Wikipedista:ELKJAM/Pískoviště

Přírodní rezervace Kopeč

Poloha

Přírodní rezervace Kopeč, uskupení kuželovitých kopečků a protáhlých hřbetů vystupujících v rovné krajině Polabí se nachází severně od města Odolena Voda nad domy stejnojmenné vesničky. Vesnice je součástí obce Úžice, která se nachází v okrese Mělník ve Středočeském kraji. Její název je s největší pravděpodobností odvozen od bezlesé stepní vyvýšeniny, která zdola vypadá velmi majestátně až mohutně. Je tvořena tmavou čedičovou horninou zvanou nefelinit a spolu s navazujícími Kozími hřbety (Dlouhý vrch a Homolka) vytváří v terénu výrazný podkovovitý útvar, který je k severu otevřen.

Dlouhý vrch je nevysoký protáhlý hřebínek, který má několik skalních výchozů, na svazích je především travnatý, pouze na severní straně se místy nachází keře a také roztroušené stromy. Homolka (druhý z pahorků) je jakousi zmenšeninou hory Lovoš, kterou nalezneme v Českém středohoří. Tento vyvřelý kopeček je porostlý jen na západním a severním svahu roztroušenými keři.

Přes malou nadmořskou výšku, která nepřevyšuje 230 metrů, poskytuje vrchol Homolky s východním výběžkem Dlouhého vrchu nečekaně široký rozhled omezený jen na jih, kde obzor vyplňuje vysoký a zalesněný Velikoveský vrch. Na severu je dobře vidět Mělník, západně od něj si můžeme všimnout komínů a také chladicí věže elektrárny. Na obzoru pak můžeme sledovat rozložitý Vlhošť. Dále k východu si můžeme všimnout vystupujících vrchů kolem Bezdězu a v popředí i ležících Neratovic s chemickou továrnou. Při pohledu na západ je vidět protáhlá plošina Dřínovského vrchu, který je další přírodní památkou. Vpravo od něj je poté vidět hora Říp. Za dobré viditelnosti můžeme s trochou štěstí spatřit i České středohoří s výrazným vrcholem Sedla.

Historie

Přírodní rezervace Kopeč byla vyhlášena již v roce 1946 na rozloze 2 ha. Z toho důvodu patří k nejstarším chráněným územím ve Středočeském kraji. Je tvořena dvěma pahorky sopečného původu, které nesou název Homolka a Dlouhý vrch. Dále je tvořena několika dalšími vyvýšeninami, které ovšem nemají jméno. Tyto pahorky vznikly v důsledku sopečné činnosti z dob třetihor stejně jako hora Říp či například České středohoří. Láva z čediče zde pronikla druhohorními křídovými usazeninami a vytvořila tak vystupující skalky. Geologové proto pupisují tuto vulkanickou soustavu jako dříve souvislý lávovým lem, který se nacházel kolem oválného hrdla vulkánu.

V roce 1956 byla přírodní rezervace Kopeč poškozena výsadbou cizích dřevin, které se postupem času rozrostly a dnes se kvůli ochraně stepní vegetace složitě pracuje na jejich odstranění.

Rada Středočeského kraje dne 7. června 2006 projednala a vydala nařízení o zřízení přírodní rezervace Kopeč. Vyhlášení se týkalo rozšíření tohoto maloplošného zvláště chráněného území. Rozšíření bylo navrženo již v roce 2005. V tomto roce se zde uskutečnil botanický průzkum, při němž byl zjištěn výskyt velkého množství zvláště chráněných a dokonce i ohrožených druhů rostlin. Velká část z těchto druhů rostlin se vyskytuje pouze v části navržené na rozšíření nebo má v těchto místech bohatší výskyt než ve dříve vyhlášené přírodní rezervaci. Celková rozloha nově vyhlášené „přírodní rezervace“ nebude činit 2 ha, nýbrž 9,14 ha.

Ochrana

Přírodní rezervace byla vyhlášena již 3.2 v roce 1946. Jejím nejdůležitějším cílem je ochrana teplomilné stepní vegetace na výhřevném skalním podkladu, k níž patří mimo jiné i velmi rozmanité a početné populace hmyzu.

Z druhů flory byla největší zvláštností velmi vzácná lipnice bádenská (Poa badensis), její výskyt však nebyl v posledních letech potvrzen. Na území se vyskytuje také hlaváček jarní, bělozářka liliovitá, kavyl vláskovitý nebo pryskyřník ilyrský.

Z hmyzu je tato rezervace domovem především pro určité chráněné druhy pavouků či pro vzácného modráska východního (Pseudophylotes vicrama).

Dle odborníků v oblasti geologie je ochrana geologického fenoménu důležitou součástí vyhlášené lokality. Tento geologický fenomén rozptýlené alkalické vulkanity vznikl v dobách terciéru a nachází se v oblasti české křídové tabule. Patří do severočeské alkalické neovulkanické provincie. Nápadně zde vystupuje morfologický vulkanit a vytváří tak půlkruhovitě seřazenou soustavu kuželovitých kopečků a protáhlých hřbítků (Kopeč, Homolka, Kozí hřbety). Límec této soustavy je tvořen lávovou čedičovou horninou. Mohlo by se jednat o 5 až l5 m lávový okraj mocného kráteru, který byl do severního předpolí erozí široce rozevřen. Zvýšené kráterové obruby na východní straně jsou vyztuženy skalkami proterozoického metabazaltu. Masivní nepříliš čerstvý bazaltoid a čedičová vulkanická brekcie, která obsahuje velké množství xenolitů křídových sedimentů a také v menším měřítku horniny proterozoického skalního podkladu, tvoří terciérní část. V minerálním složení horniny je zastoupen čedičový amfibol, rhönit, nefelin, akcesorický apatit a sklo. Také se zde hojně nachází minerál sodalitové skupiny, analcim a značné množství magnetitu. Na severozápadním okraji lze také najít křídové slíny, ale přímý styk s vulkanitem nenajdeme nikde odkrytý. Důvodem ochrany je převážně výskyt magmatické horniny neovulkanit. Geologové doporučují zvýšit intenzitu ochranu celé oblasti.

Od roku 1956 se kvůli ochraně stepní vegetace pracně odstraňují cizí dřeviny, které se zde rozrostly. Rada Středočeského kraje v roce 2006 pověřila hejtmana Ing. Petra Bendla a Ing. Viléma Žáka, náměstka hejtmana pro oblast životního prostředí, zemědělství a informatiku, podpisem nařízení o rozšíření přírodní rezervace Kopeč. Návrh na vyhlášení nově rozšířeného chráněného území včetně návrhu plánu péče byl následně projednán s vlastníky pozemků, jejichž území se návrh dotýká, tedy z obce Úžice a z města Neratovice. Z důvodu ochrany vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů byla přírodní rezervace Kopeč nakonec rozšířena na celkovou rozlohu 9,14 ha.