M270 MLRS
M270 MLRS | |
---|---|
Odpal rakety ATACMS | |
Typ vozidla | dělostřelecký raketomet |
Země původu | Spojené státy americké |
Historie | |
Výrobce | |
Návrh | 1977 |
Období výroby | 1980–dosud |
Ve službě | 1983–dosud |
Bojové nasazení | válka v Zálivu válka v Afghánistánu válka v Iráku ruská invaze na Ukrajinu |
Základní charakteristika | |
Posádka | 3 |
Délka | 6,97 m |
Šířka | 3 m |
Výška | 2,59 m |
Hmotnost | 24 t (s municí) |
Pancéřování a výzbroj | |
Pancéřování | hliníkové poskytující ochranu proti střelám z ručních zbraní a šrapnelům |
Hlavní zbraň | 12× 227mm (G)MLRS nebo 2× ATACMS nebo |
Sekundární zbraně | 40mm automatický granátomet (volitelně) |
Pohon a pohyb | |
Motor | turbodieselový V8 Cummins VTA-903 14,8 l |
Síla motoru | 373 kW (500 hp) 447 kW (599 hp) (M270A1/2) |
Převodovka | elektronicky řízená |
Odpružení | torzní tyč |
Max. rychlost | 64,4 km/h |
Poměr výkon/hmotnost | 18,59 kW/t (M270A1/2) |
Dojezd | 483 km |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
M270 MLRS (z anglického Multiple Launch Rocket System) je americký samohybný obrněný salvový raketomet. Americká armáda ho začala používat v roce 1983. Později se v různých variantách rozšířil do armád řady dalších zemí, v současné době ho má ve výzbroji 15 států, z nichž 7 je členy NATO.
První bojové nasazení raketomety zaznamenaly během války v Zálivu, později byly ale nasazeny i v řadě dalších konfliktů včetně ruské invaze na Ukrajinu.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Systém M270 se skládá z pásového podvozku M993 a dvou odpalovacích modulů M269. Do modulů se vkládají vyjímatelné kontejnery s raketami, které slouží k přepravě i samotnému odpalování. Po použití se pouze vymění za nové a není tak třeba každou raketu nabíjet zvlášť jako u srovnatelných sovětských systémů.[1]
Raketomet může odpalovat řízení i neřízené 227mm rakety země-země, taktické balistické střely ATACMS,[2][3] nebo taktické balistické rakety PrSM.[4] Některé z typů raket dostupných pro MLRS využívají bojovou hlavici na principu kazetové munice, která nad prostorem cíle rozmetá větší množství submunice DPICM.
Raketomet používá systém dvou vyměnitelných raketových kontejnerů, přičemž v každém z nich může být buď šest raket (G)MLRS, jedna raketa ATACMS nebo dvě střely PrSM.[5] Druhy kontejnerů lze kombinovat. M270 tak může vézt a najednou odpálit dvojnásobné množství munice než M142 HIMARS, který nese pouze jeden výměnný raketový kontejner.
Posádka se skládá z řidiče, střelce a velitele a může bez nutnosti opuštění kabiny odpálit všechnu munici do 60 sekund.[3]
Varianty[editovat | editovat zdroj]
- M270 – Původní verze postavená na bázi upraveného a prodlouženého podvozku bojového vozidla pěchoty Bradley.[6] Někdy zpětně označována jako M270A0.[7]
- M270A1 – Modernizovaná verze objednaná v roce 2005 americkou armádou a později i některými dalšími uživateli. Vylepšení doznal především systém řízení palby nově označovaný jako Improved Fire Control System (IFCS) a mechanické prvky odpalovacích modulů označované jako IMLS (Improved Launcher Mechanical System). Výsledkem je zkrácení času potřebného k zaměření cíle o 83 %, času potřebného k výměně kontejnerů o 38 % a to navíc při zvýšení spolehlivosti systému o 45 % a snížení nákladů na údržbu o 23 %.[8] Vylepšený je také motor a elektrické rozvody.[9] V případě upgradu Bahrajnu z roku 2022 je místo IFCS integrován modernější Common Fire Control System (CFCS).[8]
- M270B1 – Britský upgrade z roku 2006 v zásadě shodný s M270A1, ale doplněný o přídavné pancéřování zaměřené zejména na ochranu proti IED pro nasazení v Iráku.[10] V roce 2022 byla uzavřena zakázka na upgrade britských MLRS na standard M270A2 s několika specifiky, jako jsou gumové pásy, kamery a radar.[11][12]
- M270D1 – Finský upgrade z roku 2011 vycházející z verze M270A1, avšak doplněný o modernější systém řízení palby UFCS (Universal Fire Control System) z HIMARS.[13] V roce 2023 bylo rozhodnuto o upgradu všech kusů na standard M270A2.[14]
