Ždánice (okres Žďár nad Sázavou)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ždánice
Náves s rybníkem
Náves s rybníkem
Znak obce ŽdániceVlajka obce Ždánice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBystřice nad Pernštejnem
Obec s rozšířenou působnostíBystřice nad Pernštejnem
(správní obvod)
OkresŽďár nad Sázavou
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel235 (2023)[1]
Rozloha4,42 km²[2]
Katastrální územíŽdánice u Bystřice nad Pernštejnem
Nadmořská výška618 m n. m.
PSČ593 01
Počet domů80 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduŽdánice 60
593 01 Bystřice nad Pernštejnem
obec.zdanice@seznam.cz
StarostaJosef Vícha
Oficiální web: obec-zdanice.wz.cz
Ždánice
Ždánice
Další údaje
Kód obce597163
Kód části obce194981
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ždánice (německy Schdanitz)[4] jsou obec v okrese Žďár nad SázavouKraji Vysočina. Žije zde 235[1] obyvatel.

Obec se nachází ve východní části Českomoravské vrchoviny v přírodním parku Svratecká hornatina v nadmořské výšce 618 m, přesněji 3 km severně od Bystřice nad Pernštejnem.

První písemná zmínka o obci se v pamětihodnostech našla již v roce 1220 v souvislosti s Bystřickou farou, ke které v té době náležel les „U Ždánic“. Oficiálně se ale jako první písemná zmínka o obci bere až zápis z roku 1287, kdy dcera Štěpána z Pernštýna Zdeslava doživotně darovala veškeré požitky ze vsi Ždánic bystřickému faráři. V obci funguje spolek dobrovolných hasičů.

V blízkosti obce se nachází krásné lesy s možností krásných procházek a houbaření. Obcí prochází cyklostezka a v zimě jsou v blízkosti obce běžecké trasy s možností napojení až na lyžařský areál Nové Město na Moravě. Z památek v okolí dále lze jmenovat hrad Pernštejn, zříceniny hradu Zubštejn, Aušperk nebo Pyšolec.

Báseň Veský zvoník od Gustava Pflegera Moravského (sbírka Cypřiše) se odehrává ve ždánické hospodě a vypráví o smrti místního zvoníka za bouře.

Pověst[editovat | editovat zdroj]

Pověst vypravuje, že Ždánice byly vystaveny po zániku vesnice „Dolní Lhotky“, která lehla ohněm nebo vodou v údolí mezi Karasejnem a nynějšími Ždánicemi. Obyvatelé zničené vsi se rozdělili na dvě části, jedna vystavěla obec Karasín a druhá Ždánice. Že obě vesnice tvořily kdysi obec jednu, nasvědčuje to, že před lety kontribučenská záložna panství bystřického určovala čistý výnos pro Ždánice a Karasín dohromady.

Znak[editovat | editovat zdroj]

V modré hlavě štítu se nacházejí tři stříbrné květy. Pod hlavou štítu černá zubří hlava se zlatou houžví na zlatém poli.

Sbor dobrovolných hasičů[editovat | editovat zdroj]

26. března roku 1896 byl v obci založen sbor dobrovolných hasičů, který existuje dodnes a má asi 50 členů.

O zřízení se nejvíce přičinili: František Makovský, Jan Jindra, Jan Kolář, František Pecina, František Trávníček, správce školy Jan Vrána, Josef Housek a další.

V témže roce do sboru vstoupilo 18 mužů, kteří si zvolili výbor a náčelnictvo. Byla zakoupena stříkačka od firmy Smekal a zřízen hasičský stejnokroj. Veškerý náklad sboru byl hrazen dary a obcí.

  • Jan Vrána (správce školy)
  • František Makovský (hostinský)
  • František Pečinka (dům č. 36)
  • Jan Kolář (dům č.1)
  • Josef Jílek
  • Jan Bednář
  • Jan Skalník (podruh č. 11)
  • Antonín Zich (dům č. 4)
  • Josef Houdek (dům č. 23)
  • František Jindra (dům č. 2)
  • Antonín Pyšný (dům č. 35)
  • Jan Mazourek (dům č. 20)
  • Jan Makovský (dům č. 43)

Budova bývalé školy[editovat | editovat zdroj]

Školní budova (plány zhotovil profesor na německé technice v Praze František Sáblík, rodem z Bystřice nad Pernštejnem, a stavbu převzal stavitel Karel Šír z Nového Města na Moravě) byla vysvěcena v neděli 26. září 1880 a fungovala do roku 1977, kdy byla uzavřena pro malý počet žáků. Dnešní děti dojíždějí do školy především do Bystřice nad Pernštejnem, několik pak do Písečného. Budova bývalé školy byla na přelomu tisíciletí rekonstruována a od roku 2001 slouží jako společenská budova pro pořádání různých kulturních akcí jako jsou např. sousedské bály, oslavy, posezení s občany apod.

Celkový náklad obnášel 5120 zl. Obec získala 1000 zl. od zemského výboru a 200 zl. od císaře Františka Josefa I.

Ve Ždánicích jako první učil od ledna 1881 do roku 1884 Josef Herzog (1859 – 1943), pozdější okresní školní inspektor, autor historických článků z Vysočiny. V roce 1938 vydal v Brně své „Paměti“.

O výstavbu se nejvíce zasazoval tehdejší starosta Jan Kolář (dům č.1), pozemek obec odkoupila od statkáře Klímy za 20 zl.

