Břestovec západní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxBřestovec západní
alternativní popis obrázku chybí
Břestovec západní: mladá větvička s listem
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádrůžotvaré (Rosales)
Čeleďkonopovité (Cannabaceae)
Rodbřestovec (Celtis)
Binomické jméno
Celtis occidentalis
L., 1753
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Břestovec západní (Celtis occidentalis) je strom řazený do čeledi konopovitých (Cannabaceae), dříve do čeledi jilmovitých (Ulmaceae). Pochází ze Severní Ameriky, v ČR se pěstuje jako okrasná dřevina.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Středně vysoký strom s řídkou, rozsochatou korunou, dorůstající v průměru 20–25 m,[2] kultivary pěstované v uličních stromořadích bývají nižší. Borka na kmeni je zprvu hladká, červenošedá až tmavošedá, později nepravidelně šupinatá až rozbrázděná, s korkovitými výrůstky.

Listy jsou střídavé, opadavé, řapíkaté; podlouhle vejčitá čepel je 6–12 cm dlouhá, asymetrická, výrazně zašpičatělá. Listy jsou u báze skoro celokrajné, směrem ke špičce zubaté, na rubu chlupaté, později olysávají a chlupy zůstávají jen na žilkách. Na podzim se barví zlatožlutě.[2]

Oboupohlavné, zřídka i jednopohlavné nenápadné květy raší současně s listy a kvetou v dubnu až květnu. Plodem je 7–10 mm velká kulovitá peckovička se suchou dužinou, nejprve oranžově červená, později na stromě zasychá a tmavne.[2]

Rozšíření a využití[editovat | editovat zdroj]

Pochází ze středovýchodu Severní Ameriky, zhruba od Quebeku na severu po Alabamu a Kansas na jihu. V ČR se pěstuje od 17. století jako odolná okrasná dřevina.[2] Hlavním estetickým účinkem je podzimní barva listů a celkový habitus koruny, díky čemuž se uplatňuje jako efektní solitéra ve větších měřítcích.[3]

Na stanoviště a výživu je nenáročný, snese sucho i vlhko, roste na prudkém slunci i v polostínu. Preferuje středně těžké nebo lehčí půdy bohaté na vápník. Dobře snáší městské i průmyslově znečištěné prostředí.[3]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. a b c d Václav Větvička: Stromy. Aventinum 2004, s. 42
  3. a b Karel Hieke: Praktická dendrologie. SZN 1978, 1. díl, s. 334 nn.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]