- MARS II/LRU/MLRS-I – Evropská varianta verze M270A1 vyvinutá ve spolupráci Francie, Německa a Itálie. Používá vlastní systém řízení palby EFCS (European Fire Control System) vyvinutý společností Airbus Defence and Space. Systém neumožňuje palbu kazetové munice, neboť jsou tyto evropské země signatáři Úmluvy o kazetové munici zakazující její používání.[15] Odlišností je také plně automatický halonový hasicí systém nebo rychlejší elektrický (nikoliv hydraulický) pohon odpalovacího zařízení.[16]
- M270A2 – Nejnovější varianta vyvinutá v roce 2019 původně pro americkou armádu. Ačkoliv jde o přestavbu původních kusů různých verzí, jde po modernizaci o prakticky nové stroje. Součástí jsou nové motory, nové převodovky, vylepšené kabiny, nové odpalovací moduly a nový systém řízení palby CFCS umožňující použití PrSM.[7]
Munice[editovat | editovat zdroj]
Vozidlo může stejně jako HIMARS využívat různé druhy raket. Základem v době studené války byla 227mm neřízená raketa M26 s dosahem 32 km, nesoucí 644 kusů submunice M77. Modernizovaná verze M26A1 nesla 518 kusů submunice M85 a její dosah byl 45 km. Verze M26A2 představovala přechod mezi prvními dvěma. Verze M27 a M28 byly cvičné. Významný nárůst bojových schopností představovalo zavedení řízených střel rodiny GMLRS (Guided MLRS), sériově vyráběné od roku 2003. Raketa M30 s dosahem 60 km nese 404 kusů submunice M85. Raketa M31 má jednotnou konvenční výbušnou hlavici o hmotnosti devadesát kilogramů. Plánovaná střela GMLRS-ER má mít dosah prodloužený až na 150 km.[17]
Alternativně mohou být neseny dvě 610mm rakety dlouhého doletu ATACMS (Block I dosah 160 km, Block IA 300 km). Rakety ATACMS má v budoucnu nahradit nová generace řízených střel Precision Strike Missile (PrSM). Díky menším rozměrům jich má M270 pojmout čtyři kusy.[17]
Bojové nasazení[editovat | editovat zdroj]
Raketomety byly nasazeny během války v Perském zálivu, během invaze do Iráku, během války v Afghánistánu a během Ruské invaze na Ukrajinu.
Ruská invaze na Ukrajinu[editovat | editovat zdroj]
Podle informací deníku New York Times z konce května 2022 plánovaly Spojené státy dodat Ukrajině salvové raketomety dlouhého dostřelu, které mají podstatně lepší parametry než zbraně do té doby užívané k obraně před ruskou invazí na Ukrajinu. Tehdy ještě nebyly zveřejněny detaily konkrétních raketových systémů, ale bylo známo, že nejpoužívanějším americkým systémem je samohybný salvový raketomet M270 ve variantě M31.[18] Americký prezident Joe Biden 30. května uvedl: "Nepošleme na Ukrajinu raketové systémy, které mohou dosáhnout až do Ruska". Předpokládalo se proto, že Ukrajina americké raketomety dostane, avšak bez dalekonosné munice.[19] Následně nejmenovaný představitel Bidenovy administrativy upřesnil, že americké dodávky by se měly týkat raketometů M142 HIMARS, které jsou odlehčenou verzí s doletem kolem 80 kilometrů.[20] Počátkem června britský ministr obrany Ben Wallace oznámil, že raketomety M270 dodá Ukrajině Spojené království, aniž uvedl údaj o jejich počtu. O dodávce jednal tehdejší britský premiér Johnson s americkým prezidentem Bidenem, neboť vzhledem k exportním předpisům musely Spojené státy dodávku povolit.[21] Dne 15. července 2022 oznámil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov dodávku prvního vozidla na Ukrajinu.[22] K říjnu 2022 bylo dodáno 10 kompletů z Německa a Británie.[23]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Nizozemský raketomet M270
-
Německé M270 při palbě
-
Americké raketomety M270 v Jižní Koreji
-
Japonský raketomet M270
-
Italská M270 na cvičení v Kataru v roce 2021
-
Izraelský raketomet při palbě
-
Britská M270 při cvičné palbě
-
Salvový raketomet M270 při přepravě
Uživatelé[editovat | editovat zdroj]
Aktivní[editovat | editovat zdroj]
- M270
- Egypt[24]
- Řecko – 36 ks[25]
- Saúdská Arábie[zdroj?]