Obyvatelé[editovat | editovat zdroj]

  • Roku 1643 bylo ve Ždánicích osídlených domů 11
  • Roku 1663 bylo 5 domů obydlených a 9 pustých
  • Roku 1790 bylo domů 24 a obyvatelů 173
  • Roku 1834 bylo domů 34
  • Roku 1900 bylo 47 domů a 284 obyvatele.
  • Roku 1910 bylo 47 domů a 245 obyvatel
  • V roce 1920 za prvního sčítání lidu v Československu v roce 1920 žilo v obci 198 obyvatel ve 46 domech.

Hlavním pramenem výživy bylo rolnictví a dobytkářství. Část obyvatel taktéž pracovala jako zedník, v zimním období pracovali v lese.

Rod Kosů[editovat | editovat zdroj]

Ze Ždánic pochází rod Kosů, jenž je zde doložen až do roku 1538. Jeho členové pak žili nejvíce ve Dvořištích, Pivonicích a Olešinkách. Z rodu pochází i Jan Kos (1908 - 1985), autor četných rukopisných vlastivědných studií. Ze Ždánic pocházel též otec sochaře Vincence Makovského.

Vincenc Makovský[editovat | editovat zdroj]

V obci Ždánice se narodil otec sochaře Vincence Makovského.

Legionáři[editovat | editovat zdroj]

Rodákem byl legionář Josef Kolář (1890 - 1979), jenž sepsal pozoruhodné rukopisy "Zápisky z mé vojenské služby jako domobrance, či jak se tomu říkalo - landštrumáka" a druhý díl nazvaný prostě "Zápisky".

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1287. V roce 1335 je ve Ždánicích doložena držba doubravnického kláštera, v roce 1409 už ves patřila Pernštejnům. Roku 1418 dal Vilém z Pernštejna panně Anně, dceři Šemíka z Cechtína, věnem na Ždánicích na lidech poplatných Janovi, Petrovi a Václavovi kopu grošů ročního platu. Roku 1588 uvádějí se Ždánice u zboží Bystřického, od něhož byly roku 1666 s jinými dědinami odděleny, avšak již v roce 1698 byly zase k němu přiděleny trvale. Z drobné šlechty se uvádí v roce 1416 Přibyslav ze Ždánic, jenž si koupil dvůr v Domanínku.

18. stol.[editovat | editovat zdroj]

Poddaní platili roku 1750 vrchnosti roční úrok na sv. Jiřího 3 zlaté a 18 krejcarů a taktéž na sv. Václava úrok z polí činil 24 krejcarů a 140 liber spředeného lnu. 37 měr osiva, 72 slepic a 7 kop vajec. 10 sedláků robotovalo týdně 3 dny s jedním koněm a jedním volem, o žních to bylo dvojnásob. 3 podsedníci týdně 3 dny a o žních 6 dní. Desátky dávali roku 1672 do bystřické fary - 5 kop žita a ovsa, 1/4 mázu másla.

19. stol.[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1853 do roku 1880 chodily dívky do školy ve Vítochově, za to jim obec zaplatila 120 zl. stříbra. V roce 1880 vznikla škola i ve Ždánicích, tomu se obec Vítochov snažila zabránit.

Historie 20. stol.[editovat | editovat zdroj]

Až do roku 1904 neměla obec žádné spojovací silnice. Hlavní spojovací cesta od Karasína k Bystřici trpěla těžkými náklady dříví, kterého se z lesů okolo Karasína mnoho vyváží. Obecní výbor se na začátku roku 1903 usnesl, že onu cestu upraví na silnici II. třídy. V letech 1903 - 1905 byla tedy vybudována odbočka ze silnice Bystřice - Písečné do Ždánic. V roce 1908 byla cesta prodloužena do Vítochova. V roce 1930 proběhla elektrifikace obce. V roce 1957 bylo založeno JZD, které bylo postupně slučováno do větších celků a od roku 1979 ve Ždánicích sídlilo velké JZD z 9 obcí. V roce 1972 byl vybudován vodovod, v roce 2004 byla dokončena plynofikace obce. Nedaleko někdejší školy stojí pěkný železný kříž (1933). Mramorový křížek v parčíku na návsi nechala zbudovat zdejší omladiny v roce 1918, obnoven byl v roce 1949. V polích k Bystřici stojí železný kříž z roku 1881. Památkou lidové architektury z 18. století je čp. 18

Na boží hod roku 1907 zasáhl obec požár, kdy zničil usedlost Josefa Koláře (dům č. 11)

V roce 1920 proběhl v obci mord, kdy manžel utloukl svoji ženu z domněnky, že mu byla nevěrnou. Za čin dostal 4 roky těžkého žaláře.

Světová válka[editovat | editovat zdroj]

Z obce bylo do války povoláno celkem 52 mužů, 9 z nich zemřelo a 6 jich bylo zraněno. Několik mužů padlo u Haliče, další byli zajati na italské či ruské frontě a následně vstoupilo do čs. legií (Josef Kolář, Jan Kolář, Antonín Havlíček, František Pečinka).

Kronika[editovat | editovat zdroj]

Kronika byla založena v roce 1923 na základě nařízení vlády republiky Česko-slovenské. Kronikářem se stal Václav Zich (rolník ze Ždánice, čp. 44).

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Žďánic[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2014 2023
Počet obyvatel 297 263 277 284 245 198 243 215 224 207 186 187 187 181 197 235

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 606–607. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]