Friedrich von Raumer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Friedrich von Raumer
Narození14. května 1781
Wörlitz v Sasku-Anhaltsku
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
Úmrtí14. června 1873
ve věku 92 let
Berlín
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Místo pohřbeníčtvrť Kreuzberg, Berlín[1] (52°29′17,95″ s. š., 13°23′53,88″ v. d.)
Národnostněmecká
Alma materGöttingenská univerzita
Univerzita v Halle
Povolánívysokoškolský profesor
ZaměstnavateléVratislavská univerzita
Humboldtova univerzita
Znám jakoprávník, historik, publicista a politik
Ocenění
Politická strana Deutsche Zentrumspartei
ChoťLouise von Goerschen (1785–1867)
RodičeGeorg Friedrich von Raumer (1755–1822)
Charlotta rozená Marées aus Raguhn (1761–1811)
PříbuzníKarl Georg von Raumer (bratr, geolog a geograf; 1783–1865)
Ernst Ludwig von Gerlach (soudce a politik; 1795–1877)
Leopold von Gerlach (generál; 1790–1861)
FunkceČlen Pruské panské sněmovny
poslanec Frankfurtského parlamentu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Friedrich Ludwig Georg von Raumer (14. května 1781, Wörlitz v Sasku-Anhaltsku – 14. června 1873, Berlín) byl německý právník, historik, publicista a politik. Působil jako profesor na univerzitách ve Vratislavi a Berlíně. V letech 1818–1819 a 1842–1843 byl na vratislavské univerzitě rektorem.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí a studia[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1781 do rodiny místního vládního úředníka Georga Friedricha von Raumer a jeho ženy Charlotty. Navštěvoval berlínské Joachimsthalské gymnázium, kde také odmaturoval. Dále se věnoval studiu práva, administrativy a historie na Univerzitě Georga Augusta v Göttingenu a následně na Univerzitě Martina Luthera v Halle.[3]

Po ukončení studií v roce 1801 se stal referentem a následně roku 1804 řádným přísedícím u kurmarkské komory. Od srpna 1806 do května 1809 působil jako vedoucí jednoho z oddělení komory v braniborském městě Königs Wusterhausen.[4]

Roku 1809 odešel do Postupimi, kde se o rok později stal úředníkem na ministerstvu financí a následně byl zvolen do pruské vlády – do kabinetu premiéra Hardenberga. Během působení ve vládě doprovázel premiéra na několika zahraničních cestách. Kvůli svým liberálně-reformátorským názorům se dostával do konfliktů s ostatními úředníky a z vlády odešel.[5]

Vědecká a pedagogická činnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 1811 získal doktorát z humanistických věd na Ruprechto-Karlově univerzitě v Heidelbergu a ve stejném roce odešel do Vratislavi a stal se profesorem politologie a dějepisu na tamější nově vzniklé univerzitě.[3] V letech 1818–1819 a 1842–1843 byl na této univerzitě rektorem.[2] Mezitím absolvoval řadu studijních cest po Německu, Švýcarsku a Itálii.[5]

Od roku 1819 působil na Univerzitě Fridricha Viléma v Berlíně, kde byl rektorem v letech 1822–1823 a 1842–1843 (v tomto akademickém roce zastával zároveň funkci rektora ve Vratislavi).[6] Dále byl také děkanem na filozofické fakultě univerzity ve Vratislavi a nějakou dobu vykonával funkci tajemníka Pruské akademie věd.[3] V tomto období podnikl cesty do Francie (1830), Velké Británie (1835), Itálie (1839) a USA (1844). Poznatky z těchto cest následně publikoval ve svých vědeckých pracích. Roku 1853 odešel do emeritury.

Politická činnost[editovat | editovat zdroj]

Roku 1844 byl zvolen poslancem Frankfurtského sněmu za středopravicovou stranu Deutsche Zentrumspartei, která prosazovala sjednocení Německa pod nadvládou Pruska. Jako vyslanec arcivévody Jana Habsbursko-Lotrinského byl vyslán do Paříže. Také byl v čele výpravy k pruskému králi Fridrichu Vilémovi, která mu měla nabídnout německou císařskou korunu. Po rozpuštění Frankfurtského sněmu se vrátil do Berlína a stal se členem horní komory pruského parlamentu.[5]

Zemřel roku 1873 v Berlíně a je pohřben na hřbitově ve čtvrti Kreuzberg.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

hrob Fridicha von Raumer

Ve svých vědeckých pracích se specializoval zejména na oblast historie, práva, administrativy a politologie. Jeho nejvýznamnějšími pracemi jsou Geschichte der Hohenstaufen und ihrer Zeit (1823–25, digitalizováno) a Geschichte Europas seit dem Ende des 15ten Jahrhunderts (1832–50, digitalizováno).

