Čudsko-pskovské jezero

Čudsko-pskovské jezero
	Čudsko-pskovské jezero na mapě
Poloha
Světadíl	Evropa
Státy	Estonsko; Rusko
Kraje:; Oblast	Ida-Viru, Jõgeva, Tartu, Põlva; Pskovská oblast
Zeměpisné souřadnice	58°40′36″ s. š., 27°29′30″ v. d.
Rozměry
Rozloha	3555 km²
Délka	143 km
Šířka	50 km
Objem	25 km³
Povodí	47 800 km²
Max. hloubka	15,3 m
Prům. hloubka	7,1 m
Ostatní
Nadm. výška	30 m n. m.
Pobřeží	520 km
Přítok vody	Emajõgi, Võhandu, Velikaja
Odtok vody	Narva
Ostrovy	Piirissaar
Sídla	Pskov
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čudsko-pskovské jezero, nazývané také jezero Peipus (estonsky Peipsi-Pihkva järv, rusky Чудско-Псковское озеро) je jezero na hranici Estonska (kraje Ida-Viru, Jõgeva, Tartu a Põlva) a Pskovské oblasti v Rusku. Je pozůstatkem velké ledovcové vodní plochy. Jezero se skládá se ze tří propojených jezer — Čudského jezera na severu, Pskovského jezera na jihu, a obě tato jezera spojujícího Teplého jezera.

Čudsko-pskovské jezero má celkovou rozlohu 3555 km². Z toho největší část připadá na Čudské jezero (2610 km²), na Pskovské jezero pak 710 km² a nejmenší je Teplé jezero 235 km². Všechny tři části tvoří jednu vodní plochu, která leží v nadmořské výšce 30 m. Estonská část má rozlohu 1570 km² a ruská část 1985 km². V severojižním směru je jezero 143 km dlouhé a jeho maximální šířka je 50 km. Průměrná hloubka jezera je 8 m, maximální hloubka 15 m v jižní části.

Pobřeží[editovat | editovat zdroj]

Břehy jsou převážně nízké, pokryté rašeliništi. Podél severovýchodního břehu se táhne písečná pláž, místy porostlá borovicemi. Zde jsou nejoblíbenější místa pro koupání, zvláště v písečných dunách a lesích mezi lázněmi Kauksi a Vasknarva na severu. Kromě lehce přístupného severního břehu není zbytek jezera moc turisticky využívaný.

Dno[editovat | editovat zdroj]

Dno je ploché a pokryté silnou vrstvou šedého jílu.

Ostrovy[editovat | editovat zdroj]

Na jezeře je mnoho ostrovů. Největší je Piirissaar, který leží v Čudském jezeře a patří Estonsku.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Do jezera ústí řeky Emajõgi, Võhandu, Velikaja a asi 30 dalších řek. Z jezera odtéká Narva do Finského zálivu. Nejvyšší úrovně dosahuje hladina obvykle uprostřed dubna až na začátku května. Rozsah kolísání je 3 m. Na jezeře se vyskytují velké vlny způsobené větrem. Tání na jaře způsobuje vzestup hladiny až o 1 m tzn. zvětšení plochy o 780 km², což zatopí řídce obydlenou pobřežní zónu.

Vlastnosti vody[editovat | editovat zdroj]

Díky malé hloubce dosahuje teplota vody v létě až 22 °C. Jezero zamrzá na konci listopadu nebo na začátku prosince. Maximální tloušťky ledu dosahuje v březnu (50-60 cm). Pskovské jezero a Teplé jezero rozmrzají dříve na konci dubna, Čudské jezero pak na začátku května.