Diskuse:Albatrosovití
Přidat témaAppearance
Poslední komentář: před 3 lety od uživatele Podzemnik v tématu „WP:Q“
WP:Q[editovat zdroj]
Vachovec 1[editovat zdroj]
- Taxonomie
- Linné albatrosa zařadil do nově vytvořeného rodu Diomedea, nicméně spojoval ho s jinými nepříbuznými ptáky – Šlo by uvést nějaký příklad těch "nepříbuzných ptáků"?
Ten můj sekundární zdroj to bohužel neuvádí, už jsem po tom zkoušel pátrat, ale nedopátral jsem se. Zkoušel jsem mrkat do toho původního primárního dokumentu, ale moc chytrý z toho nejsem. Můžu do kdyžtak umazat, ať to uživatele nedráždí touhle otázkou. --Podzemnik (diskuse) 1. 1. 2021, 09:01 (CET)
- Linné tam uvádí pro rod Diomedea dva druhy, D. exulans, což je albatros stěhovavý (dodnes platné binomické jméno) a D. demersa, což je tučňák, konkrétně tučňák brýlový (z D. demersa se stalo Aptenodytes demersa, dnes to je Spheniscus demersus) – potvrzení viz [1]. --Vachovec1 (diskuse) 1. 1. 2021, 14:50 (CET)
Áha, už to v tom vidím. Díky za pomoc s tímto, upřesnil jsem. --Podzemnik (diskuse) 2. 1. 2021, 04:09 (CET)
- Linné tam uvádí pro rod Diomedea dva druhy, D. exulans, což je albatros stěhovavý (dodnes platné binomické jméno) a D. demersa, což je tučňák, konkrétně tučňák brýlový (z D. demersa se stalo Aptenodytes demersa, dnes to je Spheniscus demersus) – potvrzení viz [1]. --Vachovec1 (diskuse) 1. 1. 2021, 14:50 (CET)
- Bylo postupně popsáno nejméně 82 taxonů… – Pozor, pojmy taxon a druh nejsou ekvivalentní a nelze je vzájemně zaměňovat. Zde míněno 82 druhů?
Původní zdroj uvádí "taxon". To je podle mě dáno tím, že někdy byly popsány nové "druhy", které byly následně prohlášeny za poddruhy nebo "pouhé" populace (a naopak). --Podzemnik (diskuse) 1. 1. 2021, 09:01 (CET)
- A tak se mnohokrát stalo, že se taxonomisté dali zmást opeřením a velikostí juvenilních jedinců již popsaných druhů, které popsali jako nový taxon – Dtto.
Tady už mi ten druh dává smysl. --Podzemnik (diskuse) 1. 1. 2021, 09:01 (CET)
- Např. John Penhallurick a Michael Wink v roce 2004 navrhli rozdělit albatrosovité pouze do 13 taxonů… – Dtto.
Tady už mi ten druh dává smysl. --Podzemnik (diskuse) 1. 1. 2021, 09:01 (CET)
- Popis
- …což z nich z nich dělá nejtěžší ptáky schopné letu… – To těžko. Drop velký létá taky, a může běžně vážit až 18 kg, rekord je dokonce 21 kg. Viz např. en:Great bustard#Description.
Pravda, nechal jsem se trochu unést tím slovem "largest". Přeformuloval jsem. --Podzemnik (diskuse) 1. 1. 2021, 09:01 (CET)
- …a ptáky s jedním z největších rozpětí křídel. – Běžně bývá za ptáka s největším rozpětím křídel označován albatros stěhovavý. Předpokládám, že v Guinnesově knize rekordů by měl být nějaký konkrétní zápis na toto téma, co tam tedy je? Jako konkurence v tomto směru připadají v úvahu albatros královský, kondor andský, případně nějací pelikáni? Viz např. [2].
Je to tak, běžně se setkávám v populární literatuře s albatrosem stěhovavým coby největším ptákem schopným letu, následován Vámi vyjmenovanými a pelikánem bílým. V Guninessově knize jsem nic nenašel. Problém je, že jakmile člověk otevře odbornou literaturu, tak už to není tak jednoznačné a zdroje hovoří o albatrosu stěhovavém nebo královském. Proto jsem to tam raději rozepsal neutrálněji v tom prvním odstavci popisu. Mohl bych tam dodat seznam refů na zdroje, které hovoří o tom, a které zase o jiném albatrosu, avšak ten Kaj Ejvind Westerskov, které ho tam parafrázuji, to prostě dobře shrnuje. --Podzemnik (diskuse) 1. 1. 2021, 09:01 (CET)
- Námluvy
- Albatrosi rodu Phoebetria navíc přidávají zcela novou kategorii namlouvacího chování, a sice zásnubní lety, které jsou v rámci albatrosů výjimečné. – Nějaké podrobnosti ohledně těch zásnubních letů? Téma zde není nijak rozvinuto.
