Zlatá stezka
Zlatá stezka | |
---|---|
![]() Zlatá stezka, 1 km severně od Horské Kvildy | |
![]() Zlatá stezka - soustava středověkých obchodních cest mezi Pasovem a jihem Čech | |
Základní informace | |
Typ | Historická stezka/naučná stezka |
Délka | celkem 145 km[1] |
Značení | žlutá značka |
Lokalizace | |
Poloha | Šumava |
Start | Fürsteneck |
Cíl | Prachatice/Vimperk/Finsterau |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zlatá stezka (německy Goldener Steig) je souhrnný název pro systém severo-jižních středověkých obchodních cest, které překračovaly šumavské hvozdy a spojovaly Čechy s Podunajím.
Stezka byla v průběhu staletí nazývána „pasovská“, „prachatická“, „česká“ či „solná“. Název Zlatá stezka se objevuje až počátkem 16. století, jako výraz mimořádné výnosnosti obchodu, který po ní probíhal.
Historie Zlaté stezky[editovat | editovat zdroj]
První historické zmínky[editovat | editovat zdroj]
Některé trasy Zlaté stezky byly pravděpodobně využívány již v pravěku. První písemné zprávy o této významné obchodní komunikaci pocházejí z 11. století. Římský král Jindřich II. listinou ze dne 19. dubna 1010 daroval ženskému klášteru Niedernburg v Pasově poplatky z mýta na cestě do Čech.[2] (Originál dokumentu se nachází v Bavorském hlavním státním archivu v Mnichově.)
V roce 1088 přenechal český král Vratislav II. obdobné poplatky na cestě z Prachatic do Pasova pražské vyšehradské kapitule. Obě obdarované církevní instituce spravovaly stezku v prvních stoletích její existence. Funkci Niedernburgu již od 12. století postupně přebíralo pasovské biskupství a na české straně vystřídala po husitských válkách vyšehradskou kapitulu světská moc, především nejvýznamnější jihočeský rod Rožmberků.
Vrcholné období[editovat | editovat zdroj]
Zlatá stezka je příkladem komunikace, která přinášela život celým rozsáhlým oblastem sousedících středověkých států: Pasovskému biskupství a Českému království. Proudilo po ní nejen zboží, ale také myšlenky, kultura a kolonisté, kteří osídlili nehostinný pohraniční hvozd. Vznikla na ní řada vesnic a měst, z nichž zvláště Prachatice, Volary, Waldkirchen nebo Pasov jsou příkladem toho, jak významná cesta může ovlivnit osud lidského sídliště.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3d/Tovorniki-Valvasor.jpg/300px-Tovorniki-Valvasor.jpg)
Ve vrcholné době středověkých obchodních cest, ve 14. až 16. století patřila Zlatá stezka k nejvýznamnějším středověkým spojnicím. Husitské války provoz na stezce na čas přerušily, ale v 16. století, kdy českou část spravovali Rožmberkové, nastal její nový rozkvět. Prachaticemi tehdy procházelo až 1200 soumarských koní týdně a přivezlo se tam více než 3 miliony litrů soli ročně. Provoz na stezce byl tak čilý, že se musely vydávat zvláštní soumarské řády, které jej měly regulovat a řídit.
Úpadek obchodu[editovat | editovat zdroj]
Úpadek obchodu na Zlaté stezce způsobila třicetiletá válka (1618–48), která způsobila v Evropě i v českých zemích hluboký rozvrat. Stezka se kvůli loupeživým bandám stala nebezpečnou a zpustla tak, že byla těžko průchodná i pro pěší. V 17. století navíc vznikla Pasovu konkurence v obchodu se solí. Do Čech se po jiných trasách začala dovážet bavorská a rakouská sůl. Roku 1706 Habsburkové patentem císaře Josefa I. zakázali dovoz jiné než rakouské soli. Prosadili tak monopol na svou sůl, dováženou z Lince do Českých Budějovic a dále do Prahy. Provoz na Zlaté stezce počátkem 18. století zcela zanikl.
