Portál:Novověk/ČLÁNEK
Vědecká revoluce je termín užívaný v rámci historiografie, dějin vědy nebo dějin myšlení k označení řady změn uvnitř evropské vědy (zejm. v matematice, fyzice, chemii, astronomii a biologii), které se měly projevovat především během 16. a v 17. století, a jež hluboce změnily pohled člověka a společnosti (zejména evropské) na přírodu a sebe sama. Klasicky je vědecká revoluce ohraničena a vymezena konkrétními díly a objevy (například publikací Koperníkovy heliocentristické koncepce nebo Newtonovy "velké syntézy" v Principiích). To je ale v současnosti někdy přehodnocováno. Vědecká revoluce je jedněmi považována za počátek moderní vědy, jiní toto tvrzení vyvracejí a zdůrazňují kontinuitu (tzv. teze o kontinuitě) raně novověké vědy s vědou ve středověku. I přesto je pojem vědecká revoluce smysluplným pojmem pro pochopení a zobecnění některých změn v evropské vědě a společnosti během raného novověku. Pojem vědecká revoluce zavedl v 18. století Jean Sylvain Bailly. Kuhn v podstatě argumentuje, že změna paradigmatu je ve vědě postavena na anomáliích, které odporují ustanovenému způsobu vysvětlení. To znamená, že nové otázky vyžadují nové způsoby vědeckého tázání a nové odpovědi. Kuhnův model změny paradigmatu jako ústředního motoru vědecké revoluce, je ale nicméně kritizován například za to, že vidí vědu příliš mechanisticky.