Špirlicovité
 Špirlicovité | |
|---|---|
 Darlingtonie kalifornská (Darlingtonia californica) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | vřesovcotvaré (Ericales) |
| Čeleď | špirlicovité ( Sarraceniaceae) Dum. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Špirlicovité (Sarraceniaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu vřesovcotvaré (Ericales). Všichni zástupci náleží mezi masožravé rostliny.
Charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Špirlicovité jsou vytrvalé byliny nebo polokeře s listy přeměněnými v kornoutovité nebo džbánkovité pasti na lapání hmyzu. Listy jsou střídavé, v přízemní růžici, bez palistů. Čepel je kornoutovitá, u rodů špirlice a darlingtonie s kápovitým vrcholem, který je u kornoutovitých pastí heliamfor jen naznačen. Pasti jsou podélně křídlaté. Ve vnitřní části láčky je tekutina trávící kořist buď činností enzymů nebo bakterií. Únik z pasti je často ztížen dolů směřujícími chloupky, přítomny jsou také žlaznaté chlupy.
Květenství jsou vrcholové hrozny (heliamfora) nebo jsou květy jednotlivé, vyrůstající z centra listové růžice. Květy jsou pravidelné, oboupohlavné, velké a nápadné, často podepřené nápadnými listeny. Kalich i koruna jsou z 5 volných plátků, u heliamfory koruna chybí a její funkci přebírají 4 petaloidní kališní lístky. Tyčinek je mnoho, u heliamfor 10 až 20, jsou volné nebo u rodu špirlice ve skupinkách. Semeník je svrchní, srostlý ze 3 nebo 5 plodolistů a se stejným počtem komůrek a s jedinou čnělkou se 3 nebo 5 bliznami. U osobitě utvářených květů špirlic je čnělka rozšířena v deštníkovitý útvar překrývající střední část květu. Vajíček je mnoho. Plodem je mnohasemenná tobolka. Semena jsou drobná, někdy křídlatá, s olejnatým endospermem.[1][2][3]
Špirlice a darlingtonie mají velké jasně zbarvené a vonné květy, opylované rozličným hmyzem. Heliamfory mají květy bez nektaru a podle terénních pozorování jsou opylovány několika různými druhy včel.[2]
-
Vrcholy láček darlingtonie kalifornské (Darlingtonia californica) -
Květ darlingtonie kalifornské (Darlingtonia californica) -
Heliamfora H. chimantensis -
Detail vnitřní strany láčky heliamfory H. ionasii -
Květ heliamfory -
Porost špirlice Sarracenia leucophylla -
Květ špirlice S. purpurea
_(9).JPG)
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Areály jednotlivých rodů špirlicovitých se nepřekrývají. Darlingtonie kalifornská roste v záp. USA ve státech Kalifornie a Oregon, špirlice rostou ve východních oblastech USA a Kanady, heliamfory jsou endemity Guyanské vysočiny v Jižní Americe.[3] Největším rodem je špirlice (Sarracenia, 8 druhů), následuje heliamfora (Heliamphora, 6 druhů).[4] Špirlicovité rostou podobně jako většina jiných masožravých rostlin na chudých kyselých a vlhkých půdách. Výskyt většiny druhů heliamfor je omezen na vrcholy jednotlivých stolových hor Guyanské vysočiny.[5]
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
V minulosti byla tato čeleď často dávána do příbuzenstva ostatních masožravých čeledí jako jsou láčkovkovité (Nepenthaceae) a rosnatkovité (Droseraceae). Molekulární výzkumy tuto příbuznost nepotvrdily a špirlicovité se ocitly na úplně jiném místě botanického systému. Špirlicovité tvoří monofyletickou skupinu spolu s čeleděmi chejlavovité (Roridulaceae) a aktinidiovité (Actinidiaceae).[6]
Zástupci[editovat | editovat zdroj]
- darlingtonie kalifornská (Darlingtonia californica)
- heliamfora (Heliamphora)
- špirlice (Sarracenia)
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Špirlice je symbol Newfoundlandu a Labradoru.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants: Sarraceniaceae [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-11.
- ↑ a b SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946.
- ↑ a b Flora of North America: Sarraceniaceae [online]. Dostupné online.
- ↑ JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.
- ↑ BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IX). Missouri: Timber Press, 2005. ISBN 1-930723-47-4.
- ↑ STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu špirlicovité na Wikimedia Commons - taxonomie na www.biolib.cz