Trasy Zlaté stezky[editovat | editovat zdroj]
Systém cest spojujcích české vnitrozemí s obchodem na Dunaji se v průběhu staletí vyvíjel. Nejstarší doložená cesta vedla z dunajského přístavu Pasova do Starých Prachatic. Systém se měnil a rozšiřoval a od 14. století tvořily tuto obchodní cestu tři hlavní větve, jejichž společným východištěm byl Pasov.
Prachatická Zlatá stezka[editovat | editovat zdroj]
Dolní (neboli Prachatická) Zlatá stezka je nejstarší trasa. Cesta vedla ze Starých Prachatic asi 70 km (přímou čarou) jihozápadním směrem do Pasova na Dunaji. Stezka z Prachatic na česko–německou hranici byla v novověku důkladně zmapována a archeologicky prozkoumána. Její trasu dnes vyznačuje žlutá turistická značka, osazená 12 informačními tabulemi. Začíná v Prachaticích – u bývalé Horní brány. Po 33 km překračuje hranice a pokračuje dál do Německa. Opevněné místo Waldkirchen na německé straně bylo v jednodenní vzdálenosti od Pasova. Dopravci zde museli přenocovat, aby jim mohlo být stanoveno množství převážené soli.
Trasa Prachatické Zlaté stezky
Pasov – Ilzstadt – Grubweg – Salzweg – Leoprechting – Grossthannensteig – Salzgattern – Deching – Waldkirchen – Schiefweg – Böhmzwiesel – Fürholz (mýto niederburského kláštera) – Grainet – Leopoldsreut – Bischofsreut – Marchhäuser – České Žleby – Soumarský most – Volary – Cudrovice – hrad Hus – Albrechtovice – Perlovice – Prachatice
Trasou stezky prochází naučná stezka Zlatá stezka – Prachatická větev.[3] Krátká část stezky procházející skrze Volary (polní a lesní cesty mezi hřbitovem a severním okrajem lesa) je chráněna jako kulturní památka.[4]
Vimperská Zlatá stezka[editovat | editovat zdroj]
I když je pravděpodobně mnohem starší, první historická zmínka o střední (Vimperské) Zlaté stezce pochází z roku 1312. Na ochranu této větve Zlaté stezky byly zřízeny tři hrady. Hrad Vimperk, založený v polovině 13. století, hrad Kunžvart a na německé straně hrad Wolfstein, u kterého později vzniklo město Freyung. Obchod na vimperské stezce byl konkurencí pro Prachatice. V 16. století tvořil vimperský solný obchod asi 2/5 obchodu prachatického. Vimperskou Zlatou stezku využila císařská silnice, která vznikla na základě silničního patentu Marie Terezie z roku 1756. Tato trasa se s malými změnami používá dodnes jako hlavní spojení Bavorska se středními Čechami (silnice I/4).
Trasa Vimperské Zlaté stezky
Pasov – Strasskirchen – Röhrnbach – Freyung – Strážný – Horní Vltavice – Solná Lhota (Salzweg) – Vimperk
Trasou prochází naučná stezka Zlatá stezka – Vimperská větev.[5]
Kašperskohorská Zlatá stezka[editovat | editovat zdroj]
Horní (Kašperskohorská) Zlatá stezka je nejmladší trasou Zlaté stezky. Vedla z Kašperských hor přes Horskou Kvildu, Kvildu, na Freyung a dále do Pasova. Ve 14. století byla vytyčena nová trasa (tzv. Zlatá cesta), která se oddělovala v Horské Kvildě a postupovala západněji přes Grafenau a také do Pasova. Ve stopě Kašperskohorské Zlaté stezky (místy souběžně) vede dnes přes Horskou Kvildu zelená turistická značka, která umožňuje nahlédnout, o jaké dílo se jednalo.
