Protokol III
Protokol III je dodatečný protokol z roku 2005 k Ženevským úmluvám, který se týká přijetí dodatečného rozlišovacího znaku. Podle protokolu může být lékařským a náboženským personálem v době války namísto tradičních symbolů Červeného kříže nebo Červeného půlměsíce zobrazen ochranný znak Červeného krystalu. Lidé s některým z těchto ochranných emblémů vykonávají humanitární službu a musí být chráněni všemi stranami konfliktu.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Členové mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce nosí červený kříž nebo červený půlměsíc. Členové Izraelské národní zdravotnické záchranné služby Magen David Adom se zdráhali vzdát svého znaku – červené Davidovy hvězdy a nepožívali ochrany stanovené v Ženevských úmluvách.V roce 2005 byl přijat Protokol III k Ženevským úmluvám, který vstoupil v platnost dne 14. ledna 2007. Izraelská národní zdravotnická záchranná služba Magen David Adom od té doby těží z ochrany poskytované v Ženevských konvencích, a to pokud její členové jsou během mezinárodního konfliktu označeni symbolem červeného krystalu.
Pravidla použití[editovat | editovat zdroj]
Článek 2 tohoto stručného protokolu uznává nový rozlišovací znak, červený krystal, který lze použít ve spojení s červeným křížem nebo červeným půlměsícem a ke stejnému účelu. Všechny tři symboly mají stejný právní status. Tyto tři symboly lze použít ve dvou případech:
Ochranné použití[editovat | editovat zdroj]
Lékařský a náboženský personál může umístit symbol na své osobě, vozidlech, plavidlech a budovách, aby oznámil své humanitární poslání a ochranu svého postavení v souladu s Ženevskými konvencemi. Tyto symboly ukazují chráněný status nositele. Chránění příslušníci ozbrojených sil mohou nosit tyto symboly vždy. Civilní instituce, jako jsou nemocnice, mohou tyto symboly používat dočasně, a to v souvislosti s ozbrojeným konfliktem.[2]
Použití k označení členství[editovat | editovat zdroj]
Členové mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce mohou nosit tyto emblémy jak v době míru, tak v době války, aby ukázali svou příslušnost k této organizaci.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Protocol III na anglické Wikipedii a Protocole III na francouzské Wikipedii.
- ↑ PULLES, Gerrit Jan. CRYSTALLISING AN EMBLEM: ON THE ADOPTION OF THE THIRD ADDITIONAL PROTOCOL TO THE GENEVA CONVENTIONS. Yearbook of International Humanitarian Law. 2005-12, roč. 8, s. 296–319. Dostupné online [cit. 2024-05-21]. ISSN 1574-096X. DOI 10.1017/S1389135905002965. (anglicky)
- ↑ Geneva Convention for the amelioration of the condition of the wounded and sick in armed forces in the field. Příprava vydání Jean S. Pictet, Frédéric Siordet, Internationales Komitee vom Roten Kreuz. 2. repr. vyd. Geneva: International Committee of the Red Cross 466 s. (The Geneva Conventions of 12 August 1949 : Commentary / Jean S. Pictet). ISBN 978-2-88145-065-5.