Netýkavka malokvětá

Netýkavka malokvětá
	Netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	vřesovcotvaré (Ericales);
Čeleď	netýkavkovité (Balsaminaceae);
Rod	netýkavka (Impatiens);
Binomické jméno
	Impatiens parviflora; DC., 1824
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) je jednoletá bylina z čeledi netýkavkovitých (Balsaminaceae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Netýkavka malokvětá dosahuje výšky 30–80 cm, má dutou lodyhu, která je v místě kolének ztluštělá. Listy jsou pilovité s krátkým řapíkem, vejčité až podlouhlé, na bázi klínovité, zašpičatělé. Kvete světle žlutě až žlutozeleně s červenou kresbou uvnitř. Květy jsou malé, tvoří stopkaté 4–10květé hrozny. Plodem jsou tobolky podlouhle kyjovitého tvaru citlivé na dotek, při podráždění z nich vystřelují semena. Netýkavka malokvětá kvete v době od června do září.

Stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Roste v okolí tekoucích i stojatých vod, ve vlhkých stinných lesích, na okraji lesních cest, v zahradách, parcích, v oblastech od nížinatých krajin po horská pásma. Má ráda vlhké humózní půdy bohaté na dusík a živiny.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Je považována za invazní rostlinu, plevelný druh, který vytlačuje původní druhy rostlin. V ČR není původní, pochází z Asie, z oblasti Sibiře, odkud se druhotně dostala do Severní Ameriky, severní Afriky a do Evropy. V ČR byla v minulosti pěstována v botanických zahradách a v zámeckých parcích a odtud se postupně rozšířila na celé území.

Význam a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Netýkavka malokvětá je dokonale uzpůsobena k šíření semen, rychlost jejího rozšiřování se může pohybovat až kolem 24 km/rok. Rostlina je odolnější vůči patogenům, zároveň vylučuje i látky, které zabraňují růstu vegetace v jejím okolí. Tímto způsobem postupně nahrazuje původní rostliny. Používání k léčebným účelům se nedoporučuje kvůli přítomnosti mírně toxických sloučenin.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

JEDLIČKA, ing. M., HÍSEK, K. Rostliny a živočichové u vody: učební materiál pro Zlatou udici. Praha: Rybář, s.r.o., 2001, ISBN 80-238-6849-7.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu netýkavka malokvětá na Wikimedia Commons
Netýkavka malokvétá na Květeně ČR
Netýkavka malokvétá v Herbáři Wendys
Informace o netýkavce malokvěté na botany.cz