Ladislav Zemánek

PhDr. Ladislav Zemánek
Narození	24. července 1992 (31 let) Praha Československo Československo
Alma mater	Univerzita Karlova v Praze
Povolání	rusista a vědec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Zemánek (* 24. července 1992 Praha) je rusista, výzkumný pracovník evropského think tanku Čínské akademie sociálních věd China-CEE Institute a expert Valdajského klubu.

Studium

Absolvoval obor východoevropská studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (Bc. 2016, Mgr. 2018, PhDr. 2018).

Věda a výzkum

Instituce

V letech 2018 až 2021 spolupracoval s Centrem globálních studií Filosofického ústavu Akademie věd České republiky. Podílel se zde na organizaci mezinárodních konferencí a výzkumu čínské a ruské politiky. Roku 2019 se například zúčastnil konference "Šanghajská organizace pro spolupráci a Evropa: partneři, soupeři či nepřátelé?", kterou organizoval sociální vědec Marek Hrubec a jako hlavní řečník zde vystoupil přední ruský politolog a sinolog Alexandr Lukin.

Od roku 2019 je výzkumným pracovníkem China-CEE Institute, think tanku Čínské akademie sociálních věd v Budapešti, kde se zabývá problematikou vztahů mezi Čínou a Evropskou unií. Čínská akademie sociálních věd (CASS) je instituce pod vedením Ústředního výboru Komunistické strany Číny a Státní rady ČLR. Je nejvyšší akademickou institucí pro filozofický a společenský výzkum v Číně a bývá považována za "nejlepší think tank v Asii".

V roce 2022 byl Zemánek zařazen mezi experty Valdajského klubu, mezinárodního odborně-analytického diskusního fóra, sdružujícího intelektuály, politiky, podnikatele a další osobnosti z celého světa, a organizovaného předními ruskými univerzitami (MGIMO) a think tanky, blízkými vládě. Zemánek zde kritizoval vzestup "liberálního autoritářství" v západních demokraciích.

Ladislav Zemánek je autorem řady článků ve vědeckých časopisech a kolektivních monografiích v České republice i v zahraničí, především v Číně, Maďarsku, Německu, Rusku, Srbsku a na Slovensku.

Politická filozofie a mezinárodní vztahy

V minulosti se zabýval politickou a právní filozofií s důrazem na ruský konzervatismus, sociální liberalismus a reformní socialismus a publikoval studie věnované významným ruským filozofům, jako byli Ivan Iljin, Pavel Novgorodcev, Sergej Gessen, Bogdan Kisťakovskij či Georgij Gurvič. V návaznosti na polského historika Andrzeje Walického analyzoval vazby mezi ruským liberalismem a socialismem a rozvinul Walického narativ o utváření liberálně socialistického paradigmatu, které v odlišném historickém kontextu anticipovalo sovětský liberální socialismus z doby perestrojky.

V současnosti se věnuje dějinám, potenciálu a rizikům interakce mezi aktéry v eurasijském makroregionu s důrazem na Evropskou unii, Čínu a Rusko včetně projektu Nové hedvábné stezky, Šanghajské organizace pro spolupráci a BRICS.

Postliberalismus a suverénní populismus

Zemánek analyzuje rizika spojená s vývojem liberální demokracie se zaměřením na problematická místa západního politického modelu. V návaznosti na autory, jako je politický filozof Isaiah Berlin a John N. Gray, politolog Richard Sakwa, Adrian Pabst a Sergej Karaganov či sociolog Frank Furedi tematizuje autoritářské prvky v liberalismu a rozvíjí koncept postliberalismu jakožto nového vývojového stadia liberální ideologie, které je spjato s transformací mezinárodního systému.

V článku publikovaném ve vlivném ruském časopisu Russia in Global Affairs v roce 2023 analyzoval v návaznosti na Stephena F. Cohena a Richarda Sakwu mezinárodní vztahy prizmatem "druhé studené války", která je údajně definována konfliktem mezi liberálním a suverénním internacionalismem. Zemánek tento střet extrapoluje na interní vývoj liberálních demokracií, které už z jeho pohledu nejsou definovány soupeřením levice a pravice, ale liberalismu a suverénního populismu, spojujícího jak levicové, tak pravicové neliberální aktéry.

Kritika

V roce 2021 server Aktuálně.cz publikoval sérii kritických článků o výzkumu, který probíhal v Centru globálních studií Filosofického ústavu Akademie věd České republiky pod vedením Marka Hrubce. Kauza vedla k výrazným personálním změnám, ukončení projektů zaměřených na Čínu a Rusko a následné likvidaci Centra globálních studií navzdory stanovisku etické komise Akademie věd, která na Zemánkově výzkumu ani propojení s China-CEE Institute neshledala nic problematického, a to už proto, že Čínská akademie sociálních věd byla partnerskou organizací AV ČR. Mediální kampaň vyvolala negativní reakce v České republice i v zahraničí. Někteří akademici v té souvislosti kritizovali zásahy do svobody slova a vědeckého bádání.

