Sírovec žlutooranžový
 Sírovec žlutooranžový | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | stopkovýtrusné houby (Basidiomycota) |
| Podkmen | (Agaricomycotina) |
| Třída | stopkovýtrusé (Agaricomycetes) |
| Řád | chorošotvaré (Polyporales) |
| Čeleď | troudnatcovité (Fomitopsidaceae) |
| Rod | sírovec (Laetiporus) |
| Binomické jméno | |
| Laetiporus sulphureus (Bull.) Murrill | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus), též chorošovec sírový či choroš sírový, je dřevokazná houba z čeledi troudnatcovitých. Mladé plodnice tohoto druhu sírovce jsou, na rozdíl od plodnic příbuzného sírovce horského, jedlé.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Houba vytváří velké masité chorošovité plodnice vějířovitého až půlkruhovitého tvaru, široké až 50 cm. Plodnice bokem přirůstají ke dřevu a zpravidla jich vyrůstá větší počet těsně nad sebou, takže na kmeni tvoří i přes metr velké a velmi nápadné trsy. Plodnice jsou v mládí zbarveny jasně žlutě až žlutooranžově, spodní strana plodnic, pokrytá výtrusorodým rouškem v podobě rourek, bývá až sírově žlutá, na svrchní straně se často střídají sytější a bledší oranžově žluté pásy. Stárnutím plodnice bledne do krémova či naopak tmavne. Plodnice má v mládí měkkou masitou dužninu, která se postupně stává lámavější.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Sírovec roste dosti hojně od května do října na kmenech živých listnatých stromů, často na akátech a ovocných stromech v alejích, sadech a zahradách, ale i na dubech a jiných listnáčích v lesích. Jedná se o nebezpečného parazita, vyvolávajícího tzv. hnědou hnilobu dřeva. [L 1]
Hostitel[editovat | editovat zdroj]
Dub, akát, druhy rodu slivoň (Prunus), topoly, vrby, jeřáby, jírovce a z jehličnanů modříny.[L 1]
Význam[editovat | editovat zdroj]
Sírovec patří mezi vážné patogeny napadající listnaté dřeviny, způsobuje lámavost větví[L 1] a obvykle poměrně rychlý úhyn rostliny.[zdroj?]
Použití[editovat | editovat zdroj]
Mladé plodnice sírovce žlutooranžového jsou označovány jako jedlé a chutné, jsou příjemné houbové chuti a vůně. Starší plodnice jsou ale tuhé a nechutné. Plodnice jsou výborné v guláši a omáčce, ale bývají připravovány mimo jiné jako obalovaný řízek. Podle některých názorů má chuť a především konzistenci podobnou kuřecímu masu, proto se také anglicky nazývá chicken of the woods.
Některé osoby mohou mít na plodnice sírovce žlutooranžového alergickou reakci.
-
Plodnice roste na kmeni. -
Horní strana plodnice je mírně ojíněná, nepravidelného povrchu, světle a tmavě oranžové barvy. -
Spodní strana. -
Rourky jsou zbarveny ostře žlutě (jako síra). -
Východní Čechy, pařez višně
Nežádoucí účinky[editovat | editovat zdroj]
Sírovec žlutooranžový způsobuje v kombinaci s alkoholem žaludeční nevolnost a zvracení (GUBA 1977).
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SEMERDŽIEVA, Marta; VESELSKÝ, Jaroslav. Léčivé houby dříve a nyní. Praha: Academia, 1986. 180 s.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu sírovec žlutooranžový na Wikimedia Commons - Galerie sírovec žlutooranžový na Wikimedia Commons
- Taxonomie dle 10. vydání Dictionary of the fungi
- Sírovec žlutooranžový na BioLibu
