František Měšťan
| ing. František Měšťan | |
|---|---|
| Narození | 28. března 1896 Rychmanov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 15. února 1945 (ve věku 48 let) Kounicovy koleje  Protektorát Čechy a Morava |
| Příčina úmrtí | sebevražda podřezáním žil |
| Národnost | česká |
| Alma mater | Česká vysoká škola technická Brno |
| Povolání | sládek |
| Zaměstnavatel | Pivovar Uherský Brod |
| Choť | Božena Hlaváčová |
| Děti | Radomír Měšťan |
| Rodiče | Jan Měšťan, Františka Mastná |
| Příbuzní | sestra Růžena Neusserová |
člen Sokola | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
František Měšťan (28. března 1896 Rychmanov[1] – 15. února 1945 Kounicovy koleje) byl sládkem uherskobrodského pivovaru, odbojářem z období druhé světové války a obětí nacismu.
Život[editovat | editovat zdroj]
Před druhou světovou válkou[editovat | editovat zdroj]
František Měšťan se narodil 28. března 1896 v Rychmanově v rodině v rodině rolníka Jana Měšťana a Františky rozené Mastné. Vystudoval 1. českou státní reálku v Brně, kde maturoval v roce 1914. Po skončení první světové války pak vystudoval odbor chemického inženýrství na České vysoké škole technické rovněž v Brně. Studium ukončil v roce 1923. V roce 1921 se v Brně oženil s Boženou Hlaváčovou,[2] manželům se narodil syn Radomír. Pracoval postupně jako asistent ústavu kvasného průmyslu české techniky v Brně, chemik v uherskobrodském pivovaru a od roku 1935 jako sládek tamtéž. Byl členem Sokola.
Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]
Obrana národa[editovat | editovat zdroj]
Po německé okupaci v březnu 1939 vstoupil František Měšťan do protinacistického odboje v řadách Obrany národa. Zastával funkci zástupce velitele oblasti Uherský Brod, mj. spoluorganizoval ilegální přechody československých vojáků a letců na Slovensko. V tomto spolupracoval zejména s účetním Gustavem Kašparem a drogistou Františkem Frajtem. V areálu uherskobrodského pivovaru zřídil sklad zbraní. Dne 11. září 1941 byl poprvé zatčen gestapem, nic mu ale nebylo prokázáno a byl propuštěn.
Operace Clay[editovat | editovat zdroj]
V srpnu 1944 se stal předním spolupracovníkem výsadku Clay, zapojen byl i jeho syn, mezi další spolupracovníky patřili Josef Pelant a Rudolf Babula. Snažil se propojit odbojové organizace v oblasti včetně výsadku Carbon. Do organizace se podařilo proniknout konfidentům gestapa a během její likvidace byl 10. února 1945 zatčen i František Měšťan. Vězněn a vyslýchán byl v brněnských Kounicových kolejích, kde z obavy, aby neprozradil další spolupracovníky, spáchal 15. února 1945 sebevraždu podřezáním žil. Jeho tělo bylo zpopelněno 20. února v brněnském krematoriu.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matrika 3741, sn. 186 [online]. MZA [cit. 2023-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Matrika 17800, sn. 47 [online]. MZA [cit. 2023-04-14]. Dostupné online.