Hans Krell
Hans Krell | |
---|---|
![]() | |
Narození | 1490/95 Crailsheim |
Úmrtí | 1565 (1586 ?) Lipsko |
Národnost | Němec |
Vzdělání | vyučen v dílně Lucase Cranacha staršího |
Povolání | malíř portrétů královských a šlechtických rodů |
Hnutí | časná severská renesance |
Významná díla | Ludvík II. Jagelonský, Marie Habsburská, císař Ferdinand I. a Ladislav III. z Lobkowicz |
Ovlivněný | školením v dílně Lucase Cranacha staršího |
Vliv na | portrétní malbu 16. století |
Ocenění | dvorní malíř braniborsko-ansbašského markrabě Jiřího a českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hans Krell (1490/95 Crailsheim – 1565 nebo 1586? Lipsko), psaný též jako Krel či Krehl, byl německý renesanční malíř – portrétista. V letech 1522 až 1526 pracoval v Praze, a později i v Budíně a Prešpurku, jako dvorní malíř českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského (1506–1526). Vynikl jako portrétista členů královských a šlechtických rodů, což mu vyneslo dobový titul „knížecí malíř“.
Životopisná data[editovat | editovat zdroj]
Předpokládá se, že Hans Krell se vyškolil v dílně Lucase Cranacha staršího. Následně vstoupil do služeb braniborsko-ansbašského markraběte Fridricha, švagra krále Vladislava II. Jagellonského. Později pracoval i pro jeho syna Jiřího, zvaný Pobožný (1484–1543), důvěrníka českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského. Pravděpodobně na jeho doporučení se v letech 1522–1526 Hans Krell stal Ludvíkovým dvorním malířem.[1] Ludvík měl na malíře tolik požadavků, že jen v posledních dvou letech králova života seznam provedených prací zahrnoval osm stran zprávy určené dvoru.[2] Po Ludvíkově smrti se Krell již nevrátil k markraběti Jiřímu, ale přesídlil do Lipska, kde je doložen v roce 1533. Od roku 1534 po nějakou dobu žil a pracovala v saském Freibergu, kde působila i jeho dílna. Později se vrací do Lipska, kde maloval na objednávku lipských radních (1551). V Krellově celoživotní tvorbě převažovala malba velkoformátových podobizen členů královských a šlechtických rodů. Malířem se později stal i jeho syn Johann Krell.
Umělecká tvorba[editovat | editovat zdroj]
Počátek tvorby Hanse Krella navazuje na práce Lucase Cranacha staršího, jenž byl vedoucí osobností saské malířské školy. Krellova raná díla proto vykazují známky provinční tvorby. Přesto již podobizny z té doby zachycují individuální rysy zobrazených osob. Typická je i barevností těchto obrazů a využití písma.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c0/Hans_Krell_-_Portrait_of_King_Louis_II_of_Hungary_%28c.1522%29.jpg/170px-Hans_Krell_-_Portrait_of_King_Louis_II_of_Hungary_%28c.1522%29.jpg)
Dokladem toho je i jediná dochovaná podobizna tehdy dvacetiletého krále Ludvíka Jagellonského. Uvádí se, že malíř na obraze Podobizna Ludvíka Jagellonského, který namaloval v Budíně (asi 1526), zobrazil krále mladšího než ve skutečnosti vypadal. Portrét mohl sloužit jako dar určený pro cizí panovnický dvůr.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ee/Krell%2C_Hans_-_Mary_of_Habsburg_-_Bayerische_Staatsgem%C3%A4ldesammlungen.jpg/170px-Krell%2C_Hans_-_Mary_of_Habsburg_-_Bayerische_Staatsgem%C3%A4ldesammlungen.jpg)
Portrét Marie Habsburské, manželky Ludvíka Jagellonského, je starší než portrét krále. Na obraze je však napsáno datum 1524, kdy číslice "2" byla přepsána na "4". Hans Krell obraz namaloval u příležitostí korunovace Marie na českou královnu (katedrála sv. Víta, 1. června 1522). Obraz měl posloužit asi jako dar, stejně jako portrét manžela z roku 1526. Z dochovaných účtů lze vyčíst, že Krell pro tento účel namaloval několik různých portrétů i dvojportrétů královského páru.
