Černvír

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Černovír – různé významy.
Černvír
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Černvíru
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Černvíru
Znak obce ČernvírVlajka obce Černvír
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTišnov
Obec s rozšířenou působnostíTišnov
(správní obvod)
OkresBrno-venkov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel146 (2023)[1]
Rozloha1,37 km²[2]
Katastrální územíČernvír
Nadmořská výška315 m n. m.
PSČ592 62
Počet domů55 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduČernvír 50
592 62 Nedvědice
obec@cernvir.cz
StarostaJosef Dufek
Oficiální web: www.cernvir.cz
Černvír
Černvír
Další údaje
Kód obce595446
Kód části obce20664
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Černvír je obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se v Hornosvratecké vrchovině, v přírodním parku Svratecká hornatina, přibližně 12 kilometrů severozápadně od Tišnova. Žije zde 146[1] obyvatel.

Černvír vděčí za své jméno víru na „černé řece“ Švarcavě (Schwarzau = Svratka).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dřevěný most přes Svratku

První písemná zpráva pochází z roku 1285, kdy je jako svědek v listině kláštera v Doubravníku uveden Milek z Černvíru. Roku 1309 je v listině tišnovského kláštera zmiňován Vítek z Černvíru. Další zmínka o obci je až z roku 1364, kdy byl Černvír rozdělen mezi několik zemanů. Jménem jsou známi Filip z Černvíru, Petr z Černvíru a jeho bratr Artleb z Klečan. Roku 1409 pak Vilém I. z Pernštejna získal část obce od vdovy Markéty z Černvíru. Později získal Vilém i zbytek Černvíru.

Do 80. let 19. století patřil k Černvíru Křeptov.[4]

K 1. lednu 2005 byla obec Černvír společně s dalšími 23 obcemi převedena z okresu Žďár nad Sázavou (Kraj Vysočina) do okresu Brno-venkov (Jihomoravský kraj).

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a počtu domů (sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 145 123 122 116 169 160 204 187 211 213 166 172 157 167 146
Počet domů 19 20 19 20 21 24 36 43 47 49 47 51 54 54 55

Vývoj počtu obyvatel

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Brno-venkov#Černvír.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Eduard Valdhans (1928–2017), malíř, učitel kreslení (vyzdobil sgrafity kulturní dům)

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Dostupné online.
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-03-25]. Dostupné online. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-03-26]. Dostupné online. 
  6. Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Tišnov, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-03-26]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]