Český strakatý skot
| Český strakatý skot | |
|---|---|
 kráva plemene českého strakatého skotu | |
| Základní informace | |
| Země původu |  Česko |
| Stupeň prošlechtění | ušlechtilé plemeno |
| Směr užitkovosti | maso-mléčný |
| Tělesná charakteristika | |
| Hmotnost samce | 1200–1300 kg[1] |
| Hmotnost samice | 650–750 kg[1] |
| Výška samce † | v kříži 152–160 cm[1] |
| Výška samice † | v kříži 140–144 cm[1] |
| Tělesný rámec | střední až velký |
| Barva | červeně strakatá, případně plášťová |
| Klasifikace a standard | |
| Plemenná skupina | čelnatá plemena, skupina horského skotu |
| † výška uváděna v kohoutku | |
Český strakatý skot, často též nazývaný: česká straka, červená straka nebo čestr, je tradiční české kombinované plemeno skotu. Je součástí celosvětové populace strakatých plemen shodného fylogenetického původu, odvozeného od strakatého skotu chovaného už ve středověku v okolí Bernu. V současnosti v České republice tvoří český strakatý skot asi polovinu veškeré populace skotu.[2] Byl opakovaně zušlechťován především červeným holštýnským skotem a ayrshirským skotem a od devadesátých let 20. století byli přikřižováni býci příbuzných plemen, německého a rakouského strakatého skotu, montbeliarda a simentálského skotu.[3] Zvířata pocházející z původních českých linií jsou od roku 2010 chráněna jako genetický zdroj.[3]
Historie plemene[editovat | editovat zdroj]
Český strakatý skot patří do skupiny plemen horského strakatého skotu. Zemí původu pro plemena této skupiny je Švýcarsko. Zde vznikl původní bernsko-simentálský skot, červenostrakaté plemeno velkého tělesného rámce. Do Česka se toto plemeno dostalo ve druhé polovině 19. století[4], významným předělem byl dovoz plemenných býků na velkostatek v Napajedlech. Tito býci byli kříženi s domácími kravami, s českou červinkou,[3] takto se švýcarský skot rozšířil nejprve na Hanou jako bernsko-hanácký skot[4] a později ovlivnil příliv švýcarské krve populaci skotu i v ostatních oblastech českých zemí.[4] Vznikla tak celá řada místních krajových rázů českého červenostrakatého skotu, které byly ve třicátých letech 20. století sloučeny do jediného plemene.
Po druhé světové válce prošlo plemeno typologickou přestavbou z trojstranné užitkovosti mléko–maso–tah na užitkovost dvoustrannou, maso-mléčnou. Plemenářskou práci v tomto období významným způsobem ovlivnilo zavedení umělé inseminace skotu. Rokem 1955 dochází k přijetí sjednoceného šlechtitelského programu a sloučení oblasti kontroly užitkovosti a inseminace. V roce 1967 dostalo plemeno současný název, český strakatý skot.
Vedle čistokrevné plemenitby se po roce 1950 začalo uplatňovat v rámci plemene zušlechťovací křížení s plemenem ayrshire, švédským černobílým skotem a dánskou červinkou, od sedmdesátých let byli používáni býci červeného holštýnského skotu.[3] Záměrné křížení s těmito plemeny bylo později zastaveno a od devadesátých let 20. století se plemeno zušlechťuje býky příbuzných strakatých plemen.
Příbuzná plemena[editovat | editovat zdroj]
Bernsko-simentálský skot byl v minulosti ze Švýcarska ve značné míře vyvážen, především do sousedních zemí, ve kterých tak vznikla plemena, která svůj původ od simentálského skotu odvozují. V Německu se jedná o německý strakatý skot (deutsches Fleckvieh), ve Francii je to montbeliardský skot, abondanský skot a východofrancouzský strakatý skot („race Tacheté de l´Est“). V dalších zemích je to rakouský strakatý skot (österreichisches Fleckvieh), slovenský strakatý, maďarský strakatý (magyartarka) či strakatý skot v Itálii (Pezzata rossa), populace strakatého skotu existují též v Jugoslávii, Rumunsku a Bulharsku, v Rusku a na Ukrajině.
Charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Český strakatý skot je skot středního až většího tělesného rámce, s přiměřeně silnou kostrou a dobrým osvalením. Znaky mléčnosti jsou zvýrazněné, krávy mají hluboký a prostorný hrudník, dobře utvářenou záď a prostorné vemeno polovejčitého tvaru. Plemeno je rohaté. Zbarvení srsti je červenostrakaté, hlava a spodní části končetin jsou převážně bílé, jinak převažují barevné plochy. Dospělí býci dosahují hmotnosti 1200–1300 kg, výška v kříži u dospělých krav je 140–144 cm, u býků 152–160 cm.[1]
Mezi přednosti českého strakatého skotu patří dobrý zdravotní stav, zejména mléčné žlázy, dobrou plodností, snadnými porody, vitalitou telat, bezproblémovým odchovem i schopností k pastvě a vysokému příjmu a využití objemných krmiv. Plemeno je středně rané, s prvním otelením mezi 26–28 měsíci věku.[1]
Je to plemeno s dvoustrannou užitkovostí s poměrem mléčné a masné produkce 60:40.[4] Chovným cílem je mléčná užitkovost dospělých krav rovnající se 6000 až 7500 kg mléka za laktaci s obsahem bílkovin nad 3,5 %.[1] Co se masné užitkovosti týče, v intenzivním výkrmu býků by měl průměrný denní přírůstek dosahovat minimálně 1300 g a jatečná výtěžnost by měla být vyšší než 58 %.[1] Strakatý skot je použitelný i pro užitkové křížení s jinými dojnými plemeny i pro chov bez tržní produkce mléka.
Užitkovost plemene[editovat | editovat zdroj]
Dojnice českého strakatého skotu dosahují výsledků srovnatelných s populacemi kombinovaných plemen ve vyspělých chovatelských zemích. Za kontrolní rok 2010/11 bylo dosaženo průměrné užitkovosti na dojnici 6598 kg mléka, s obsahem tuku 4,00 %, obsahem bílkovin 3,48 %. Reprodukční výsledky charakterizuje průměrná délka mezidobí 396 dnů. Kvalitu plemene a úroveň užitkovosti potvrzuje zájem o plemenná zvířata českého strakatého skotu v zahraničí. V roce 2011 bylo exportováno téměř 4000 plemenných jalovic do řady evropských států.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h Chovný cíl a standard; šlechtitelský program českého strakatého skotu [online]. Svaz chovatelů českého strakatého skotu, březen 2012 [cit. 2013-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ Plemeno [online]. Svaz chovatelů českého strakatého skotu [cit. 2013-02-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Český strakatý skot [online]. Národní referenční středisko uchování a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat [cit. 2013-02-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c d SAMBRAUS, Hans Hinrich. Atlas plemen hospodářských zvířat. Překlad Suchánek Bohumil (část skot). Praha: Nakladatelství Brázda, 2006. 295 s. ISBN 80-209-0344-5. Kapitola Plemena skotu, s. 29.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SAMBRAUS, Hans Hinrich. Atlas plemen hospodářských zvířat. Praha: Nakladatelství Brázda, 2006. 295 s. ISBN 80-209-0344-5.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Český strakatý skot na Wikimedia Commons - Svaz chovatelů českého strakatého skotu