OK, jsem pro, rozvedeno do samostatného odstavce. --Podzemnik (diskuse) 2. 1. 2021, 02:58 (CET)
- PS: Tohle mi přijde tak zajímavé, že se asi neubráním tomu, abych se časem vrhl na zpracování jednoho ze zástupců rodu Phoebetria! --Podzemnik (diskuse) 2. 1. 2021, 04:09 (CET)
- Vejce a inkubace
- Poté se oba albatrosi rozletí nad moře, aby se vykrmili. – Drží se přitom pospolu, nebo je to "každý sám za sebe" a sejdou se zase až na hnízdě?
Nedrží se pospolu, samec a samice jsou spolu v podstatě jen na hnízdě. --Podzemnik (diskuse) 2. 1. 2021, 04:09 (CET)
- Výchova mláďat
- …po cca 8 měsících, kdy dochází k osamostatnění mláďat, váží o několik kilogramů více než rodiče… – O několik kilogramů? Vzhledem k tomu, že albatrosi váží do 12 kg (dle sekce Popis) se toto tvrzení zdá být nadsazené.
Je tomu skutečně tak. Je to takto v literatuře, z online zdrojů jsem narychlo vygooglil např. [3] nebo viz graf na [4]. --Podzemnik (diskuse) 1. 1. 2021, 09:34 (CET)
- Let#Anatomické predispozice
- Dá se shrnout, že delší a tenčí křídla jsou výhodnější než kratší a širší. – To myslím platí při stejné ploše, což by mělo být zmíněno. Jinak jsou širší (nebo delší) křídla vždycky výhodnější (kvůli větší ploše).
Dává smysl, zmíněno. --Podzemnik (diskuse) 1. 1. 2021, 09:34 (CET)
- Štíhlost křídla (poměr hloubky křídla k jeho délce)… – Napřiklad tady uvádí, že jde o poměr druhé mocniny rozpětí a plochy křídla). Týká se to sice letadel/větroňů, ale princip by měl být stejný. A co by měla být "hloubka" křídla?
Podle tohoto to je víceméně to samé, co jsem napsal v článku, jen ta "moje definice" je ta zjednodušená varianta. Moc bych to nekomplikoval a nechal tam tu současnou variantu. Hloubka křídla = šířka, ale spíše se používá u letadel, tak jsem nahradil za šířku. --Podzemnik (diskuse) 1. 1. 2021, 09:34 (CET)
- Potrava
- Podobně jako u albatrosa šedohlavého, prověřit ty krakatice (vs. desetiramenatci).
To budou desetiramenatci (zkoušel jsem si najít ty konkrétní druhy, a i když to jsou většinou krakatice, občas spadají do jiných řádů. --Podzemnik (diskuse) 2. 1. 2021, 02:58 (CET)
- Příležitostně se živí i jinými ptáky… – Míněny mršiny, nebo i živá kořist?
Mršiny, tak, doplnil jsem. --Podzemnik (diskuse) 1. 1. 2021, 09:34 (CET)
- Výskyt
- V severním Atlantiku se albatrosi nevyskytují, a to patrně z důvodu nedostatečných větrů… – Co jsou to "nedostatečné větry"? Nedostatečně silné? Nedostatečně pravidelné? Příliš slabé v některých ročních obdobích?
Zkoušel jsem po tom pátrat, ale nevypátral jsem to, jak to autor myslel. Trochu jsem to upřesnil na základě parafrázovaného zdroje, ale více z toho nevytřískám. Podle mě na té jižní polokouli řádí nikdy nekončící Roaring Forties, Forties a Sixties, tak proto je většina albatrosů tam. Albatros galapážský má místní proudy a zbytek Phoebastria jsou výjimky z pravidla. --Podzemnik (diskuse) 2. 1. 2021, 04:09 (CET)
- Ohrožení
- Od dob mořeplavebních výprav 15. století… – Bylo by záhodno upřesnit, něco jako Od doby rozmachu mořeplavebních výprav (budoucích) evropských (koloniálních) mocností v 15. století… Mořeplavecké výpravy byly i dávno předtím (Féničané obepluli Afriku už nějakých 600 let před Kristem, Arabové se plavili po Indickém oceánu, Vikingové na Island a ke břehům Severní Ameriky…)
OK! --Podzemnik (diskuse) 2. 1. 2021, 02:58 (CET)
- Albatrosi byli i masivně stříleni z lodí pro pobavení lodních pasažérů na cestě přes Atlantik… – Asi upřesnit na jižní Atlantik? Pod pojmem "cesta přes Atlantik" si primárně představím lodní linku z Evropy (např. Portsmouth, Le Havre, Liverpool) do Severní Ameriky (např. New York, Boston). Na takovéto lince se asi moc albatrosů potkat nedá.
Přeformuloval jsem. --Podzemnik (diskuse) 2. 1. 2021, 02:58 (CET)
- Obchod s peřím mezitím ustal a v roce 1951 se objevila desítka jedinců zpět na Havajských ostrovech. Tito jedinci se patrně vylíhli v roce 1931 a takřka 20 let strávili na širém moři a teprve po 20 letech se vrátili zahnízdit do místa svého rodiště… – Opravdu na Havaji? En-wiki – en:Short-tailed albatross i stránky IUCN [5] uvádí jako místa hnízdění japonské ostrovy Torishima a Minami-Kodžima v souostroví Senkaku jižně od hlavních japonských ostrovů. Na Havaj ale samozřejmě mohou zalétávat.
