Obyvatelstvo Evropské unie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
S hustotou zalidnění 114 obyvatel/km² patří Evropská unie mezi hustě zalidněné oblasti světa.
Kartogram znázorňující rozložení populace v rámci Evropské unie na úrovni členských států. Více než polovina obyvatel EU žije ve čtyřech největších státech: Německo, Francie, Itálie a Španělsko
Jiný kartogram hustoty zalidnění

Přehled[editovat | editovat zdroj]

Stát Vstup Obyvatel
(rok 2019)[1] 		% obyvatel EU Rozloha
(km²)[2] 		Hustota zalidnění
(obyv./km²) 		% HDP v PPP
(100 % = průměr EU27)[3]
Belgie Belgické království € 1952 &0000000011455519.00000011 455 519 2,56 % &0000000000030528.00000030 528 375,2 116 %
Bulharsko Bulharská republika 2007 &0000000007000039.0000007 000 039 1,57 % &0000000000110879.000000110 879 63,1 50 %
Česko Česká republika 2004 &0000000010649800.00000010 649 800 2,38 % &0000000000078867.00000078 867 135,0 91 %
Dánsko Dánské království 1973 &0000000005806081.0000005 806 081 1,30 % &0000000000043094.00000043 094 134,7 127 %
Estonsko Estonská republika € 2004 &0000000001324820.0000001 324 820 0,30 % &0000000000045228.00000045 228 29,3 82 %
Finsko Finská republika € 1995 &0000000005517919.0000005 517 919 1,23 % &0000000000338145.000000338 145 16,3 111 %
Francie Francouzská republika € 1952 &0000000067012883.00000067 012 883 15,00 % &0000000000643801.000000643 801 104,1 104 %
Chorvatsko Chorvatská republika 2013 &0000000004076246.0000004 076 246 0,91 % &0000000000056594.00000056 594 72,0 63 %
IrskoIrsko Irsko € 1973 &0000000004904240.0000004 904 240 1,10 % &0000000000070273.00000070 273 69,8 188 %
Itálie Italská republika € 1952 &0000000060359546.00000060 359 546 13,51 % &0000000000301340.000000301 340 200,3 96 %
Kypr Kyperská republika € 2004 &0000000000875899.000000875 899 0,20 % &0000000000009251.0000009 251 94,7 87 %
Litva Litevská republika € 2004 &0000000002794184.0000002 794 184 0,63 % &0000000000065300.00000065 300 42,8 81 %
Lotyšsko Lotyšská republika € 2004 &0000000001919968.0000001 919 968 0,43 % &0000000000064589.00000064 589 29,7 71 %
Lucembursko Lucemburské velkovévodství € 1952 &0000000000613894.000000613 894 0,14 % &0000000000002586.0000002 586 237,4 256 %
MaďarskoMaďarsko Maďarsko 2004 &0000000009772756.0000009 772 756 2,19 % &0000000000093028.00000093 028 105,1 71 %
Malta Maltská republika € 2004 &0000000000493559.000000493 559 0,13 % &0000000000000316.000000316 1591,9 98 %
Německo Spolková republika Německo € 1952 &0000000083019213.00000083 019 213 18,58 % &0000000000357022.000000357 022 232,5 124 %
Nizozemsko Nizozemské království € 1952 &0000000017282163.00000017 282 163 3,87 % &0000000000041543.00000041 543 416,0 130 %
Polsko Polská republika 2004 &0000000037972812.00000037 972 812 8,50 % &0000000000312685.000000312 685 121,4 71 %
Portugalsko Portugalská republika € 1986 &0000000010276617.00000010 276 617 2,30 % &0000000000092090.00000092 090 111,6 76 %
Rakousko Rakouská republika € 1995 &0000000008858775.0000008 858 775 1,98 % &0000000000083871.00000083 871 105,6 128 %
RumunskoRumunsko Rumunsko 2007 &0000000019414458.00000019 414 458 4,34 % &0000000000238391.000000238 391 81,4 65 %
Řecko Řecká republika € 1981 &0000000010724599.00000010 724 599 2,40 % &0000000000131957.000000131 957 81,3 68 %
Slovensko Slovenská republika € 2004 &0000000005450421.0000005 450 421 1,22 % &0000000000049036.00000049 036 111,2 78 %
Slovinsko Slovinská republika € 2004 &0000000002080908.0000002 080 908 0,47 % &0000000000020273.00000020 273 102,6 88 %
Španělsko Španělské království € 1986 &0000000046937060.00000046 937 060 10,50 % &0000000000505370.000000505 370 92,9 92 %
Švédsko Švédské království 1995 &0000000010230185.00000010 230 185 2,29 % &0000000000450295.000000450 295 22,7 122 %
Vlajka EU EU celkem 27 členů &0000000446824564.000000446 824 564 100 &0000000004236352.0000004 236 352 105,47 100 %

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

EU má významnou náboženskou rozmanitost, která se zrcadlí v rozmanitosti dějin a kultury. Největší náboženská skupina vyznává křesťanství, převážně římský katolicismus, protestantství a pravoslaví. Navzdory tomu ne všechny státy EU mají křesťanské většiny (v Česku, Nizozemsku a Estonsku je většina lidí bez vyznání).