Zlatá cesta[editovat | editovat zdroj]
Tato "Zlatá cesta" byla vybudována z příkazu krále Karla IV. v roce 1356 jako část zamýšlené dálkové obchodní cesty z Čech přes Salcburk až do Benátek. Měla šířku 2,5 m, byla dlážděná a umožňovala formanskou dopravu na kupeckých nákladních vozech. Za vytyčení nové silnice byl královský úředník Heinzlin von Bader odměněn pozemkem u osady Červená pod Malou Losenicí. Pro ochranu obchodní cesty, zlatých dolů a zemské hranice byl Karlem IV. v tom samém roce (1356) založen hrad Kašperk. Podobně byl při obchodní cestě založen klášter St. Oswald a město Grafenau s jeho velkoryse pojatým náměstím.
Tato Karlem IV. velkoryse založená „dálnice středověku“ bývá někdy též nazývána Zlatá cesta (německy Goldene Straße), i když možná vhodnější překlad by byl Zlatá silnice. Neboť název Zlatá cesta je častěji používán pro spojnici Praha – Norimberk, významnou mezinárodní cestu rovněž vybudovanou Karlem IV.
Od sklonku 16. století využívali šumavské „Zlaté cesty“ bavorští vévodové k přepravě své soli do Čech a konkurovali tím Pasovu a Zlaté stezce. Toto soupeření ukončila v roce 1608 smlouva, podle které Bavorsko dále prodávalo svou sůl Pasovu a ten ji dopravoval po Zlaté stezce do Čech. Význam šumavské Zlaté cesty tím silně poklesl a po třicetileté válce (1618–1648) zcela zpustla.
Trasa Zlaté cesty
Pasov – Tittling – Grafenau – St. Oswald – Waldhäuser – Modrý sloup pod Luzným – Filipova Huť – Horská Kvilda – Kozí Hřbety – Kašperské Hory
Stavební rozvoj podél tras Zlaté stezky[editovat | editovat zdroj]
K ochraně cest Zlaté stezky byly postaveny hrady a hrádky Stožec, Kunžvart, Hus, Vimperk, Osule u Vitějovic a Kašperk na české a Kalkenstein a Wolfstein na pasovské straně. Z řady osad a měst, vzniklých na všech větvích stezky, si brzy vybudovaly rozhodující význam na české straně Staré Prachatice, vystřídané na počátku 14. století nově založeným městem v široké kotlině pod Libínem, a na německé straně staré biskupské město Pasov. Zvláště Prachatice byly se Zlatou stezkou spjaty doslova bytostně a díky ní se postupně domohly postavení jednoho z nejvýznamnějších českých měst. Vděčí jí také za dodnes dochovanou velkolepou renesanční výstavbu, která je produktem vrcholné doby existence této obchodní komunikace.
Přepravované zboží[editovat | editovat zdroj]
Hlavním obchodním artiklem na Zlaté stezce byla nesporně sůl z rakouských solných dolů. České země jí měly nedostatek, a jelikož středověk potřeboval velké množství soli (byl to jediný konzervační prostředek na potraviny), bylo nutné ji dovážet. Ze solných ložisek ve východoalpské oblasti v Reichenhallu, Halleinu nebo Hallstattu se sůl přepravovala po řekách do Pasova a odtud na hřbetech soumarských koní po Zlaté stezce přes Šumavu do Čech. Kromě soli se z Pasova do Čech vozily drahé látky, jižní plody, koření a víno a opačným směrem hlavně obilí a dále chmel, med, vlna, kůže, pivo a další potravinářské produkty.
Soumaři[editovat | editovat zdroj]
Skutečnými nositeli obchodu na Zlaté stezce byli soumaři (německy Säumer), většinou sedláci, kteří za odměnu přepravovali zboží na hřbetech koní buď ve vlastní režii nebo ve službách velkoobchodníků. Z bezpečnostních důvodů se tito soumaři sdružovali do karavan a občas používali i ozbrojeného doprovodu. Karavany chodily po celý rok, ale nejvíce po žních a hlavně po podzimních pracích; cesty byly totiž v bažinatých úsecích zamrzlé a byl dostatek obilí, hlavního zpětného nákladu do Pasova. Po denním pochodu asi 25 – 30 kilometrů museli soumaři nocovat a právě v těchto vzdálenostech vznikla na trase Pasov – Prachatice největší soumarská sídliště Waldkirchen a Volary.
