Lidový dům (Olomouc)
| Lidový dům v Olomouci | |
|---|---|
 Olomoucký Lidový dům v roce 2022 | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko, novověká historizující přestavba (1908) |
| Poloha | |
| Adresa | 1. máje 832/16, Olomouc,  Česko |
| Ulice | 1. máje |
| Souřadnice | 49°35′47,91″ s. š., 17°15′34,41″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lidový dům je dvoupatrový dům v Olomouci, původně vystavěný v barokním slohu, na počátku 20. století pak značně přestavěný historizujícím způsobem.[1] Dříve nesla stavba číslo 46 a stála na Coudní ulici (Landrichterei), po několikerém přejmenování ulice a přečíslování je současná adresa objektu 1. máje 832/16. V 19. století byla budova sídlem vojenského zásobovacího úřadu. Od roku 1909 byla známá jako Katolický dům a fungovala jako restaurace a centrum kulturní činnosti. V roce 1924 byla přejmenována na Lidový dům.[2] Později ve 20. století byla známá také pod názvem U Posledního Přemyslovce a Vegeta.[3] S odkazem na původní označení, Katolický dům, byla lidově nazývána též „Kaťák“.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Místo, kde budova stojí, bylo již od středověku součástí olomouckého Předhradí. Dům byl postaven jako barokní po roce 1708, později došlo k výrazné novodobé přestavbě v historizujícím duchu.[1] Podle ČÚZK byla přestavba dokončena 18. prosince 1909.[5] Stavba má bohatou fasádu s nápisem „Lidový dům“ a dvě patra, přičemž první patro je vysoké a nachází se v něm sál. K domu bylo rovněž přistaveno křídlo, které vystupuje do dvora. Ve sklepě se nachází valená klenba a hodnotný je také krov a zbytky štukové interiérové výzdoby.[1] V 19. století budova sloužila armádě, k roku 1877 je uváděna jako sídlo vojenského zásobovacího úřadu (k. k. Verpflegsamt).[6]
V roce 1908 rozhodl spolek s názvem „Katolický dům v Olomouci“ o zřízení domu, pod provoláním byl podepsán Mořic Hruban.[7] Ke slavnostnímu otevření pak došlo v neděli 17. října 1909.[8] Restauratér František Siche v budově provozoval „velkorestauraci I. řádu“ se zvláštně upravenými místnostmi pro svatební hostiny, bankety a další akce.[9] Národní listy tvrdily, že se klerikální strany zřízením vlastního podniku odštěpily od české společnosti. Zřízení Katolického domu se pak stalo vzorem pro podobné snahy katolických kruhů v dalších městech.[10]
V roce 1914 vznikl záměr zbudovat nový Katolický dům na místě bývalé olomoucké zbrojnice na Biskupském náměstí, jež měla být přestavena na hotel a kavárnu; původní Katolický dům měl být zužitkován jinak.[11] V roce 1924 byla budova přejmenována na Lidový dům.[2] Na území Olomouce se nacházejí i další dvě budovy označované jako Katolický dům: budova na Svatém kopečku, pozdější Hospic na Svatém Kopečku, a jednopatrový dům využívaný farností sv. Václava (Mlčochova 814/5).[12]
11. června 1959 byla v domě otevřena „vegetářská a dietní restaurace“ Vegeta, která nabízela zeleninová, moučná a vaječná jídla a pokrmy z drůbežího a rybího masa. Dietní požadavky splňovala také nepřítomnost koncentrovaných lihovin, nicméně pivo, přírodní víno, ovocné poháry, zapékanou zmrzlinu a další pochutiny podnik nabízel.[3] Josef Bieberle uvedl, že oblíbenou místní postavou byla „tlustá hostinská Andula“, která často návštěvníkům z řad přírodovědecké fakulty nalévala na dluh. Mezi ní a studenty došlo na kolejích k blíže neurčené sexuální aféře, za kterou se čtyři zúčastnění museli veřejně kát a byli z ubytování vyloučeni.[13]
Od roku 1954 bylo v sále domu předváděno rovněž loutkové divadlo, jedním z prvních představení byla hra Sněženka a trpaslíci, kterou předvedl kroužek Rudý koutek při správě Ostravské dráhy v Olomouci.[14]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c BLÁHOVÁ, Zdenka; BLAŽKOVÁ, Irena. Olomouc, MPR. Dům č.p. 832. Plán památkové ochrany MPR 1996–2004 (ůist objektu) [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.
- ↑ a b TRAPL, Miloš. V republice. In: SCHULZ, Jindřich. Dějiny Olomouce 2. Olomouc: Univerzita Palackého, 2009. ISBN 978-80-244-2369-2. S. 163.
- ↑ a b Olomoucká novinka – VEGETA. Stráž lidu: Měsíčník levicové orientace. Červen 1959, roč. 15, čís. 71, s. 3. ISSN 1805-0190.
- ↑ BIEBERLE, Josef. Olomouc: Olomoucké vzdělávací sdružení, 2009. 83 s. ISBN 978-80-254-5694-1. S. 30.
- ↑ Stavební objekt č. 832, Olomouc [online]. Český úřad zeměměřičský a katastrální [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.
- ↑ PEYSCHA, František. Olomouc: s. n., 1877. 88 s. S. 44.
- ↑ Katolický dům v Olomouci. Zpravodaj: orgán okresní jednoty živnostenských společenstev v Prostějově, hájící zájmy živnostnictva a středních vrstev vůbec. Duben 1908, roč. 4, čís. 15, s. 2. ISSN 2571-2160.
- ↑ Katolický dům. Zpravodaj: orgán okresní jednoty živnostenských společenstev v Prostějově, hájící zájmy živnostnictva a středních vrstev vůbec. Říjen 1909, roč. 5, čís. 41, s. 6. ISSN 2571-2160.
- ↑ Katolický dům, velkorestaurace I. řádu v Olomouci. Zpravodaj: orgán okresní jednoty živnostenských společenstev v Prostějově, hájící zájmy živnostnictva a středních vrstev vůbec. Srpen 1910, roč. 6, čís. 34, s. 6. ISSN 2571-2160.
- ↑ Dopis z Moravy (Přehled roku 1910: politický, kulturní, hospodářský a národnostní). Národní listy. Leden 1911, roč. 51, čís. 4, s. 2. ISSN 1214-1240.
- ↑ Druhý katolický dům v Olomouci. Zpravodaj: orgán okresní jednoty živnostenských společenstev v Prostějově, hájící zájmy živnostnictva a středních vrstev vůbec. Únor 1914, roč. 10, čís. 13, s. 5. ISSN 2571-2160.
- ↑ Kanovnické domy a objekty [online]. Metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.
- ↑ Bieberle (2009), s. 29–30.
- ↑ Nová loutková scéna. Stráž lidu: měsíčník levicové orientace. Únor 1954, roč. 10, čís. 14, s. 8. ISSN 1805-0190.