Program Saljut

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Program Saljut
Logo
Logo
Základní popis
StátSovětský svaz
Cílvesmírná stanice
Historie
Trvání19711986
První start19. dubna 1971
Poslední start13. března 1986
Úspěšné starty71
Selhání10
SoučástiSaljut 1
DOS-2
Kosmos 557
Saljut 4
Saljut 6
Saljut 7
KosmodromKosmodrom Bajkonur
Dopravní prostředky
Kosmická loďSojuz
Nosná raketaProton-K
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Saljut (rusky Салю́т; „pozdrav“) byl sovětský program kosmických stanic a také název jednotlivých stanic tohoto programu. Program Saljut později nahradil z něho vycházející program Mir.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Postupně vylepšovaná řada orbitálních stanic Saljut byla vypouštěna sovětskou nosnou raketou Proton-K, která určovala rozměry a hmotnost těchto stanic. Stanice byly o hmotnosti cca 18 900 kg, délce 15,5 metru a průměru 4,15 metru. Objem obyvatelných částí byl téměř 100 m³. Jednotlivé varianty byly postupně vylepšovány.

Saljut 3 a Saljut 5 měly návratové pouzdro, které dopravilo vzorky výzkumů na Zemi. Stanice Saljut 6 a Saljut 7 byly vybaveny dvěma spojovacími uzly, které umožňovaly, aby stanice hostila dvě transportní lodě Sojuz nebo byla zásobována nákladními loděmi Progress.[1]

Stanice se účastnily vojenského programu Almaz, při kterém se mapoval povrch Země. Toto využití však v tehdejší době sovětské autority nepotvrdily.

Seznam sovětských orbitálních stanic Saljut[editovat | editovat zdroj]

Program se skládal z civilních stanic DOS (Durable Orbital Station) a vojenských stanic OPS (Orbital Piloted Station). V tabulce níže jsou uvedeny všechny použité moduly v rámci tohoto projektu, včetně těch, které selhaly nebo byly ztraceny. Pro porovnání jsou uvedeny i moduly Mir a Zvezda, které sice nejsou součástí projektu Saljut, nicméně navazují něj.

Název stanice Označení modulu Start Zánik Počet dní na orbitě Z toho s posádkou Celkový počet členů posádky Návštěvy pilotovaných lodí Návštěvy nepilotovaných lodí Hmotnost kg
Saljut 1 DOS-1 19. duben 1971 11. říjen 1971 175 24 3 2 0 18 425
-[pozn. 1] DOS-2 29. července 1972 29. července 1972 0 0 0 0 0 18 500
Saljut 2 OPS-1 3. duben 1973 28. květen 1973 54 0 0 0 0 18 500
Kosmos 557[pozn. 2] DOS-3 11. května 1973 22. května 1973 11 0 0 0 0 19 400
Saljut 3 OPS-2 24. červen 1974 25. leden 1975 213 15 2 1 0 18 500
Saljut 4 DOS-4 26. prosinec 1974 3. únor 1977 770 92 4 2 1 18 500
Saljut 5 OPS-3 22. červen 1976 8. srpen 1977 412 67 4 2 0 19 000
Saljut 6 DOS-5 29. září 1977 29. červenec 1982 1 764 683 33 16 14 19 000
Saljut 7 DOS-6 19. duben 1982 8. únor 1991 3 216 816 26 12 15 19 000
Mir (hlavní modul) DOS-7 19. února 1986 23. března 2001 5511 4592 104 39 64 20 400
ISS (modul Zvezda) DOS-8 12. července 2000 leden 2031 (plánováno)[2] 8713 215 19 051

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Při startu došlo k selhání druhého stupně nosné rakety Proton-K, které zabránilo stanici v dosažení oběžné dráhy, ta se tak zřítila do Tichého oceánu.
  2. Kvůli chybám v systému řízení letu stanice během tří dní spotřebovala všechno palivo a stala se neovladatelnou, o týden později shořela v atmosféře.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Salyut programme na anglické Wikipedii.

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s. 292. 
  2. KARLÍK, Tomáš. NASA oznámila, že se ISS v lednu 2031 zřítí do oceánu. Rusku se to nelíbí. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-02-03 [cit. 2024-05-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]