Včelí jed
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/51/Stechende_Biene_12a.jpg/250px-Stechende_Biene_12a.jpg)
Včelí jed je látka produkovaná jedotvornou žlázou včelích dělnic. Včelí dělnice bránící včelstvo před vetřelcem pomocí žihadel vpravují do těla nepřítele jed, čímž vetřelce usmrtí, paralyzují či alespoň odhánějí v závislosti na velikosti a tím i odolnosti nepřátelského organismu. Jed vytváří i včelí matka, ale používá jej jen při souboji s jinou matkou. Trubci žihadlo postrádají a nemohou bodnout.
Složení a účinky[editovat | editovat zdroj]
Včelí jed je bezbarvá kapalina charakteristické vůně a kyselé chuti. Obsahuje následující sloučeniny:
Biogenní aminy:
- melitin (50 % sušiny) poškozuje červené i bílé krvinky
- Apamin (3 % sušiny) zásaditý peptid silně působící na nervovou soustavu
- MCD peptid narušuje činnost buněčných membrán
Enzymy
- Fosfolipáza A i B (14 % sušiny) způsobuje hemolýzu
- Hyaluronidáza (2 % sušiny)
Účinky uvedených složek působí na nervovou soustavu, snižují krevní tlak, rozkládají červené krvinky. U citlivých osob mohou způsobit horečkovitý stav nebo anafylaktický šok. Všechny složky včelího jedu se synergují.
První pomoc[editovat | editovat zdroj]
V místě, kde do těla proniklo včelí žihadlo, vzniká za pocitu ostré bolesti otok. Zabodnuté žihadlo se odstraňuje vyškrábnutím nehtem; nikoliv vytahovat žihadlo za vyčnívající konec prsty nebo pinzetou. Došlo by k nežádoucímu vytlačení zbytků jedu do rány z jedového váčku na vytrženém žihadle. Místo vpichu se ochladí. Slabý otok kolem ranky je normální. Velké otoky, změna barvy kůže, nevolnost, poruchy oběhového systému nebo dušnost jsou příznaky alergické reakce. V takovém případě nutno zajistit okamžitou lékařskou pomoc.[1] Jsou zaznamenány případy, kdy včela žihadlem zasáhla přímo cévu jinak odolného včelaře. I ten pak upadne do kratšího bezvědomí.
Na účinky včelího jedu je nejcitlivější samotná včela. V souboji s loupežícími jedinci vlastního druhu nebo s vosami na rozdíl od útoku na savce může včela bez obtíží své žihadlo z chitinového krunýře opět vytáhnout a mnohonásobně použít.
Toxicita pro člověka[editovat | editovat zdroj]
Pro zdravého dospělého člověka představuje smrtelné riziko bodnutí (index LD50) asi 700 žihadel. Pro malé dítě to může být již 90 žihadel. Počet žihadel se může lišit.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ BIENEFELD, Kaspar. Včelařství krok za krokem. Český Těšín: Vydavatelství Víkend, 2006. ISBN 80-86891-30-5. Kapitola Správné zacházení se včelami, s. 11.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- TITĚRA, Dalibor. Včelí produkty mýtů zbavené: med, vosk, pyl, mateří kašička, propolis, včelí jed. 3. vydání. Praha : Nakladatelství Brázda, 2017; ISBN 978-80-209-0424-9
- VESELÝ, Vladimír a kol. Včelařství. Praha: Brázda, 2003. ISBN 80-209-0320-8. Kapitola Včelí jed, s. 256.