  • 1806 – Sechs Dialoge über Krieg und Handel, první vydané dílo[7], digitalizováno
  • 1810 – Das britische Besteuerungssystem
  • 1813 – Handbuch merkwürdiger Stellen aus den lateinischen Geschichtschreibern des Mittelalters, digitalizováno
  • 1816 – Herbstreise nach Venedig, digitalizováno
  • 1821 – Vorlesungen über die alte Geschichte, digitalizováno
  • 1826 – Über die geschichtliche Entwickelung der Begriffe von Recht, Staat und Politik, digitalizováno
  • 1828 – Über die preußische Städteordnung, digitalizováno
  • 1831 – Briefe aus Paris zur Erläuterung der Geschichte des 16. und 17. Jahrhunderts, digitalizováno
  • 1836–1839 – Beiträge zur neuern Geschichte aus dem Britischen Museum und Reichsarchiv, digitalizováno: svazek 1, svazek 2, svazek 3
  • 1845 – Die Vereinigten Staaten von Nordamerika, digitalizováno
  • 1849 – Briefe aus Frankfurt und Paris 1848–1849digitalizováno
  • 1860 – Historisch-politische Briefe über die geselligen Verhältnisse der Menschen digitalizováno
  • 1861 – Lebenserinnerungen und Briefwechsel, digitalizováno
  • 1864–66 – Handbuch zur Geschichte der Litteratur, digitalizováno
  • 1869 – Litterarischer Nachlaß

V roce 1830 začal společně s Fridrichem Brockhausem vydávat sérii Historisches Taschenbuch (digitalizováno). Po roce 1871 v jejím vydávání pokračoval Wilhelm Heinrich Riehl.[8]

Ocenění a pocty[editovat | editovat zdroj]

Členství ve vědeckých společnostech[editovat | editovat zdroj]

zdroj[3]

Pocty[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich von Raumer na polské Wikipedii.

  1. ↑ a b WILSON, James Grant; FISKE, John; JOHNSON, Rossiter. Appletons' Cyclopædia of American Biography. New York: D. Appleton and Company, 1887-1889. Dostupné online. Kapitola Raumer, Friedrich Ludwig Georg von. (anglicky) 
  2. ↑ a b Rektoratsreden im 19. und 20. Jahrhundert – Online-Bibliographie; Schlesische Friedrich-Wilhelms-Universität zu Breslau [online]. Mnichov: Historische Kommission bei der Bayerischen Akademie der Wissenschaften [cit. 2014-11-23]. Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ a b c d SEZNAM AUTORŮ. Allgemeine Deutsche Biographie. Mnichov/Lipsko: Duncker & Humblot, 1875-1912. Dostupné online. S. 403–414. 
  4. ↑ RAUMER, Friedrich Ludwig Georg von. Lebenserinnerungen und Briefwechsel. [s.l.]: [s.n.], 1861. 385 s. Dostupné online. S. 95. (německy) 
  5. ↑ a b c d JORDAN, Stefan. Raumer, Friedrich Ludwig Georg [online]. Deutsche Biographie [cit. 2014-11-23]. Dostupné online. (německy) 
  6. ↑ Rektoratsreden im 19. und 20. Jahrhundert – Online-Bibliographie; Friedrich-Wilhelms-Universität Berlin [online]. Mnichov: Historische Kommission bei der Bayerischen Akademie der Wissenschaften [cit. 2014-11-23]. Dostupné online. (německy) 
  7. ↑ SEZNAM PŘISPĚVATELŮ. Encyclopædia Britannica. Svazek 22. [s.l.]: Encyclopædia Britannica, Inc., 1911. 32 640 s. Dostupné online. ISBN 1-59339-292-3. Kapitola Raumer, Friedrich Ludwig Georg von. (anglicky) 
  8. ↑ RINES, George Edwin. Raumer, Friedrich Ludwig Georg von [online]. The Encyclopedia Americana, 1920 [cit. 2014-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Friedrich_von_Raumer&oldid=21968625“