Marunek barvířský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Rmen barvířský)
Jak číst taxoboxMarunek barvířský
alternativní popis obrázku chybí
Marunek barvířský (Cota tinctoria)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleďhvězdnicovité (Asteraceae)
Rodmarunek (Cota)
Binomické jméno
Cota tinctoria
(L.) J. Gay, 1845
Poddruhy rostoucí v ČR
  • marunek barvířský pravý (Cota tinctoria tinctoria)
  • marunek barvířský nepravý (Cota tinctoria subtinctoria)
Synonyma
  • Anthemis tinctoria
  • rmen barvířský
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zobrazení marunku barvířského

Marunek barvířský (Cota tinctoria) je středně vysoká, žlutě kvetoucí bylina, původní druh české květeny. V minulosti byl znám jako rmen barvířský, dnes je tento druh zařazován do rodu marunek.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Je to rostlina pocházející z mírného pásma Evropy a Asie. V Evropě je mimo Skandinávie, Britských ostrovů a Pyrenejského poloostrova původním druhem téměř ve všech státech. Její domovský areál sahá východním směrem do celé Jihozápadní Asie a přes Kavkaz a západní Sibiř až do Střední Asie. Druhotně byla rozšířena do Spojených států amerických, Austrálie a na Nový Zéland.

České republice se vyskytuje roztroušeně, nejvíce ve středních polohách, v horách obvykle chybí.[1][2][3]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Roste nejčastěji na vápnitých půdách v teplých oblastech na výslunných a suchých stanovištích. Objevuje se na sušších loukách a pastvinách, ve světlých okrajích lesů a křovin, na vinicích i náspech okolo cest a železničních tratích, stejně jako v lomech a pískovnách. Nejlépe prospívá na propustné, jen mírně vlhké půdě, která nemusí obsahovat hodně humusu.

Je rostlinou dvouletou až krátce vytrvalou, kvete hlavně v letních měsících, obvykle v červenci a srpnu. Dobře zakořeněný trs přetrvá bez újmy delší období sucha. Pěstuje se také někdy jako okrasná rostlina v zahradách, hluboké seříznutí krátce po odkvětu prodlouží životnost rostliny.[1][2][4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Marunek barvířský je bylina s plstnatou, v horní části větvenou, vystoupavou až přímou lodyhou, která vyrůstá do výše 30 až 70 cm. Přízemní listy s plochými řapíky mají čepele dvakrát nestejně peřenodílné až peřenosečné. Lodyžní listy jsou přisedlé, čepele mají podlouhle eliptické, jednou až dvakrát pravidelně hřebenitě peřenodílné až peřenosečné. Úkrojky listů dlouhých 1 až 3 cm bývají úzké až čárkovité, zubaté a krátce plstnaté. Rozdrcené listy silně voní.

Na koncích lodyh a větví jednotlivě vyrůstají široce nálevkovité úbory, široké 2 až 4 cm, s víceřadým, střechovitě uspořádaným zákrovem. Květy ve středu úboru jsou oboupohlavné, trubkovité a mají žlutou až zlatožlutou pětilaločnou korunu 4 mm velkou. Květy po obvodě jsou samičí, jazykovité, bývá jich 20 až 32 a mají žluté liguly dlouhé 6 až 12 mm. Květní lůžko je výrazně polokulovité. Rostliny kvetou postupně po dobu asi dvou měsíců, květy obsahují hodně nektaru a opyluje je široká škála hmyzu. Ploidie druhu je 2n = 18.

Plody jsou obvejčité, 2 mm velké, mírně čtyřhranné nažky s pěti málo zřetelnými žebry a jsou zakončené 2,5 mm dlouhým chmýrem.[1][2][4][5][6]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Úbor s rozkvetlými květy

Květy čerstvé, suché i poupata marunku barvířského obsahují trvanlivé žluté barvivo a byly v minulosti používány k barvení tkanin. Občas posloužil v lidovém léčitelství, sbírala se kvetoucí nať a výluh se užíval jako anthelmintikum, prostředek proti střevním parazitům. Rozsekaná nať se sypala na podlahu za účelem provonění místnosti a vypuzení blech. Semena se ještě i nyní občas vysévají do zahrad, kde po několik let bez zvláštní péče tyto květiny rostlou a kvetou. Býložravá zvířata rostliny nespásají.[4][6]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

V české přírodě se marunek barvířský vyskytuje ve dvou poddruzích:

  • marunek barvířský pravý (Cota tinctoria subsp. tinctoria)
  • marunek barvířský nepravý (Cota tinctoria subsp. subtinctoria (Dobrocz.) Holub)

Nominátní poddruh marunek barvířský pravý je v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" zařazen mezi rostliny vyžadující pozornost (C4a) a řidčeji se vyskytující poddruh marunek barvířský nepravý mezi rostliny nedostatečně prostudované (C4b).[1][7]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d KRÁSA, Petr. BOTANY.cz: Marunek barvířský [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 18.08.2007 [cit. 2017-03-26]. Dostupné online. 
  2. a b c Květena ČR: Rmen barvířský [online]. Petr Kocián [cit. 2017-03-26]. Dostupné online. 
  3. HASSLER, M. Catalogue of Life: Cota tinctoria [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2017-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky) 
  4. a b c AtlasRostlin.cz: Rmen barvířský [online]. Tiscali media, a.s., Praha [cit. 2017-03-26]. Dostupné online. 
  5. WATSON, Linda E. Flora of North America: Cota tinctoria [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2017-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b Prairie Wildflowers of Illinois: Cota tinctoria [online]. Illinois Wildflowers, John Hilty, USA [cit. 2017-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 26.03.2017]. Roč. 84, čís. 3, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]