Čelistnatkovití

Čelistnatkovití
	Čelistnatka rákosní
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	členovci (Arthropoda);
Podkmen	klepítkatci (Chelicerata);
Třída	pavoukovci (Arachnida);
Řád	pavouci (Araneae);
Podřád	dvouplicní (Labidognatha);
Nadčeleď	Araneoidea;
Čeleď	Čelistnatkovití (Tetragnathidae); Menge, 1866
rody
	Azilia; Dianleucauge; Eryciniolia; Leucauge; Mecynometa; Memoratrix; Mesida; Nanometa; Okileucauge; Opadometa; Pickardinella; Tylorida; Atelidea; Atimiosa; Chrysometa; Diphya; Dolichognatha; Homalometa; Meta; Metabus; Metargyra; Metellina; Metleucauge; Nanningia; Parameta; Schenkeliella; Zygiometella; Agriognatha; Antillognatha; Cyrtognatha; Doryonychus; Glenognatha; Hispanognatha; Mimicosa; Mitoscelis; Pachygnatha; Prionolaema; Tetragnatha; Alcimosphenus; Deliochus; Eometa; Guizygiella; Leucognatha; Macryphantes; Menosira; Neoprolochus; Orsinome; Palaeometa; Palaeopachygnatha; Parazilia; Pholcipes; Phonognatha; Priscometa; Sancus; Sternospina; Theridiometa; Timonoe; Wolongia;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čelistnatkovití (Tetragnathidae) jsou čeledí pavouků, pro kterou jsou hlavním typickým znakem mohutné chelicery vyzbrojené četnými zuby a dlouhé čelistní výběžky, jež vyrůstají z kyčlí makadel (odtud odborný název: Tetragnathidae = "čtyřčelistní" ). Délka těla kolísá u této čeledi od 2 do 25 mm, u čelistnatek žijících v Čechách jsou tyto meze blíže průměru (2,5 - 11 mm). Samicím mnoha rodů čelistnatkovitých schází pohlavní destička. Čelistnatky předou stejně jako křižáci kolové sítě. Ve světě žije téměř tisíc druhů v 47 rodech.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Tato čeleď pavouků je rozšířena po celém světě. Je známo okolo 900 druhů. Mnohé z nich mají blízko ke křižákům.^[1]

Zástupci žijící v Česku[editovat | editovat zdroj]

Čelistnatka perleťová (Tetragnatha montana)
Čelistnatka rákosní (Tetragnatha extensa)
Čelistnatka stromová (Tetragnatha pinicola)
Meta podzimní (Metellina segmentata)
Meta temnostní (Meta menardi, dříve křižák temnostní)

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ BUCHAR, Jan; KŮRKA, Antonín. Naši pavouci. Praha 2: Academia, 1998. 154 s. ISBN 80-200-0331-2. S. 108.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Jan Buchar, Antonín Kůrka: Naši pavouci. Nakladatelství Academia

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu čelistnatkovití na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] BUCHAR, Jan; KŮRKA, Antonín. Naši pavouci. Praha 2: Academia, 1998. 154 s. ISBN 80-200-0331-2. S. 108.

[1]