Podle průzkumu o náboženství v EU z roku 2012 bylo křesťanství nejrozšířenějším náboženstvím (72 % populace EU), katolíci byli se 48 % největší skupinou křesťanů, protestantů bylo 12 %, pravoslavnou církev vyznávalo 8 % lidí a ostatní křesťané tvořili 4 % obyvatel EU.[4] Agnostici tvořili 16 % obyvatel, ateisté 7 % a muslimové 2 %.[5]

Nedávný příliv přistěhovalců do bohatých států EU s sebou přinesl množství různých náboženství, která dotyční vyznávali ve svých rodných vlastech. Patří mezi ně islám, hinduismus, buddhismus, sikhismus a Bahá'í. Judaismus má v Evropě dlouhou historii a Židé žili pokojně s ostatním obyvatelstvem po celá století, navzdory stoletím, kdy byli Židé diskriminováni. V Evropě má rovněž tradici sekularismus, který přispěl k vzestupu ateismu a agnosticismu.

V roce 2010 podle Eurobarometru v průměru 51 % občanů Evropské unie vyjádřilo víru v boha, 26 % věří v nějakou formu duše nebo životní síly, zatímco 20 % nevěří v žádnou formu duše, boha nebo životní síly a 3 % obyvatel neodpovědělo.[6]

Jazyk[editovat | editovat zdroj]

Každý z úředních jazyků 27 členských zemí má status oficiálního jazyka Evropské unie. V současnosti tak má EU celkem 24 úředních jazyků (nejnovějšími úředními jazyky jsou irština (od roku 2005, resp. 2007), bulharština a rumunština) (2007), chorvatština (2013)).

Nejvíce mluveným mateřským jazykem je němčina, kterou mluví 20 % obyvatel EU. Nejpoužívanějším jazykem pro mezinárodní komunikaci je angličtina.

Etnická skladba[editovat | editovat zdroj]

Největšími skupinami, které tvoří asi 450 milionů lidí v EU jsou:

  1. Němci (asi 62 milionů)
  2. Francouzi (asi 66 milionů)
  3. Italové (asi 55 milionů)
  4. Španělé (asi 47 milionů)
  5. Poláci (asi 46 milionů)
  6. Rumuni (asi 16 milionů) (do toho se nepočítají Moldavané a Arumuni)
  7. Řekové (asi 15 milionů)
  8. Nizozemci (asi 13 milionů)
  9. Portugalci (asi 11 milionů)

V roce 2011 tvořili téměř čtvrtinu nových občanů EU Maročané, Turci, Ekvádorci nebo Indové. Noví občané v EU27 v roce 2011 byli hlavně z Afriky (26 %), Asie (23 %), z evropských zemí mimo EU27 (19 %), severní a jižní Ameriky (17 %) nebo jiného státu v rámci EU27 (11 %). V roce 2011 byli největší skupina nových občanů EU27 Maročané (64 300 osob, z toho 55 % získalo občanství Francie nebo Španělska), Turci (48 900, 58 % získalo německé občanství), Ekvádorci (33 700, 95 % získalo španělské občanství) a Indové (31 700, 83 % získalo britské občanství).[7]

V roce 2012 žilo v 27 členských zemí EU 34,3 milionů občanů cizí země, což činilo 6,8% populace EU,[8] z toho bylo 20,5 milionu z třetí země (to je ze země mimo EU). Počet lidí narozených v jiné zemi (tj. naturalizovaných nebo majících dvojí občanství) byl 48,9 milionů neboli 9,7 procent celkové populacen.[9]

V roce 2012 žilo celkem 8 milionů občanů evropských zemí mimo EU v zemích EU, z toho více než polovina byli občané Turecka, Albánie nebo Ukrajiny. Mimo Rumunsko žilo v EU27 2,4 milionu občanů Rumunska a také 2,3 milionů Turků.[10]

V EU žilo asi 20 milionů ne-Evropanů, tedy 4 % celkové populace.[11]

Demografická budoucnost[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Stárnutí Evropy.

EU čelí výzvám ohledně své demografické budoucnosti. Většina obav se týká několika problémů: stárnutí populace, rostoucí délka dožití a příliv imigrantů.

Po historické minimu 1,47 narozených dětí na jednu ženu celková plodnost v EU začala znovu růst, v roce 2008 byla 1,60.[12] Pozitivní trend byl zaznamenán ve všech členských zemích s výjimkou Lucemburska, Malty a Portugalska. Nejvyšší nárůst v tomto období byl zaznamenán v Bulharsku (z 1,23 dítěte na ženu v roce 2003 na 1,57 v roce 2009), Slovinsko (z 1,20 na 1,53), Česko (z 1,18 na 1,49) a Litva (z 1,26 na 1,55).[12] V roce 2009 byly členskými země s nejvyšší plodností Irsko (2,06), Francie (2,00), Švédsko (1,94) a Spojené království (1,90), které se blížily úrovně nahrazování - 2,1 dítěte narozených jedné ženě.[12] Nejnižší úroveň byla zaznamenána v Lotyšsku (1,31), Maďarsku a Portugalsku (obě země 1,32) a Německu (1.36). Vyšší plodnost se také odrazila v lepším trendu přirozeného přírůstku obyvatel.

