Úhořík tříprstý
 Úhořík tříprstý | |
|---|---|
 Úhořík tříprstý (Amphiuma tridactylum) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | obojživelníci (Amphibia) |
| Řád | ocasatí (Caudata) |
| Čeleď | úhoříkovití (Amphiumidae) |
| Rod | úhořík (Amphiuma) |
| Binomické jméno | |
| Amphiuma tridactylum Cuvier, 1827 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Úhořík tříprstý (Amphiuma tridactylum) je jedním z největších ocasatých obojživelníků a vyskytuje se v jihovýchodní oblasti Spojených států amerických. Jeho druhové jméno "tříprstý" je odvozeno od počtu prstů. Je znám z území, které na jihu zahrnuje západní Alabamu, Mississippi, východ Texasu a na severu Arkansas, jihovýchod Missouri, západ Tennessee a přilehlé Kentucky. Nejhojnější je na zátopových územích řeky Mississippi.[2][3][4]
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Žije samotářský v lužních bažinách, močálech, jezerech i potocích na periodicky zaplavovaných územích, včetně zarybněných ploch, někdy i v odvodňovacích příkopech na okrajích měst. Vyskytuje se obvykle na místech kde žijí raci a často přebývá v jejich norách, v měkké půdě si je dokáže i sám vyhloubit. V letním suchu zůstávají zahrabán ve vlhkém doupěti a nevylézá po několik měsíců.
Je nočním živočichem opouštějící svou noru jen v době od soumraku do úsvitu, nejaktivnější je okolo půlnoci. Před pářením dokáže zajít i do vzdálenosti 400 m, obvykle však bývá spatřen nedaleko doupěte v blízkosti vody, cestuje jen po silném dešti po vodou nasycené půdě. Na těle mívá stopy po zubech od soubojů o teritorium nebo partnera.[2][3][4]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Tělo je válcovitého, úhořovitého vzhledu a může dorůst délky až 1 m, bočně stlačený ocas zabírá asi čtvrtinu délky, nejdelší změřený jedinec měl 106 cm. Zbarven je na hřbete tmavošedě, černě nebo hnědě a na břiše světleji. Průměrně bývá velký 35 cm a hmotnost samce je 500 a samice 400 g. Samec je těžší než stejně dlouhá samice a má širší hlavu. Kloaka samce je zabarvená bíle a během reprodukčního období natéká, u samice je černá. Mláďata bývají po metamorfóze velká asi 6 cm.
Pokožkou vylučuje velké množství nejedovatého slizu, proto jej lze jen stěží uchopit. Má čtyři zakrnělé nohy s chodidly se třemi prsty, zadní nohy jsou kratší než přední. Zrak má poměrně špatný,dobrý čich mu pomáhá při lovu i hledání partnera k páření. Horní čelist obsahuje dvě řady zubů, spodní jednu. Po obou stranách hlavy má žaberní štěrbinu.
Je považován za neotenického živočicha, který dosáhne pohlavní dospělosti a přitom si podrží některé larvální znaky. Má zakrnělé žaberní oblouky, podélně ztlustlý ocas, zachovalou postranní čáru a oči bez víček. Pohlavně dospělým se stává ve věku tři až čtyř let, obvykle při velikosti 27 až 33 cm.[2][3][4]
Potrava[editovat | editovat zdroj]
Je masožravec živicí se hlavně korýši, měkkýši, obojživelníky, hmyzem, červy, drobnými rybami i hady, byl pozorován i kanibalismus. Vstupuje do vody kde chytá vodní živočichy, nebo loví ze své nory ze které vystrkuje jen hlavu a lapá "kolemjdoucí". Větší kořist zabíjí krokodýlím způsobem, ubíjí ji o zem a trhá otáčením.[2][4]
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
K rozmnožování dochází mezi lednem a dubnem a probíhá nejčastěji ve vodě, silný déšť páření stimuluje. Samci se páří každoročně, samice co dva roky. Vhodné páry se nacházejí pomoci chemických značek. Při namlouvání ve vodě samec plave v kruhu a ocasem plácá o hladinu. Svolná samice plave vespod, jejich kloaky se dotýkají a samec jí do ní zasune spermatofor se spermiemi.
Oplodnění vajíček proběhne v těle samice; samice si podrží živé spermie v těle až 7 měsíců. V době od ledna do září samice naklade 50 až 200 (zjištěné maximum 350) bílých, rosolovitých, neprůhledných, asi 1 cm velkých vajíček (jako perly na šňůrkách) ve svých doupatech nebo pod spadlé větve poblíž vody. Vajíčka se vyvíjejí čtyři až pět měsíců. Larvální stádium je poměrně krátké, žábry jim zmizí asi za tři týdny po vylíhnutí a mladí jedinci, velcí asi 6 cm, mohou přejít k životu na souši.
Průměrný věk v zajetí bývá 13 až 19 let, ve volné přírodě není znám. Má málo přirozených nepřátel, mezi obvyklé se počítají hadi užovka bahenní, korálovka královská a ploskolebec vodní.[2][3][4][5]
Význam[editovat | editovat zdroj]
V místech hojného výskytu bývá chován jako mazlíček v domácnostech, při ohrožení kouše, ale není jedovatý. Je využíván také v biomedicínckých výzkumech, má největší červené krvinky ze všech zvířat.
IUCN je úhořík tříprstý hodnocen jako druh málo dotčený (LC). Počet žijících jedinců je odhadován na více než 100 000 a prostor ve kterém žijí se nezmenšuje, ztráta močálů a mokřadů byla vykompenzována vytvořením nových kanálu, příkopů a trvalých rybníčků.[2][6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ a b c d e f SCHNELKER, Abigail. Animal Diversity Web: Amphiuma tridactylum [online]. University of Michigan Museum of Zoology, MI, USA, rev. 2011 [cit. 2017-09-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d BOUNDY, Jeff. Amphiuma tridactylum [online]. Amphibiaweb, University of California, Berkeley, CA, USA [cit. 2017-09-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e KOWALSKI, Ed; WATKINS-COLWELL, Greg. Amphiuma tridactylum [online]. Caudata.org, rev. 2004 [cit. 2017-09-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Encyclopedia of Life: Amphiuma tridactylum [online]. EOL, Smithsonian Institution, Washington, DC, USA [cit. 2017-09-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HAMMERSON, Geoffrey. IUCN Red List of Threatened Species: Amphiuma tridactylum [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 30.04.2004 [cit. 2017-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-14. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu úhořík tříprstý na Wikimedia Commons 
Taxon Amphiuma tridactylum ve Wikidruzích
