Úboč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.
Úboč
Kostel svatého Mikuláše
Kostel svatého Mikuláše
Znak obce ÚbočVlajka obce Úboč
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKdyně
Obec s rozšířenou působnostíDomažlice
(správní obvod)
OkresDomažlice
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel143 (2023)[1]
Rozloha7,45 km²[2]
Katastrální územíÚboč
Nadmořská výška498 m n. m.
PSČ345 43
Počet domů69 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduÚboč 60
345 43 Koloveč
obec@uboc.cz
StarostaTomáš Krippner
Oficiální web: www.uboc.cz
Úboč
Úboč
Další údaje
Kód obce566161
Kód části obce172553
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Úboč (německy Aubotschen, dříve Aubotsch) se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije v ní 143[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o Úboči pochází z roku 1251, kdy ve vsi sídlil Jiří z Úboče. První zmínka o panském sídle je z roku 1316, kdy na tvrzi sídlil Vitl z Úboče.[4] Ve 14. století se zde připomínají dvě samostatné plebanie – Dolní a Horní Úboč s vlastními kostely (opevněným kostelem svatého Václava v Horní Úboči a kostelem svatého Mikuláše v Dolní Úboči). Později obě plebanie splynuly v jednu. Po reformaci zůstala pouze fara v Dolní Úboči, k ní do roku 1700 filiální fara Stanětice. Kostel svatého Václava v Horní Úboči byl zrušen výnosem Josefa II. a zbořen roku 1791. Zdivo bylo použito na výstavbu špýcharu. Matriky jsou vedeny od roku 1690. Posledními vlastníky byli Černínové z Chudenic.

Počátkem roku 2012 zde žilo 112 obyvatel, stejně jako v roce 2006.[5]

Pamětihodnosti

  • Kostel svatého Mikuláše na návsi je gotický a je připomínán ve 13. století – z této doby se zachovalo zdivo lodi a spodní část věže. Presbytář a sakristie, dílo stejné huti jako kostel v Loučimě, se časově řadí nejdříve k polovině 14. století. V roce 1763 byla sklenuta kaple a loď, roku 1852 došlo k úpravě kostela. Barokní úprava a přístavba kaple s oratoří proběhla v roce 1763. Horní patro věže je z roku 1852.
  • Ve farní zahradě se dochovaly pozůstatky úbočské tvrze založené na přelomu 13. a 14. století. Po připojení Úboče k panství Nového Herštejna v polovině 14. století tvrz zanikla.[4]
  • Roubené stavení čp. 4.
  • Usedlost čp. 33 včetně patrového zděného špýcharu s polokruhově zaklenutým vstupem. Záklenek vstupu je vyzděn z cihel nízkého formátu. Gotické detaily přenesené ze zbořeného kostela svatého Václava nezjištěny.

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Úboč – tvrz, s. 366. 
  5. Statistika Ministerstva vnitra ČR

Literatura

  • BYSTRICKÝ, Vladimír. Úboč 1251–2001. Úboč: Obec Úboč, 2001. 63 s. 
  • KRČEK, Jakub. Obraz vsi Úboč a okolní krajiny na mapách z 18. století.. In: KRČEK, Jakub; STOČES, Jiří. Stříbro nad zlato. Plzeň: Eva Mušková, 2019. ISBN 978-80-260-5696-6. S. 91–113.
  • * BLAŽKOVÁ, Marie. Vývoj porodnosti v lokalitě Úboč v letech 1784-1845.. In: KRČEK, Jakub; STOČES, Jiří. Stříbro nad zlato. Plzeň: Eva Mušková, 2019. ISBN 978-80-260-5696-6. S. 114–126.

Externí odkazy