Nízká porodnost, pokud nebude kompenzována imigrací, také naznačuje trend úbytku populace EU,[13] což by způsobilo ekonomické komplikace nebo dokonce ekonomickou krizi.[14] Některá médie mluví o "dětské krizi" v EU,[15] některé vlády zaznamenaly problém,[16] a OSN a další mezinárodní autority varují před možnou krizí.[17] V současnosti ale není zaznamenán pokles populace EU, protože celkový přirozený přírůstek zůstává v pozitivních číslech a EU stále přitahuje mnoho imigrantů.

V posledních padesáti letech se naděje dožití v EU27 zvýšila o zhruba deset let pro muže i ženy a dosáhla v roce 2008 hodnoty 82,4 let pro ženy a 76,4 let pro muže. Naděje dožití se zvýšila ve všech členských státech, nejvyšší nárůst byl zaznamenán v Estonsku a Slovinsku.[12]

Další statistiky[editovat | editovat zdroj]

  • Věková struktura: (odhad 2006)
    • 0–14 let: 16,03 % (muži 37 608 010/ženy 35 632 351)
    • 15–64 let: 67,17 % (muži 154 439 536/ženy 152 479 619)
    • více než 65 let: 16,81 % (muži 31 515 921/ženy 45 277 821)
  • Porodnost: 10,9 narozených/1000 obyvatel 2008
  • Úmrtnost: 9,7 zemřelých/1000 obyvatel 2008
  • Míra migrace: 3,1 migranta/1000 obyvatel 2008
  • Sňatečnost: 4,9 sňatků/1000 obyvatel 2007
  • Rozvodovost: 2 rozvody/1000 obyvatel 2005
  • Poměr pohlaví: (odhad 2006)
    • při narození: 1,06 muže/ženu
    • do 15 let: 1,06 muže/ženu
    • 15–64 let: 1,01 muže/ženu
    • starších 65 let: 0,69 muže/ženu
    • v celé populaci: 0,96 muže/ženu
  • Novorozenecká úmrtnost: 2005
    • celkem: 4,5 mrvých/1000 živě narozených
  • Střední délka života: 2005
    • celá populace: 78,9 let
    • muži: 75,8 let
    • ženy: 81,9 let
  • Obecná míra plodnosti: 1,43 narozeného dítěte/žena (2008)
  • Živě narozených mimo manželství: 33 % všech živě narozených 2005

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Demographics of the European Union na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Population on 1 January [online]. Eurostat [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ The World Factbook COUNTRY COMPARISON :: AREA [online]. CIA [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ GDP per capita in PPS [online]. Eurostat [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Discrimination in the EU in 2012. Special Eurobarometer. European Union: European Commission, 2012, s. 233. Dostupné online [cit. 14 August 2013]. 
  5. ↑ Discrimination in the EU in 2012. Special Eurobarometer. European Union: European Commission, 2012, s. 233. Dostupné online [cit. 14 August 2013]. . Položená otázka zněla "Považujete se za...?" s kartou zobrazující: katolík, pravoslavný, protestant, jiný křesťan, žid, muslim, sikh, buddhista, hinduista, ateista, nevěřící/agnostii. Odpověď bylo možno i Jiný a nevím. Židé, sikhové, buddhisté a hinduisté nedosáhli hranice 1 %.
  6. ↑ Special Eurobarometer, biotechnology, page 204 [online]. Fieldwork: Jan-Feb 2010. Dostupné online. 
  7. ↑ Eurostat - Acquisition of citizenship in the EU EU27 Member States granted citizenship to around 780 000 persons in 2011
  8. ↑ Eurostat: All social statistics on the EU in one publication[nedostupný zdroj]
  9. ↑ European Commission - Evolving trends in migration and multiculturalism
  10. ↑ Eurostat - Migration and migrant population statistics
  11. ↑ 2011: Year of Arab spring and pressure at Greek borders. www.europolitics.info [online]. [cit. 2015-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-17. 
  12. ↑ a b c d Demography Report 2010. Latest figures on the demographic challenges in the EU. epp.eurostat.ec.europa.eu [online]. [cit. 2015-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-23. 
  13. ↑ Regional Policy Inforegio [online]. Ec.europa.eu [cit. 2011-01-25]. Dostupné online. 
  14. ↑ ELLISON, Michael. Immigrants needed to save west from crisis. The Guardian. London: 22 March 2000. Dostupné online [cit. 1 May 2010]. 
  15. ↑ The EU's baby blues. news.bbc.co.uk. BBC News, 27 March 2006. Dostupné online [cit. 1 May 2010]. 
  16. ↑ METTLER, Ann. The EU's Window of Opportunity [online]. 30 January 2007 [cit. 2011-01-25]. Dostupné online. 
  17. ↑ UN [online]. [cit. 2011-01-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Obyvatelstvo_Evropské_unie&oldid=23831724“