 
  36. Památník Terezín. www.pamatnik-terezin.cz [online]. [cit. 2024-03-18]. Dostupné online. 
  37. Jan Glaser | Databáze obětí | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2024-03-18]. Dostupné online. 
  38. Anna Fialová | Databáze obětí | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2024-03-18]. Dostupné online. 
  39. a b c d e f Kameny zmizelých - rodina Salusova, Olga Hammerschlagová, Bedřich Buchführer | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. 
  40. a b c d VOSTŘELOVÁ, Lucie. Nad kameny se skloní před oběťmi holocaustu. Chrudimský deník. 2018-08-17. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. 
  41. a b c d Kameny zmizelých - Adolf, Antonie, Věra a Jiří Agulárovi | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. 
  42. a b c d e f g Další Kameny zmizelých položeny | Chrudimské noviny. chrudimskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. 
  43. Památník Terezín. www.pamatnik-terezin.cz [online]. [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. 
  44. a b Kameny zmizelých - rodina Pickova | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-03-18]. Dostupné online. 
  45. a b c d S.R.O, World Media Partners. Stolpersteiny (Kameny zmizelých). www.navstevnik.cz [online]. [cit. 2024-03-18]. Dostupné online. 
  46. Po dvou letech položí Kameny zmizelých opět Gunter Demnig | Chrudimské noviny. chrudimskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. 
  47. NETOLICKÁ, Romana. Witzovi, Freundovi. Polákovi. Stolpersteiny připomínají osudy židovských rodin. Chrudimský deník. 2022-07-19. Dostupné online [cit. 2024-06-10]. 
  48. a b c Maminka ani kluci Witzovi se z Osvětimi nevrátili. Pardubice [online]. 2022-09-16 [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. 
  49. Kameny zmizelých 2023 | Město Chrudim. www.chrudim.eu [online]. 2023-08-31 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online. 
  50. a b Kameny zmizelých - Robert Meisl a Eliška Weissová | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. 
  51. a b c d e f g Kameny zmizelých - rodina Kopperlova | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-06-11]. Dostupné online. 
  52. a b c d e f Rodina Kopperlova. www.ergotep.cz [online]. [cit. 2024-06-11]. Dostupné online. 
  53. Photos in Fotky Marie Kopperl. www.geni.com [online]. [cit. 2024-06-11]. Dostupné online. 
  54. a b c d Proseč položila třetí Stolpersteiny. Prosečský zpravodaj [online]. Město Proseč, 2022-07-01 [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. 
  55. a b c Kameny zmizelých - rodina Kosinerova | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-06-11]. Dostupné online. 
  56. CHOTUTICE, Obec. Pozvání na pokládání kamenů zmizelých. www.chotutice.cz [online]. [cit. 2024-06-07]. Dostupné online. 
  57. https://www.historickasidla.cz/redakce/index.php?detail=4593&clanek=258620&slozka=80767&rok=&mesic=&den=&xuser=&lanG=cs
  58. Kutná Hora | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-06-07]. Dostupné online. 
  59. Kameny zmizelých - Štěpánka Mikešová | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-06-07]. Dostupné online. 
  60. DUŠKOVÁ, Marta. První kameny zmizelých v Mělníku položil německý umělec Gunter Demnig. Kanál eM [online]. 2022-07-15 [cit. 2024-04-30]. Dostupné online. 
  61. [Kameny zmizelých vzpomínají na oběti holocaustu Zdroj: https://melnicky.denik.cz/zpravy_region/kameny-zmizelych-vzpominaji-na-obeti-holocaustu.html https://melnicky.denik.cz/zpravy_region/kameny-zmizelych-vzpominaji-na-obeti-holocaustu.html ], 29.10.2010
  62. Spolek pro vojenská pietní místa
  63. Pečky | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-04-29]. Dostupné online. 
  64. Pokládání dalších Kamenů zmizelých - Říčanský kurýr. www.kuryr-ricany.cz [online]. [cit. 2019-07-31]. Dostupné online. 
  65. Kameny zmizelých 2024 - Muzeum Říčany [online]. 2024-03-08 [cit. 2024-06-07]. Dostupné online. 
  66. PLACHÝ, Jiří. Zmizelí obyvatelé Jungmannovy ulice. Odraz. 2018-09-14, čís. 9, s. 12–13. Dostupné online. 
  67. Kameny zmizelých - A. Aschermann, V. Aschermannová, J. Aschermann, M. Aschermannová | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. 
  68. Facebook. www.facebook.com [online]. [cit. 2024-06-07]. Dostupné online. 
  69. ÚVALY, Město. PAMATUJ! 11. ročník happeningu spojený s odhalením Kamenů zmizelých – Stolpersteine. Město Úvaly [online]. 2024-01-31 [cit. 2024-06-07]. Dostupné online. 
  70. Kameny zmizelých - Zdeňka a Ladislav Satranovi | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-04-29]. Dostupné online. 
  71. Kameny zmizelých - Karel Ježek | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. 
  72. Sokolové ve východních Čechách odhalili tři nové kameny zmizelých. Hradec Králové [online]. 2019-10-09 [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. 
