Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Dolné Orešany)
| Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Dolné Orešany) | |
|---|---|
 Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Dolné Orešany) | |
| Místo | |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Trnavský |
| Obec | Dolné Orešany |
| Souřadnice | 48°26′19,68″ s. š., 17°25′42,6″ v. d. |
  Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Dolné Orešany) | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | Západní |
| Diecéze | Trnavská |
| Děkanát | Smolenice |
| Farnost | Dolné Orešany |
| Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
| Architektonický popis | |
| Typ stavby | gotika |
| Výstavba | první polovina 14. století–1766 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v obci Dolné Orešany je gotická, později slohově upravovaná sakrální stavba, nacházející se v centru této obce v okrese Trnava v Trnavském kraji na Slovensku.
Nejstarší stavba obce je známá především svým netradičním zakončením kostelní věže.
Stavební historie[editovat | editovat zdroj]
V obci, někdejším zeměpanské městečku, ležící na jihovýchodním úpatí Malých Karpat a známé svou vinařskou tradicí postavili v první polovině 14. století kostel zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie (patrocínium však doloženo až v roce 1543). První písemná zmínka o jeho existenci pochází z roku 1390.
Jako jednolodní stavba s polygonálním presbytářem zaklenutým žebrovou klenbou kostelík existoval více než sto let. K dalším stavebním úpravám přišlo ve dvacátých letech 16. století. Tehdy ke kostelu na západní straně přistavěli mohutnou věž na čtvercovém půdorysu. Kostel dostal v exteriéru podobu, v jaké ho známe i dnes.
Vzhled kostela[editovat | editovat zdroj]
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Dolních Orešany je jednolodní stavba s polygonálním presbytářem a západní představěnou věží. Trojetážová mohutná věž s barokní fasádou byla, podle letopočtů vyrytých na kamenných kvádrech, postavená v letech 1518–1521. Je charakteristická netradičním zakončením. Zděnou jehlancovitou střechu místo tradičního kříže završuje symbol královské moci – na podušce s třásněmi položená svatoštěpánská koruna s nakloněným křížem. Velmi netradiční řešení má zřejmě souvislost s faktem, že v kostele byla někdy královská koruna skutečně uložena. V podvěží se nachází hlavní vchod do kostela, který tvoří lomený segmentový portál. Ve středu klenby vstupu v podvěží, kde se sbíhají ozdobné pruty, je kamenný kvádr upravený jako erb. V něm je vyryt rok 1525, hrozen hroznů a vinohradnícký nůž.
Druhý vchod do kostela vede přes portál v přistavěné jižní předsíni. Po jejím obou stranách se nacházejí dvě zajímavé kamenné nádoby na svěcenou vodu - z červeného mramoru s tepanými železnými kryty. Jižní strana kostela obsahuje kapli Panny Marie Lurdské. Zdi kostela jsou z vnější strany na presbytáři a na lodi členěny pultovými opěrnými pilíři.
Interiérovou výzdobu jednolodního kostela představují dva boční oltáře při vítězném oblouku. Levý boční oltář obsahuje sousoší svatého Josefa držícího na rukou Ježíška. Pravý boční oltář je zasvěcen Božskému Srdci Ježíšovu. Na vítězném oblouku, oddělujícím svatyni od lodi, je umístěn výjev Ukřižování z první poloviny 18. století.
Zajímavým uměleckým doplňkem interiéru kostela je fragment pozdně nástěnné malby ze začátku 15. století představující vedle sebe sedící apoštoly. Celkový vzhled malby narušila přístavba barokní kazatelny v roce 1745. Na ní tvůrce umístil sochy Krista a čtyř evangelistů.
V interiéru nacházíme ještě architektonicky hodnotné žebrování klenby a na jižní straně lodi a v presbytáři gotická kružbová okna.
Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]
Kostel stojí v areálu ohrazeném původní renesančním opevňovací zdí členěnou, podobně jako zdivo kostela, pultovými opěrnými pilíři.
Okolí kostela dotváří památník obětí první a druhé světové války a kamenný pranýř z roku 1654.
Nedaleko kostela, na jižním konci obce, se v ohrazeném areálu, někdejším hřbitově, nachází barokní Kaple Nejsvětější Trojice z roku 1715. Je součástí zdejší kalvárie.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kostol Nanebovzatia Panny Márie (Dolné Orešany) na slovenské Wikipedii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Čt. Podolinský, Kulturní krásy Slovenska - Gotické kostely - venkov, Dajama, Bratislava, 2010, ISBN 978-80-89226-91-7
- M. Togner, Středověká nástěnná malba na Slovensku, vydavatel neznámý, Bratislava, 1988
- V. Dvořáková, J. Krása, K. Stejskal, Středověká nástěnná malba na Slovensku, Odeon, Praha, 1978, Tatran, Bratislava, 1978
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons
