Miroslav Čepelka
| Miroslav Čepelka | |
|---|---|
 | |
| Narození | 5. března 1920 Hronov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 19. ledna 2010 Praha  Československo |
| Povolání | kněz |
| Nábož. vyznání | Církev československá husitská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Miroslav Čepelka (5. března 1920, Hronov – 19. ledna 2010, Praha), učitel náboženství a farář Církve československé husitské.[p 1]
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako jediné dítě v rodině tkalců Jaroslava a Anny Čepelkových. Po maturitě na reálném gymnáziu v Náchodě (31. května 1939) byl přijat na Vysokou školu chemicko-technologického inženýrství v Praze. Bydlel v Hlávkových kolejích, odkud byl v listopadu 1939 při nacistické razii odvlečen do kasáren v Ruzyni. Patřil k mladším studentům, kteří byli pro svůj věk záhy propuštěni.[1] Po uzavření českých vysokých škol se nakrátko vrátil do rodného Hronova, kde získal úřednické zaměstnání. Ve školním roce 1940/1941 nastoupil do Bohoslovecké koleje a připravoval se na kněžské povolání. Současně vypomáhal v Praze 1 s výukou náboženství. Dne 19. října 1944 přijal v Husově sboru v Praze-Dejvicích kněžské svěcení.[2] Postupně sloužil jako pomocný duchovní v náboženských obcích Praha-Vinohrady, Praha-Libeň, Praha-Žižkov a Praha-Vršovice. V roce 1950 byl ustanoven zatímním farářem v Praze-Záběhlicích, kde působil do roku 1967. V této době se například zasloužil o vybudování modlitebny na Spořilově.
Další farářské roky před odchodem do starobního důchodu spojil Miroslav Čepelka s náboženskou obcí v Praze na Žižkově (1967–1980). Zde se vedle běžné škály pastorační a duchovenské služby zasloužil o zrod pravidelných modlitebních a svědeckých večerů, kterých se ve Farského síni uskutečnilo celkem 336.[3] Od poloviny 60. let patřil ke kmenovým členům společenství živé víry uvnitř Církve československé husitské, které se přirozeně utvářelo kolem osobnosti faráře bez státního souhlasu Václava Mikuleckého a pravidelně se setkávalo až do 80. let na několika farách. I po přiznání starobního důchodu vypomáhal v Hostivaři. Poslední roky prožil na Zahradním Městě. Zesnul tiše po dlouhé těžké nemoci 19. ledna 2010. Poslední rozloučení se konalo 27. ledna 2010 v obřadní síni krematoria v Praze-Strašnicích.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Charakteristika "husitská" byla k názvu církve přičleněna z rozhodnutí VI. řádného sněmu v roce 1971.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ JINDRA, Martin. Potřebný služebník Miroslav Čepelka. Český zápas. 2020-03-08, čís. 10, s. 4.
- ↑ LUKEŠOVÁ, Anna. Buď vůle tvá. Český zápas. 2010-02-21, čís. 8, s. 3.
- ↑ JINDRA, Martin. Z milosti trpět pro Krista. Životní příběh faráře Církve československé (husitské) Václava Mikuleckého. Praha: Blahoslav ve spolupráci s NO CČSH Praha 1 - Staré Město, 2011. 380 s. ISBN 978-80-7000-067-0. S. 127–131.
- ↑ JINDRA, Martin; SLADKOWSKI, Marcel. Biografický slovník Církve československé husitské. Praha: CČSH, 2020. 640 s. ISBN 978-80-7000-167-7. S. 92–93.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ÚAM CČSH, f. Osobní složky duchovních, osobní výkaz Miroslava Čepelky.
- JINDRA, Martin; SLADKOWSKI, Marcel (eds.). Biografický slovník Církve československé husitské. Praha: CČSH, 2020. 640 s. ISBN 978-80-7000-167-7. S. 92-93.
- JINDRA, Martin: Potřebný služebník Miroslav Čepelka. Český zápas, 2020, č. 10, s. 4.
- JINDRA, Martin: Z milosti trpět pro Krista. Životní příběh faráře Církve československé (husitské) Václava Mikuleckého. Blahoslav ve spolupráci s NO CČSH Praha 1 - Staré Město, Praha 2011.
- LUKEŠOVÁ, Anna: Buď vůle tvá. Český zápas, 2010, č. 8, s. 3.