  73. Kameny zmizelých - Oběti odboje 2.světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. 
  74. KOTALOVÁ, Jana. První kameny zmizelých bude mít i Rychnov nad Kněžnou. Rychnovský deník. 2022-04-27. Dostupné online [cit. 2024-05-07]. 
  75. Kameny zmizelých (Stolpersteine) - Další historické památky - Jizerské hory - Liberec. www.liberecky-kraj.cz [online]. [cit. 2024-04-29]. Dostupné online. 
  76. ŽIPPAIOVÁ, Lucie. Oběti holocaustu nejsou zapomenuty, připomínkou jsou kameny zmizelých. Sokolovský deník. 2017-09-19. Dostupné online [cit. 2018-05-21]. 
  77. KOZOHORSKÝ, Petr. Kámen zmizelých za Annu Posnerovou připomíná smutný osud karlovarské rodačky. iDNES.cz [online]. 2023-04-19 [cit. 2024-04-29]. Dostupné online. 
  78. http://www.stolpersteine.eu/chronik/
  79. https://vary.idnes.cz/kameny-zmizelych-stolpersteine-pripominaji-holocaust-pi3-/vary-zpravy.aspx?c=A160802_2263532_vary-zpravy_prz
  80. KOZOHORSKÝ, Petr. Kameny zmizelých v dlažbě připomínají pohnutý osud ostrovské rodiny. iDNES.cz [online]. 2020-09-12 [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 
  81. EXTERNÍ, autor. První kameny zmizelých v Sokolově. Sokolovský deník. 2020-11-12. Dostupné online [cit. 2024-04-25]. 
  82. MEDIA, Rexlift. ?= $title ?? 'Kam po Sokolovsku' ?>. kamposokolovsku.cz [online]. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  83. KAMENY ZMIZELÝCH PŘIPOMÍNAJÍ V SOKOLOVĚ DALŠÍ KRUTÉ OSUDY. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  84. BOUDA, Pavel. Kameny zmizelých připomínají další smutné osudy plzeňských Židů. Plzeňský deník. 2023-10-18. Dostupné online [cit. 2024-04-29]. 
  85. Plzeňský kraj. www.plzensky-kraj.cz [online]. [cit. 2024-06-07]. Dostupné online. 
  86. https://stolpersteinecz.cz/ceske-budejovice/ Stolpersteine
  87. https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2915429-v-ceskych-budejovicich-se-objevily-prvni-kameny-zmizelych-pripominaji-obeti/ Česká televize
  88. Kameny zmizelých - rodina Frankenbušova | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. 
  89. https://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/video-dalsi-kameny-zmizelych-pripominaji-nekdejsi-zidovske-obyvatele-trebice.html
  90. XART.CZ; MARTAKIDU, Dagmar. KLADENÍ KAMENŮ ZMIZELÝCH. www.bitessko.com [online]. [cit. 2024-04-29]. Dostupné online. 
  91. CHARVÁT, Jan. Kameny zmizelých připomínají oběti holocaustu. Boskovice jich mají už osmdesát. Blanenský deník. 2023-07-14. Dostupné online [cit. 2024-04-29]. 
  92. Židovská obec Brno | Kameny zmizelých. Židovská obec Brno [online]. [cit. 2024-04-29]. Dostupné online. 
  93. Břeclav: Kameny zmizelých 16.6.2015. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  94. GRYCOVÁ, Alena. OBRAZEM: V Bučovicích odhalili dva Kameny zmizelých. Za oběti holocaustu. Vyškovský deník. 2015-11-20. Dostupné online [cit. 2024-04-29]. 
  95. DEBLÍN, ZŠ a MŠ. Kameny zmizelých v Herolticích. Základní škola a Mateřská škola Deblín [online]. [cit. 2024-04-29]. Dostupné online. 
  96. Kameny zmizelých – Max Eitinger | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. 
  97. ŠMÍD, Jiří. Historie Židů v Nedvědici. Nedvědický zpravodaj [online]. Mestys Nedvědice, 2013-09-01 [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. 
  98. PALÁT, Milan. Postoje studentů vysokých škol v Jihomoravském kraji k imigrantům. In: XIX. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků.. Brno: Masaryk university, 2016. Dostupné online. DOI 10.5817/cz.muni.p210-8273-2016-119.
  99. www.mesto-kromeriz.cz
  100. http://www.zslostice.eu/aktualne/akce-skoly/projekt-stolpersteine-kameny-zmizelych/288/
  101. Olomoucký deník, 15. listopadu 2017, online: olomoucky.denik.cz/
  102. Židovská obec Olomouc » Stolpersteine [online]. [cit. 2022-08-08]. Dostupné online. 
  103. a b c KAMENY ZMIZELÝCH A ŠANSONÁRIUM - Oficiální stránky Kulturní a sportovní zařízení města Dobrušky. www.kulturadobruska.cz [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online. 
  104. a b c d e f KAMENY ZMIZELÝCH - 3. ETAPA - Oficiální stránky Kulturní a sportovní zařízení města Dobrušky. www.kulturadobruska.cz [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online. 
  105. a b c d e f EHLOVÁ, Dana. Dalších šest kamenů zmizelých připomíná oběti holocaustu z Dobrušky. Rychnovský deník. 2023-05-20. Dostupné online [cit. 2024-03-14]. 


Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „p.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="p."/>