Perfluorbutan
| Perfluorbutan | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
 Model molekuly | |
| Obecné | |
| Systematický název | dekafluorbutan |
| Funkční vzorec | CF3(CF2)2CF3 |
| Sumární vzorec | C4F10 |
| Vzhled | bezbarvý plyn[1] |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 106-93-4 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 355-25-9 |
| PubChem | 9638 |
| ChEBI | 134964 |
| SMILES | C(C(C(F)(F)F)(F)F)(C(F)(F)F)(F)F |
| InChI | InChI=1S/C4F10/c5-1(6,3(9,10)11)2(7,8)4(12,13)14 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 238,03 g/mol |
| Teplota tání | -129 °C (144 K)[1] |
| Teplota varu | -2,1 °C (271,0 K)[1] |
| Hustota | 1,6484 g/cm3[1] |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | rozpustný v chloroformu[1] |
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | rozpustný v benzenu[1] |
| Tlak páry | 0,27 MPa[1] |
| Bezpečnost | |
 GHS04 | |
| H-věty | H280[1] |
| P-věty | P410+403[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Perfluorbutan je bezbarvý plyn, perfluorovaný derivát n-butanu.
Použití[editovat | editovat zdroj]
Perfluorbutan lze použít jako náhradu bromtrifluormethanu v hasicích přístrojích[2] a jako plynnou složku mikrobublinových kontrastních látek pro ultrazvuková vyšetření.[3]
Vliv na životní prostředí[editovat | editovat zdroj]
Perfluorbutan se ve vzduchu nerozkládá a neštěpí jej ani sluneční záření. Do vzduchu se může uvolňovat z půdy a vody. Za vysokých teplot může vytvářet toxické produkty, jako je fluorovodík.[1]
Poločas rozkladu perfluorbutanu převyšuje 2 600 let. Jeho potenciál globálního oteplování činí 4800.[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Perfluorobutane na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j k https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/9638
- ↑ Perfluorobutane — Full Public Report [online]. National Industrial Chemicals Notification and Assessment Scheme, 1996. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-02-11.
- ↑ Sonoazoid - US TIP [online]. Dostupné online.
- ↑ Global Warming Potentials (IPCC Second Assessment Report) [online]. [cit. 2019-12-27]. Dostupné online.