Pravda, moje chyba, z kontextu toho textu v knize to nebylo jasné, ale jak to tak čtu znovu, logicky měl autor na mysli Torišimu. --Podzemnik (diskuse) 2. 1. 2021, 02:58 (CET)
- Ochrana
- V roce 2001 proto vznikla Dohoda o ochraně albatrosů a buřňáků, kterou podepsalo 13 zemí. – Tady by mělo být uvedeno, že "k současnému datu (2020)". Podle toho, co vidím na en-wiki, dohoda vznikla 2001, ale ratifikace trvala výrazně déle, do platnosti to vešlo až 2004, kdy Jihoafrická republika dohodu ratifikovala jako pátá v pořadí. Některé země vysílají na zasedání ACAP pozorovatele a mohly by se v budoucnu připojit.
OK, doplnil jsem. --Podzemnik (diskuse) 2. 1. 2021, 02:58 (CET)
- Vztah k lidem
- První známá historická zmínka o albatrosech pochází z roku 1593 z pera anglického námořníka Richarda Hawkinse. Hawkings ve svých zápiscích popsal… – Jak je to jméno? Hawkins, Hawkings či snad Hawking?
Sjednoceno. --Podzemnik (diskuse) 2. 1. 2021, 02:58 (CET)
- C. Carboneras o albatrosech dokonce hovoří jako o „nejlegendárnějších ze všech ptáků“. – Nutno osvětlit, kdo je C. Carboneras.
Dal jsem celé jméno a že to je ornitolog, snad OK. --Podzemnik (diskuse) 2. 1. 2021, 02:58 (CET)
- Po albatrosech je pojmenována řada institucí, lodí a letadel. – Institucí? Rozcestník en: Albatross (disambiguation) (skoro) žádné instituce neuvádí.
Umazal jsem, když se nelíbí. --Podzemnik (diskuse) 2. 1. 2021, 02:58 (CET)
- …venezuelskou leteckou společnost Albatros Airlines, bývalou tureckou leteckou společnost stejného jména… – Popravdě řečeno, nevidím jediný objektivní důvod, proč některou z těchto společností uvádět: Venezuelci mají jediné letadlo – en:Albatros Airlines, a Turci fungovali jen 4 roky s 5 letadly – en:Albatros Airlines (Turkey).
Tak jsou to jen příklady. Ty společnosti jsou asi nevýznamné ve světovém měřítku, ale v rámci firem pojmenovaných po albatrosech své místo mají. A tak jsem odmazal, když se nezamlouvají. --Podzemnik (diskuse) 2. 1. 2021, 02:58 (CET)
- Zato by si pravděpodobně zasloužily zmínku hydroplány en:Grumman HU-16 Albatross, přes 20 let v aktivní službě v různých složkách amerických ozbrojených sil, a používané i v armádách jiných států (mezi lety 1949 – 1995).
OK, zmínil jsem. --Podzemnik (diskuse) 2. 1. 2021, 02:58 (CET)
- Reference a Literatura
- Carboneras in Handbook of the Birds of the World Vol I., to patří do šablony
{{Citace sborníku}}
, nikoliv do šablony{{Citace monografie}}
. Pak to teprve bude mít korektní formát.OK. --Podzemnik (diskuse) 2. 1. 2021, 02:58 (CET)
--Vachovec1 (diskuse) 30. 12. 2020, 17:43 (CET)
- @Vachovec1: Díky moc za recenzi! --Podzemnik (diskuse) 2. 1. 2021, 04:09 (CET)
@Podzemnik: ještě pár postřehů.
- Taxonomie: možná doplnit kladogram znázorňující postavení albatrosovitých v rámci řádu trubkonosých (podle zdrojů zmíněných kolegou v NNČ)?
OK, doplnil jsem. --Podzemnik (diskuse) 27. 1. 2021, 05:12 (CET)
- Největší zástupce představují albatros stěhovavý a albatros královský, jejichž rozpětí křídel může přesáhnout 3,5 m a výška činí až 120 cm. – U ptáků je dost těžké mluvit o výšce, spíš se udává délka těla, což je tady až těch 120 cm.
Opraveno, příště budu vědět. --Podzemnik (diskuse) 27. 1. 2021, 05:12 (CET)
- Ostatní albatrosi jsou menší a jeden z vůbec nejmenších albatrosů, albatros Carterův, měří okolo 75 cm… – Těch 75 cm je tady délka těla nebo rozpětí křídel?
Délka. Rozpětí doplněno. --Podzemnik (diskuse) 27. 1. 2021, 05:12 (CET)
- A opět skoro žádné EO. Nedalo by se přeci jen ještě něco najít a doplnit?
OK, doplnil jsem pár odkazů. --Podzemnik (diskuse) 27. 1. 2021, 05:12 (CET)
--Vachovec1 (diskuse) 26. 1. 2021, 22:07 (CET)
- @Vachovec1: S díky, --Podzemnik (diskuse) 27. 1. 2021, 05:12 (CET)