Kampaň následně pokračovala v Maďarsku na stránkách opozičního časopisu HVG. Vedení China-CEE Institute odsoudilo politizaci akademických aktivit i pokusy o ovlivňování vědy prostřednictvím mediálních tlaků a za Ladislava Zemánka se postavilo. Článek publikovaný neokonzervativním americkým think tankem Jamestown Foundation potvrdil, že kauza byla iniciována českými akademiky z projektu Sinopsis, který je spolufinancován kontroverzní americkou organizací National Endowment for Democracy (NED), ministerstvem zahraničí USA či institucemi z Tchaj-wanu. Projekt proto bývá v českém prostředí opakovaně kritizován za nedostatek objektivity, politizaci vědy a prosazování cizích zájmů.

V květnu 2024 Český rozhlas informoval o tom, že Zemánek porušil etický kodex Univerzity Karlovy. Toho se měl dopustit uváděním chybných akademických titulů v několika publikacích a konferencích v Rusku. Podle univerzity však vyšetřování neodhalilo, že by se Zemánek úmyslně dopustil podvodu. Zároveň zástupci univerzity zdůraznili, že studenta nemohou postihovat za vědecké ani politické názory, a odmítli tak argumentaci Zemánkových kritiků z řad bývalých zaměstnanců univerzity, kteří požadovali Zemánkovo vyloučení a odebrání jeho akademických titulů.

Občanské a politické aktivity (2014–2015)

Od ledna 2014 do října 2015 byl místopředsedou nacionalistické Národní demokracie a přispíval do dezinformačního magazínu Protiproud, vedeného mluvčím prezidenta Václava Klause Petrem Hájkem. Zemánek byl kritikem vládní interpretace ruské zahraniční politiky a konfliktu na Ukrajině. V březnu 2014 vystoupil na demonstraci proti mediálním dezinformacím na Václavském náměstí organizované senátorem ČSSD Jiřím Vyvadilem a ocenil "pozitivní roli Ruské federace v mezinárodní politice".

V listopadu 2014 byl členem volební pozorovatelské mise v mezinárodně neuznané Doněcké lidové republice. Následně byl zařazen na sankční seznam vydaný prezidentem Petrem Porošenkem. Na seznamu figuroval společně s českým senátorem Jaroslavem Doubravou, ruským ministrem obrany Sergejem Šojgu, předsedou Státní dumy Sergejem Naryškinem či prezidentem Čečenské republiky Ramzanem Kadyrovem. Schválení sankčního seznamu vyvolalo kritiku ze strany předních evropských médií jako BBC, Die Zeit či El País, které krok interpretovaly jako porušování základních práv a svobod. Platnost sankcí proti Ladislavu Zemánkovi má vypršet k 24. červnu 2024.

Zemánkovo jméno také figurovalo v prohlášení, které Národní demokracie vydala v březnu 2015 a podle něhož „židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena“. Věcí se v roce 2016 zabýval Okresní soud v Jihlavě, Ladislava Zemánka nicméně neodsoudil. Za uvedené prohlášení se veřejně omluvil.

Bibliografie (výběr)

Články v impaktovaných časopisech

• Zemánek, L. (2023), The Rise of Liberal Authoritarianism and Global Transition to Polycentrism, Russia in Global Affairs, 21, 3, s. 84–102.
• Zemánek, L. (2022), Metafyzické předpoklady liberální demokracie, Filozofia, 2, 77, s. 71–84.
• Zemánek, L. (2020), Belt & Road Initiative and Russia: From Mistrust towards Cooperation, Human Affairs, 2, 30, s. 199–211.
• Zemánek, L. (2020), Proměny ruského liberálního socialismu v 1. polovině 20. století, Slovanský přehled – Slovanské historické studie, 3, 106, s. 635–655.
• Zemánek, L. (2019), Právní socialismus Sergeje Gessena, Slovanský přehled – Slovanské historické studie, 3, 105, s. 435–455.

Kapitoly v monografiích

• Zemánek, L. (2023), Eurasia in the 2020s: Between Integration and Division, in: Stekić, N., Mitić, A. (eds.), New Chinese Initiatives for a Changing Global Security. Bělehrad: Institute of International Politics and Economics, s. 59–74.
• Zemánek, L. (2021), Sociální liberalismus Pavla Novgorodceva a jeho filosofické předpoklady: analýza a kritika, in: Nykl, H. (ed.), Instituce a osobnosti ruské meziválečné emigrace v Československu. Praha: Karolinum, s. 55–84.
• Zemánek, L. (2018), Politická filosofie Ivana Iljina, in: Nykl, H. (ed.), Vybrané kapitoly z ruského myšlení 20. století, Praha: Karolinum, s. 63–95.

Reference

Autoritní data	ORCID: 0000-0002-7645-4426 Scopus: 57213148154

Portály: Lidé | Filozofie