Promethium

Promethium
	Pm
	61
	↓ Periodická tabulka ↓
Obecné
Název, značka, číslo	Promethium, Pm, 61
Cizojazyčné názvy	lat. Promethium
Skupina, perioda, blok	6. perioda, blok f
Chemická skupina	Lanthanoidy
Identifikace
Registrační číslo CAS	7440-12-2
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost	145
Atomový poloměr	1,85 Å (185 pm)
Elektronová konfigurace	[Xe] 4f5 6s2
Elektronegativita (Paulingova stupnice)	1,16 (?)
Ionizační energie
První	540 kJ/mol
Druhá	1050 kJ/mol
Třetí	2150 kJ/mol
Mechanické vlastnosti
Hustota	7,26 g/cm3
Skupenství	Pevné
Termodynamické vlastnosti
Teplota tání	1042 °C (1 315,15 K)
Teplota varu	3000 °C (3 273,15 K)
Skupenské teplo tání	7,13 kJ/mol
Skupenské teplo varu	289 kJ/mol
Elektromagnetické vlastnosti
Bezpečnost
	; Radioaktivní
Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Promethium (chemická značka Pm, latinsky Promethium) je jediným lanthanoidem, který nemá stabilní izotop a v přírodě se prakticky nevyskytuje.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Promethium je uměle připravený radioaktivní prvek, který se v přírodě vyskytuje pouze v ultrastopových množstvích jako člen uranových rozpadových řad. Jeho fyzikálně-chemické vlastnosti nejsou detailně známy, protože není k dispozici dostatečné množství čistého kovu pro jejich exaktní měření.

V současné době je známo 38 izotopů promethia, z nichž pouze tři mají dostatečně dlouhý poločas přeměny, aby je bylo možno prakticky zkoumat: ¹⁴⁵Pm s poločasem 17,7 let, ¹⁴⁶Pm s poločasem 5,53 let a ¹⁴⁷Pm s poločasem 2,62 roku. Poločas delší než 10 dnů mají ještě ¹⁴⁴Pm (363 dnů) a ¹⁴³Pm (265 dnů). Všechny uvedené izotopy jsou beta zářiči, ¹⁴⁷Pm vyzařuje záření beta minus, ¹⁴⁶Pm beta plus (65,7 %) i beta minus (34,3 %), ostatní uvedené pouze záření beta plus.^[1]

Historie

Existence promethia byla teoreticky poprvé předpovězena českým chemikem Bohuslavem Braunerem roku 1902 a opětně potvrzena roku 1914 Henrym Mosleyem.

Důkaz o skutečné existenci promethia podali teprve v roce 1945 Jacob A. Marinsky, Lawrence E. Glendenin a Charles D. Coryell na základě analýzy produktů jaderného rozpadu uranu v jaderném reaktoru. Svoje poznatky však publikovali až roku 1947.

Jméno prvku odvozeno od hrdiny řeckých bájí Prométhea, který ukradl olympským bohům tajemství ohně a daroval je lidem.

Výskyt, výroba a využití

Obsah promethia v zemské kůře je neměřitelně nízký. O jeho výskytu ve vesmíru přinášejí důkaz spektra některých hvězd, kde byly zaznamenány emisní linie připisované atomům promethia. Byly nalezeny např. u hvězd HD 101065 a HD 965.^[2]

Při umělé výrobě promethia se vychází buď z produktů radioaktivního štěpení uranu v jaderných reaktorech nebo se připravují bombardováním izotopu ¹⁴⁶Nd neutrony za vzniku ¹⁴⁷Nd, který se beta minus přeměnou mění na ¹⁴⁷Pm.

Izotopy promethia jako zářiče beta mohou být použity například ke kontinuálnímu měření velmi malých vrstev materiálu (při výrobě papíru) nebo jako energetický zdroj v jaderných článcích, užívaných obvykle v kosmickém výzkumu. Promethium se také používá v jaderných bateriích, kde je zářič umístěn mezi dvěma polovodivými prvky.^[3]

Odkazy

Reference

↑ Archivovaná kopie. www.nndc.bnl.gov [online]. [cit. 2018-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-10.
↑ COWLEY, C. R.; BIDELMAN, W. P.; HUBRIG, S. On the possible presence of promethium in the spectra of HD 101065 (Przybylski's star) and HD 965. Astronomy & Astrophysics. 2004-06, roč. 419, čís. 3, s. 1087–1093. Dostupné online [cit. 2023-06-06]. ISSN 0004-6361. DOI 10.1051/0004-6361:20035726.
↑ FLICKER, H.; LOFERSKI, J.J.; ELLEMAN, T.S. Construction of a promethium-147 atomic battery. IEEE Transactions on Electron Devices. 1964-01, roč. 11, čís. 1, s. 2–8. Dostupné online [cit. 2023-06-06]. ISSN 0018-9383. DOI 10.1109/T-ED.1964.15271.

Literatura

Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu promethium na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo promethium ve Wikislovníku

[1] Archivovaná kopie. www.nndc.bnl.gov [online]. [cit. 2018-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-10.

[2] COWLEY, C. R.; BIDELMAN, W. P.; HUBRIG, S. On the possible presence of promethium in the spectra of HD 101065 (Przybylski's star) and HD 965. Astronomy & Astrophysics. 2004-06, roč. 419, čís. 3, s. 1087–1093. Dostupné online [cit. 2023-06-06]. ISSN 0004-6361. DOI 10.1051/0004-6361:20035726.

[3] FLICKER, H.; LOFERSKI, J.J.; ELLEMAN, T.S. Construction of a promethium-147 atomic battery. IEEE Transactions on Electron Devices. 1964-01, roč. 11, čís. 1, s. 2–8. Dostupné online [cit. 2023-06-06]. ISSN 0018-9383. DOI 10.1109/T-ED.1964.15271.

[1]

[2]

[3]