Josef Polišenský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. PhDr. Josef Polišenský, DrSc.
Narození16. prosince 1915
Prostějov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí11. ledna 2001 (ve věku 85 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníhřbitov Kunčice pod Ondřejníkem
Povoláníhistorik, publicista, učitel, překladatel, jazykovědec, anglista a spisovatel
Alma materUniverzita Karlova
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
OceněníŘád aztéckého orla řAO (1985)
Řád Isabely Katolické řik komandér (1991)
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Polišenský (16. prosince 1915 Prostějov[1] – 11. ledna 2001 Praha[2]) byl přední český historik a pedagog, který se specializoval především na novověké dějiny Českých zemí, Evropy a dějiny Latinské Ameriky.[3]

Život[editovat | editovat zdroj]

Josef Polišenský v letech 1935–1939 vystudoval historii a anglistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Přestože uzavřel studium svou doktorskou prací už v roce 1939, z důvodu uzavření českých vysokých škol mohl být promován až po skončení druhé světové války. Současně se studiem univerzity navštěvoval Státní archivní školu, kterou absolvoval roku 1940. V roce 1947 se habilitoval v oboru obecná historie, 1951 byl jmenován státním docentem, 1957 jmenován profesorem obecných dějin na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v témže roce dosáhl titulu doktora historických věd. V 60. letech 20. století působil krátce jako hostující profesor na Universidad de Chile. V této době pracovně navštívil také Uruguay, Brazílii, Kolumbii, Mexiko a Kubu. Na konci 60. let se stal spoluzakladatelem Střediska Iberoamerických studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a jehož byl v letech 1967–1981 prvním vedoucím. V roce 1969 byl vyslán jako hostující profesor na University of California v Berkeley. Byl členem Rakouské akademie věd a Nizozemské královské akademie věd. Publikační aktivita Josefa Polišenského zahrnuje více než 120 knižních titulů vydaných kromě češtiny ve stěžejních světových jazycích a kolem jednoho a půl tisíce odborných pojednání publikovaných v prestižních světových historických časopisech.

Výběr z díla[editovat | editovat zdroj]

  • Kniha o bolesti a smutku. Výbor z moravských kronik 17. století. Praha : Nakladatelství ELK, 1948. 204 s.
  • Anglie a Bílá hora. Praha : Fil. fak. univ. Karlovy, 1949. 245 s.
  • Nizozemská politika a Bílá hora. Praha : ČSAV, 1957. 357 s.
  • Třicetiletá válka a český národ. Praha : Naše vojsko, 1960. 238 s.
  • Opavský kongres roku 1820 a evropská politika let 1820–1822. Ostrava : Krajské nakladatelství, 1962. 196 s.
  • Jan Amos Komenský. Praha : Svobodné slovo, 1963. 175 s.; 2. vyd. Praha : Melantrich, 1973. 273 s.
  • Stručné dějiny Kuby. Předpoklady kubánské revoluce. Praha : NPL, 1964. 221 s.
  • Komenský v Amsterodamu. Praha : SPN, 1970. 150 s.
  • Třicetiletá válka a evropské krize 17. století. Praha : Svoboda, 1970. 284 s.
  • Napoleon a srdce Evropy. Praha : Svoboda, 1971. 277 s.
  • Dějiny Latinské Ameriky. Praha : Svoboda, 1979. 829 s. (vedoucí autorského kolektivu)
  • Dějiny Británie. Praha : Svoboda, 1982. 323 s.
  • Česká touha cestovatelská: Cestopisy, deníky a listy ze 17. století. Praha : Odeon, 1989. 493 s. (edd.)
  • Jan Jeník z Bratřic. Praha : Melantrich, 1989. 293 s.
  • Tragic Triangle: The Netherlands, Spain And Bohemia 1617–1621. Praha : Univerzita Karlova, 1991. ISBN 80-7066-470-3.
  • Úvod do studia dějin a kultury Španělska a Portugalska: Do přelomu 19. a 20. století. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity, 1994. 212 s. ISBN 80-7042-405-2.
  • Valdštejn: Ani císař, ani král. Praha : Academia, 1995. 224 s. ISBN 80-200-0558-7.; 2. vyd. Praha : Academia, 2001. 224 s. ISBN 80-200-0863-2. (spoluautor Josef Kollmann).
  • Casanova a jeho svět. Praha : Academia, 1997. 185 s. ISBN 80-200-0616-8.
  • Tisíciletá Praha očima cizinců. Praha : Academia, 1999. 229 s.
  • Velké a malé ženy v dějinách lidstva. Praha : Jan Krigl, 2000. 241 s. ISBN 80-902045-5-4.
  • Historik v měnícím se světě. Praha : Karolinum, 2001. 352 s. ISBN 80-246-0317-9.
  • Dějiny Iberského poloostrova (do přelomu 19. a 20. století). Olomouc : Univerzita Palackého, 2002. 177 s. ISBN 80-244-0505-9. (spoluautor Ivo Barteček).

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • mexický Řád aztéckého orla (1985)
  • rakouská Cena Antonína Gindelyho
  • španělský Řád Isabely Katolické v hodnosti komtura (1991)
  • Cena Františka Palackého (1998)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Kříže v Prostějově
  2. ↑ KOLÁŘ, Pavel. Zemřel přední český historik Polišenský. iDNES.cz. 2001-01-13. Dostupné online. 
  3. ↑ ČTK. Zemřel historik Josef Polišenský. Česká televize. 2009-01-11. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9. 
  • PÁNEK, Jaroslav; VOREL, Petr, a kol. Lexikon současných českých historiků. Praha ; Pardubice: Historický ústav Akademie věd České republiky ; Sdružení historiků České republiky (Historický klub) ; Východočeské muzeum, 1999. 373 s. ISBN 80-85268-84-1. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Polišenský&oldid=23732063“