Polabština

Polabština (Wenska rec)
	Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření	severní Německo do 18. století
Počet mluvčích	vymřelý jazyk
Klasifikace	Indoevropské jazyky Slovanské jazyky Západoslovanské jazyky; ; ;
Písmo	Latinka
Postavení
Regulátor	není stanoven
Úřední jazyk	není oficiálním
Kódy
ISO 639-1	není
ISO 639-2	sla (B); sla (T)
ISO 639-3	pox
Ethnologue	POX
Wikipedie
	testovací verze
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polabština neboli drevjanština je vymřelý jazyk Polabských Slovanů v severním Německu. Zřejmě se podobala více polštině a kašubštině než dalšímu vymírajícímu slovanskému jazyku na německém území, lužické srbštině. Spolu s ní však někdy bývá označována jako vendština. Slovanům žijícím na německém území se zejména ve starších pramenech často říká Vendové.

O podobě jazyka používaného v raném středověku na rozsáhlém území v dolním povodí Labe se můžeme pouze dohadovat z dochovaných místních názvů. Jen jedno nářečí, používané kmenem Drevanů v okolí dolnosaského Lüneburgu, se udrželo až do 18. století a vznikly v něm sporé texty, které se nám dochovaly. Ani ty nemají jednotný pravopis. Polabština totiž vymizela dříve, než se stačila ustavit jako spisovný jazyk.

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Číslovky[editovat | editovat zdroj]

Polabsky	Česky
jadån	jeden
dåvo	dva
tåri	tři
citěr	čtyři
pąt	pět
sist	šest
siděm	sedm
visěm	osm
divąt	devět
disąt	deset

Vzorový text[editovat | editovat zdroj]

Aita nos (Otče náš)[editovat | editovat zdroj]

polabsky

Aita nos, tâ toi jis wâ nebesai, sjętü wordoj tüji jaimą; tüji rik komaj; tüja wüľa mo są ťüńot kok wâ nebesai tok no zemi; nosę wisedanesnę sťaibę doj nam dâns; a wütâdoj nam nose greche, kok moi wütâdojeme nosim gresnarem; ni bringoj nos wâ warsükongę; toi losoj nos wüt wisokag chaudag. Pritü tüje ją tü ťenądztwü un müc un câst, warchni Büzac, nekąda in nekędisa. Amen.

česky

Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé; přijď království tvé; buď vůle tvá, jako v nebi, tak i na zemi; chléb náš vezdejší dej nám dnes; a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme naším viníkům; neuveď nás v pokušení; ale zbav nás od všeho zlého. Neboť tvé je království i moc i čest, nejvyšší Bože, na věky věků.^[1] Amen.