- Turecko – 12 ks[26]
- Japonsko – 81 ks, v plánu je vyřazení do roku 2029[27]
- M270A1
- Bahrajn – 9 ks[8]
- Finsko – 41 ks verze M270D1, v roce 2023 rozhodnuto o upgradu na M270A2[28]
- Francie – 13 ks evropské verze ve Francii označované jako LRU (Lance-roquettes unitaire)[29]
- Německo – 35 ks evropské verze označované v Německu MARS II (Mittleres Artillerieraketensystem),[30] dalších 5 ks darováno Ukrajině.[31]
- Izrael – 64 ks modifikované varianty zvané Menatetz[32]
- Itálie – 21 ks evropské varianty označované v Itálii jako MLRS-I (MLRS Improved)[33]
- Jižní Korea – 31 ks verze M270A1 a 33 ks verze M270[34]
- Spojené království – 26 ks M270B1 operačních, cca 50 ks původních verzí v úložišti. Probíhá několikafázový plán upgradu, který zahrnuje i pořízení několika přebytečných kusů ze zahraničí, na jehož konci by v roce 2030 mělo Spojené království provozovat 85 ks modernizovaných M270A2.[35]
- Ukrajina – 25 ks darovaných spojenci jako pomoc proti ruské agresi, z toho 14 ks M270B1 (dar Británii částečně kompenzován Norskem, které UK darovalo 11 ks svých starších neprovozovaných M270)[36], 5 ks MARS II darovaných Německem, 2 ks MLRS-I darovaných Itálií a 4 ks LRU darovaných Francií.[37]
- M270A2
- USA – Od roku 2022 probíhají dodávky 380 ks, 225 ks vznikne upgradem stávajících M270A1 a dalších 160 ks přestavbou uskladněné původní verze M270A0.[7]
Bývalí[editovat | editovat zdroj]
- Dánsko – 12 ks, prodány Finsku
- Nizozemsko – 23 ks, prodány Finsku, jeden vystaven v muzeu
- Norsko – 12 ks roku 2005 uskladněno, v letech 2022 a 2023 11 ks darováno Británii jako kompenzace dodávek Ukrajině.[36][38]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku M270 Multiple Launch Rocket System na anglické Wikipedii.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ FM 6-60 Chptr 1 System Description. www.globalsecurity.org [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online.
- ↑ MGM-140/-164/-168 ATACMS [nedostupný zdroj], missilethreat.com (anglicky)
- ↑ a b M270 MLRS (Multiple Launch Rocket System), US [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Precision Strike Missile (PrSM). Lockheed Martin [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Multiple Launch Rocket System (M270). Lockheed Martin [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ M270 American Multiple Launch Rocket System (MLRS) [online]. OE Data Integration Network [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Lockheed Martin Receives $362 Million Contract for Multiple Launch Rocket System Launcher (M270A2) Recapitalization. Media - Lockheed Martin [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c Bahrain requests upgrades for its M270 MLRS. Janes.com [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SABALLA, Joe. Bahrain Seeks M270 Multiple Launch Rocket Systems Upgrade. The Defense Post [online]. 2022-03-30 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MLRS® M270 Series Launchers Ever-Evolving Family of Launchers [online]. Lockheed Martin, 2011 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ALLISON, George. Britain ‘recapitalising’ M270 missile launcher system [online]. 2022-09-16 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Guided Multiple Launch Rocket System (GMLRS) [online]. British Army [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MARTIN, Lockheed. Lockheed Martin Receives $45.3 Million Contract to Upgrade Finland's Precision Fires Capability. www.prnewswire.com [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Finnish Army to Modernize its Fleet of M270 MLRS Rocket Launchers to M270A2 Standard. www.armyrecognition.com [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online.
