Jalta
| Jalta Ялта / Yalta | |
|---|---|
.jpg) Pohled na město | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 44°29′58″ s. š., 34°9′19″ v. d. |
| Nadmořská výška | 0–500 m n. m. |
| Stát |  Ukrajina |
| Autonomní republika | Krym |
| Městská rada | Jaltská |
| Stát (de facto) |  Rusko |
| Republika | Krym |
| Městská rada | Jaltská |
  Jalta | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 283 km² |
| Počet obyvatel | 74 652 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 263,8 obyv./km² |
| Etnické složení | Rusové (68 %), Ukrajinci, Krymští Tataři |
| Náboženské složení | převážně pravoslaví, islám |
| Správa | |
| Starosta | Oleksij Bojarčuk |
| Vznik | 1154 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +380 654 |
| PSČ | 298600—298639 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jalta (ukrajinsky a rusky Ялта; krymskou tatarštinou Yalta, arménsky Յալտա) je město na Krymu, na severním pobřeží Černého moře. Město se rozkládá na místě staré řecké kolonie. Odtud zřejmě pochází i název města (γιαλος – bezpečné pobřeží). Leží v přírodním amfiteátru u mělkého zálivu otevírajícího se k jihu, do Černého moře. Obklopují ho zalesněné Krymské hory. Je zde teplé středomořské klima, díky kterému je Jalta nejznámějším letoviskem Krymu.
Jaltská městská rada[editovat | editovat zdroj]
Administrativně je město spravováno městskou radou, do jehož obvodu spadají také město Alupka, sídla městského typu Beherove (Beregovoje), Foros, Haspra (Gaspra), Holuba Zatoka (Goluboj Zaliv), Hurzuf (Gurzuf), Kaciveli, Korejiz (Koreiz), Krasnokamjanka (Krasnokamenka), Kurpaty, Livadija, Masandra (Massandra), Nikita, Oreanda, Parkove (Parkovoje), Ponyzivka (Ponizovka), Sanatorne (Sanatornoje), Simejiz (Simeiz), Sovětske (Sovětskoje), Vidradne (Otradnoje), Voschod, Vynohradne (Vinogradnoje) a okolní vesnice.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
V Livadijském paláci na jižním předměstí Jalty se na konci II. světové války (4. – 11. února 1945) konala jaltská konference zástupců SSSR, Velké Británie a USA.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Do města nevede železniční trať; nejbližší nádraží je v Simferopolu. S Aluštou a Simferopolem je Jalta spojena nejdelší trolejbusovou tratí světa.
Jalta v Kultuře[editovat | editovat zdroj]
- Assa (film) – děj se odehrává v zimě roku 1980 na Jaltě
- Jalta, Jalta – chorvatský muzikál z roku 1971 na motivy setkání Jaltské konference
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Livadijský palác -
Památník Lenin
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Acapulco, Mexiko
Antalya, Turecko (2012)
Baden-Baden, Německo (2000)
Batumi, Gruzie (2008)
Ejlat, Izrael (2011)
Fudžisawa, Japonsko (1987)
Galați, Rumunsko (2003)
Chačmaz, Ázerbájdžán, 2009
Jerevan, Arménie
Južno-Sachalinsk, Rusko (2014)- Kaluga, Rusko
Kwangdžu, Jižní Korea (2011)
Latákie, Sýrie
Lemesos, Kypr
Margate, Spojené království (1990)- Moskva, Rusko (2006)
Nice, Francie (1960)
Pärnu, Estonsko (2004)
Pozzuoli, Itálie (1975)
Rijeka, Chorvatsko (1986)
Rhodos, Řecko (1998)- Salsomaggiore Terme, Itálie (2007)
San-ja, Čína (2004)
Santa Barbara, Spojené státy americké (1987)
Šarm aš-Šajch, Egypt (2009)- Salsomaggiore Terme, Itálie (2009)
- Ulan-Ude, Rusko (2008)
- Vladikavkaz, Rusko (2010)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Таблица 5. Численность населения России, федеральных округов, субъектов Российской Федерации, городских округов, муниципальных районов, муниципальных округов, городских и сельских поселений, городских населенных пунктов, сельских населенных пунктов с населением 3000 человек и более [online]. [cit. 2022-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-01..
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jalta na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Jalta ve Wikislovníku- (česky) Jalta - fotografie a informace v češtině
- (rusky) I Yalta (nefunkční odkaz)
