Jezídské ženské jednotky
Jezídské ženské jednotky Yekîneyên Jinên Êzidxan | |
---|---|
![]() Jezídské bojovnice v roce 2015 poblíž Sindžáru | |
Země | ![]() |
Existence | 2015 – |
Vznik | 2015 |
Velitelé | Berivan Aslan, Rosyar Vejin |
Účast | |
Války | válka proti Islámskému státu, občanská válka v Iráku (2014–2017) |
Yekîneyên Jinên Êzidxan (kurdsky, zkráceně YJÊ), v překladu Jezídské ženské jednotky, vznikly v roce 2015 jako jezídské ženské milice v oblasti kurdského Sindžáru na severozápadě Iráku. Tyto vojenské oddíly byly vytvořeny za účelem ochrany jezídské komunity před útoky Islámského státu, jehož příslušníci se snažili vyhladit Jezídy jako pohany a nevěřící.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Dne 5. ledna 2015 byly na severu Iráku založeny ženské oddíly Yekîneyên Parastina Jin ê Şengalê (YJŞ, v překladu z kurdštiny Sindžárské ženské obranné oddíly) jako součást Sindžárských obranných jednotek YBŞ, smíšených jezídských milicí. Sindžárské jezídské ženské jednotky se přejmenovaly na Yekîneyên Jinên Êzidxan 26. října 2015.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/13/Flag_of_Sinjar_Womens_Units.svg/220px-Flag_of_Sinjar_Womens_Units.svg.png)
Založení těchto ženských jednotek bylo inspirováno tzv. jineologií, ideologií kurdského feminismu, jejímž autorem je kurdský vůdce Abdullah Öcalan, zakladatel a bývalý předseda Kurdské strany pracujících (PKK), odsouzený v Turecku k doživotnímu pobytu ve vězení.S touto ideologií mj. souvisejí i Öcalanovy teze demokratického federalismu, které v roce 2005 položily základ ustavení nacionálně-politické organizace Svazu obcí Kurdistánu (Koma Civakên Kurdistanê), reprezentující kurdské obyvatelstvo v Turecku, Iráku, Íránu a Sýrii.
Již o dva roky dříve, na jaře roku 2013, vznikly v Rožavě na východě Sýrie ženské jednotky YPJ (Yekîneyên Parastina Jin, Ženské obranné jednotky).[2] Tyto ženy bojovaly proti Islámskému státu, ale zároveň se prezentovaly jako bojovnice za práva žen. V roce 2017 představovaly ženy 40% bojových sil Rožavy, bojovaly u Kobani, Džarábulusu a na dalších místech.[2]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/85/YJ%C3%8A_fighters_in_Raqqa_2.png/220px-YJ%C3%8A_fighters_in_Raqqa_2.png)
Ustavení ženských jezídských obranných milicí předcházel masakr v Sindžáru, k němuž došlo v srpnu roku 2014. Sindžár měl pro islamisty mimořádný význam, protože ležel na spojnici mezi iráckým Mosulem, ovládáným Islámským státem, a pozicemi teroristů ve východní Sýrii.[3] Dne 3. srpna 2014 obrojenci Islámského státu obsadili město Sindžár, vyvraždili zde tisíce Jezídů a jezídské ženy a dívky, které nepozabíjeli, odvlekli jako sexuální otrokyně. V Sindžáru před útokem IS žilo kolem 88 000 lidí.[3] Přibližně deset tisíc uprchlých Jezídů nalezlo po obsazení města Islámským státem útočiště v pohoří Sindžár severně od města.
V druhé polovině roku 2014 probíhaly boje kurdských pešmergů ve snaze ochránit Jezídy, obklíčené v horách, a znovu dobýt Sindžár. Spojeným kurdsko - jezídským silám, jejichž součástí byly i ženské jednotky[4], se definitivně podařilo znovu obsadit město 13. listopadu 2015. Den po dobytí města byl odhalen masový hrob 78 jezídských žen ve věku od 40 do zhruba 80 let, popravených islamisty.[5] V následujících dnech byly objeveny další masové hroby jezídských mužů a žen.[6] Jezídské ženské jednotky se posléze účastnily dalších vojenských operací v regionu, například bojů o Rakku v letech 2016 a 2017.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Êzîdxan Women's Units na anglické Wikipedii.
- ↑ MOROZ, Sarah. The women taking on Isis: on the ground with Iraq's female fighters. The Guardian [online]. 2015-09-11 [cit. 2021-04-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b KLICPEROVÁ, Lenka. Tyto ženy a dívky vzaly do ruky zbraň, aby bojovaly proti Islámskému státu. Tisíce Kurdek už v boji padly. Lidé a Země [online]. reflex.cz, 2017-07-04 [cit. 2021-04-02]. Dostupné online.
- ↑ a b BAROCHOVÁ, Anna. Jezídové vyměnili motyky za kalašnikovy, chystají útok na islamisty. iDNES.cz [online]. 2015- 11-07 [cit. 2021-04-02]. Dostupné online.
- ↑ DIRIK, Dilar. The Revolution of Smiling Women. [s.l.]: Routledge Dostupné online. ISBN 978-1-315-67119-2. S. 222–238.
- ↑ Mass grave of ‘Yazidi women executed by ISIS’ found in Iraq. Arabiya News [online]. AFP, 2015 [cit. 2021-04-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ New mass grave containing 50 Yezidi men discovered in Shingal. Rudaw [online]. 2015-11-15 [cit. 2021-04-02]. Dostupné online. (anglicky)