Żary

Żary
	zámek s palácem
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	51°38′ s. š., 15°8′ v. d.
Nadmořská výška	160 m n. m.
Časové pásmo	SEČ/SELČ
Stát	Polsko
Vojvodství	Lubušské
Okres	Żary
Gmina	městská gmina
	Żary
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	33,24 km²
Počet obyvatel	39 365 (2011)
Hustota zalidnění	1 184,3 obyv./km²
Správa
Starosta	Danuta Madej
Vznik	1030
Oficiální web	www.zary.pl
Adresa obecního úřadu	Rynek 1; 68-200 Żary
Telefonní předvolba	68
PSČ	68-200 až 68-205
Označení vozidel	FZA
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Żary (výslovnost [ˈʐarɨ]IPA, dolnolužickosrbsky Žarow, německy Sorau, česky Žarov) jsou město na západním okraji Polska v Lubušském vojvodství ležící mezi dvěma přítoky Odry, Bobrem a Nisou, zhruba v půli cesty mezi Berlínem (180 kilometrů na severozápad) a Vratislaví (140 kilometrů na jihovýchod). Ke konci ledna 2014 mělo město 38 527 obyvatelů. a je největším městem polské části Dolní Lužice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Żary jsou jedním z nejstarších měst na území Polska. Poprvé jsou zmíněny v kronice Dětmara z Merseburku v roce 1007. Okolní kraj byl osídlen původním slovanským kmenem, jejž Dětmar uvádí vedle Lužičanů a Slubjanů pod jménem Žarované. Okolo roku 1030 bylo spolu s celou Lužicí za vlády Měška II. Lamberta z dynastie Piastovců se stalo součástí Polska. Tímto místem procházela solná stezka. To mělo od středověku značný vliv na rozvoj města i celého regionu. V roce 1207 byly postaveny hradby s baštami.

V roce 1260, kdy byla oblast pod vládou rodu Děvínů, město figurovalo jako sídliště na solné stezce z Lipska do Vratislavi. V roce 1274 zde vznikla pobočka řádu menších bratří. Do roku 1364 bylo pod vládou Piastovců. Během spanilých jízd husitů (taboritů a sirotků) do Horní Lužice bylo město roku 1427 vyrabováno.

Do roku 1635 patřilo k území ovládanému českými králi. Město vyhořelo v letech 1424, 1619, 1684 a 1701. Od roku 1635 patřilo Sasku. Na základě výsledků Vídeňského kongresu připadlo město roku 1815 Pruskému království a součástí Pruska bylo do roku 1945.

Po druhé světové válce připadlo v rámci rozhodnutí z postupimské konference Polsku. Zde náleželo k Zelenohorskému vojvodství (1950–1998), od roku 1999 k Lubušskému.

Zámek[editovat | editovat zdroj]

Jedním z nejzajímavějších objektů ve městě rozlehlý zámecký komplex, jenž napovídá o jeho dlouhé a bohaté historii. Zámek však byl během spojeneckého náletu roku 1944 zasažen a vyhořel, a přes veškerou snahu, se zámek do dnešního dne nepodařilo dostat do původního stavu.

Jeho historie sahá nejpravděpodobněji do 13. století. Vládl zde saský rod Děvínů/Devin (polsky Dewinowie). S jistotou se dá tvrdit, že poslední z rodu Děvínů, Albrecht, zemřel roku 1280 a v té době již stál kamenný hrad, čemuž odpovídá severní křídlo zámku. Dům byl třípatrový (1. patro/suterén kamenné, další 2 patra cihlová) a vstupní brána na východní straně.

Oblast přebírá rod Pačků (polsky Paczkowie, německy von Patschkau) a hrad dále rozšiřoval. Mezi lety 1320–1329 se přistavělo západní křídlo a jižní věž. Postaveny jsou také ochranné hradby a spojeny s městskými.

V roce 1355 získal rod Biberštejnů zámek jako věno. Východní křídlo se staví počátkem 15. století v gotickém stylu. Stejně jako během předešlé výstavby je přízemí kamenné a vyšší patra cihlová. Další úpravy se zámek dočká během první poloviny 16. století během vlády Jeronýma z Biberštejna a jeho bratra Kryštofa, které je již v renesančním slohu. V nádvoří jsou přistavěny arkády v jižní a východní části. Dále vnitřní klenby s lunetami, malířské a štukové výzdoby a další úpravy.

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Osoby spojené s městem:

Basil Farber (okolo 1520–1576) německý filolog, luteránský teolog
Georg Philipp Telemann (1681–1767) německý skladatel
Erdmann Neumeister (1671–1576) německý luteránský pastor a hymnologista
Christoph Friedrich Richter (1676–1711) německý hymnolog, entomolog, evangelický duchovní
Christoph Christian Sturm (1740–1786) německý kazatel a spisovatel
Friedrich von Wendt (1738–1818) německý lékař
Ernst Kummer (1810–1893) německý matematik
Maximilian Gritzner (1843–1902) německý heraldik
Johann Crüger (1598–1662) německý skladatel
Gustav Fechner (1801–1887) německý filozof, fyzik a psycholog
Willy Jähde (1908–2002) německý velitel Wehrmachtu
Friedrich Schoenfelder (1916–2011) německý herec
Tadeusz Ślusarski (1950–1998) polský atlet, olympijský vítěz
Jósef Tracz (* 1964) reprezentant v řecko-římském zápase, olympijský medailista