K době Krellova pobytu v Praze patří také portréty příslušníků královského dvora. Příkladem může být Podobizna Jana Bezdružického z Kolovrat s datem 1522. Portrét, dochovaný v pozdější kopii, obsahuje i věk portrétovaného (24 let). Obraz nese slohové rysy rané tvorby Hanse Krella. Jan Bezdružický byl královským radou a od roku 1525 i královským podkomořím. Protože se pohyboval v nejbližším okolí krále, mohl být zpodobněn královým malířem.[3],[4]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/42/Bitwa_pod_Orsz%C4%85-prawa_strona.jpg/170px-Bitwa_pod_Orsz%C4%85-prawa_strona.jpg)
Mezi léty 1525 a 1530 pravděpodobně vznikl velkoformátový obraz Bitva u Orše zachycující boj mezi spojenými vojsky Velkoknížectví litevského a Polského království s vojskem Moskevského knížectví u vitebského města Orša (8. září 1514). Obraz, původně připisovaný dílně Lukase Cranacha staršího, je dnes považován za dílo Hanse Krella. Z tohoto obrazu pochází i předpokládaný Krellův (auto)portrét, který podporuje názor, že autor obrazu byl přímým účastníkem bitvy.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7b/C%C3%ADsa%C5%99_Ferdinand_I._Habsbursk%C3%BD_%28bez_r%C3%A1mu%29.jpg/170px-C%C3%ADsa%C5%99_Ferdinand_I._Habsbursk%C3%BD_%28bez_r%C3%A1mu%29.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ad/Ladislav_III._z_Lobkowicz.jpg/170px-Ladislav_III._z_Lobkowicz.jpg)
Po smrti Ludvíka Jagellonského (1526) byl následujícího roku českým králem zvolen Ferdinand I. Habsburský (1503-1564), manžel Ludvíkovy sestry Anny Jagellonské. V roce 1556 se Ferdinand I. stal i římským císařem. Asi v té době Hans Krell namaloval celofigurální portrét císaře. Obraz, který se nachází v Lobkowiczkých sbírkách, prošel náročnou restaurací a vpravo nahoře zachycuje jeden z prvních pohledů na Prahu. Krell však v té době maloval i portréty vysoké šlechty, čehož dokladem je celofigurální portrét Ladislava III. z Lobkowicz (1537–1609). Byl 4. synem Jana Popela z Lobkowicz a bratrancem Zdeňka Vojtěcha, 1. knížete z Lobkowicz (1568–1628). Ladislav byl komorníkem císaře Ferdinanda I. Habsburského. S bratrem Jiřím se zúčastnil odboje proti císaři Rudolfovi II. a protože podporoval jeho bratra Matyáše (1557–1619), byl nucen emigrovat do Uher, kde v roce 1609 zemřel.
Umělecko-historický význam díla Hanse Krella[editovat | editovat zdroj]
Význam Hanse Krella (1490/95–1565 nebo 1586) nejlépe vyplyne srovnáním jeho portrétní tvorby s tvorbou jeho současníka Jacoba Seiseneggera (1505–1564). Zatímco Krell byl dvorním malířem Ludvíka Jagellonského, Seisenegger císaře Ferdinanda I. Habsburského. V obrazech Hanse Krella však nenacházíme Seiseneggerovo poučení na benátské, vlámské a později i na španělské portrétní tvorbě. Nepřekvapí proto, že Hans Krell používal na svých obrazech ještě „gotizující“ nápisy i po polovině 16. století (viz celofigurální portrét Ladislava III. z Lobkowicz). V porovnání se Seiseneggerem Krellovy postavy často působí strnule v minimalizovaném prostoru. Chybí zájem o detail a později i potřebná barevnost. Přes tyto výhrady Krellovy dynastické portréty mají nezastupitelnou dokumentační hodnotu o zobrazených osobách a to až do začátku 80. let 16. století, kdy je portrétní styl obou malířů překonán manýristickým pojetím dobového portrétu.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Pešina J. Desková malba. In: Pozdně gotické umění v Čechách (J. Homola et al., eds.). Vydal Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, Praha, 1978. Str. 377-379.
- ↑ Fajt J. Ludvík II. (1508/1509/1516-1526). Konec vlády v Čechách a Uhrách. In: Evropa Jadellonica 1386-1572. (J. Fajt, ed.). I. vydání průvodce výstavou, Praha, 2012. Str. 88-89.
- ↑ Kubíková B. Portréty rodu Kolovratů. In: Portrét v renesančním malířství v Českých zemích (B. Kubíková, ed.). Vydala Národní galerie v Praze, Praha, 2016. Str. 67.
- ↑ Pešina J. Desková malba. In: Pozdně gotické umění v Čechách (J. Homola et al., eds.). Vydal Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, Praha, 1978. Str. 379.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KUBÍKOVÁ B. Portrét v renesančním malířství v Českých zemích (B. Kubíková, ed.). Vydala Národní galerie v Praze, Praha, 2016. S. 285. ISBN 978-80-7035-608-1
- KOLEKTIV AUTORŮ. Evropa Jagellonica 1386-1572. (J. Fajt, ed.). I. vydání průvodce výstavou, Praha, 2012. S. 260. ISBN 978-80-7056-172-0
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hans Krell na Wikimedia Commons
- http://www.stavitele-katedral.cz/europa-jagellonica-hans-krell-dvorni-malir-ceskeho-a-uherskeho-krale-ludvika-jagellonskeho/
- http://www.stavitele-katedral.cz/znama-a-neznama-vyobrazeni-ceskych-panovniku-ve-stredoveku-ludvik-jagellonsky-na-portretu-hanse-krella-z-roku-1526/
- https://www.lobkowicz.com/cs/novinka/hans-krell-cisar-ferdinand-i-treti-ctvrtina-16-stoleti-olej%20-na-platne/[nedostupný zdroj]
- http://www.isabart.org/person/58330
- https://web.archive.org/web/20181011013648/https://www.prozradit.tk/Vysv%C4%9Btlit/tab/cs/Hans_Krell/e00969bfc36be45f09e0a8b5b0d91f46ea17b119