Diskuse:Polovodič

Hned s první větou: "Polovodič je pevná látka..." nesouhlasím, pokud se nepletu, tak v knize Elektronoé procesy v nekrystalických látkách (Davis, Mott) je kapitola věnovaná kapalným polovodičům. 195.113.124.6 14. 5. 2010, 16:02 (UTC)

Editační přetahovaná

V článku polovodič vznikl editační konflikt mezi mnou a IP: 84.19.68.8. Otázka zní: je správné v polovodičích v obecném případě hovořit o existenci molekul? Já se domnívám, že ne, IP 84.19.68.8 tvrdí opak a revertuje moji verzi, viz např. toto porovnání. Svoje argumenty jsem vyložil na diskusní stránce IP 84.19.68.8 a čekám na její odpověď. Současně prosím o vyjádření kohokoliv, kdo by si chtěl přečíst můj text v diskusi a cítí se povolaný vyjádřit svůj názor. Kf 09:09, 20. 10. 2005 (UTC)

Technická poznámka. Editační konflikt je na Wikipedii terminus technicus, popisuje to Wikipedie:Editační konflikt. Ve vašem případě jde o editační válku či spíše editační přetahovanou.

K tématu se vyjadřovat nemohu, nemám znalosti. Ale bylo by dobré to s oním anonymním přispěvatelem probrat právě zde, na diskusní stránce. Začal jste tedy dobře, že jste problém přenesl na tuto diskusní stránku. Zkuste jak Vy, tak Váš oponent představit nějaké argumenty, odkazy na relevantní stránky, kde se o daném tématu píše. V článku zkuste zatím onu spornou věc pominout (třeba zakomentovat celou větu). --Luděk 10:20, 20. 10. 2005 (UTC)

Absolutní souhlas s Ludkem, toto je dobré řešení. Jen bych na Vašem místě udělal snad ještě na diskusní stránce anonymní IP adresy poznámku, že o tom diskutujete zde a ne tam (viděl jsem tam Váš příspěvek), jinak to poběží na dvou místech. -jkb- ✉ 10:30, 20. 10. 2005 (UTC)

Souhlasím s Kf, většina polovodičů jsou monokrystaly dopované malým množstvím příměsí. O molekulách se opravdu nedá hovořit a atomy se tu neionizují, ale dochází k excitaci elektronů do vodivostního pásu, který všechny atomy v mříži sdílejí. Molekuly určitě existují i v pevných látkách, ale takovéto polovodiče se asi mnoho nepoužívájí (nějaké organické polovodiče možná). Určitě bych ale spíše už použil termín ionizační energie a ne ionizační práce. Bertik 10:41, 20. 10. 2005 (UTC)

Nakolik do toho vidím, tak v případě prvkových polovodičů nemá moc smysl o molekulách mluvit, nicméně v případě např. GaAs, PbS už asi ano, jelikož uspořádání v mříži je pravidelné, stejně tak jako vazebné poměry.195.113.124.6 14. 5. 2010, 16:02 (UTC)

---

Děkuji za informace stran Ed. konfliktu, termín a nadpis opravuji v tomto smyslu. Na doporučení Luďka sem kopíruji diskusi z IP diskusní stránky. Tam je i doporučený odkaz na molekulu. Moje argumenty tedy jsou zde:

Molekuly v polovodičích

Dobrý den,

zde dochází jasně k editační přetahované, měli bychom si proto vyjasnit mezi sebou pojmy.

Nemohu si pomoci, ale jsem přesvědčen, že molekuly v polovodičích v drtivé většině případů neexistují, resp. jsou naprostou výjimkou (polovodivé molekulární krystaly).

Za prvé existují polovodiče atomární (křemík, germanium), které v principu molekuly netvoří vůbec.

Za druhé: co je to molekula? Dle Wikipedie:

„Molekula je částice složená z atomů nebo iontů. Je to vícejaderná částice, která je buď elektricky neutrální, nebo má kladný nebo záporný náboj. Podle polarity náboje mluvíme o molekulových kationtech a molekulových aniontech.

Jednotlivé části molekuly drží pohromadě síly, které nazýváme chemické vazby. Chemickou vazbu můžeme definovat podle rozdílu elektronegativit iontů jako kovalentní, polární nebo iontovou.“

To vše je samozřejmě platné i v krystalech. Jenže je velký rozdíl mezi strukturou kapaliny / plynu a pevné látky. V kap. a plynech jsou molekuly daleko od sebe, tj. průměrná vzdálenost mezi sousedními molekulami je mnohem větší než vzdálenost mezi jádry atomů v rámci jedné molekuly. Tím pádem je snadné určit, co to molekula je. Mimo to v molekule existují oddělené energetické stavy elektronů - může dojít k ionizaci. Molekuly se mohou navzájem pohybovat, mají vibrační a rotační spektrum.

Nic z toho v krystalu neplatí. Jádra jsou pevně vázána na svá místa v krystalové mříži. Každé jádro má mnohem více "blízkých" sousedů, než by mělo v molekule, a chemickými vazbami je vázáno k potenciálu na více stran. Nejedná se ovšem už o potenciální energii mezi jádry, ale o krystalový potenciál. Není proto možné určit, kde by molekula měla končit a kde začínat další (s výjimkou zmíněných molekulárních krystalů, ale to je celkem rarita). Rotační spektrum je neexistující pojem, vibrační módy sice existují, ale jsou kolektivní a probíhají napříč celým krystalem - označují se jako fonony. Dále, elektrony mohou být v krystalech buď vázané, nebo volné; v každém případě se nepohybují mezi energetickými hladinami, ale v energetických pásech, a to je naprosto zásadní rozdíl mezi krystalem a izolovanou molekulou. Proto se nedá hovořit o ionizaci, ale o excitaci, např. z valenčního do vodivostního pásu.

Výjimky z tohoto pravidla by se našly, např. polovodivé molekulární krystaly ftalocyaninů, ale právě proto, že se jedná o výjimky, je podle mého názoru Vaše formulace textu chybná.

Pokud byste se chtěl o krystalech dočíst více, existuje např. kniha Ch. Kittel: Úvod do fyziky pevných látek, Academia Praha, 1985. V celé knize téměř není zmínka o molekulách. Pokud bych se měl v případě svojí formulace textu článku mýlit, musel byste mi např. vysvětlit, jak definujete molekulu v asi nejrozšířenějším polovodiči, křemíku.

Zatím článek "polovodič" nebudu dál editovat, odpovězte mi prosím na této diskusní straně. Kf 07:31, 20. 10. 2005 (UTC)

Zkopíroval: Kf 12:14, 20. 10. 2005 (UTC)

John Ambrose Fleming

V článku John Ambrose Fleming se píše:

John Ambrose Fleming (29. listopadu 1849 v Lancasteru – 18. dubna 1945 v Sidmouthu) byl britský fyzik. Roku 1904 vynalezl diodu a výrazně přispěl k rozvoji elektrického osvětlení.