Archeologický výzkum[editovat | editovat zdroj]
O Zlatou stezku se již od počátku 19. století zajímají vědci, spisovatelé i široká veřejnost a v současné době probíhá rozsáhlý historicko-archeologický výzkum, který má rekonstruovat průběh této středověké komunikace v terénu.[6][7][8][9][10][11]Řada vědeckých konferencí, výstav, článků i upomínkových a turistických akcí svědčí v poslední době o tom, že se Zlatá stezka probouzí k novému životu a že by mohla opět začít plnit svou dávnou úlohu spojnice mezi zeměmi a národy na obou stranách Šumavy.
Muzea[editovat | editovat zdroj]
- Prachatické muzeum, Velké náměstí 13
- Městské muzeum Volary, Česká 71
Projekt INTERREG[editovat | editovat zdroj]
V rámci projektu INTERREG vznikla síť vyznačených turistických tras s názvem Zlatá stezka, která má v ČR délku 631 km a která navazuje na síť vyznačených turistických tras s názvem Gold Steig ve východním Bavorsku. Obě sítě turistických tras o celkové délce okolo 2.000 km jsou propojeny třinácti přeshraničními cestami.[12][13][14]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Wanderweg "Goldener Steig"
- ↑ Listina Jindřicha II.. www.goldenersteig.eu [online]. [cit. 2010-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-02.
- ↑ NS ZLATÁ STEZKA - Prachatická větev na webu Jižní Čechy a Šumava
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-03-23]. Identifikátor záznamu 133868 : cesta Zlatá stezka, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ NS ZLATÁ STEZKA - Vimperská větev na webu Jižní Čechy a Šumava
- ↑ Prachatice.Cesta Zlatá stezka, zřícenina [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-01-13]. Dostupné online.
- ↑ KUBŮ, František; ZAVŘEL, Petr. Zlatá stezka - historický a archeologický výzkum významné středověké obchodní cesty. 1. Úsek Prachatice - státní hranice. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 2007. 190 s., fot. + 1 mapa. s. ISBN 978-80-86260-62-4.
- ↑ KUBŮ, František; ZAVŘEL, Petr. Zlatá stezka.Historický a archeologický výzkum významné středověké obchodní cesty. 2. Úsek Vimperk - státní hranice. 1. vyd. České Budějovice, Prachatice: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, Prachatické muzeum, 2007. 230. obr. a foto v textu s. ISBN 9788086260822.
- ↑ KUBŮ, František; ZAVŘEL, Petr. Zlatá stezka. Historický a archeologický výzkum významné středověké obchodní cesty.3. Úsek Kašperské Hory - státní hranice. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 2009. 263 s. ISBN 9788087311066.
- ↑ KUBŮ, František; ZAVŘEL, Petr; KERSCHER, Hermann. Zlatá stezka - historický a archeologický výzkum významné středověké obchodní cesty. 4. Úsek státní hranice - Pasov. 1. vyd. Prachatice: Prachatické muzeum, 2015. 672 stran : ilustrace (převážně barevné), mapy, portréty, plány, faksimile ; s. ISBN 978-80-87421-21-5. S jednou kapitolou od Hermanna Kerschera.
- ↑ KUBŮ, František; ZAVŘEL, Petr; KERSCHER, Hermann. Der Goldene Steig: historische und archäologische Erforschung eines bedeutenden mittelalterlichen Handelsweges. 4., Die Strecke Staatsgrenze - Passau / František Kubů, Petr Zavřel ; mit einem Kapitel von Hermann Kerscher. 1. vyd. Passau: Passau: Verein für Ostbairische Heimatforschung ; Prachatice : Prachatické muzeum, [2013], 2013. 694 stran: ilustrace (převážně barevné), mapy, faksimile ; 25 cm + 1 CD-ROM + 1 mapa (24 x 31 cm) s. (Veröffentlichungen des Instituts für Kulturraumforschung Ostbaierns und der Nachbarregionen der Universität Passau; Nr. 49). ISBN 978-3-00-042774-9. (německy) Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstříky.