- ↑ German army MARS II MLRS-E improved Multiple Launch Rocket System artillery sniper weapon. www.armyrecognition.com [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online.
- ↑ MARS II / MLRS evolution - KNDS. www.knds.de [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online.
- ↑ a b VOJÁČEK, Jiří. „Ohnivý déšť“ z Arkansasu by Ukrajincům mohl pomoci, USA mají v plánu ho dodat. iDnes.cz [online]. [cit. 2022-06-30]. Dostupné online.
- ↑ MUSIL, Adam; ONDRÁČKOVÁ, Tereza. USA dodají Ukrajině raketomety dlouhého dostřelu, píší The New York Times. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-05-28 [cit. 2022-05-31]. Dostupné online.
- ↑ HÁJEK, Adam. Raketomety pro Ukrajinu? Jen takové, kterými nezasáhnou Rusko, řekl Biden. iDNES.cz [online]. 2022-05-30 [cit. 2022-06-01]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. USA podle Bidena dodají Ukrajině pokročilejší raketové systémy. Mělo by jít o HIMARS. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-06-01 [cit. 2022-06-01]. Dostupné online.
- ↑ BAUMANNOVÁ, Tereza. Slovensko, Velká Británie i Švédsko pošlou zbraně Ukrajině. Zelenskyj děkuje a žádá další. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-06-02 [cit. 2022-06-02]. Dostupné online.
- ↑ REZNIKOV, Oleksij. Long Hand Family of #UAarmy has been enlarged. Oleksii Reznikov [online]. Twitter, 2022-07-15 [cit. 2022-07-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nové rakety do raketometů HIMARS jsou pohromou pro pěchotu. České noviny [online]. ČTK, 2022-10-25 [cit. 2022-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Egypt displays K9 howitzer in parade. Janes.com [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ΛΆΖΟΣ, Ευθύμιος. Ελληνικός Στρατός: Ο εκσυγχρονισμός των M-270 MLRS και τα πυρομαχικά που πολλαπλασιάζουν την ισχύ τους [online]. 2021-12-02 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (řecky)
- ↑ Turkish Surface to Surface Rocket and Missile Systems - II - www.acig.org. web.archive.org [online]. 2015-12-08 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online.
- ↑ Multiple Launch Rocket System (MLRS). premium.globalsecurity.org [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online.
- ↑ Upgrade of the MLRS fleet to ensure long-range fires capacity -. Maavoimat [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ La DGA commande 13 lance-roquettes unitaires (LRU). web.archive.org [online]. 2015-05-18 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online.
- ↑ BISHT, Inder Singh. Germany Plans Israeli Rocket Artillery to Replace MARS MLRS Sent to Ukraine. The Defense Post [online]. 2023-10-23 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Military support for Ukraine | Federal Government. Website of the Federal Government | Bundesregierung [online]. 2024-04-29 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ An Obscure Israeli Rocket System May Beat the Almighty HIMARS at Its Own Game. Popular Mechanics [online]. 2023-04-10 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Italian Army to Establish HIMARS Artillery Rocket Launchers Battalion | Israel Defense. www.israeldefense.co.il [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online.
- ↑ M270 MLRS Report Between 1993 and 2014. web.archive.org [online]. 2016-06-03 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online.
- ↑ ALLISON, George. Britain confirms plans to double rocket artillery fleet [online]. 2024-05-03 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b FORSVARSDEPARTEMENTET. Noreg støttar Ukraina med langtrekkjande artilleri og radarar. Regjeringa.no [online]. 2023-05-18 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (norsky (nynorsk))
- ↑ ORYX. Answering The Call: Heavy Weaponry Supplied To Ukraine [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online.
- ↑ DEFENCE, Ministry of. Norway and the United Kingdom donate long range rocket artillery to Ukraine. Government.no [online]. 2022-06-29 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Zbraně 20. století: 600 nejznámějších zbraní světa. Praha: Ottovo nakladatelství, 1997. ISBN 80-7181-200-5.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu M270 MLRS na Wikimedia Commons