František Ludvík Poppe
| František Ludvík Poppe | |
|---|---|
 Pravděpodobný portrét Františka Ludvíka Poppeho | |
| Základní informace | |
| Narození | 17. září 1671 Opolí |
| Úmrtí | 18. prosince 1730 Praha |
| Žánry | duchovní hudba a klasická hudba |
| Povolání | kněz a hudební skladatel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Ludvík Poppe, také Franz Ludwig Poppe nebo Johann Poppe (17. září 1671 Opolí, Opolské knížectví (dnes v Polsku) – 18. prosince 1730 Praha), byl český kněz a hudební skladatel.
Život[editovat | editovat zdroj]
Studoval teologii a práva na pražské univerzitě. Vstoupil do Řádu křižovníků s červenou hvězdou a řádové sliby složil 11. listopadu 1700. Občanským jménem byl patrně Jan. Jména Franz Ludwig jsou patrně řeholní. Působil na řadě křížovnických farností v Čechách (Most, Praha, Knín, Klučenice). Posledním jeho působištěm byl kostel svatého Františka z Assisi na Starém Městě v Praze.
Poppeho dílo vychází benátské polyfonie a polychorality. Začíná se však i výrazněji prosazovat homofonie.
Při inventarizaci movitého majetku Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou byl v roce 2003 v depozitáři farního úřadu v Boroticích nalezen poškozený obraz, který byl později určen jako nejvýše pravděpodobný portrét skladatele. V roce 2004 byl na náklady řádu restaurován a dnes je uložen v sakristii kostela sv. Františka Serafínského v Praze.
V Opolí byl nalezen záznam o křtu, který opravil dosud běžně uváděný rok narození 1670 na 1671.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Byl velmi plodným a úspěšným hudebním skladatelem. Jeho díla měla úspěch i u císařského dvora ve Vídni a 6 jeho skladeb bylo nalezeno v Drážďanech. Další jsou rozšířena na mnoha dalších českých i německých kůrech. V inventáři křižovníků z let 1737–1738 je pod jeho jménem uvedeno 158 skladeb. Je mezi nimi:
- 30 mší
- 2 requiem
- litanie
- žalmy
- ofertoria a další drobnější skladby.
Pro svatovítskou kapitulu složil Te Deum pro kanonizaci svatého Jana Nepomuckého. Nejznámější ze skladatelových děl je moteto Peccavimus a česká pastorela pro sólový alt Pospíchejte.
Komponoval však i světskou hudbu. Ve sbírce cisterciáckého kláštera v Oseku se dochovaly partity a tance. Jeho skladby byly provedeny také v roce 1725 u příležitosti lodního procesí.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Gottfried Johann Dlabacz: Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien (Prag 1815, dostupné Zde)
- Antonín Podlaha: Catalogus collectionis operum artis musicae quae in bibliotheca capituli metropolitani Pragensis asservantur (Praha 1926, s. 43).
- Tomislav Volek: K otázce vzniku českých pastorel (Hudební rozhledy 10, 1957, č. 18, s. 774).
- Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
- Rudolf Walter: Das doppelchörige „Te Deum“ von Franz Ludwig Poppe (in: Oberschlesisches Jahrbuch 5, Dülmen 1989, s. 127–138).
- Tomáš Slavický: Nález portrétu Františka Ludvíka Poppeho (1670–1730), Hudební věda, 42, 3-4, pp. 412-413
- Petr Číhal: Moravské hudební inventáře 1725-1781. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně. Filozofická fakulta. 2005
- Remigiusz Pośpiech (Wrocław): Ślązak z Opola w Pradze. Franz Ludwig Poppe (1671–1730) i jego twórczość zachowana w zbiorach czeskich. Konf. Hudební kultura Slezska před rokem 1741 z česko-polské perspektivy (2010)