- ↑ NOVÁKOVÁ, Marcela. Zlatá stezka: Etapový průvodce. [s.l.]: Odbor kultury, památkovépéče a cestovního ruchu Plzeňského kraje, 2018. 146 s.
- ↑ Zlatá stezka. zlatoustezkou.cz [online]. [cit. 2021-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Fernwanderweg Goldsteig: Wandern in Bayern & Böhmen - Routen, Touren, Tipps & News. www.goldsteig-wandern.de [online]. [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. (německy)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KUBŮ, František; ZAVŘEL, Petr. Zlatá stezka - historický a archeologický výzkum významné středověké obchodní cesty. 1. Úsek Prachatice - státní hranice. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 2007. 190 s., fot. + 1 mapa. s. ISBN 978-80-86260-62-4.
- KUBŮ, František; ZAVŘEL, Petr. Zlatá stezka.Historický a archeologický výzkum významné středověké obchodní cesty.2. Úsek Vimperk - státní hranice. 1. vyd. České Budějovice, Prachatice: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, Prachatické muzeum, 2007. 230. obr. a foto v textu s. ISBN 9788086260822.
- KUBŮ, František; ZAVŘEL, Petr. Zlatá stezka. Historický a archeologický výzkum významné středověké obchodní cesty.3. Úsek Kašperské Hory - státní hranice. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 2009. 263 s. ISBN 9788087311066.
- KUBŮ, František; ZAVŘEL, Petr; KERSCHER, Hermann. Zlatá stezka - historický a archeologický výzkum významné středověké obchodní cesty. 4. Úsek státní hranice - Pasov. 1. vyd. Prachatice: Prachatické muzeum, 2015. 672 stran : ilustrace (převážně barevné), mapy, portréty, plány, faksimile ; s. ISBN 978-80-87421-21-5. S jednou kapitolou od Hermanna Kerschera.
- KUBŮ, František; ZAVŘEL, Petr; KERSCHER, Hermann. Der Goldene Steig: historische und archäologische Erforschung eines bedeutenden mittelalterlichen Handelsweges. 4., Die Strecke Staatsgrenze - Passau / František Kubů, Petr Zavřel ; mit einem Kapitel von Hermann Kerscher. 1. vyd. Passau: Passau: Verein für Ostbairische Heimatforschung ; Prachatice : Prachatické muzeum, [2013], 2013. 694 stran: ilustrace (převážně barevné), mapy, faksimile ; 25 cm + 1 CD-ROM + 1 mapa (24 x 31 cm) s. (Veröffentlichungen des Instituts für Kulturraumforschung Ostbaierns und der Nachbarregionen der Universität Passau; Nr. 49). ISBN 978-3-00-042774-9. (německy) Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstříky.
- Toulavá kamera 1, str. 18-21, ISBN 80-7316-228-8
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlatá stezka na Wikimedia Commons
- Zlatá stezka na Šumavě
- Zlatá stezka - Příbram
- tři hlavní větve Zlaté stezky
- Výukové materiály o Zlaté stezce z Pasova do Čech[nedostupný zdroj] cz/de
Zlatá stezka ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
- Obchodní cesty
- Historické cesty v Česku
- Naučné stezky na Šumavě
- Naučné stezky v Šumavském podhůří
- Naučné stezky v okrese Prachatice
- Naučné stezky v Německu
- Doprava v Německu
- Doprava na česko-německé státní hranici
- Doprava v okrese Prachatice
- Dějiny Bavorska
- Doprava v Bavorsku
- České dějiny ve středověku
- Dějiny Německa
- Geografie Bavorska
- Turistické značené trasy v Jihočeském kraji
- Turistické značené trasy v Plzeňském kraji
- Turistické trasy v Bavorsku